přeskočit na hlavní obsah

Zateplování břečťanem (?)

/up/images/featured/images/zateplovani_brectanem.png

Trochu botaniky

Břečťan (Hedera helix) zahrnuje pět druhů a patří do čeledi aralkovitých. Je zastoupený řadou kultivarů odlišných vzrůstem, tvarem, velikostí a barvou listů. V našich podmínkách pěstujeme především břečťan popínavý, zvaný též obecný. Je to popínavá celoročně zelená rostlina, která se využívá od nepaměti různými způsoby. Liánovité dlouhé tenké větve dosahují délky až třiceti metrů, k podložce se přichytávají hustými přísavnými kořínky.

Břečťan je současně oblíbená dřevina kvetoucí v neobvyklých ročních obdobích, protože vyplňuje měsíce chudé na květ. Dřevina kvete žlutozelenými květy sestavenými v okolcích. Modročerné bobule dozrávají zjara. Celá rostlina včetně plodů je prudce jedovatá. Pokud se v zahradě pohybují malé děti, odstraňme raději květenství z jejich dosahu. Na první květy si počkáme v příznivých podmínkách 7 až 10 let.

Břečťan patří mezi nenáročné rostliny. Snese různorodé podmínky, roste na slunci, v polostínu i na zcela zastíněném stanovišti. Také na kvalitu půdy není náročný, prospívá v půdách zásaditých i mírně kyselých. Velmi dobrých pěstebních výsledků dosáhneme při výsadbě do hlubší humózní písčitohlinité kypré půdy s dostatečnou zásobou vláhy. Dobře zakořeněné rostliny snášejí i sucho. Na stanovišti roste břečťan většinou dlouhodobě, nezřídka i několik set let, takové staré rostliny vídáme zejména na hřbitovech.

Břečťan je otužilý, namrzá pouze na exponovaných místech, ale dobře regeneruje. Spolehlivě snáší i znečištěné prostředí. Vysazuje se na podzim nebo zjara, v kontejnerech celoročně. Než zakoření, potřebuje dobrou zálivku, pak už není na další ošetřování náročný. Chorobami ani škůdci netrpí.

Mezi ostatními popínavými rostlinami vyniká břečťan především olistěním během celého roku. Pěstuje se bez opory, sám se přichytává podkladu a zdárně šplhá nahoru i do stran.

Může se také navádět k opoře a usměrňovat. Bez opory je půdopokryvnou rostlinou, především ve stinných parcích a pod korunami stromů, kde nemůže růst trávník. Často se traduje, že břečťan narušuje zdivo staveb, po kterých se pne, a zadržuje vlhkost. Dlouholeté zkušenosti však toto tvrzení vyvracejí. Naopak svým povrchem pomáhá vytvořit malou ochrannou vrstvu mezi zdivem a okolím (mezi spodní stranou listů a zdí vzniká vrstva vzduchu), povětrnostní vlivy pak nikdy nepůsobí přímo na omítku, která je chráněna. Také vzdušné kořínky břečťanu nepůsobí praskliny či jiné destrukce zdí.

Trochu energetiky

Podívejme se na břečťan pohledem energetika. Je to vlastně celoroční „tepelná izolace" naší fasády, která se přichytí sama a sama se i regeneruje. Navíc je dokonale průvzdušná, chrání fasádu před smáčením deštěm, konkrétní místa na fasádě se dají likvidací větví opravit a plocha znovu sama zadarmo „zaroste". Současně dodává objektu zelený přírodní vzhled. Břečťan bychom mohli také zahrnout mezi možnosti jak přizpůsobit dům okolní přírodě jako např. trávník na střechách, domy chráněné zemí atd. Pořizovací náklady ve vztahu ke klasickému zateplení jsou téměř nulové.

Nevýhodou tohoto „zateplení" je, že se nedá realizovat během jednorázové akce, ale rodinný dům nám obroste asi za 7 - 15 let. Úspory energie tak přicházejí postupně. Někomu také vadí přítomnost hmyzu v „zelené vrstvě", hnízdění ptáků apod.

Z podkladu č. 2 jsme převzali přibližné energetické úspory pro rodinný dům za jednu topnou sezónu. Záleží na tom, jaké palivo nebo energii využíváme:
•    zemní plyn, elektr. energie, pelety - 4000 Kč/rok
•    hnědé uhlí, štěpka, pelety, kusové dřevo - 2700 Kč/rok
•    dřevo kupované - 1350 Kč/rok

Úspora skleníkového plynu CO2:
•    elektrická energie - 6750 kg/rok
•    hnědé uhlí, zemní plyn - 2030 kg/rok

Zde však chybí několik zásadních údajů:
1)    Alespoň přibližný údaj o velikosti demonstrovaného rodinného domu.
2)    Orientační původní spotřeba ve fyzikálních jednotkách, např. v GJ/rok nebo kWh/rok (aby se dalo odhadnout, kolik je to %). Uvedení absolutních čísel se používá při nedostatku argumentů.
3)    Jakýkoliv údaj o vlastnostech stěn - např. plná cihla 45 cm (pokud jsou údaje převzaty ze zahraničí, tak klidně i 30 cm). Je zřejmé, že intenzivní zelený porost na stěnách zvýší jejich tepelný odpor o téměř konstantní, relativně nízkou hodnotu R (odhaduji mezi 0,1 až 0,2 m2.K/W), což má zcela odlišný energetický dopad při velmi špatných izolačních vlastnostech stěn (0,55 až 0,60 m2.K/W u zdiva z plných cihel ti. 45 cm, popí. 2/3 těchto hodnot u zdiva ti. 30 cm), kde to tedy energetický dopad má reálně značný, oproti velmi dobře izolovaným stěnám - například s kontaktním zateplovacím systémem s tepelným odporem okolo 3,0 m2.K/W), kde to již příliš velký praktický smysl nemá.

Závěr


„Zateplování břečťanem" je nejlacinější lidové řešení, které však nesplňuje přísné energetické podmínky na tepelné ztráty fasády. Kdo by chtěl mít nový dům nízkoenergetický a přitom „zelený", musel by ho mít zateplený osvědčenými klasickými materiály. Touha po zeleni se při zateplených fasádách řeší cca o 10 cm předsazenou sítí s ocelových strun napjatou na trnech, které jsou kotveny s minimalizováním tepelných mostů přes tepelnou izolaci do nosné stěny. Toto řešení je občas vidět na rodinných domcích v Německu či Rakousku, kde tato zeleň slouží k vyplnění slepých částí fasád, popř. k vyvážení asymetrických řešení. Předpokládá se, že se od toho u dobře izolované obvodové stěny (požadovaná současnost) energetický účinek nečeká.

Pramen:
1.    http://www.dumbytzahrada.cz
2.    Zelená životu, noviny pro udržitelný život, 14/03

Jaroslav Peterka

Seriál: Tepelné izolace - článek z roku 2004

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 246     ne: 256

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb