přeskočit na hlavní obsah

Věterná elektrárna Tvindmolle u Ulfborgu

/up/images/featured/images/Tvindmolle_elektrarna_ulforbg_0.png

která (před 23 lety) předběhla dobu

V historii techniky jsou momenty, které posunuly některý obor kupředu zcela nečekaným skokem. Jen těžko však hledám obdobu toho, co pro větrnou energetiku znamenal rok 1978 a větrná elektrárna, postavená v areálu školu u osady Tvinde, nedaleko Ulfborgu na západním pobřeží Jutského poloostrova v Dánsku.

V té době se výkony komerčně vyráběných větrných elektráren pohybovaly jen v desítkách kW Firma Bonus přišla na trh s větrnou elektrárnou s výkonem 30 kW až o dva roky později. Firma Vestas, další ze světových lídrů větrné energetiky, začala vyrábět elektrárnu s výkonem 55 kW roku 1984. Megawattové hranici se Vestas začal přibližovat svými elektrárnami s výkony 660 a 750 kW v letech 1995 - 1996.

Tehdy však už 17 let (!) produkovala svých 960 kW (!!) větrná elektrárna u Ulfborgu. Překonala tedy několikanásobně výkon tehdy vyráběných a stavěných větrných elektráren. Elektrárnu přitom stavěla skupina nadšenců a studenti školy s poněkud zvláštním a na praktických projektech postaveným systémem výuky a se systémem financování inspirovaným snad káděmi Zižkových táboritů při příchodu do Tábora. Ale o to nyní nejde.

Tuto elektrárnu jsem poprvé navštívil nedlouho po jejím spuštění v roce 1978 a po více než 20 letech jsem se k ní vrátil, abych o ní získal nové informace.

Při příležitosti 2O let chodu tohoto zařízení byla uveřejněna některá data o jejím provozu: větrná elektrárna dodala za tu dobu do sítě 12 mil. kWh elektrické energie při 68 tisících hodin provozu. Z uvedených údajů vyplývá, že stroj byl v provozu 38,8 % času a že průměrný výkon zařízení je za celé toto období 191 kW. Je přitom třeba vzít v úvahu, že jde o zařízení zcela prototypové, poloamatérské, s regulací na úrovni roku 1978, že „štítkový“ výkon použitého generátoru 1,75 MW(!) byl po celou dobu omezován na maximum 960 kW podle možností připojení k síti a že mnoho času i výkonu bylo obětováno řadě měření na elektrárně. Výkon elektrárny je zčásti (450 kW) přes frekvenční měnič dodáván do sítě, 510 kW jde bez transformace do odporových těles pro ohřev vody pro potřebu areálu a pavilonů školy ve Tvinde. Celkový dosažený výkon odpovídá energetické spotřebě asi 45 domácností v rodinných domcích.

Ještě jeden zajímavý údaj: rotor této větrné elektrárny vykonal za 20 let 65 milionů otáček, což při průměru 54 metry znamená na koncích křídel dráhu skoro 170 metrů při jedné otáčce a za celou dobu pak více, než 11 milionů kilometrů! To už jsou vzdáleností opravdu nadpozemské...

Také strojní a elektrická část elektrárny vyvolávají údiv. Gondola je svařena (rovněž na místě, v polních podmínkách) z ocelových plátů, je 15 m dlouhá a její průměr je 4,8 metru. Listy rotoru, vyráběné jako sklolaminát rovněž na místě, jsou 27 metrů dlouhé, jejich šířka je max. 2,1 metru a váha 3 x 3,5 tuny. Váha kompletní gondoly (včetně rotoru) je 110 tun.

Další hlavní díly elektrárny mají nejrůznější původ - a žádný z nich vlastně pro toto použití nebyl původně určen! Byly získány jako „second hand“ z nejrůznějších míst Evropy. Generátor výrobce ASEA 1 725 kW z roku 1954 (bylo by zajímavé vědět, zda druhý tak starý generátor ještě někde jinde pracuje?), převodovka pochází rovněž od ASEA, má poměr 1:19,47 a je to také veterán s datem výroby 1958. Hlavní osa byla získána v loděnicích v Rotterdamu a původně šlo o hlavní hřídel k lodnímu šroubu námořní lodě. Výtah, vedoucí do strojovny, získali majitelé elektrárny za 100 dánských korun od firmy, která jej zapůjčila pro stavbu 53 metrů vysoké betonové věže elektrárny. Nad těmito informacemi i pověstný český kutil, který dovede sehnat nemožné a udělat cokoliv z něčeho jiného, bledne závistí a zírá...

V roce 1993 - po 53 milionech otáček - byla vyměněna ložiska rotoru a elektrárna dostala nové listy. Uvážíme-li, že ty původní byla vyráběny ze skelné tkaniny a pryskyřice ručně ve dlouhém stanu hned vedle elektrárny, je to vynikající vysvědčení pro tehdejší nadšence.

Větrná elektrárna, známá také jako Tvindmolle, má za sebou již dvacet tři let své existence (což je samo o sobě neocenitelnou zkušeností pro diskuse o životnosti větrných elektráren) a pomalu se stává kultovním objektem a poutním místem zájemců otento druh alternativních energetických zdrojů.

A tak přimhuřme oči nad poněkud extravagantním kabátem, který tato elektrárna dostala před dvěma lety, jako trochu opožděný dárek ke 20. narozeninám. Zatímco snahou stavitelů větrných elektráren většinou je dát jim pokud možno střízlivou a v krajině nerušící a nenápadnou podobu, výtvarník se na elektrárně u Ulfborgu nyní vydováděl návrhem a realizací pomalování stožáru i křídel velkými geometrickými červenými a bílými plochami.

Připravil: Ing. Břetislav Koč

Seriál: Větrná energie, článek z roku 2001

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 190     ne: 160

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb