přeskočit na hlavní obsah

Samoúpravy pláště panelových domů jejich nájemníky

/up/images/featured/images/samoutesnovani_spar.png
Nadpis článku vystihuje současnou situaci v této oblasti v naší republice. Panelové domy, jak je jednou někdo výstižně nazval, jsou největší radiátory v naší republice. Jejich energetickou náročnost se snaží snížit jak bytová družstva, tak nájemníci. Samoúpravy mají ale určitá rizika. Uvádíme zatím to, co je vidět „zvenku“ a v příštím čísle se pokusíme k tomuto problému přinést stanovisko odborníka.

Úvod stěny

Panelové domy mají jednu negativní vlastnost. Tam, kde se u cihelných objektů různé změny stavby způsobené např. teplotní dilatací, nepravidelným sedáním základů apod. rozkládají do tisíců spár mezi cihlami, které se v omítce neprojeví, tak u panelových domů máme pro tuto „práci“ objektu několik spár na šířku a vždy jednu spáru na každé podlaží objektu. Tyto spáry jsou vlastně součtem spár cihelných, což znamená, že musejí být širší a jejich velikost už vyžaduje specifické řešení zakrytí. Protože spára „pracuje“ ve větším rozsahu, nemůže být překryta omítkou, ale musí být přiznaná, utěsněná trvale pružným tmelem. Někde jsou fasádní spáry volné, netěsněné, někde těsněné. Proto má většina panelových domů s přiznanými spárami takový výrazný vždy stejný (šachovnicový) vzhled.

Úvod otvory

Dalším problémem panelových domů je jejich výška ve vztahu k působení větru. Víme, že jeho rychlost a tím i náporový tlak roste s výškou nad terénem. Původní dřevěná okna a různé větrací mřížky jsou řešeny tak, že se předpokládá, že dešťová voda musí téci vlivem působení gravitace jen shora dolů. U panelových domů tomu tak není. Vlivem nekvalitní práce, sesychání oken, poškození kovotěsu atd. dochází k tomu, že při dešti spojeném se silným větrem vítr proniká okny napříč celým objektem, odchází ventilačními mřížkami hygienického zařízení (za objektem i na střeše ještě působí jeho sací síla) a strhává do okenních spár kapky vody, které odkapávají z okapničky. Totéž se projevuje např. i u otvorů pro větrání spížních skříní. Přes okna i větrací otvory do místností zatéká a to vždy tam, odkud přichází déšť se silným větrem. Stejný problém vzniká zákonitě při strhávání kapek i do porušených spár mezi panely.

Úvod ploché střechy

Tepelná izolace střešního pláště musí být odvětrávaná, což na fasádě dokumentují malé větrací otvory různého tvaru i velikosti. Platí pro ně stejný problém uvedený výše. Přes tepelnou izolaci se větru „protáhne“ méně, do otvorů přesto dešťová voda proniká.

Jak na spáry?

V tuto chvíli vyvstává prvotní otázka, proč jsou některé spáry zatmelené již od realizace objektu a jiné nikoliv? Je to úmysl nebo šlendrián původního dodavatele?

Nezatmelené spáry, přes které lze proniknout k polystyrenu v panelech, jsou oblíbeným místem pro hnízdění ptactva, hlavně vrabců (co když je jejich vymírání způsobeno také tím, že pojídají kuličky polystyrenu?) a tahají sem veškeré nečistoty na stavbu hnízd, které jinak nejsou vůbec vidět. Kdyby se na tento problém vrhli entomologové, určitě by zde nějaký nový druh nebezpečných roztočů, žijících celý rok v přijatelné teplotě, našli. Nezatmelené spáry přirozeně větrají (i ochlazují) plášť objektu, zatéká do nich a přímo volají po dodatečném zatmelení.

Zatmelené spáry jsou již od začátku utěsněny pružným tmelem, jehož pružnost se časem ztrácí. Tmel je překryt ochrannou pružnou vrstvou, která se však časem také odtrhává od krajů panelů a tmel je odhalený. Oprava se řeší centrálně nebo individuálně na plášti postiženého bytu.

Jak na okna?

Lidová zkušenost praví, že při velkém větru s deštěm se musí zavřít veškeré dveře v bytě včetně na WC i do koupelny, aby se maximálně snížil „profuk“ bytem a voda z okapniček nemohla být tak intenzivně nasávána do okenních spár. Kdo si pořídil nová plastová okna s výrazně nižší infiltrací, tento problém nemá a při dešti se může v bytě chovat jak chce.

Jak na ploché střechy?

Zde si dovoluji přiznat, že nevím co dělat, ale vím, co nedělat. Nedělat to, co je uvedeno na posledním obrázku č. 5 na vedlejší straně. Nájemník v nejvyšším podlaží si všechny střešní větrací otvory dokonale utěsnil. Zkondenzovaná vlhkost sníží účinek tepelné izolace, zvýší tepelné ztráty stropem a na stropě se časem projeví skvrny od vody porostlé plísní. Malý finanční výdaj na „opravu“ na začátku vyvolá velké finanční výdaje na sanaci škody na konci.

„Samoutěsňování“ spár

Kdo si chce spáry utěsnit, má dvě možnosti. Ze žebříku až tam, kam dosáhne z terénu nebo pomocí známého horolezce, který vše provede zavěšen na laně. Panelový dům potom vypadá divně. Některé spáry utěsněné, různé barvy a jiné ne. Zatím se mi nepodařilo získat oficiální podklad, jestli je dodatečné utěsňování spár pro netěsněný typ spár panelového objektu energetický přínos nebo nějaká provozní, hygienická či jiná škoda. Zdá se, že demokracie se projevuje i tímto způsobem, kdo chce a má peníze, utěsní, kdo nemá a nemůže, má problémy. Co když je bude mít časem i ten prvý? Rádi bychom k tomuto problému přinesli oficiální stanovisko příslušného odborníka.

Obrazová dokumentace

Na obrázcích na vedlejší straně jsou vybrané „typy“ samoutěsňování spár s popisem.

Obr. 1: Objekt již od postavení se všemi spárami otevřenými − dokonalé zatmelení všech spár v přízemí kolem nájemníkova bytu s oplechováním proti poškození dětmi.

Obr. 2: Dtto − zatmelení svislé spáry horolezcem v nejvyšším podlaží.

Obr. 3: Objekt s vodorovnými spárami zakrytými již při stavbě objektu. Svislé spáry jsou volné a zateplují se horolezecky podle zájmu nájemníků.

Obr. 4a: Odstranění původního tmelu ze všech spár stavební firmou.

Obr. 4b: Vyplnění všech odkrytých spár pěnou.

Obr. 4c: Po odstranění přebytečné pěny byly spáry znovu překryty vrchním tmelem.

Obr. 5: Utěsnění spár u atiky a zatmelení větracích otvorů tepelné izolace střechy.

Ing. Jaroslav Peterka, CSc.

Seriál: Tepelné izolace - článek z roku 2004

zdroj: Alternativní energie


Líbil se vám článek?

ano: 241     ne: 285

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb