přeskočit na hlavní obsah

Úspory tepla a vytápění část 3. - Otopné plochy

/up/images/featured/images/uspory3_0.jpg

V minulém příspěvku v čísle 2 jsme psali o zdrojích tepla, o kotlích pro vytápění Pro názornou představu využití energie spalného tepla v kondenzačních kotlích byly použity dva grafy firmy BUDERUS tepelná technika Praha, která tyto špičkové kondenzační kotle rovněž nabízí V následujícím článku jsou uvedeny způsoby předávání tepla do místnosti.

Ohniště vystřídal radiátor

Nejstarším způsobem předávání tepla bylo sálání otevřeného ohně z ohniště, později z krbu. Následně to byla kamna. Při ústředním vytápění se používají litinová nebo ocelová článková tělesa, moderněji ocelová desková tělesa, řidčeji hladké nebo žebrové trubky a různé konvektory, což je v principu trubka opatřená lamelami a zakrytovaná.

Tak se vyvinula celá řada různých otopných těles, ale při posuzování jejich účelnosti a vhodnosti si musíme říci, že teplo z jejich povrchu se předává do vytápěné místnosti prouděním vzduchu okolo této plochy a vyzařováním tepla do místnosti neboli sáláním plochy tělesa

Tepelná pohoda je důležitá

Pokud máme zvolit druh otopné plochy, musíme se vrátit k pojmu tepelné pohody, která je každým z nás hodnocena velmi individuálně. V zásadě je příjemnější, pokud jsme obklopeni teplými plochami. Proto se stavěla velká kachlová kamna a zděné pece. Tomu v moderní vytápěcí technice odpovídají velkoplošné panely nebo podlahové vytápění. Lidské tělo lépe vnímá teplo předáváné sáláním než prouděním. Proto velká plocha s nízkou povrchovou teplotou je příjemnější než maloplošný zdroj s vyšší teplotou, který kryje vypočtenou tepelnou ztrátu místnosti. Musíme mít na zřeteli, že existuje i jev tzv. studeného sálání. Sedíme-li poblíž velké okenní plochy pod kterou je malé článkové těleso (případ častý v panelových domech), nebudeme mít pocit tepelné pohody i když teplota vnitřního vzduchu bude o 3 - 4T vyšší než při podlahovém vytápění. Pokud tedy máme v místnosti rozměrné okno, měli bychom se snažit umístit pod toto okno co nejdelší ploché těleso.

Zásadním přínosem podlahového vytápění, které je investičně nákladné (700 až 1200 Kč za m2), je možnost dosáhnout tepelné pohody při nižší teplotě vnitřního vzduchu. To představuje úsporu paliva, protože se zmenší ztráta tepla do okolí. A velmi důležité je, že při této nižší teplotě vzduchu se poněkud zvyšuje relativní vlhkost vzduchu. V zimním období se venkovní vzduch s malým obsahem vodní páry ohřátím v místnosti silně vysušuje a to působí nepříznivě zejména na malé děti.

Podlahové vytápění

Rozhodneme-li se pro podlahové vytápění, musí být provedení svěřeno odborné firmě na základě kvalitního projektu. Potrubí musí mít certifikáty jakosti a topné hady musí být rozděleny do sekcí s pečlivým provedením podle dilatačních celků a potrubí procházející dilatačními spárami musí být v chráničkách. Životnost takového systému je nutno posuzovat s výhledem na 50 let.

Otopná tělesa

Původně se otopné soustavy navrhovaly s teplo ním spádem 92,5/67,5 C nebo 90/70C. Dnes bývá teplota vtékající do radiátoru 70C i méně. Znamená to nárůst otopné plochy i investice do radiátorů, ale zmenšují se ztráty tepla v potrubních rozvodech, zvětšuje se podíl sálání otopného tělesa proti konvekci, moderní kotle zejména kondenzační pracují s větším vychlazením spalin a zvyšuje se jejich účinnost, po delší část otopné sezóny stačí nízkopotenciální zdroje tepla (sluníčko, tepelné čerpadlo) dům vyhřát.

V tabulkách se udává tepelný výkon otopného tělesa Qn při střední teplotě tělesa tm = 80Ca teplotě okolí ti = 20C.
Skutečný výkon tělesa můžeme lehce spočítat podle vzorečku :

Qs = Qnx [( tm- ti ) / 60]m Pokud do tělesa vtéká voda o teplotě 90C a vytéká vychlazená na 70C, máme střední teplotu tělesa právě 80C. Při teplotním spádu 70/55 C je t = 62,5'C. Teplotní exponent m, který umocňuje rozdl tm -1, dělený 60, charakterizuje tvar otopné plochy a seriozní firmy jeho hodnotu pro jednotlivá otopná tělesa udávají. Hodnota exponentu m je přibližně 4/3 pro desková tělesa, 5/4 pro článková tělesa a 3/2 pro konvektorová tělesa. Má-li koupelnový žebřík normový výkon Qn = 1374 W, má př teplotním spádu 55/45 C v koupelně s vnitřní teplotou 24C skutečný výkon jenom Qs = 465 W.

(Pokračování)

ING. Pavel Čech

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 181     ne: 190

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb