přeskočit na hlavní obsah

Úspory tepla a vytápění 1. část

/up/images/featured/images/uspory_0.jpg

Pokud máme zalít uvažovat o úsporách tepelné energie, musíme si nejdříve položit otázku, kolik energie potřebujeme. Jato potřeba je individuální a musíme si říCi, co je naše základní potřeba, kde vidíme komfort a co považujeme již za luxus. Od této hodnoty se potom mohou odvíjet snahy o úsporu tepla nebo jinak řečeno o optimální postup pro dosažení našípotřeby. Musíme tedy dosáhnout takového stavu prostředí, ve kterém žijeme nebo pracujeme, abychom se cítili spokojeně. Joto je velmi subjektivní pocit a je vytvářen kromě svého vnitřního stavu člověka i vlivem okolí. Podstatnými vnějšími vlivy na fyziologickou pohodu člověka jsou zejména klimatické složky prostředí - teplota okolního vzduchu, jeho vlhkost, vlivy akustické, světelné a das.

Co je tepelná pohoda?

Významnou je zejména tepelná pohoda a tu lze popsat jako spokojenost s tepelným stavem prostředí. Základní podmínkou života je udržení tělesné teploty na obvyklé úrovni (37C). A fyzikálním předpokladem udržení stálé tělesné teploty je tepelná rovnováha, to je stav, kdy teplo vytvořené tělem je v rovnováze s rozptylem tepla do okolí.Tento výdej tepla do okolí nastává dotykem, prouděním, sáláním, vypařováním a dýcháním. K regulaci tohoto sdílení s okolím má tělo řadu fyziologických mechanizmů. Jako jeden z nich můžeme popsat ochlazení končetin. Při pocitu chladu tělo omezuje přítok krve do pokožky, zejména rukou a chodidel, aby se snížil přestup tělesného tepla do okolí. Abychom svému tělu v této regulaci pomohli, v místnosti přitopíme nebo si třeba oblečeme svetr.

Hlavní čtyři faktory ovlivňující tepelný stav prostředí, ve kterém se člověk zdržuje, jsou:

- teplota okolního vzduchu
- povrchová teplota okolních ploch ( které na člověka sálají)
- rychlost proudění vzduchu v místnosti vlhkost vzduchu.

Tyto hlavní složky působí současně a musí být v odpovídající rovnováze s oblečením člověka a jeho vykonávanou činností. I méně oblečený člověk, při intenzivnější práci, pokud není v silném průvanu, se může cítit v pohodě i při podstatně nižší teplotě místnosti, než je obvyklé v obývacím pokoji.

Hlavně nepřetápět

Když jsme si určili kritéria pro uvažování o svém individuálním pocitu tepelné pohody, můžeme uvažovat o úspornosti a efektivnosti postupu k dosažení optimální vnitřní teploty vzduchu v místnosti. Ta může být pro různé lidi různá, někdo chce mít obvyklých 2021C, někomu nestačí 22C a někdo by třeba neusnul, kdyby v ložnici bylo více jak 16'C.

Zásadně nejjednodušší úsporou je nepřetápět. Jeden stupeň Celsia nad obvyklou teplotu, v normě uváděných 20C, způsobí během celého topného období zvýšení spotřeby paliva o 5-6%.

Pokud jsme tedy schopni takto regulovat vnitřní teplotu vzduchu, o způsobech a prostředcích k tomu pojednáme v dalších číslech, můžeme uvažovat o dalších úsporách a ty můžeme ovlivnit tepelnými izolacemi, kvalitními a těsnými okny a celkovým dispozičním řešením domu.

To jsou základní možnosti stavebního řešení, které jsou omezené při modernizaci a úpravách stávajícího domu a samozřejmě mnohem větší možnosti máme při stavbě nového domu, kdy můžeme stavebním projektem zásadně ovlivnit budoucí energetickou potřebu.

Chalupy jsou příkladem

Příkladem promyšlené konstrukce jsou staré krkonošské chalupy na stráních. Vždycky jsou obytnou částí směrovány na jižní strany, na severních stranách jsou dřevníky, stáje. Na půdě se skladovalo seno, které v zimě izolovalo proti chladu, v létě stropy proti horku z půdy. Střecha byla přetažena nad zápraží tak, aby v létě zastínila okna a zjara a na podzim umožnila nízkému sluníčku pronikat do místností. Současně kryla chodník proti dešti, aby se hospodář dostal ze dveří do zadních přístěnků se dřevem. Chodník býval z velkých plochých a často tmavých kamenů, které se sluncem rozehřály a po západu slunce sálaly teplo. Člověk, který celý den pracoval na prudkém slunci si mohl večer na zápraží v klidu posedět a na horách se večer vzduch rychle ochlazuje.

Do chalupy bývala přivedena voda ze studánky. Tekla do kameného žlabu, zde se nabírala jako pitná, přepadem tekla do druhého žlabu, který sloužil jako chladnička na máslo a potraviny v kameninových hrncích. A potom voda vymývala žumpu a mizela v trativodu ve stráni. Takovým jednoduchým řešením se dosahovalo velkého užitku.

Dalšími možnostmi pro úspornost systému vytápění jsou technické prostředky :

- správně navržený kotel (nemusí být nejdražší),
- spalující palivo s maximální účinností F zvolení vhodné otopné soustavy  správné hydraulické vyregulování systému
- dobře pracující (eventuelně adaptabilní) regulační systém
- pravidelná kontrola a údržba otopné soustavy

Ing. Pavel ČECH

Základní vzdělání získal na jedenáctiletce v Jihlavě, ve Ždáru nad Sázavou pokračoval s nástavbou na průmyslovce. Strojní inženýrství pak vystudoval na pražském ČVUT.
"První vytápění jsem začal projektovat v roce 1979 ve Stavoprojektu Liberec, kde jsme dělali nejrůznější systémy vytápění od sídlišť a obytných domů, přes občanskou vybavenost až po rodinné domky atp. Řešili jsme různé otopné soustavy, jednotlivé kotelny, parovody, horkovody, projektoval jsem i podlahové systémy vytápění. Vzpomínám například na sálavý systém vytápění pro libereckou zoologickou zahradu, konkrétně pro pavilon žiraf a nosorožců. Mojím oblíbeným řešením jsou právě sálavé systémy vytápění v průmyslu, kde jsou vyšší haly. Infračervené záření dopraví teplo dolů, jako když si posvítíte reflektorem. Ve svých příspěvcích se budu věnovat například i podlahovému vytápění a nejrůznějším dalším kombinacím. Naši lidé, jsou mnohdy vmanipulováváni do nákupu zařízení, které je často zbytečně to nejdražší."



Seriál: Úspory paliv, energie a vody, článek z r. 1998

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 226     ne: 161

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb