přeskočit na hlavní obsah

Studijní a vědecká knihovna – Litý beton je organický: rozhovor s Martinou Novotnou, autorkou nástěnných maleb

/up/images/featured/images/narodni_technicka_knihovna_0c.png

Byl pohledový beton knihovny limitujícím, nebo naopak stimulujícím „pozadím“ vašich maleb?

Betonový podklad byl rozhodně velmi inspirativní. Litý beton je svým způsobem podobný struktuře hornin, kamene, v tom je organický. Na betonové stěně jsou patrny náznaky vrstev, struktura, takže mi bylo jasné, že se při malování nemohu držet předem vytvořených náčrtů, že každá betonová stěna už vlastně načrtnuta je. Také barevnost podkladu mi vyhovovala, protože šedá je laskavá k ostatním barvám.

Proč jste zvolila „organický“ námět? Považujete knihovnu za organickou architekturu?

Organický námět jsem zvolila na základě předchozí zkušenosti s nástěnnou malbou. Malba na velké ploše se těžko komponuje jako celek, proto je příjemnější nechat ji rozrůstat a postupně doplňovat. Volba šestihranu jako základní buňky byla intuitivní, jako dítě jsem vyrostla na medu, včely a jejich žihadla byly všude kolem, takže to mám asi v krvi.

První, co mě napadlo, když jsem viděla plány knihovny, byl chromozom X, což je zásobník informací, které rozhodnou o ženském pohlaví dítěte. Knihovna je takovou velkou sochou na jeho počest.

Nakolik vám schází monumentální nástěnná malba v dnešním privátním i veřejném prostoru? Mohli bychom se někdy dočkat oživení většího zájmu o ni?

Jasně že nástěnná malba schází. Výtvarné školy chrlí každoročně spoustu šikovných výtvarníků a stěny všech Penny marketů a Lidlů vyzývají k pomalování. Škoda, že část peněz, které investují do tisku nových a nových letáků, nevěnují na zútulnění exteriéru. Třeba si rozhovor přečte nějaký osvícený šéf hypermarketu, pak máme naději.

Knihovna je velkou hradeckou událostí. Nakolik je vám její architektura blízká?

V ještě nezabydlené knihovně jsem strávila hodně času, takže jsem si mohla prostor dostatečně zažít. Líbí se mi její velkorysost, propojení pater, prostornost. Při pohledu ven z kulatého okna všechno působí liběji, jako medailonek. Světlo a stín zde vytvářejí stále nové varianty obrazců na podlaze, zdech, v odrazu okenních skel. Knihovna mi opravdu připadá jako socha, možná trochu přísná, takže paním knihovnicím, které svoje pracovní stoly a okolí usilovně dozdobují kytičkami, hrnečky, obrázky, nelze vůbec nic vyčítat.

Co byste uvedla jako své inspirační zdroje v pojetí malby a volbě barevnosti?

Způsob, jakým maluji, určitě ovlivnila cesta do Peru, kouzlo pralesa, setkání s místní spirituální tradicí. Tam se mi asi ujasnilo, že prostor, se kterým se chci prostřednictvím malby dostat do kontaktu, je nekonečný a stále proměnlivý. Také cesta do Himaláje, výzdoba místních klášterů mě přesvědčily, že kromě šedivé, okrové nebo jinak monotónní reality existují jiné barevné světy, které také můžeme sdílet.

Jak byste charakterizovala svou malbu a co je pro vás v malbě nejdůležitější?

Malba je radost, zrcadlo mého momentálního rozpoložení, které ať už je jakékoliv, vždy stojí za to „přiznat barvu“, protože žádná není tak špatná.

zdroj: časopis ARCHITEKT­­

Líbil se vám článek?

ano: 221     ne: 196

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb