Těžené a importované mramory v České republice

Kamenicky i sochařsky využitelné karbonátové horniny různého původu, stáří, mineralogického a chemického složení, vzhledu a technických vlastností patří k nejoblíbenějším ušlechtilým kamenům, hojně využívaným ke kamenickým a sochařským účelům. Blokový mramor pro ušlechtilé zpracování, jeden z nejstarších a zároveň nejušlechtilejších stavebních materiálů, který je v současné době předmětem stoupajícího zájmu pro své nenahraditelné technické a výrazové vlastnosti, se stává nedostatkovou a stále vzácnější surovinou, velmi vyhledávanou na našem i zahraničním trhu. Zájem o využívání ušlechtilého kamene přesahuje domácí možnosti, a tak jsou do České republiky dováženy materiály ze zahraničí.

Po revoluci v roce 1989 došlo ke značnému útlumu hornictví ČR, což se dotklo rovněž těžby nerudních surovin, resp. také těžby mramorů určených pro ušlechtilou kamenickou výrobu. Ze všech původních oblastí těžby sedimentogenních (Rybařík, 1994) a krystalických vápenců - Barrandienu, českého moldanubika, krkonošsko- jizerského krystalinika, orlicko-kladského krystalinika, chrudimského paleozoika, moravskoslezského devonu, moravika a silezika - zůstala těžba pouze na třech lokalitách. Jde o mramory lugické oblasti, konkrétně o ložisko sněžníkovského mramoru Dolní Morava v orlicko-kladském krystaliniku a mramory silezika, o tzv. slezské mramory z Horní Lipové a Supíkovic.

Současně s útlumem těžby českých mramorů došlo k expanzi importovaných mramorů, a to hlavně z oblasti jižní Evropy. V jejich stínu zůstávají mramory z domácí produkce, což částečně souvisí právě s jejich omezenou těžbou soustředěnou dnes pouze do oblasti severozápadní Moravy. Před více než deseti lety se dovážely horniny karbonátové povahy zejména ze zemí tzv. východního bloku, například mramory a vápence z Maďarska, Bulharska, Jugoslávie a Kuby. Dnes se používají hlavně dovážené mramory italské, řecké a španělské. V kvalitě těchto importovaných mramorů však existuje velká nevyváženost.

Srovnání fyzikálně-mechanických vlastností českých mramorů s importovanými

Neberu-li teď v úvahu zhodnocení kvality českých mramorů ve vztahu k importovanému dekoračnímu karbonátovému kameni z hlediska petrografické analýzy, na níž je v současnosti v rámci sjednocování norem ČSN s normami EU kladen velký důraz, a posuzuji-li je pouze vzhledem k jejich fyzikálně-mechanickým vlastnostem, mohu dospět např. k níže popsaným závěrům.

Importovanými materiály (viz tabulka), s nimiž budu srovnávat a hodnotit kvalitu těžených mramorů ČR, jsou mramory dovážené k nám z Itálie (travertin Travertino romano classico, bílé mramory Carrara a Statuario, zelený ofikalcit Verde Guatemala), z Řecka (karbonátová brekcie Kokinovrachos, světlé vápence Janina speciál a Janina trani, černý krystalický vápenec s charakteristickým bílým žilkováním Levadia Black, šedobílý Kavaljotiko, zelený Weria green a světle šedý Kavala semi white), ze Španělska (červený mramor Rosso alicante, černý s bílými žilkami Nero marquina), z Portugalska (růžový Rosa portogalo), z Bulharska (šedý mramor Sandanski) a z Chorvatska (světlý Kanfanar).

Tabulka: Srovnání výsledků průkazních zkoušek českých mramorů s komerčně distribuovanými surovinami v ČR.

style="border-collapse: collapse; width: 432pt;">

Obch. název dekoračního kamene (původ)	Obj. hmotnost   (kg.cm-3)	Nasákavost	Zdánlivá	Lesk	Mraz.	Pevnost v tlaku (MPa)	Pevnost v tahu	Obrusnost
( % hmot.)	pórovitost	za ohybu (MPa)	(mm)
	(%)
české mramory
sněžníkovský mramor	2711	0,1	0,26	IIB	0,86	210	11,9	6,5
Lipovský tmavý	2717	0,19	0,5	IIB	0,81	107	13,4	5,6
Supíkovický mramor	2690	0,2	0,46	IIB	0,81	79	7,2	6,8
importované suroviny:  mramory italské
Carrara	2667	0,11	-	IIA	-	-	-	-
Statuario	2705	0,23	0,63	IIA	-	-	5,6	-
Verde Guatemela	2680	0,19	-	IIB	-	-	-	-
Travertino romano classico	2500	2,02	5,04	I-IIC	0,59	-	7	8,2
mramory řecké
Levadia black	2705	0,13	0,34	IIB	-	-	14,7	6,6
Kavaljotiko	2710	0,12	0,32	-	0,82	-	11,8	6,6
Kokinovrachos	2720	0,05	0,14	-	0,9	-	13,7	4,2
Weria green	2700	0,28	0,76	-	0,89	-	18,7	3,3
Janina special	2651	0,73	1,93	IIB	-	-	13,6	4,7
Janina trani	2650	0,76	2	-	0,92	-	17,6	4,1
Kavala semi white	2708	0,08	0,21	IIB	-	-	14,3	6,7
ostatní mramory
Rosa portogalo (port.)	2709	0,14	0,38	IIA	-	-	12,3	-
Rosso alicante (šp.)	2671	0,06	0,17	IIA	-	-	12,4	-
Nero marquina (šp.),	2693	0,11	0,29	IIA	-	-	10,3	-
angl. mutace Marquina Black
Sandanski (bul.),	2704	0,13	0,35	IIA	-	-	8	-
angl. mutace Murata
Kanfanar (chorvat.)	2662	0,57	1,53	IIA	-	-	8,3	-

Považuji za nutné upozornit na skutečnost, že následně prezentované údaje a výsledky průkazních zkoušek v tabulce jsou téměř výhradně výsledkem syntézy rešeršních poznatků získaných z odborně způsobilých a na sobě nezávislých zdrojů, spolupracujících s akreditovanou laboratoří Zkušebny kamene a kameniva, a.s. v Hořicích v Podkrkonoší, kde byly tyto materiály atestované. Tato data pak společně s výsledky zkušebních metod přírodního kamene získanými měřeními fyzikálně- mechanických vlastností na Institutu hornického inženýrství VŠB – TU Ostrava sloužila pro posouzení a vzájemné srovnání všech atestovaných mramorů.

Stanovovanými veličinami jsou: objemová hmotnost, nasákavost, odolnost proti mrazu, obrusnost, leštitelnost, odolnost proti povětrnosti, pevnost v tlaku a pevnost v tahu za ohybu (viz tabulka).

Z výsledků průkazních zkoušek surovin vyplývá, že naše materiály jsou velmi vhodnými dekoračními kameny a vyhovují technickým požadavkům pro konstrukce z kamene (obklady, dlažby). Objemová hmotnost u všech českých mramorů převyšuje průměrnou hodnotu objemové hmotnosti krystalických vápenců a hutných vápenců uvedenou v ČSN 73 3251 (2 670kg/m3). Rovněž  nasákavost vykazuje nízké hodnoty (0,10 – 0,20% hmot.), odpovídající požadavkům na karbonátové horniny vhodné pro stavební konstrukce. Podle ČSN 73 3251 je průměrná hodnota nasákavosti pro konstrukce z krystalických vápenců a vápenců hutných 0,25 % hmot. a maximální hodnota pro skupinu hornin III/a podle ČSN 72 1800 je 0,8 % hmot.

S nasákavostí úzce souvisejí hodnoty odolnosti proti mrazu (ČSN 73 3251). Podle ČSN 72 1800 je součinitel mrazuvzdornosti v tahu za ohybu kritériem použití kamene pro vnější konstrukce. Pro skupinu hornin III/a je minimální součinitel mrazuvzdornosti 0,75. U všech našich krystalických vápenců je tato hodnota vyšší. Pohybuje se od 0,81 do 0,86 (viz tabulka).

K pozitivním vlastnostem našich surovin patří i vysoké hodnoty pevností, které v případě pevnosti v tahu za ohybu úzce souvisejí s koeficientem mrazuvzdornosti v tahu za ohybu (ČSN 72 1156). Hodnoty pevnosti v tahu za ohybu u všech našich mramorů jsou vyšší, než je minimální pevnost v tahu za ohybu (4 MPa) přírodního stavebního kamene pro kamenické výrobky, uvedená v ČSN 72 1800 pro skupinu hornin III/a. Pro navrhování konstrukcí z kamene je v ČSN 73 3251 uvedená hodnota pevnosti v tahu za ohybu pro krystalické a hutné vápence 10 MPa.  Pevnosti sněžníkovského (210 MPa) i lipovského mramoru (107 MPa) ji výrazně převyšují.

Získané hodnoty pevnosti v prostém tlaku u českých mramorů, jež se pohybují od 79 do 210 MPa, také převyšují  minimální pevnost v tlaku 40 MPa stanovenou ČSN 72 1800.

Sněžníkovské, lipovské i supíkovické mramory vykazují vysoký lesk. Podle metodiky zpracované ZKK Hořice jde o lesk vysoký, mírně přerušovaný.

Pro naše suroviny je charakteristická  také vysoká odolnost proti povětrnostním vlivům. Při zjišťování náchylnosti ke změně barvy a odolnosti proti účinkům kyselin nedošlo k žádným změnám barvy nebo k narušení struktury.

Po technologické stránce je sněžníkovský mramor vhodný pro kamenické využití i  pro výrobu stavebního kamene. Díky stupni zabarvení a své zajímavé a velice dekorativní kresbě je tato surovina velice žádaná  a vhodná  zejména na jemně broušené a leštěné kamenické práce, obklady stěn a dlažby pro interiéry.

Kresba supíkovického mramoru a jeho velmi dobrá leštitelnost z něj dělá jeden z našich nejoblíbenějších dekoračních materiálů. V minulosti byl supíkovický mramor pro své vynikající vlastnosti v zahraničí známý jako slezská Carrara. Pro svoji vysokou tvrdost je velmi vhodný na leštěné dlažby a obklady interiérů, dlažební mozaiku řezanou pro pěší zóny a prvky zahradní architektury.

Lipovské mramory jsou dobře opracovatelné (tmavé však hůře než bílé) a dobře leštitelné. Proto i pro svůj atraktivní vzhled se používají na interiérové obklady nebo dlažby, obzvláště pro reprezentativní objekty.

Pro kamenické práce, zejména pro obklady interiérů, dlažby a obklady schodišť mají stěžejní upotřebení, neboť jsou svým vzhledem velmi působivé a jak již bylo výše zmíněno, dobře se opracovávají a dociluje se u nich vysokého uzavřeného lesku. Pouze ojediněle se tento mramor používá pro vnější obklad.

Z hlediska kvality patří tedy české mramory ke špičkovým materiálům nabízeným na našem trhu.

Kontakt:
Institut geologického inženýrství
Hornicko-geologická fakulta VŠB-TUO
17. listopadu 15, 708 33 Ostrava
Tel.: 069/699 1676
e-mail: vsb.hgf.horna@email.cz

Renata Horná

Poznámka:

Článek byl uveřejněn v časopise KÁMEN. KÁMEN je jediné periodikum, které se na území ČT věnuje problematice přírodního a umělého kamene, jeho těžby, zpracování, restaurování a uplatnění v architektuře a stavebnictví.

zdroj: www.revuekamen.cz­