Kámen - články, obrázky a inspirace

Hořický pískovec z Podhorního Újezdu

Mezi našimi stavebními a sochařskými pískovci měly a stále ještě mají prvořadé postavení svrchně křídové kvádrové pískovce, lámané v téměř dvacet kilometrů dlouhém Hořickém hřbetu (dříve Chlumu) v severovýchodním sousedství Hořic v Podkrkonoší.  Zde bylo postupně založeno na půldruhé stovky větších či menších... celý článek>>

Počátky organizace kameníků v rámci cechů stavebních řemesel

Mistrovská zkouška Na první pohled by se mohlo zdát, že pokud v určité lokalitě existoval samostatný cech kameníků, eventuálně společný cech stavebních řemesel, nestála zájemci o členství v takové korporaci žádná překážka a záleželo tedy jednak na vůli příslušného řemeslníka, zda... celý článek>>

Kamenná poselství

Poznámky z restaurátorských prací v kambodžském chrámovém komplexu Angkor je přímo čítankou rozmanitosti způsobů restaurátorských postupů praktikovaných ve světě. Protože pískovec, umělecké zpracování sochařské výzdoby i stupeň opotřebování jsou u všech chrámů více méně stejné, lze... celý článek>>

Kámen v Tule – sídle Rákosových lidí

Někteří badatelé ztotožňují mexické Toltéky s obyvateli neméně záhadného, ale ještě významnějšího ceremoniálního města Teotihuacánu a nazývají je staršími či teotihuacánskými Toltéky. Toltékové byli původně barbarským národem, či spíše směsí barbarských národů, které se staly... celý článek>>

Pískovcové lomy na Hořicku na počátku 40. let 19. století

Nejvýznamnější oblastí těžby pískovců u nás v minulosti bylo a je i nyní Hořicko, resp. Hořický hřbet. Ten je výraznou morfologickou elevací, protaženou v délce asi 20 km mezi Konecchlumím na západě a Velkým Vřešťovem na východě a rozdělenou údolími Javorky a Bystřice na Mlázovický,... celý článek>>

Poznámky o technologii a etice restaurování památek

Práce kameníka, restaurátora nebo sochaře v památkové péči ve většině případů navazuje na architekturu, samozřejmě s výjimkou samostatných skulptur. Vezměte si ale všechna ostění, portály nebo balustrády… Architektura sama je přitom většinou vyzděná z kamene nebo z cihel, případně je... celý článek>>

Barrandienské vulkanity na pražských památkách

Úvod Mezi přírodními kameny, využívanými v pražské architektuře, našly své místo, byť v menší míře, i vulkanity barrandienského paleozoika – diabasy a tzv. diabasové tufy (žabáky). Cílem této práce bylo pokusit se určit původ těchto hornin použitých na některých pražských památkách.... celý článek>>

Sluneční hodiny a kámen

Sluneční hodiny jsou pravděpodobně nejstarší a zároveň i nejvíce rozšířené z tzv. elementárních (tedy přírodních živlů využívajících) časoměrných přístrojů, k nimž dále řadíme hodiny přesýpací, vodní, olejové a další. Prvotní ukazatel slunečních hodin, dřevěný kolík zaražený do země,... celý článek>>

Záhadné objekty pražského Vyšehradu

Celkem jde o čtyři zachované objekty nejistého stáří a významu a je s podivem, že s výjimkou známého Čertova sloupu se o nich téměř neví. Ještě zvláštnější ale je, že pravděpodobně přetrvaly mnohá poničení, plenění i rozsáhlé přestavby Vyšehradu – i když je otázkou, do jaké míry na... celý článek>>

Prachatrický diorit: kámen mnoha jmen

Každého petrologa vzrušují horniny, které mají punc neobvyklosti a mimořádnosti (Prof. Ferry Fediuk) Průmysl kamene Příbram (tehdy n.p., dnes a.s.) obnovil koncem 80. let na Šumavě těžbu tmavé hlubinné vyvřelé horniny s obchodním názvem prachatický diorit. Ta se vyznačuje  nízkým... celý článek>>

< Předchozí 1 2 3 4 Další >