přeskočit na hlavní obsah

Studijní a vědecká knihovna: rozhovor s autory Romanem Brychtou (RB) a Adamem Halířem (AH) z Projektilu

/up/images/featured/images/narodni_technicka_knihovna_0b.png

Jste úspěšní stavitelé knihoven. V lednu 2001 jste vyhráli soutěž na Státní technickou knihovnu v Praze a na podzim 2002 na Studijní a vědeckou knihovnu v Hradci Králové. Kdo byl v hradecké porotě?

Roman Brychta Pokud si vzpomínám, byli to Miroslav Masák, Zdeněk Lukeš, Rostislav Švácha, Alena Šrámková jako náhradník, Oldřich Semrád za útvar hlavního architekta Hradce Králové…

Co vás napadne jako první, když se ohlédnete zpět?

RB Nakonec se ten dům povedl hezky odlít, ale nebýt kluků betonářů, tak nevím, nevím… Adam Halíř Nutno dodat, že v závěru už byla situace pro architekty hodně vyhrocená. Protože jsme byli ve sdružení s Deltaplanem, fungovali jsme i jako projektanti. Takto jsme byli ke konci od stavby odsouváni. Museli jsme věnovat spoustu energie procesním záležitostem, a ne těm věcným.

Kdo se ještě umístil v soutěži, vzpomenete si?

AH Druhá cena, myslím, nebyla a třetí dostali HŠH, Onex a Ateliér architektury Šuda Horský.

Jak jste došli ke svému návrhu – písmenu X?

RB Myslím, že to byl momentální nápad. Vedle stojí koželužská škola od Josefa Gočára, dál jsou rozsypaná sedmdesátá léta. Našli jsme i původní Gočárovu regulaci. Taky ji řešil takhle našikmo. I když nevím, jestli jsme ji nenašli až potom.

Byli jsme šťastni, že knihovna dostala takovou významnou parcelu. Leží na rohu ulice u mostu přes Orlici, v těsné blízkosti historického centra. Říkali jsme si, že ji nemůžeme zaplácnout, zneprůchodnit, navíc když na pozemku za budovou – bývalém poli uprostřed města – vzniká kampus hradecké univerzity. Vizuálnímu kontaktu knihovny a centra jen trochu vadí zimní stadion – tréninková hala, která byla postavena snad pro mistrovství světa šestnáctiletých hokejistů.

AH Nebo osmnáctiletých?

RB Uvědomovali jsme si, že jde o knihovnu pro celý kraj, a chtěli jsme ji udělat maximálně otevřenou, stejně jako se o to snažíme i u našich ostatních staveb. I když naše X byl momentální nápad, poté, co jsme do něj všechno nasypali, překvapivě to hned fungovalo a dispozice to takhle zafi xovala. I když X-dispozice není žádná novinka, znovu jsme se přesvědčili, že přes střední vertikálu se skvěle a přehledně distribuuje celý provoz.

AH Ještě jsi zapomněl říct, že X parafrázuje označení místa v mapě, jakési zaškrtnutí.

Dalo by se za určitých okolností hovořit i o chromozomu X?

RB To je pro nás úplně nový vhled. Spíše hovoříme o liteře, pevné odlité, vhodné k literárnímu světu, je to grafický symbol.

AH A když pevná odlitá hmota, nedovedli jsme si představit, že ji něčím obkládáme. Potom je logické, že do ní provrtáváte kulatý otvor a nevyrábíte hranatou díru. Proto kulatá okna. A ještě jsme si hráli s myšlenkou kódu, přenosu informací. Někde jsme otvory seřadili do řady, někde rozházeli. V administrativní části jsou okna například srovnaná do jednoho parapetu. V části, kde je umístěný depozitář, jsou okna jenom pro orientační osvětlení.

Uvnitř na mě v nejvyšším podlaží velmi příjemně působí jakási hnízda pro čtenáře umístěná pod světlíky, ovšem chráněná od okolí regály. Světlo a bezpečí.

AH Dnes v knihovnách panuje trend volného výběru, proto jsme chtěli nabídnout co nejvíce studijních míst a jejich variant – od velké studovny po devítimetrové boxy, takzvané týmové studovny, kde jste odizolovaný a můžete si v nich povídat, zpracovávat týmové úkoly.

Navíc jsou tyto prostory pro čtenáře tvořeny nábytkem, takže lze případně poměrně jednoduchým posouváním dosáhnout přestavby.

Studijní boxy v hradecké knihovně jsou úplně uzavřené, nevidíte do nich, naopak v STK v Praze jsou dveře prosklené. Měli jste pro změnu nějaký zvláštní důvod?

RB Nevzpomínám si, jestli to nebylo v zadání. V Hradci jsme prostě udělali krabičky, skořápky.

AH V Hradci jsou na nich všude akustické panely, takže šlo i o technologické důvody.

Odlévaná konstrukce, otvíravá kulatá okna…

RB Samozřejmě že stavba to napadla, jde prý o nestandardní řešení. Odlévali jsme sedm zkušebních modulů. Na začátku stavby jsme se potkali s Milošem Filipim, hlavním betonářem dodavatele. Shodou okolností jsme se znali. Jsme ze stejného města a přibližně stejně staří – mladí. Naposledy jsme se snad potkávali na základní škole. Miloš vzal dům tak, jak byl vymyšlen. Vzal ho jako výzvu a snažil se nám vyjít vstříc. Vznikaly vzorky odlité fasády, kde se právě ladily detaily spoje okenního prefabrikátu s litým betonem. Myslím, že to byla výzva o to větší, že takhle velký dům z pohledového monolitu v Čechách ještě nestál.

Celý dům je kompletně odlévaný na místě?

AH Ano. Vyjma schodišťových ramen únikových schodišť a ostění kulatých oken ve fasádě. U těch byly dílenská dokumentace a technologický návod dolaďovány během kontrolních dnů. Ve vnější fasádě jsou totiž vloženy cementovláknité prefabrikáty. Ty se před prováděním fasády přikládaly společně s bedněním na hotovou hmotu domu. Určitý problém nastal s unikáním betonu mezi bedněním a prefabrikátem. Proto jsme vymysleli gumový profi l, který tomu zamezil.

Obecně problém byl s kotvením prvků procházejících vnitřní a vnější slupkou, protože vnější slupka – fasáda – se vlivem proměnlivých teplot oproti vnitřní o pár centimetrů hýbe.

Podlahy se v průběhu podlaží mění. Proč?

AH V prvním a druhém podlaží je odlévaná probarvovaná stěrka, v dalších podlažích marmoleum. Marmoleum je měkčí a kvůli akustice je tenhle povrch lepší, polyuretanová probarvovaná stěrka je naopak odolnější do zatěžovaných vstupních prostor, za pulty je už zase marmoleum.

Akustika v zasedací místnosti se zdála – alespoň pro diktafon – poněkud problematická.

RB Řešení akustiky je tak trochu alchymie. Měli jsme problémy s dodavatelem. Oproti našemu navrženému nakonec přišel nějaký místní, který za výhodnějších podmínek zaručil stejné parametry. Teď nastávají fyzikální a technologické problémy s odstřelováním akustických pásků. Přesto objektivně vzato navrhujete prázdný prostor, který se později nějak zaplní, a co to udělá, nemůžete předem stoprocentně spočítat.

Koncept výtvarného díla – malba na beton – vznikal od začátku, nebo dodatečně?

RB Dvě šachty jsou vyzdobeny podle návrhu Martiny Novotné. Téma proměny forem mělo přinést do prostoru integraci. Potom svoji práci trošku rozšířila na přání paní ředitelky a vyzdobila i její kancelář a kancelář sekretářky. Musím uznat, že neznalý člověk, zvlášť když přijde teprve na stavbu, kde je nepořádek a tma, má z holého betonu strach. Nicméně máme zprávy, že už i zaměstnanci si na šedou barvu betonu zvykli.

Budova měla ještě o patro víc. Co se stalo?

AH Kvůli rozpočtu se musel dům zmenšit. Takže se barák snižoval, a začaly se ozývat hlasy, že jsme to měli vědět už v soutěži, dokonce přijel s tímhle názorem i úředník z ministerstva. Problém byl ovšem v nekoordinovanosti mezi zadáním pro architektonickou soutěž a žádostí o zařazení do investičního programu. Ale myslím, že snížení tomu baráku nevadí, a také provozně je o to jednodušší. Odpadly z dnešního pohledu zbytečné provozy, jako například čítárna specializovaných časopisů.

Instituce většinou nevědí, co si přát, když jim někdo dá tu možnost, tak si navymýšlejí na začátku třeba i kadeřnický salon… Snižování rozpočtu se promítlo i do kvality volného nábytku, ten už si ke konci domlouval uživatel přímo sám. Několik věcí námi navržených tam sice zůstalo, ale mohlo to dopadnout i lépe.

Grafický systém a design jste vyřešili a prosadili?

RB Již v projektu interiéru jsme co do barevného řešení spolupracovali s grafičkou Zuzkou B. Horeckou z grafi ckého studia Kultivar. Tak vznikl systém barevného řešení interiéru – již zmíněné různé barvy podlah, dveří, obkladů... Kromě betonových stěn jsou v interiéru i omítané stěny, tedy jiné než šedé a betonové. Čistě bílé nebo barevné jsme omítané stěny nechtěli, protože negaci betonu jsme měli založenou na barevných podlahách. Proto vznikl návrh válečku, který refl ektoval systém kulatých oken a bílou omítanou stěnu svým rastrem zjemňuje. Jedna z takto pojednaných stěn je stěna mezi centrálním komunikačním prostorem a ramenem se sklady. V budoucnu tak může v souladu s trendem na Západě dojít k otevření skladu a zpřístupnění knih i tam.

Jsme zvyklí zpracovávat projekt až do takových detailů, jako je informační a navigační systém, vizuální styl. Chceme to dělat nejpozději během projektování interiéru. V Hradci se to nepodařilo. Už jsme si mysleli, že se otevře nová budova se starým logem. Naštěstí se paní ředitelka nakonec rozhodla zadat nový vizuální styl a k naší radosti to byla studia Kultivar a Pixl-e, která vytvořila nové logo a zpracovala grafi cký manuál. Ovšem – knihovníci sice dostali nový manuál, ale po budově se pořád objevovaly nějaké nové vlastnoručně dělané cedulky. Grafi ci tam museli zajet a vysvětlit, k čemu vlastně manuál je a jak se má používat.

Jaké přezdívky kromě Ementálu jste slyšeli?

AH Ponorka. Asi kvůli těm oknům připomínajícím okna kajut. Na internetu je to spíš stoka.

RB Mám takovou zkušenost, že odpor se zvedl hlavně proto, že dům byl hodně dlouho zvenku hotový, ale uvnitř se stavělo, takže okolí vypadalo neutěšeně.

Ozývalo se čím dál víc hlasů, že je to šedivé a tmavé a podobně. Dokonce i paní ředitelka dostala strach a bylo svoláno jednání. Museli jsme zdůvodňovat, proč barák není oranžový jako v projektu. Když jsme totiž v průběhu zjistili, že probarvený beton fi rmy nezvládnou, chtěli jsme použít alespoň oranžovou lazuru. Dokonce jsme ji předvedli a prokázalo se, že výsledek by byl ještě temnější než světle šedý beton, který by tak ztratil svou přirozenou strukturu. Tomu ovšem předcházely tvůrčí debaty na střeše baráku a padaly i názory natřít ho na černo.

AH Hradečáci zase argumentovali, že tam mají ty oranžové cihly a my že jsme to vyhráli právě proto, že knihovna měla být oranžová. My jsme argumentovali, že ty domněle oranžové cihly jsou ve skutečnosti taky černé, podívejte se naproti na Gočára, říkali jsme. Mentální vnímání červené cihly je jiné než skutečnost.

RB A jak lidi kdysi vnímali režné zdivo, když stálo vedle štukovaného baráku?

Je v Hradci něco, co byste teď, s odstupem času, řešili přeci jenom jinak?

RB Ten hupek před vstupem.

AH Jo, ten hupek.

zdroj: časopis ARCHITEKT­­

Líbil se vám článek?

ano: 214     ne: 236

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb