přeskočit na hlavní obsah

Větrné elektrárny - věc veřejná

/up/images/featured/images/vetrne_elektrarny_hreben_hor_0.png

VĚTRNÉ ELEKTRÁRNY ŠKODÍ

Na počátku letošního roku projelo jako blesk českými médii téma - větrné elektrárny. Při velmi nepatrných zmínkách o obnovitelných zdrojích energie, mezi nimiž má větrná energie své nezastupitelné místo, bychom si řekli, zaplať pánbůh za každou zmínku. Nicméně tou zmínkou bylo referendum občanů Božího Daru v Krušných horách, kteří se negativně vyjádřili k výstavbě větrných elektráren. Možná jejich rozhodování ovlivnil i článek náměstka ministra průmyslu a obchodu Martina Peciny s názvem Větrné elektrárny mohou poškodit trh i krajinu (Právo 4.1.). Spíše bychom v této době čekali stanovisko vlády k podstatně důležitějšímu tématu jako je prodej českých uhelných ložisek, ale  to se pohybujeme v oblasti nepodložených spekulací.

Martin Pecina ve svém článku píše: Hlavním problémem větrných elektráren je jejich živelná závislost na počasí a zejména na jeho nepředvídatelných změnách. S rostoucím podílem musí být pohotově k dispozici regulační výkon v uhelných elektrárnách, který vyrovnává úplný výpadek i neustálé výkyvy. O jak obrovskou houpačku jde v případě Německa, hovoří čísla. Při instalovaném výkonu přes 14 000 MW dokázaly větrné elektrárny v loňském roce vyrobit elektřinu odpovídající pouze 1/6 této obrovské kapacity. Energetické dispečinky trvale čelí situacím, kdy ze dne na den či ještě hůře z hodiny na hodinu musí reagovat na připojení či náhlé výpadky třech, čtyř i více tisíc MW v závislosti na počasí.

Větrné elektrárny tak již výrazně ovlivňují ekologii i ekonomiku výroby elektřiny. Vedle každé instalované kilowatthodiny ve větrné elektrárně je kvůli jejich nejistému provozu nutné mít k dispozici přibližně stejně výkonnou zálohu. I bez započítání obrovských dodatečných vícenákladů na zajištění provozu větrné elektrárny je dnes cena elektřiny z větru asi 3x vyšší a podle české legislativy ji platí zákazníci v ceně každé odebrané kWh.

FOSILNÍ ELEKTRÁRNY ŠKODÍ

Na Pecinův článek zareagovali hned dva pracovníci Ministerstva životního prostředí, náměstek ministra Petr Petržílek a tajemník Daniel Vondrouš. V publikovaném stanovisku „Trh a krajinu poškozují hlavně fosilní elektrárny“ v Právu píší: Větrné elektrárny sice vyžadují existenci záložních zdrojů, ty ovšem nemusí být neustále v pohotovosti. V Německu je totiž využíván počítačový model, který na základě meteorologických dat předpovídá s dvacetičtyřhodinovým předstihem, kdy, kde a jak bude na celém území státu foukat a tedy zda budou záložní zdroje elektřiny potřeba. Energetické dispečinky tak mají dostatek času, aby je uvedly do chodu. Větrné elektrárny v Německu přibývají nejrychleji na světě. Roste i celkový instalovaný výkon všech německých elektráren (2002 - 124,6 tisíc MW, 2003 - 126,5 tis. MW). Klasických elektráren však v posledních letech ubývá (2002 - 101,5 tis. MW, 2003 - 100,2 tis. MW). V České republice se v roce 2010 předpokládá instalovaný výkon větrných elektráren asi 600 MW. To je asi 4 % celkového instalovaného výkonu, tedy podstatně méně než v Německu (11 %).

Hovoří-li Martin Pecina o vyšší ceně obnovitelných zdrojů energie, je třeba dodat, že reálně jde jen o několik haléřů z ceny, kterou jako koncoví zákazníci platíme za jednu kilowatthodinu. Energie z tepelných či jaderných elektráren navíc stojí méně jen zdánlivě, většinu nákladů na její výrobu totiž neplatíme v ceně, ale ve zdravotním pojištění a daních. Z nich se pak hradí léčení nemocí způsobených zplodinami z uhelných elektráren, zahlazování následků těžby hnědého uhlí či uranu. Uhelná a jaderná energetika ničí naši krajinu zcela zjevně, přesouváním nákladů navíc skrytě narušuje tržní prostředí.

ZA NĚMECKÝMI ZKUŠENOSTMI

Jistě pochopíme, že ekologové se s průmyslníky jen těžko shodnou. Že to snad někdy taky jde, ukáže se v příštích dnech, kdy možná konečně projde naším parlamentem životaschopný zákon o podpoře obnovitelných zdrojů energie. V obou článcích se hodně argumentuje německými zkušenostmi. Obrátili jsme se tedy na naši stálou spolupracovnici Dr. Neelu Winkelmannovou - Heyrovskou z Česko - německého ekologického poradenství v Kemptenu.

MŮŽETE SROVNÁVAT PUBLICITU OZE V ČESKÉM A NĚMECKÉM TISKU. JAK NA VÁS PŮSOBÍ NEDÁVNÉ ČLÁNKY O VĚTRNÝCH ELEKTRÁRNÁCH?

V českém tisku se v poslední době šíří dost fám a nepravd o větrné energetice. Jelikož velká většina našich občanů komerční větrné elektrárny nikdy na vlastní oči neviděla a nemohla si udělat vlastní úsudek, a jelikož zdroje informací o větrné energetice v českém jazyce takřka neexistují, je snadné vytvářet vůči této benigní a ekologicky prospěšné technologii bariéru předsudků. Debata, která se vede, postrádá často na serióznosti a staví ráda na emocích. Zatímco obavy z hlučnosti se většinou rozplynou při prvním osobním setkání s větrnou elektrárnou, některé mýty mohou přetrvávat déle.

JAKÝ JE POTENCIÁL NOVODOBÝCH VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN?

Komerční větrné elektrárny se staví ve světě od osmdesátých let. Jde o nový druh malých decentrálních elektráren, které zažívají ojedinělý ' a rekordní}rozmach. Roční míra růstu větrné energetiky se v zemích OECD pohybovala v letech 1990-2001 kolem 20% (míra růstu primární spotřeby energie za stejnou dobu 1,5 %, u pevné biomasy v energetice 1,8 %). Evropský svaz pro větrnou energii zaznamenává za posledních 5 let více než 30%-ní roční přírůstky v branži. Na konci roku 2003 byly celosvětově v provozu větrné elektrárny o výkonu 40.000 MW, za posledních 10 let to činí desetinásobný nárůst. Tímto výkonem lze pokrýt spotřebu elektřiny asi 47 miliónů obyvatel Evropské unie. Prvním průkopníkem ve větrné energetice bylo Dánsko, dalšími špičkami pak Německo, Španělsko, USA a dnes se větrná energetika šíří rapidně do zemí jako je Čína, Indie, Turecko, Maroko, Brazílie, Kanada.

S JAKÝM VÝKONEM SE V SOUČASNOSTI STROJE NEJVÍCE STAVÍ?

Dnes vyráběné komerční větrné elektrárny mají jednotkový výkon do 5 MW, přičemž první pětimegawattový stroj na světě byl vloni uveden do provozu jako prototyp. Průměrné dnes stavěné stroje mají výkon asi 1,8 megtawatt.

Moderní větrné elektrárny řízené počítačem pracují na stejném principu, na kterém pracovaly na našem území odedávna větrné mlýny. Stavějí se na stanovištích, kde je podle naměřených hodnot dostatečná průměrná roční rychlost větru. Pro výrobu elektřiny připadají v úvahu rychlosti větru v rozmezí asi 4 -J25 m/s. Za příliš silného či příliš slabého větru větrná elektrárna nepracuje, jmenovitého (plného) výkonu dosahuje za optimální rychlosti větru, která leží zhruba uprostřed tohoto rozmezí. Na plný výkon pracuje větrná elektrárna podle stanoviště asi 2000 - 2200 hodin ročně, čili pětinu až čtvrtinu roku. Nejedná se však o žádnou závadu, nýbrž o charakteristickou vlastnost tohoto zdroje, se kterou se při plánování elektráren a jejich energetického využití vychází. Ani žádná jiná elektrárna nepracuje po celý rok na plný výkon, u uhelných elektráren se jedná např. o cca 4500 - 5800 hodin ročně.

JAKOU ENERGETICKOU KAPACITU Z VĚTRU MÁ NYNÍ NĚMECKO?

V Německu je nejvíce větrných elektráren na světě. V provozu je asi 16.000 strojů o celkovém instalovaném výkonu asi 16.000 MW. Větrná energetika pokrývá již 6% domácí spotřeby elektřiny v Německu. Rekordmanem je přímořská spolková země Šlesvicko-Holštýnsko, kde větrná energetika pokrývá přes 36 % spotřeby elektřiny.

JAK JE TO SE ZÁLOHOVÁNÍM VĚTRNÝCH ELEKTRÁREN JINÝMI ZDROJI?

V předchozích citovaných článcích jsme se dočetli, že větrné elektrárny musí mít stále v zásobě zálohové zdroje, dokonce o poměr 1:1,8. Toto tvrzení je zcela nepodložené.

Záložní energie je potřeba na vyrovnání nepředvídaných výkyvů ve spotřebě a výrobě elektřiny (například výpadky elektráren). Záložní energie je potřebná vždy a nesouvisí přímo s větrnými elektrárnami. V České republice je jí zapotřebí například  na zálohování častých výpadků výroby tisícimegawattových bloků jaderné elektrárny Temelín kvůli různým nepředvídaným závadám.

Na expertní konferenci německého spolkového ministerstva pro hospodářství a práci v listopadu 2003 konstatovali zástupci průmyslu a úřadu na ochranu hospodářské soutěže, že zvýšenou potřebu záložní energie kvůli větrné energetice nebylo dosud možné doložit.

To potvrzují i aktuální statistiky svazu provozovatelů elektrifikační sítě v Německu: v letech 2002-2004, kdy došlo k výstavbě asi 6.000 MW větrných elektráren, poklesl záložní výkon o 12 %, z 8.300 MW na 7.300 MW.

Větrná energetika nezpůsobuje žádnou zvýšenou potřebu záložní energie při primární ani sekundární regulaci. Jediné, co zbývá, je minutová až hodinová záloha, která je závislá na přesnosti předpovědi vyrobené elektřiny z větru. Předpovědi výroby elektřiny z větru jsou dnes v Německu prováděny s šestihodinovým předstihem se střední chybou 5 %. Ani do budoucna nebude potřeba kvůli větrné energetice zvyšovat záložní kapacity, naopak, bude-li mít větrná energetika na elektrárenském sektoru znatelnější podíl, bude moci v budoucnu sama záložní kapacity nabízet, a to cíleným snižováním výkonu větrných parků, tak jak je tomu u tepelných elektráren, a poskytováním elektřiny záložní.

JAK SE PROJEVUJE VĚTRNÁ ENERGETIKA NA RŮSTU CEN ZA ELEKTŘINU?

Tlak německých energetických společností na růst cen elektřiny není v žádném případě vyvolán rozvojem větrné energetiky. Podpora větrné energetiky, přesněji podpora výroby elektřiny ze všech obnovitelných zdrojů energie, je uváděna v Německu na vyučtování za elektřinu pro konečné zákazníky. V roce 2003, kdy Německo pokrývalo 8 % spotřeby elektřiny z obnovitelných zdrojů, se jednalo asi o 2,2 % účtu za elektřinu pro průměrnou čtyřčlennou domácnost, tj. o asi 1 euro měsíčně. Zdražování elektřiny o mnohem větší procenta, s jakým přicházejí v Německu velké energetické koncerny RWE, E.on, Vattenfall, EnBW a další, není opodstatnitelné podporou elektřiny z obnovitelných zdrojů. Zdaleka největší položku v ceně elektřiny pro konečné zákazníky tvoří totiž poplatky za přenos a distribuci, které v Německu dosahují 40 % a které nejsou transparentně doloženy. Nový německý regulační úřad by se měl podle požadavků jak organizací na ochranu spotřebitele tak i průmyslových firem s energeticky náročnou výrobou otázce poplatků za užívání sítí podrobněji věnovat.

JAKÉ MÁ TEDY VĚTRNÁ ENERGETIKA UPLATNĚNÍ NA TRHU?


Celosvětově uznávaný německý model podpory elektřiny z obnovitelných zdrojů není státní výpomocí, jak v březnu 2001 rozhodl i evropský soudní dvůr v Lucemburku. Cenu za ekologickou elektřinu platí výše zmíněným způsobem všichni koneční spotřebitelé.

Tvrzení, že se „dnes opět začínají trhy uzavírat“ kvůli větrné energetice, je zcela pomýlené. Svědčí o nepochopení liberalizace trhu s elektřinou v Evropské unii. Trh je uzavřený tehdy, když na něm chybí soutěž, když se na trhu uplatňují státní subvence, které zvýhodňují domácí produkt, když jsou kladeny vzniku soutěže překážky. Bohužel právě takovéto prvky jsou vidět na českém trhu s jeho dominantním energetickým koncernem. V Německu je trh již od roku 1998 plně liberalizovaný. Také díky tomu se mohla větrná energetika v Německu a řadě dalších zemí s volným trhem dobře etablovat. V České republice jsou jí bohužel kladeny velké překážky, a to i z oficiálních míst. A to je škoda. Větrná energetika je jako ekologicky čistý zdroj energie vůči životnímu prostředí i vůči společnosti vysoce prospěšná.

Dr. Zdeněk Kučera, Dr. Neela Winkelmannová-Heyrovská, Právo

Seriál: Větrná energie, článek z roku 2005

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 253     ne: 227

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb