přeskočit na hlavní obsah

Rušivé světlo Část 6. – Cesty ekologie II aneb patero jak ne

/up/images/featured/images/rs6_0.jpg

V    minulé části (Rušivé světlo, část 5. -Cesty ekologie aneb patero jak na to; Světlo 2/2007) byly uvedeny cesty vedoucí ke snížení nežádoucího působení osvětlení na noční prostředí. V tomto dílu chci upozornit na způsoby, které ke zlepšení nočního prostředí nevedou, nebo jen vzácně, často životní prostředí poškodí a nebo ohrozí bezpečnost, životy a majetek.

Jak ne

V    dalším textu budu vycházet ze základního předpokladu, že dosavadní osvětlení bylo navrženo kvalifikovaně. To znamená, že jsou použita optimální svíti-

Pravidlo první - nepřijatelnéje zaměňovat svítidla s vydutými mísami za svítidla s plochým sklem:

a) postupnou záměnnou - tzn. vyměnit jedno svítidlo v řadě,
b) vyměnit celou řadu (soustavu) bez odborného posouzení

Ad a) To je jeden z laických návodů, jak s minimálními náklady vyměnit svítidla -vyměnit je v okamžiku, kdyjsou nepoužitelná. V některých případech to nemusí způsobit žádné problémy. Ovšem pravděpodobnější je to, že nebudou splněny požadavky na kvantitu nebo kvalitu osvětlení dané komunikace. Soustava nezajistí dobré vidění, a nekvalitní osvětlení může být příčinou ztráty zdraví, života nebo majetku. V minulém dílu seriálu [2] je uveden příklad takové záměny. V něm bylo ukázáno, že tento způsob realizace „ekologického" osvětlení dokonce životní prostředí poškodí.

Ad b) Platí v podstatě totéž, co bylo řečeno v ad a). Jen nebezpečí, že výsledná soustava nebude splňovat svůj účel, a tedy bude ohrožovat účastníky provozu, je ještě významně větší.

Pravidlo druhé - nepřijatelné je (podle častých návodů) „ozdravit" osvětlení nočního prostředí odstraněním vydutých mís ze svítidel bez náhrady nebo jejich náhradou plochými skly vyrobenými svépomocí

Obojí je zásah do konstrukce svítidla, který naruší jeho funkci. Změní se optické vlastnosti s důsledky stejnými, jaké byly uvedeny v prvním bodě. Svítidlo ztratí své krytí a snadněji a rychleji podlehne vlivům okolního prostředí. Jestliže se použije ploché sklo, změní se teplotní poměry ve svítidle, a tím je ohrožena jeho funkce i bezpečnost okolí. Ovšem zásadní je možnost provozovat pouze takové výrobky, pro které je vystaveno prohlášení o shodě [3]. Svítidla k takovým výrobkům patří. Po odstranění krytu nebo jeho náhradě jiným, nehomologovaným přichází svítidlo o prohlášení o shodě, a je tedy nepoužitelné. Uvedená úprava opět nemusí ve svém důsledku prospět životnímu prostředí.

Pravidlo třetí - nepřijatelné je opatřit svítidla svépomocně vyrobenými clonami nebo nátěry omezujícími vyzařování světla

Například pro zamezení dopadu světla do přilehlých oken nebo vymezení osvětlované plochy podle pravidla „svítit jen tam, kde je třeba". K takovým úpravám lze používat pouze prvky homologované pro dané svítidlo. Důvody jsou uvedeny v předcházejícím bodě. Z pohledu trestního práva [4] jde o poškozování cizí věci (§ 257), a při škodě nikoliv malé (nad 5 000 Kč, což je často cena jediného svítidla) hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok. Přitěžující okolnosti mohou tuto sazbu zvýšit až na osm let.

Příklady, jak profesionálně omezit rušivé světlo, jsou na obr. 2 a obr. 3. K tomu si dovolím poznámku: omezení rušivého světla je obvykle vykoupeno snížením účinnosti svítidla. Klasická „koule" má účinnost 78,8 %; polovina světelného toku je směrována k obloze. U „koule" s refraktorem se světelný tok k obloze zmenší na 19,5 %, ovšem i účinnost svítidla je nižší - 60,7 %, a to i přesto, že difuzor je čirý. V posledním případě, kdy je horní polovina difuzoru neprů-svitná, je světelný tok do horního poloprostoru pouhých 1,5 % a účinnost svítidla se snižuje na 46,1 %. S cloněním se tedy výrazně snižuje účinnost svítidla.

Ovšem díky tomu, že je světlo přesměrováno k zemi, jeho množství, které může být využito pro osvětlení terénu, vzrůstá. Z 39,4 % na 44,6 %, tedy přibližně o jednu sedminu (přesto se v materiálech aktivistů lze dočíst, že když se „koule" doplní clonou, pro stejně velké osvětlení je zapotřebí třikrát slabší světelný zdroj -cosi jako perpetuum mobile; u původního svítidla z obr. 1a by musela účinnost vzrůst na 39,4 x 3 = 118,2 %).
Oblíbeným způsobem redukce rušivého světla je snížení světelného toku svítidel. Avšak způsobem velmi svérázným, tedy:

 Pravidlo čtvrté - nepřijatelné je vypínání poloviny svítidel, tzv. svícení ob stožár

Dojde ke střídání osvětlených a tmavých míst, oko se musí neustále adaptovat na změnu jasu v zorném poli. Proto se značně zhorší vnímání a významně vzroste riziko vzniku nehody. Důsledkem takového osvětlení je také růst kriminality (viz podrobněji např. v [5]). Než takové svícení, bezpečnější je osvětlení zcela vypnout.

Pravidlo páté - nepřijatelné je provozovat osvětlení pouze na kritických místach

To znamená, že se v celé obci vypne osvětlení a v provozu zůstávají pouze svítidla na křižovatkách nebo přechodech. Důsledky tohoto postupu jsou ještě horší než v předcházejícím případě.

Řešení

Omezit nepříznivé účinky osvětlovacích soustav je možné. Způsoby, jak toho lze dosáhnout, byly uvedeny v minulém dílu. V tomto příspěvku je naopak ukázáno - jak ne. Zcela nejjednodušší a nej-jistější je profesionální přístup k problému. Osvětlovací soustavy může navrhovat jedině kvalifikovaný odborník vzdělaný v oboru osvětlování.

Ing. Tomáš Maixner,
předseda tematické skupiny Rušivé světlo při ČNK CIE

Recenze: prof. Ing. Karel Sokanský, CSc.

Literatura:
[1] SOKANSKÝ, K. a kol.: Výzkum emisí světelného rušení vyvolaného veřejným osvětlením za účelem jeho omezení v dopravě měst a obcí. MMR ČR, WB-23-05, 2005-2006.
[2] MAIXNER, T.: Rušivé světlo - Část 5. - Cesty ekologie aneb patero jak na to. Světlo, 2007, č. 2.
[3] Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, ve znění pozdějších předpisů.
[4] Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.
[5] MAIXNER, T.: Lupiči a lapkovéaneb zborcené plechy. Světlo, 2007, č. 2.

převzato z časopisu Světlo

Líbil se vám článek?

ano: 207     ne: 166

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb