preskočiť na hlavný obsah

Obytné kontajnery - Praha-Letná, Petr Hájek

/up/images/featured/images/obytne_kontajnery.png

KONTEJNERY S OČIMA

Projekt a následnou stavbu vlastního podkrovního bytu architekta Petra Hájka jsem sledoval delší dobu a byl jsem velmi zvědavý na definitivní výsledek. Projekt bytu znám od roku 2005, když jsem připravoval ročenku Česká architektura 2005 - 2006. Stavba byla dokončena ale až nyní, na počátku roku 2009, tedy dávno po uzávěrce mého vydání ročenky. Projekt mne zaujal odvážným tvarem střešní nástavby s velkými okny a způsobem, jakým stavba výtvarně zasáhla do charakteru střešní krajiny domovního vnitrobloku bytových činžovních domů. Takto dramatický stavební zásah není v Praze běžný, protože pro výstavbu ve středu města platí specifické požadavky na památkovou ochranu staveb a na zachování charakteru prostředí města. Navíc vyřízení stavebních povolení pro podobnou stavbu není v Praze snadné a vyžaduje vynaložení velkého úsilí.

Ateliér HŠH architekti, jehož je Petr Hájek společníkem, je znám svou důsledností v architektonických projektech a pečlivostí při realizacích staveb. Každému projektu se atelier věnuje velmi dlouhou dobu. Stejně tomu bylo u architektova vlastního bytu, snad i to byl jeden z důvodů, proč realizace stavby trvala déle, než jsem předpokládal. Architekt ve stavbě uplatnil řadu témat, s kterými pracuje ateliér HŠH architekti. Především princip vyskládání stavby z určitého systému prostorových prvků. Vlastní byt si postavil architekt ve starém činžovním domě z roku 1905 v Praze-Letné.

Bytový dům je součástí většího domovního bloku obytných domů. Původní stavba není architektonicky příliš hodnotná, spolu s okolními domy však tvoří určitý specifický charakter prostředí. Proto architektovi hodně záleželo, aby po realizaci novostavby byl původní tvar domu dostatečně patrný. Volný půdní prostor nebyl pro byt dostatečně veliký. Architekt tedy musel původní prostor rozšířit, aby splnil své prostorové požadavky. Uliční tvar střechy ponechal, dramaticky ale zasáhl do dvorního průčelí. Nahrála mu skutečnost, že původní vnitroblokové průčelí domu bylo hodně členité. Do fasády se promítá nika, za kterou je schodiště, a na půdě byl malý byt, který vybíhal nad úroveň římsy a narušoval celkovou symetrii fasády Hájek vnitroblokové průčelí původního domu proměnil dvojicí oplechovaných hranolů - „kontejnerů“, vysunutých do úrovně hřebene střechy.

Na střeše kontejnerů a mezi nimi je systém teras s vyhlídkou na různé části města a dvora domovního bloku. Ve štítech kontejnerů jsou velká okna - „oči“ bytu. Ty se dají „zavírat a otvírat“ skládacími posuvnými stěnami. Princip domu vyskládaného z modulového systému prostorových prvků, které se dají propojovat do velkého prostoru, použili HŠH architekti u projektu rodinného domu v Berouně dokončeného v roce 2004. /1/ Tam je ale systém stavby zcela pravidelný a je určen především konstrukcí domu.

Trochu jiný přístup k návrhu je použit u dalšího projektu atelieru - střešní nástavby v Praze-Malvazinkách /2/, který vznikal současně s Hájkovým vlastním bytem. U tohoto projektu je rozhodující část nového podkroví umístěna do velkého „kontejneru“ - prosklené masky s vyhlídkou na celou Prahu. Tento projekt byl stavebně dokončen v roce 2006. Je určitým názorovým přechodem mezi domem v Berouně a vlastním bytem architekta Hájka. V architektové bytě je púvodní pravidelný systému berounského domu zménén na dramatickou sestavu rúzné velkých prostorových boxů. Každý box představuje určitou obytnou funkci a současné i dílčí místnost.

V boxech jsou obytné místnosti, sociální a technické zázemí. Vložené boxy je možné v interiéru uzavírat podobnými posuvnými stěnami, jaká jsou za fasádou oken. Z boxů se tak mohou stát samostatné uzavŕené místnosti. Odsunutím stén naopak vzniká propojený volný a členěný prostor. Posuvné stěny tak dokážou zménit pocit uživatele bytu z prostoru a také atmosféru uvnitŕ bytu. Centrem bytu je základní obytný prostor na výšku dvou podlaží s vestavénou galerií.

Část púvodní půdy leží mimo objem nových vložených prvků, zde umístil architekt ložnice a šatny Kromé kompozice z prostorových prvků využil architekt ve svém výtvarném záměru také protikladného púsobení púvodních a nových částí stavby. Púvodní konstrukce krovu a podlah jsou ponechány bez povrchových úprav. Nové vložené prvky jsou potaženy titanzinkovým plechem nebo jsou opatřeny barevnými nátěry Na stavbě použil architekt běžné materiály a stavební technologie, jako je dřevo, sklo, kov nebo sádrokarton. Použití méné obvyklých nebo drahých materiálů by navyšovalo finančního rozpočetu stavby. Na architektonický výsledek ale investiční rozpočet nemá vliv. Možná je tomu právě naopak. Často mne napadá, že situace, ve které musí architekt čelit rúzným a hodné omezujícím limitúm, nakonec zpravidla vede k mnohem lepšímu výsledku, než když má architekt absolutní volnost. Architekt pracující ve ztížených podmínkách musí být mnohem dúslednéjší. Také se musí soustŕedit prvky, které jsou pro návrh skutečné dúležité, na opravdovou podstatu ŕešení. Potom je velká šance, že projekt nebo stavba bude mít vypovídající hodnotu i po delším časovém období.

Alexandr Skalický


Poznámky:
1    publikováno například v Česká architektura / Czech architecture 2003-2004, Prostor - architektura interiér design o.p.s., Praha, 2005
2    publikováno například v Česká architektura / Czech architecture
2005-2006, Prostor - architektura interiér design o.p.s., Praha, 2007

zdroj: VYDAVATEĽSTVO EUROSTAV, spol. s r.o.­

Obsah textu nie je možné bez súhlasu autora / autorov ďalej šíriť a publikovať

Páčil sa vám článok?

áno: 135     nie: 138

Odporúč

pošli na vybrali.sme.sk

 

Odporúč známemu


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všetky práva vyhradené. Ochrana údajov –  Podmienky poskytnutia služby