preskočiť na hlavný obsah

Obnova mestkého kúpaliska Opava SPS

/up/images/featured/images/obnova_kupalisko_opava_0.png

Oživení meziválečné architektury

Opavské koupaliště je jedním z mála autenticky dochovaných prvorepublikových areálů tohoto typu v českých zemích evidovaných v ústředním seznamu kulturních památek. na jeho výstavbu vypsala městská reprezentace v roce 1929 soutěž, z níž v konkurenci daleko zkušenějších a známějších tvůrců vyšel vítězně místní rodák otto reichner (1888 -1961), dnes považovaný za nejvýznamnějšího představitele meziválečné opavské architektury Jeho osobitý návrh snoubí principy soudobé funkcionalistické architektury s výrazovými prvky německého expresionismu. Snad právě proto působí stavba tak originálně, byť se nápadně podobá jiným areálům, které v té době vznikali. oproti nim však opavská realizace zahrnovala vedle koupaliště s brouzdalištěm pro děti také tenisová hřiště, plochy pro míčové hry, volnou zábavu a hudební pavilon s tanečním parketem. velkoryse koncipovaný areál měl svým umístěním v sousedství městského parku posílit atraktivitu celého rekreačního území podél řeky opavy. i po více než 70 letech můžeme tyto snahy docenit. Přestože po druhé světové válce řada plováren postupně zanikla, opavský areál zůstal zachován v téměř původní podobě a stal se tak ojedinělým příkladem meziválečné architektury, výjimečný nejen svým architektonickým pojetím, ale i konstrukčním řešením. realizace byla svěřena opavské filiálce prestižní vídeňské firmy ed. ast & co., jež se podílela na výstavbě řady významných soudobých staveb, například Poštovní spořitelny ve vídni projektované otto Wagnerem nebo zacherlova paláce od slovinského architekta Josipa Plečnika. /1/ opavská zakázka však byla poznamenána vysokým zadlužením města vlivem ztráty několika miliónů korun, upsaných na válečnou půjčku. hlavní budova byla navržena jako úsporná železobetonová rámová konstrukce s výplňovým zdivem z dutinových cihel o tloušťce 15 cm, s jednoduchým zasklením kovových oken, s fasádou pojednanou škrabanou omítkou s příměsí slídy Po čase se ukázalo, že stavba výjimečná svým velkorysým konceptem a celkovým architektonickým výrazem byla sice ve své době z konstrukčního hlediska progresivní, ale technicky a materiálově značně poddimenzovaná. zanedbaná údržba v poválečných letech a povodně v roce 1997 pak přispěly k její degradaci.

Výchozím materiálem pro komplexní památkovou obnovu se stal podrobný stavebně historický průzkum /2/. Projekt byl zpracován tak, aby rehabilitoval poválečnými zásahy degradovanou památku a vyhověl současným hygienickým předpisům na provoz veřejného koupaliště. výsledná rekonstrukce je tedy nezbytným kompromisem památkové péče vyplývajícím ze snahy zachovat původní využití objektu. k posílení autenticity památky přispělo probourání dodatečně zazděných rohových oken čelní fasády rytmizované expresivně pojednanými cihelnými pilastry, dále obnova podlah z umělého kamene na otevřených terasách i v interiéru stavby, repase poškozených kovových pásových oken a rehabilitace exponovaných pokladních pultů z umělého kamene, znehodnocených akronátovým nátěrem. Pod odborným restaurátorským dohledem byly novodobé vrstvy mechanicky odstraněny tlakovou vodou, větší trhliny vytmeleny a celá plocha impregnována barevně scelujícím vodním sklem. velkým problémem se ukázala obnova škrabané omítky Přestože památkáři požadovali aplikovat tradiční postupy, z časových důvodů bylo upřednostněno strojové nanášení průmyslově vyráběných fasádních hmot, což negativně ovlivnilo konečný výsledek. ukázalo se, že moderní umělé materiály nemohou dosáhnout efektu původních povrchů v ploše s přirozenou barevnou proměnlivostí.

V průběhu stavby bylo uskutečněno i několik pozoruhodných nálezů. za zmínku stojí dochované xylolitové podlahy hostinských pokojů, nedílná součást téměř každé funkcionalistické stavby, ale dnes dochované pouze ojediněle. Důvodem je nedostupnost potřebných stavebních komponentů pro jejich obnovu a poměrně pracná údržba. z pohledu památkové péče lze konstatovat, že s ohledem na rozsah a kvalitu dochovaného materiálu se jedná o mimořádný nález. Po důkladném posouzení stavu bylo rozhodnuto o jejich mechanickém očištění a následném konzervování včelím voskem. k prezentaci byly určeny pouze zcela kompaktní podlahy ve třech pokojích, zbývající byly překryty prodyšnou krytinou. vedle pražské müllerovy vily adolfa loose a brněnské vily tugendhat ludwiga miese van der rohe je opavské koupaliště další památkou meziválečné architektury, kde jsou tyto originální povrchy k vidění v tak velkém rozsahu. v restauraci, kde se xylolitová podlaha nedochovala, ale její výrazná barevnost byla architektonickým kompozičním záměrem vhodně doplňujícím kontrastní výmalbu stěn s originálním páskováním v šedém metalickém odstínu, byla nahrazena litou podlahou věrně imitující nedochovaný xylolit. celkovou rehabilitaci areálu dovršila výstavba po válce zbouraného kruhového hudebního pavilonu s otevřenou subtilní ocelovou konstrukcí. k dispozici nebyla žádná archivní dokumentace umožňující důslednou vědeckou rekonstrukci stavby. výchozím materiálem a hlavní inspirací pro obnovu objektu byly soudobé fotografie. výsledná replika vhodně dotváří celý areál.

Přestože se postoj k památkám moderní architektury v českých zemích za poslední desetiletí výrazně posunul k systematické a nikoliv pouze nahodilé ochraně, jsou tyto objekty stále na okraji zájmu. Důvodem je malá informovanost a stále přetrvávající trend striktního uplatňování hodnoty stáří při posuzování staveb na úkor jejich kvality. na rozdíl od památek renesance, baroka a 19. století je moderní architektura veřejností jen stěží vnímána jako kulturní hodnota. o to cennější je právě dokončená komplexní obnova opavského koupaliště. otázkou však zůstává, zda při současných požadavcích na rekreaci jsou tyto areály schopny obstát v nezměněné podobě. Jen stěží mohou konkurovat vyhledávaným vodním areálům s důmyslně řešenými skluzavkami, vířivkami a dalšími atrakcemi. ani modernizované opavské koupaliště s původním plaveckým bazénem a brouzdalištěm pro děti by v dnešních poměrech neobstálo bez rozšíření nabídky o nově vybudovaný bazén s tobogany, umístěný v okrajové části areálu.

Naďa Goryczková

Poznámky:
1    Firemní katalog ed. ast & co. ingenieure, Wien 1906. archiv Slezského zemského muzea, opava.
2    krčmářová, eva - Šopák, Pavel: městské koupaliště v opavě, stavebně historický průzkum, 2000 - 2001. v rámci průzkumu byla pozornost věnována studiu archivních pramenů, historické analýze stavby, stratigrafii nálezových situací a zdokumentování všech dochovaných prvků a detailů.


Obnova mestkého kúpaliska Opava SPS
investor a vlastník stavby: Statutární město opava
Generálny projektant: Slezská projektová společnost, s.r.o. opava / Jiří klíma, Erhard Jarosch
Replika hudobného pavilónu a rekonštrukcia kuchyne: Pyramida, ateliér architektury a projektování opava / Petr Šmarda
Pamiatkový dozor: národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v ostravě / naďa Goryczková
Projekt: 2001 (1. fáza), 2005 (2. fáza), realizácia: 10. 2006 - 05. 2007
Foto: archív Slezského zemského muzea v opave (historické foto) a archív nPÚ, pracovisko ostrava - Gabriela čočková (súčasné foto)

SPS, s.r.o.
Jiří  klíma *1946 ostrava _1970 Fakulta pozemného staviteľstva vut Brno
Erhard Jarosch *1953 opava _1979 Fakulta architektúry vut Brno

zdroj: VYDAVATEĽSTVO EUROSTAV, spol. s r.o.­

Obsah textu nie je možné bez súhlasu autora / autorov ďalej šíriť a publikovať

Páčil sa vám článok?

áno: 89     nie: 50

Odporúč

pošli na vybrali.sme.sk

 

Odporúč známemu


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všetky práva vyhradené. Ochrana údajov –  Podmienky poskytnutia služby