přeskočit na hlavní obsah

Zkušenosti z realizací a provozu EPD domů v ČR – II

/up/images/featured/images/097.png

Náklady a zkušenosti z provozu EPD Rychnov u Jablonce n. Nisou

V současné době máme již uzavřeny dva kompletní kalendářní roky (2005 a 2006) a také dvě kompletní topné sezóny (2005 – 06, 2006 – 07). Po první topné sezóně jsme byli poněkud rozčarováni. Naměřené a vyhod­nocené spotřeby neodpovídaly předpokladům. Díky již zmiňovanému mě­ření a průběžnému vyhodnocování provozu jsme získali další zkušenosti. I když jsme zpětně našli chyby ve zpracování údajů, hlavně ve vyhodnocení spotřeby energie na ohřev T V, stále jsme měli mnoho otazníků. Rychnov u Jbc n. N. leží v chladnější oblasti ČR. Tabulkově jsou udávány pro topnou sezónu tyto parametry: venkovní výpočtová teplota –18 °C, délka TS 256 dní a Ø teplota 3,6 °C. Topná sezóna 2005 – 06 byla pro měření téměř čítanková – tabulková. Zažili jsme venkovní teploty –28 °C, mrazivý den (bohužel pro měření jen jeden), kdy celodenní Ø teplota byla –17,1 °C, zamračené dny a dokonce i cca 20!! dní slunečných (od 1.11.2005 do 28.12. celkem tři slunečné dny).

Jaro i léto 2006 bylo pro nás teplotně také ukázkové. V rámci vědy bychom přivítali, kdyby extrémně vysoké letní teploty trvaly déle – např. pro důklad­nější otestování a zjištění parametrů a provozních stavů zemního výměníku tepla. Štěstí jsme měli i v topné sezóně 2006 – 07. Sice se nedá mluvit o horské zimě, ale počasí se velmi podobalo „tabulkové“ zimě v teplejších oblastech, např. u Bratislavy nebo Vídně. Samozřejmě, výsledné spotřeby obou TS se mezi sebou lišily, vč. délky TS. Termostat sice začal ovlivňovat teplotu v interiéru shodně – od 1.11.2005, resp. 2.11.2006, ale konec byl velmi rozdílný – 20.4.2006 a 12.3.2007. Interiérovou teplotu jsme udržovali v rozsahu 21 – 22 °C, při pasivních slunečních ziscích, při vaření a žehlení nárazově až 23,5 °C. V ložnici cca 20,5 – 22 °C. Pro další pokra­čování článku důležité údaje. V tabulce č.1 jsou spotřeby TS shrnuty. Velmi záleží na slunci. Dle našich výpočtů (v dalších kapitolách) se výpočtová potřeba energie na vytápění v přepočtu na m2 může pohybovat při různých pasivních slunečních ziscích od 12 – 30 kWh/m2.r. Jsme v tomto rozsahu.

Při této příležitosti jeden námět k zamyšlení, co také může velmi výrazně ovlivnit onu výslednou „magickou 15“. Tato úvaha platí pro objekty vytápě­né elektřinou (provozně u plynu nejde obhájit). Jedná se o používání halo­genových světel a stmívadel. Pokud bychom udělali křivku využití a spotřeby energie pro svícení, tak se téměř přesně kryje s požadavkem na vytápění. V létě je noc kratší, osvětlení je využíváno méně než za dlouhých zimních večerů. Proč se vzdávat jasného a teplého světla, když příkon těchto světel není ztráta, ale ohřívají interiér? Při běžném svícení (dle měření) v zimě je spotřeba na osvětlení až cca 2 kWh/den. Pokud je v objektu vánoční výzdo­ba, pak i více. Spolu s chladničkou, cca 1 – 1,3 kWh/den, tedy do interiéru dodáme 3 kWh enegie tam, kde to nejvíce potřebujeme – do obytných místností, ne třeba do ložnic. Topný systém pak zajistí zbytek požadavku. I díky tomu je pak TS ještě kratší, než by byl teoretický předpoklad. Energii započítávám do jiné kolonky. Pokud bychom teoreticky zatopili v krbu, pak rozhodíme úplně vše.

Ale vraťme se k EPD Rychnov. V tabulce č. 2 je uvedena celková spotřeba dle kalendářních roků. Teoretické hodnoty jsou u spotřeby na vytápění spočítány pro obě teoreticky možné hranice, tedy pro plné započítání pasivních solárních zisků, a pro případ, že by slunce za celou výpočtovou TS ani nezasvítilo. Velké ovlivnění je způsobeno výrazně větším využíváním počítačů v roce 2006 a 2007.

Když porovnáme základní parametr, tedy spotřebu na vytápění v kWh/m2.r dle tab. 1 a 2, vidíme rozdílné hodnoty. Ty jsou způsobeny tím, že každá hodnota popisuje spotřebu za jiné časové období. Stačí rozdíl délky TS v rámci 10-ti dní a celková spotřeba je hned ovlivněna o 1 – 1,5 kWh/m2.r. Zvýšená hodnota TS 2005/2006 byla výrazně ovlivněna nedostatkem slun­ce na podzim roku 2005 a extrémním jarem roku 2006 (sníh na severní straně domu roztál až v květnu 2006), parametr za kalendářní rok 2006 byl pak ovlivněn teplým podzimem, který „dohnal“ ztrátu z jara. Jakou hodnotu tedy uvádět do výsledků, tabulek a publikací – tu nejlepší, nebo tu nejhorší? A za jaké časové období? Vše je možné prezentovat dle potřeby...

Co je ale nejdůležitější – dům stojí, máme z něho radost a neměnili by­chom. A jestli bude mít spotřebu 14,97158 kWh/m2.r nebo 17,132456 kWh/m2.r v zásadě nehraje roli.

Zimní pasivní sluneční zisky

Jak skloubit stav, kdy je v chladnějším období roku mnoho dní bez slunce (např. od 3.11. – 28.12.2005 byly celkem tři slunečné dny) a dochází k velkým ztrátám prostupem tepla přes okna (a to i v noci), a ve slunečných dnech, aby pasivní zisky nepřehřívaly interiér? V úvahu jsme brali i výšku slunce nad obzorem a mnoho dalších vlivů (stromy v okolí, domy sousedů). Námi zvolená plocha jižního prosklení (4,3 m2) byla některými příznivci energeticky pasivní výstavby považována za malou. Provoz ukázal, že jsme dimenzovali správně.

V grafu jsou vazby spotřeby energie potřebné na vytápění konkrétního dne (značeno ÚT), venkovní celodenní průměrné teploty (tØcelod.) a informace o tom, zda byl den slunečný nebo ne. Je vidět, že EPD Rychnov se chová skutečně pasivně k venkovní teplotě (dle vyznačení – např. 23.1.2006 byla tØcelod. –17,1 °C, slunečno, spotřeba na temperování byla 14,1 kWh/den, obdobně jako např. 21.1.2006, tØcelod. 1,36 °C, slunečno, 7.1.2006 byla tØcelod. –0,3 °C, ZATAŽENO!!, spotřeba je výrazně vyšší). Z grafu jasně vyplývá závislost spotřeby energie na temperování za den ve vazbě na slunečné počasí.

Na návštěvě u sousedů v Rakousku, porovnání realizovaných objektů

Vyzbrojeni těmito zkušenostmi jsme chtěli provést porovnání s jinými EPD domy, hlavně v Rakousku. Tepelně izolační parametry konstrukcí občas nedosahovaly ani úrovně EPD Rychnov, v databázích jsme ale nacházeli hodnoty 8 - 13 kWh/m2.r. Chtěli jsme také znát, jak je možné dosáhnout těchto nízkých spotřeb v případě, že jižní fasáda je bohatě prosklená, para­metr prostupu tepla prosklení (U = cca 0,7 W/m2.K) v porovnání se stěnou (U = 0,1 W/m2.K) samozřejmě cca 7x horší. Měli jsme možnost několik těchto objektů navštívit.

Na žádném domě jsme neviděli technický koncept, který je často v naší republice prezentován - tedy že stačí použít pouze větrací jednotku (vč. re-kuperace) s ohřevem přiváděného vzduchu do místností. Samozřejmě, že větrací VZT systém nechyběl, byl ale doplněný např. o stěnové nebo pod­lahové vytápění, byť plošně malé. Na chodbách dvou domů jsme si všimli topných žebříků. Také teplota temperování nás překvapila - většinou byla kolem 19 - 20 °C, o 3 °C nižší, než kolik je požadováno v ČR.

Zdroje tepla - ve všech domech jsme se setkali s akumulačními zásobníky, standardně se solární podporou. Polovina domů byla vybavena malým tepelným čerpadlem (50 - 70 m smyčky plošného ko lektoru, v provozu 5 měsíců, zbytek roku rozmrzání terénu….). Velikosti některých technických místností byly velkorysé, dokonce byly realizovány sklepy jen proto, aby se technologie někam vešla. A krby (někde i s teplovodním výměníkem), kdy se přínos do celkové bilance jen skromně odhadoval.

Dle našich zkušeností jsme chtěli udělat alespoň porovnání výpočtové. Pro­tože metody výpočtu v ČR a Rakousku jsou rozdílné (PHPP nemá česká kli­matická data a v Rakousku se nám nepodařilo získat hodnoty odpovídající ČSN), vybrali jsme pro porov­nání s EPD Rychnov jeden dům u Vídně, kde se nám podařilo získat relativně podrobné tech­nické údaje. Ti z vás, kteří byli účastníky exkurze v rámci loň­ského ročníku této konference, jste měli možnost tento dům na porovnání navštívit.

Martin Jindrák, Atrea s.r.o.

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 171     ne: 137

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb