preskočiť na hlavný obsah

Modlitebna Černošice

/up/images/featured/images/0-motlitebna.jpg

Jedním z důsledků Sametové revoluce v Česku je návrat obyvatel k víře v Boha. Přirozená součást životů několika milionů Čechů byla v době totality diskriminována a nejrůznějšími způsoby systematicky likvidována. Obroda duchovního života u nás vyvolala mimo jiné stavební rozkvět na poli církevních staveb. Rekonstrukce a novostavby svatostánků však nevykazovaly v raných devadesátých letech kýžené architektonické kvality. Vyčerpávající přehled tehdejší práce architektů shrnul ve svých publikacích /1/ prof. Jiří Vaverka z Brna. S odstupem času je u porevolučních kostelů stále více patrná tehdejší formální bezradnost. Tento neduh by se dal vystopovat i u svatostánků Církve Bratrské, která v porevolučním období zaznamenala významný rozkvět své členské základny. Církev Bratrská se v Česku člení na jednotlivé sbory, které mají značnou míru autonomie. Tak jak se počet věřících rozrůstá, rostou i prostorové nároky na místa pro konání bohoslužeb a další aktivity náboženské obce. Sbory Církve Bratrské v Litomyšli a v Černošicích se na počátku milénia rozhodly vystavět své svatostánky jako reprezentanty nejkvalitnějších současných architektonických tendencí. Za architekta svých kostelů si shodně vybraly v Brně působícího Zdeňka Fránka.

Architektonický názor profesora Fránka je v České republice unikátní. I přes školení na Mekce vědeckého funkcionalismu, brněnské fakultě architektury, vyznává tvůrčí intuitivní metodu, ideově vycházející z odkazu Rudolfa Steinera a jeho antroposofie. Fránkovy architektonické návrhy reagují svou plastickou formou jednak na podněty z konkrétního zadání a místa, jednak vyvěrají z hlubin jeho introvertního duchovního světa. Formy, které tímto způsobem vznikají, jsou mnohdy divákem obtížně identifikovatelné. To platí i pro modlitebnu v Černošicích, která bývá nejčastěji přirovnávána k bájné arše, avšak sám autor prozrazuje prvotní inspiraci v tvarech křídel andělů a v těle kytovce plejtváka obrovského. Zkušenému znalci Fránkova díla však v případě černošické modlitebny neuniknou jisté formální podobnosti, prolínající se jeho předešlými realizacemi /2/. Fránek ustanovuje archetypy nikoliv pro funkční stavební druhy, nýbrž pro jednotlivé architektonické články. V jeho díle objevujeme typologii forem, nikoliv obvyklé typologické směřování funkční. V Černošicích jeho dosavadní tvaroslovný výzkum vyvrcholil. Vstup do modlitebny upomíná na vstup do jeho vlastního domu v Brně na Kamenné 13. Člověk je vtažen do ulity, zavinut do bezpečného mikrosvěta. Ochranné gesto umocňují obvodově stěny modlitebny - jejich vyboulení, geometricky navíc zvýrazněné vrásami na fasádě, se ideově vrací do Fránkova období charakterizovaného rodinným domem v Hodoníně a vyznačujícího se zkoumáním cihelných kleneb aplikovaných ve svislých konstrukcích stěn. Snad je to i otisk Fránkova nejoblíbenějšího architektonického slohu, kterým je barok a centrální kostely Jana Blažeje Santiniho Aichela. Bezpochyby nejblíže se forma černošické modlitebny podobá rodinnému domu v Plzni, s nímž kromě zvrásněné fasády sdílí i nepřehlédnutelně prohnutou hranu nároží - kompoziční vyvrcholení zavinutých stěn, v Černošicích navíc korunované křížem. Motiv stáčející se rampy stoupající ke kůru bychom mohli vystopovat i v domě na Červeném kopci v Brně. Fránek používá svůj formálně typologický arzenál k uchvácení návštěvníka, vyvolává v něm podvědomé pocity a ve výsledku dociluje atmosféry posvátnosti.

Výraznou kapitolou v návrhu černošické modlitebny je práce se světlem. Na rozdíl od Rostislavem Šváchou obdivované kaple v Černé u Měřína /3/, kde je cynicky zdrojem světla zářivka, pracuje Fránek se světlem přirozeným a s jeho proměnami během dne. Fránkův oblíbený motiv pásu oken bazilikálního osvětlení najdeme například v realizacích rodinných domů v Ohrobci u Prahy nebo na Červeném kopci v Brně. Fránek svůj světelný stroj v Černošicích skrývá za vysokými atikami a pozorovateli je princip osvětlení interiéru obtížně odhalitelný. Sám Fránek vzpomíná na mystické prožitky ze svého dětství zažívané během mší, kdy byl uchvácen barokními formami zjevovanými v přirozeném světle. Stopa těchto prožitků se zcela určitě objevila i v Černošicích. Znakem modliteben Církve Bratrské je často přítomnost bytu kazatele, který nesetrvává v celibátu, nýbrž žije rodinným životem. Stejně tak je tomu v Černošicích, kde je byt situován v druhém nadzemním podlaží. Na současné Bratrské modlitebny jsou kladeny vysoké praktické nároky. Kromě modlitebny samotné musí disponovat i gastronomickým, společenským, hygienickým, skladovým a technickým zázemím. Zde se dostáváme k největší diskrepanci v návrhu černošické modlitebny. Zatímco historicky byla řada podružných provozů deponována na faře stojící vedle kostela a kostel samotný byl určen výhradně pro bohoslužby, respektive společenské obřady, před architektem Fránkem stál úkol vtěsnat do jednoho objektu jak funkce sakrální, tak profánní. V zaujatém pozorovateli může tento rozpor vyvolávat znepokojivá zjištění.

Semiotické zmatení nastává zejména u dechberoucíha okna, které v interiéru nasvětluje pouze schodiště a chodbu vedoucí k sálu. Rovněž napětí mezi plastickým exteriérem a svým způsobem tradičním ortogonálním rozvrhem vnitřních dispozic pozorovatelovu mysl dráždí.

Černošická modlitebna byla postavena výhradně díky darům věřících a i přes kompromisy způsobené omezeným rozpočtem (celá stavba včetně vnitřního zařízení byla pořízena za neuvěřitelných 20 miliónů korun) se stala nejúchvatnějším českým svatostánkem zrealizovaným v porevolučním období.

Jan Kratochvíl

Poznámky:
1    Vaverka, Jiří: Nové kostely a kaple z konce 20. století v České republice. Praha, Karmelitánské nakladatelství 2001. 424 s. ISBN 80-7192-539-X.
2    Fránkovo dílo je přehledně shrnuto v monografiích Stavby (2007) a Perspektivy (2007).
3    Ladislav Kuba: Kaple sv. Antonína, Černá u Měřína (in ARCH 03/2008)


Investor: Církev Bratrská, Praha 5 Autor: Zdeněk Fránek / Fránek architects
Spolupráca: Jiří Topinka (stavebná čast), Miroslav Šubrt, Petra Slušná, Alena Javorská (grafika) Projekt: 2008 - 2009, realizácia: 2009 - 2010
Plocha pozemku: 792 m2, zastavaná plocha: 389 m2    Zdeně k Fránek
Úžitková plocha: 1 200 m2, obstavaný priestor: cca 3 300 m3    1 985 FA VUT Brno
Stavebné náklady: 20 mil. CZK

Foto: Ester Havlová    www.franekarchitects.cz

zdroj: VYDAVATEĽSTVO EUROSTAV, spol. s r.o.

Obsah textu nie je možné bez súhlasu autora / autorov ďalej šíriť a publikovať

Páčil sa vám článok?

áno: 107     nie: 104

Odporúč

pošli na vybrali.sme.sk

 

Odporúč známemu


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všetky práva vyhradené. Ochrana údajov –  Podmienky poskytnutia služby