přeskočit na hlavní obsah

Snižovat spotřebu energie na vytápění budov

Bytový dům

Energie na vytápění budov tvoří podstatnou položku jak v energetické bilanci státu, tak v rodinném rozpočtu. Stále přísnější podmínky pro výstavbu nových objektů zákonitě stále nastavují zrcadlo chybám minulosti. Ty lze velmi jednoduše vyčíslit v podobě spotřebovaného paliva i energie a převést je na peníze.

Průměrné stáří bytového fondu v České republice je téměř 47 let. Nejstarší domy jsou v Ústeckém kraji - průměr 55,9 roku. Například Praha má 43 % bytů postavených před rokem 1945, 48,6 % v době 1945 - 90 a 8,4 % po roce 1990
.
Nedá se říci, že by se dříve stavělo bez energetických úspor. Rady a doporučení „jak úsporně topit" (topidla, soustavy, příslušenství) se u nás objevovaly již před 2. světovou válkou. Tepelně izolační schopnosti zdiva ale byly spojovány pouze se zdivem z plných pálených cihel o tloušťce 45 cm.

Součinitel prostupu tepla k (W/m2K) byl poprvé zaveden v ČSN 1450 z roku 1949, přičemž se odvodil z výše uvedeného cihelného zdiva:
obr 2.

Nebudeme zatím uvádět hodnoty současné, ale zamyslíme se nad jednou skutečností.

Úsporu energie na vytápění mohla u 50 let starých budov zajišťovat okna, která se mohla vyměnit jednou až třikrát, nebo při dobré údržbě třeba vůbec ne. Na schodištích se mohla jen okna jednoskla nahradit dvousklem. Jiné možnosti vylepšení obvodového pláště (zateplení) nebyly individuálně i masově řešitelné a tak se v zimě vesele topilo. Uhlí bylo laciné, elektřina také a rodinný rozpočet na nich nebyl závislý. Za uhlí pro průměrný nájemní byt se platilo kolem 200 Kč/rok. Podnik Uhelné sklady byl „rozlezlý" ve všech městech i mnoha obcích celého Československa.

V mimořádně tuhé zimě se třeba spalo v kuchyni, na okna se věšely deky, rolety se nechávaly spuštěné i přes den atd. Žádný významný celostátní energetický zásah „nebyl nutný". Ročně se zvyšující množství vytěženého uhlí bylo sledovaným ukazatelem rozvoje společnosti.

První samostatná tepelně technická norma ČSN 73 0540 z roku 1962 vycházela ze stejného principu a za obdobných společenských podmínek zavedla druhou teplotní oblast a byla jen mírně přísnější (pro okna nebyl požadavek uveden):
obr 2.

Velmi rychlá revize této normy z roku 1964, která vydržela až do roku 1979, neměnila požadavky na těžké konstrukce, avšak pozoruhodně zpřísňovala požadavky na lehké konstrukce (s malou tepelnou jímavostí) u budov s přerušovaným vytápěním. Tato norma platila při výstavbě většiny starších paneláků:
obr 2.

Do konce roku 1993 platila ČSN 73 0540 z roku 1977 (účinná od roku 1979, zčásti od roku 1984):
obr 2.

Vidíme, že s rozvojem používání nových materiálů venkovní stavební konstrukce zpřísnily cca o    40 %, okna pouze o 20 %. Rychlost zavádění byla kompromisem mezi energetickými, sociálními i    politickými tlaky a obrazem schopnosti národního hospodářství.

Kdo chce stavět v současné době, musí počítat s následujícími ještě přísnějšími hodnotami k, dnes již pod názvem U podle revize ČSN 73 0540-2 z roku 2002:
obr 2.

Hodnoty u stěn zpřísnily o cca 70 %, u oken cca 60 % než před 50 lety v době našich prarodičů. Vynutil si je společenský tlak na zlepšování životního prostředí, vyčerpatelnost našich fosilních paliv a závislost na dovozu zemního plynu a ropy

Závěr

Majitelé i nájemníci starých obytných domů již znají svoji významnou položku rodinného rozpočtu - vytápění a každý měsíc ji platí v podobě záloh. Lze předpokládat, že s časem různě pravidelně nebo nepravidelně poroste tak, jak porostou ceny paliv a energie. Ale pozor. Není to položka pevná, se kterou by se nedalo něco dělat. Spolu s výměnou starých oken za nová energeticky úsporná (s U hodnotou již běžně pod 1,4; pozor, aby nebyla příliš „vzduchotěsná") můžeme začít zateplovat. Ne však na vlastní pěst. Zde je víc než kdekoliv jinde nutná spolupráce s odborníkem, raději s celou dodavatelskou firmou. A ještě lépe se členem Cechu pro zateplování budov. Kdyby firma chybila, má nad sebou ještě „bič" v podobě ostudy nebo dokonce vyloučení z Cechu. Jako pořizovací náklad něco zaplatíme, ale měsíční zálohu můžeme trvale výrazně snížit.

Pokud bychom postupovali individuálně podle nejlepšího vědomí a svědomí sami, mohli bychom za první zimu ušetřit, ale vzápětí bychom mohli založit novou položku rodinného rozpočtu: oprava vad po zateplení. A to žádný z nás nechce.

Ing. Jaroslav Peterka, CSc., lektoroval Ing. Jiří šála,CSc.

Seriál: Úspory paliv, energie a vody, článek z r. 2003

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 252     ne: 292

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb