přeskočit na hlavní obsah

Zvěř se nenechá větrnými turbínami rušit

/up/images/featured/images/zver_vetrna_elektrarna65.png

Mají větrné turbíny negativní vlivy na výskyt a chování zvířat jako jsou zajíci, srnčí, lišky, koroptve a vrány, která se zdržují v jejich okolí? Výsledek tříleté, nedávno uzavřené studie Ústavu pro výzkum divoce žijících zvířat na Veterinární univerzitě v Hannoveru (IWFo) dokládá, že nebylo možné zjistit žádné závažné rušivé působení. Zemský myslivecký svaz Dolního Saska pověřil IWFo tímto výzkumem, který byl dotován prostředky výzkumu myslivectví země Dolní Sasko. Ze strany projektantů a provozovatelů větrných elektráren bohužel, přes velký zájem o data, žádná finanční podpora nepřišla.

Studií byly zachyceny obsazenost, místa zdržování, hranice přiblížení a četnost využívání zvěří na plochách, na nichž stojí větrné elektrárny, jakož i využívání těchto oblastí jako životního a vyživovacího prostoru nebo jako oblasti, kterou zvěř pouze protahuje. Zkoumaný prostor zahrnoval celkově kolem 22 kilometrů čtverečných v Dolním Sasku a v Brémách. V tom byly čtyři oblasti s celkem 36 větrnými elektrárnami, jakož i pět kontrolních oblastí bez žádného zařízení.

Za více než 800 pracovních hodin ve volné krajině zjistili výzkumníci IWFo, že zmíněné druhy zvěře vyhledávaly velkoplošně tyto oblasti, včetně blízkosti zařízení (to znamená až do 100 m), a využívaly je i jako životní prostor. Ve srovnání „území se zařízením“ a „zóna bez zařízení“ se aktivity zvířat signifikantně nelišily: většinou byla zvířata zastižena při příjmu potravy, při odpočinku nebo při přežvykování, jen vzácně na útěku.

V převažujícím počtu případů pozorovali výzkumníci ve čtyřech územích s větrnými elektrárnami více zajíců než na srovnávacích plochách, což potvrzovalo i mnoho zainteresovaných osob při rozhovorech. Je ovšem třeba zvážit, že to není nutně důkaz zvýšeného výskytu, ale lze z toho a priori vyvodit lepší pozorovatelnost zvířat. Nápadnosti, že se zvyšující se rychlostí otáček rotorů bylo vidět více zajíců, dávají tušit, že rušivý podnět vychází ze zařízení a má co do činění buď s pohybem rotorů nebo emisemi hluku. Přes některé náznaky nemohla být tato teze potvrzena. K tomu potřebná diferenciace různých typů zařízení se nepředpokládala.

Na vrány nedělala rotující zařízení žádný dojem. Jejich chování při letu bylo ofenzivní, nikdy se zdaleka nevyhýbaly rotujícím konvertorům. Používaly, stejně jako různé druhy dravých ptáků, transformátorové budky jako posedy, což napovídá sotva nějaké rušivé podněty pro tento druh.

U koroptví je třeba obzvláště zohlednit, že se stavbou větrných turbín je často spojeno rozšíření sítě cest, na jejichž okrajích vzniknou pruhy zeleně, které poskytují nové možnosti pro potravu a úkryt. Pokud ale tyto pruhy existují pouze během nějaké krátké doby a později jsou znovy vysečeny, mohou působit jako ekologická past a při seči mohou mít pro koroptve závažné, podle okolností i smrtelné následky.

Paralelně provedený průzkum mínění u dolnosaských majitelů mysliveckých revírů ukázal, že většina myslivců nepovažuje větrné elektrárny za závažný zdroj rušení drobné lovné zvěře. Z nich 66% udávalo, že zvěř se blízkosti zařízení nevyhýbá. Přibližně 60% dotázaných zastávalo názor, že všechny druhy v současných revírech si zvykly na přítomnost a provoz zařízení, přičemž doba přivykání byla udávána od jednoho měsíce až do pěti let. Téměř 20 % revírů ovšem nezaznamenalo žádné efekty přivykání a zjistilo, že zvířata se blízkosti zařízení vyhýbají. Nájemci honiteb, kteří tušili negativní ovlivnění větrnými elektrárnami, to přičítali převážně hluku vycházejícímu ze zařízení, vrhání stínu jakož i častému zneklidňování údržbářským provozem a zvědavci.

Doba výstavby je největší zdroj rušení

Přes některé zatím nevyjasněné souvislosti -proč nelze větrným elektrárnám přisoudit žádnou všeobecně platnou nezávadnost - však lze podle předložených poznatků vyloučit závažné rušivé účinky jako je redukce stavů. Důkazem toho je i skutečnost, že hustota druhů zvěře v územích z největší části zůstala konstantní nebo se dokonce zvětšila, i když se tam uváděla během doby výzkumu do provozu nová zařízení. Jednotlivá data ovšem odrážejí i úbytek stavů zvěře po uvedení větrných elektráren do provozu. Protože ale data vykazují rozdíly i uvnitř „území se zařízením“ na jedné straně a uvnitř referenčních území na straně druhé, zakládajíse tyto odchylky zřejmě především na regionálních rozdílech území.

Studie dokládá, že provoz větrných elektráren nevede ani k emigraci zvěře, ani k vyhýbání se okolní oblasti. Zařízení jsou zafixována na jedné lokalitě a vykazují kromě doby údržby, sice co se týče rychlosti otáček rozdílný, avšak kontinuální pohyb rotoru. Tím se dají tyto stroje považovat za zdroj rušení zvěře kalkulovatelný v rytmu času a prostoru, který nevede k žádnému vyhýbání se plochám v blízkosti zařízení. Výjimku představuje v každém případě doba výstavby, kterou vnímají všichni jedinci jako jistý zdroj rušení. Trvalé rušivé působení jednotlivce ale nemůže být ani předpokládáno, ani vyloučeno. Pro populaci sledovaných druhů zvěře je však tolerance vůči větrným elektrárnám velmi zřetelná.

Rušivý podnět větrných elektráren, který nelze vyloučit, může být zřejmě kompenzován jinými složkami - především atraktivitou potravních ploch - a tak lze vysvětlit toleranci zvěře vůči zařízením.

Proto také nemohou být výsledky této studie přenášeny nekriticky na jiné oblasti, protože je naléhavě třeba zahrnout do úvah souhrn všech možných rušivých prvků. Dále nelze z tohoto výzkumu vyvozovat žádné bezprostřední závěry o jiných druzích zvířat. Chybějící údaje o zdomácnělých druzích, o plaché zvěři jako je vysoká, o dlouhodobých účincích na koroptve jakož i o účincích na fyziologické rovině zvěře poukazují na existující potřebu dalších výzkumů.

Z Neue Energie 14/2001 přeložil Ing. Dalibor Stráský, Sdružení Calla
Foto: z článku Neue Energie 14/2001

Seriál: Větrná energie, článek z roku 2001

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 163     ne: 179

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb