přeskočit na hlavní obsah

Zkušenosti z realizací a provozu EPD v ČR - IV

/up/images/featured/images/071.png

Často se setkáváme s tvrzením, že teplovzdušné cirkulační vytápění vysušuje interiér. Je ale úplně lhostejné, jaký systém rozvodu energie zvolíme – jestli radiátory, podlahové topení, teplovzdušné cirkulační vytápění. Ve všech případech ohříváme interiérový vzduch. Vedle parametru relativní vlhkosti známe i parametr měrné vlhkosti, který udává konkrétní hmot­nostní množství vody ve vzduchu. Tato hodnota se ohřevem vzduchu nemění. Krátký příklad: máme interiérový vzduch 20 °C, relativní vlhkost rh 50 %, měrná vlhkost X = cca 7,2 g/kgs.v. (gramů vody/kg suchého vzduchu). Pokud ho na ohřívačí (ať již v jednotce nebo radiátorem!!) ohřejeme na 45 °C, pak rh bude cca 12 %, x = stále 7,2. Voda se neztra­tí, nemá kam. Stejný stav platí ale i při přehřátí objektu krbem.

Vysušování interiéru se váže na výměnu vzduchu při větrání. Pokud má vnitřní vzduch měrnou vlhkost 7,2 g/kg s.v., pak v únoru se X exteriéru pohybuje na úrovni 1,5 – 3 g/kg s.v. Právě výměnou interiérového vzdu­chu za exteriérový vzniká defi cit, který je nutné pokrýt produkcí vlhkosti v interiéru. Pokud se navrhne a následně i realizuje vzduchotechnický systém s rovnotlakou větrací jednotkou, určenou na vytápění pouze ohřevem vzduchu po rekuperaci, a nerealizuje se další otopná plocha, je zaděláno na problém. U tohoto systému, abych mohl vytápět, musím přivádět a dohřívat venkovní vzduch, tedy VĚTRAT. Abychom pokryli tepelnou ztrátu objektu EPD při cca 0 °C, musíme dodávat energii příkonu cca 1 kW. Díky možnému ohřevu vzduchu na max 50 °C (při vyšších teplotách dochází k rozpadu prachu na menší částice), je nutné TRVALE přivádět množství vzduchu více než 100 m3/hod. (tedy výměna cca 0,3 h-1), bez ohledu na to, jestli v domě někdo je nebo není. K přesušování interiérů ve starších panelových domech, s původními netěsnými okny, dochází právě díky velké výměně vzduchu. Neřízenou infi ltrací může do bytů proudit i 80 m3/hod. vzduchu, tedy n = 0,7 – 0,9 h-1.

Volbou teplovzdušné cirkulační jednotky, kdy můžeme temperovat, aniž bychom byli nuceni větrat, se můžeme problémům s nízkou hodnotou rh vyhnout. V EPD Rychnov samozřejmě měříme i tyto parametry (teplotu, rh, X). Velký dík patří manželce – dlouhou dobu poctivě zaznamenávala, kolik litrů vody potřebuje na zalévání květin, při případném sušení prádla v interiéru vážila prádlo před a po vysušení. Ostatní množství jsme pak stanovovali dle vaření a přepočtů. Získali jsme proto relativně přesné množství produkce vlhkosti z provozu domácnosti – cca 4,8 l/den využi­telného množství. V literatuře uváděné hodnoty 11 – 14 l jsou dle mého názoru poněkud tendenční. Měřením EPD Rychnov jsme znali množství přiváděného vzduchu i parametry venkovního prostředí (teplota, vlhkost = množství vody v přiváděném větracím vzduchu). Relativní vlhkost v in teriéru se pohybovala v topných sezónách v rozmezí 42 – 53 %. V grafu je znázorněna vazba relativní vlhkosti interiéru a exteriéru EPD Rychnov na měrnou vlhkost.

Proč BLOWER DOOR TEST, vliv vzduchotěsnosti objektu na účinnost rekuperace

Celkové množství přívodního vzduchu do objektu se v případě realizace VZT systému pro větrání skládá ze dvou položek. Část vzduchu přichází do objektu neřízeně, infi ltrací přes netěnosti konstrukcí a oken, část řízeně přes vzduchotechnický systém, kde množství vzduchu máme pod kontrolou. Je nutné znát relativně p řesně obě množství, aby součet obou přívodů byl na hodnotě, která odpovídá požadavkům na větrání. Pro optimální využití vlastností rekuperace VZT jednotky je nutné, abychom mohli celé množství přívodního vzduchu kontrolovat. Celkové množství přívodního vzduchu do objektu se v případě realizace VZT systému pro větrání skládá ze dvou položek. Část vzduchu přichází do objektu neřízeně, infi ltrací přes netěnosti konstrukcí a oken, část řízeně přes vzduchotechnický systém, kde množství vzduchu máme pod kontrolou. Je nutné znát relativně p řesně obě množství, aby součet obou přívodů byl na hodnotě, která odpovídá požadavkům na větrání. Pro optimální využití vlastností rekuperace VZT jednotky je nutné, abychom mohli celé množství přívodního vzduchu kontrolovat.

Právě proto se ve všech článcích a přednáškách o EPD vždy objeví zmín­ka o vzduchotěsnosti objektu, vč. požadavku na splnění hodnoty pro EPD n50

Při dimenzování větrání známe požadavek na celkový přívod vzduchu do objektu. Ten musíme ponížit o množství přiváděné neřízeně, proto parametr vzduchotěsnosti a vliv lokality. Dostaneme hodnotu vzduchu, na kterou nastavíme VZT systém – vše proto, abychom pak neměli pro­blém s nízkou relativní vlhkostí při převětrání interiéru.

Pro porovnání jsme vzali opět dům EPD Rychnov. Z naměřených hodnot v provozu víme, že průměrně přivádíme množství vzduchu 23 m3/hod na osobu, za den při průměrném obsazení pak 2200 m3/den. Objekt jsme umístili do lokality chráněné před větrem (tzv. velké zastínění) a do oblasti větrem exponované (žádné zastínění). Přiřadili jsme také hodnoty n50 dle doporučených parametrů, doplnili jsme hodnotu n50 naměřenou v EPD Rychnov a vzhledem ke grafi ckému výstupu i parametr n50 = 2,5 h-1. V tabulce je vidět vzrůstající hodnota infi ltrace vzduchu ve vazbě na horší parametr vzduchotěsností konstrukcí. Zajímavé je také porov­nání lokality a skutečného množství vzduchu infi ltrací. Objekt s horším parametrem n50 je na tom v závětří lépe, než dokonaleji provedený objekt s nižší hodnou n50 postavený „na větrné hůrce“.

Velmi často se v diskusích vedou spory o tom, jakou účinnost rekuperace (%) musí VZT jednotka splňovat. Že hodnota pod 90 % je špatná. Není problém napsat, že rekuperační výměník má η = 90 %. Nikde ale není uvedeno, při jakém průtoku vzduchu a jestli do tohoto parametru není započítána kondenzace. Málokterý výrobce křivku účinnosti rekuperačního výměníku v závislosti na průtoku vzduchu zveřejňuje. Pokud ovšem máme objekt, který není nikdy dokonale hermetický, pak se ba­víme ne o účinnosti rekuperace, ale o celkovém zpětném využití energie z odpadního vzduchu. Moc nám nepomůže, že účinnost rekuperačního výměníku při průtoku vzduchu 100 m3/hod je η = 90 %, když určité procento vzduchu jde úplně mimo rekuperační výměník (infi ltrace!!). Tuto energii ztrácíme. Dle hodnot n50 v tabulce je v posledním grafu (č.12) uvedena výpočtová celková účinnost systému větrání. Jasně je vidět, proč je důležité zajistit vzduchotěsnost domu dle doporučených parametrů n50. Pokud bude mít objekt skutečný parametr n50 = 2 h-1, a bude postaven ve větrné krajině, při správném nastavení celkového přívodu (součtu infi ltrace a řízeného větrání), klesá účinnost využití ener­gie z odpadního tepla na cca 40 %. Pokud pomineme komfort vnitřního prostředí, je zde již otázka, zda se vůbec vyplatí pořizovat VZT systém. Díky poklesu zpětného zisku tepla samozřejmě vzrůstá požadavek na množství energie pro ohřátí přívodního vzduchu na teplotu interiéru (dokrytí ztrát celkovým větráním). I tímto může být způsobeno, že dva konstrukčně identické objekty, postavené vedle sebe, mohou mít výrazně odlišné spotřeby energií v rámci stejné topné sezóny.

Díky měření a následnému pochopení vazeb jsme v současné době s určitou nepřesností schopni stanovit vzduchotěsnost objektu pouze dle měření koncentrací CO2. Nejedná se sice o zjištění konkrétních netěsností, ale v rámci určitých posudků je metoda vhodná pro fi nančně nenáročné určení stávajícího stavu. Poté je možné doporučit, zda má smysl dodatečně provádět úpravy a zda přinesou očekávaný přínos.

Závěr

Čím více informací a poznatků získáváme, tím více dalších neznámých zjišťujeme. Není možné bezhlavě přejímat informace, a také není vhod­né bezvýhradně věřit výpočtům. Čím jsou složitější, zatížené koefi cienty, tím snáze se v nich dá upravovat. A občas se stane, že vlastně ani nikdo neví, proč se vše počítá.

Výpočet stanovuje, na jaké provozní parametry se v optimálních pří­padech můžeme dostat. Teprve dokonalým splněním všech dílčích pa­rametrů (např. vzduchotěsnosti, tepelněizolačních vlastností konstruk­cí atd.) během realizace se tomuto teoretickému předpokladu můžeme přiblížit.

Martin Jindrák, Atrea s.r.o.

zdroj: Alternativní energie­

Líbil se vám článek?

ano: 332     ne: 294

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb