přeskočit na hlavní obsah

Rodinný dům Lety

rodinný dům
Na první pohled nezastavitelný pozemek zakoupil investor za výhodnou cenu na doporučení architekta, který s ním byl v kontaktu již při jeho výběru. Parcela byla výzvou a atmosféra údolí Berounky působila okouzlivě. Parcela je úzká jen devět metrů a současně se nachází v pásmu protipovodňové ochrany. To znamenalo dát všechny obytné místnosti do patra a dům navrhnout jako úzký a dlouhý objem. Výhled na řeku je okouzlující, a tak se z nutnosti stala přednost. Přízemí je využito pro technické místnosti, garáž a prostor pro občasné bydlení. Konstrukce z betonových tvárnic je z interiéru přiznaná a tvoří s pohledovým betonovým stropem neutrální pozadí barevnému vestavěnému nábytku a dveřím. I přes výrazné barvy je interiér příjemný a útulný. Přes venkovní terasu je umožněn přímý vstup na zahradu po venkovním schodišti. Lehká konstrukce schodiště a terasy je vyrobena z pozinkovaných ocelových profilů.

RODINNÝ DŮM LETY LETY U DOBŘICHOVIC
AUTORI Ing. arch. Ján Stempel, Ing. arch. Jan Tesař / Stempel & Tesar architekti
KLIENT soukromá osoba
PLOCHA POZEMKU 540 m2
ZASTAVĚNÁ PLOCHA 115 m2
UŽITNÁ PLOCHA 97 m2
OBESTAVĚNÝ PROSTOR 887 m3
REALIZACE 2011

FOTO JAN TESÁR
JÁN STEMPEL, JAN TESAŘ / STEMPEL & TESAR ARCHITEKTI

---
Recenze - Black and white

Titulek by nám mohl připomenout whisky Jamese Buchanana s obrázkem roztomilého černého skotského a bílého west highland teriéra anebo slogan legendární značky fotografického materiálu ILFORD „Best in black and white!" V uměleckém zobrazování sloužila černobílá technika k vyjádření koncentrace, poetičnosti či dramatičnosti a snad tuto schopnost neztratila dodnes.

Podstatu černého i bílého domu Jana Stempela a Jana Tesaře přesto nejlépe vyjadřují barevné fotografie, nikoliv stará analogová technika. Má to svůj důvod. Začněme bílým domem. Stojí na úzkém, dlouhém rohovém pozemku v uličce hustě zastavěné obce Lety u Dobřichovic. Je doslova na parcelu vtěsnán na minimální vzdálenosti od jejich hranic. V bezprostředním sousedství je domek se sedlovou střechou, s příjemnou, hustě osázenou zeleninovou zahrádkou a „home made" kůlnou na nářadí připomínající 60. léta. Při příchodu nás vítá téměř nenápadný, kompaktně tvarovaný kubus. Pro obec charakteristická, tradiční „non comment" bíle omítnutá zeď a moderní, ale bez zvláštních emocí postavený typizovaný svářený plot.

Vcházím do dveří. Tady, od této chvíle, se musím všeho dotýkat, musím si to ohmatat. Vše je barevné, jemné, hedvábně lesklé, taktilní. Schodiště vedoucí do patra je jedním obrovským kusem nábytku, jeho zdi tvoří barevné MDF desky s dokonale provedenými spárami. Nikde jediná omítnutá plocha. Tento princip funguje v celém interiéru domu. Vnější zdi nosné konstrukce jsou z betonových bloků, jejich povrch se svou syrovou materiálností tvoří dobré pozadí k mobiliáři, zařízení, barevným dveřím i zabudovaným skříním.

Neřekl bych, že kontrast drsného betonového povrchu a hedvábně lesklých, sytě barevných dveří je náhodný. červená, zelená, modrá a žlutá barva vyznačují jednotlivé prostory, funkční jednotky. Důsledně je dodržován koncept, podle nějž tektonická konstrukce, zdi a stropy zůstávají v neopracovaném stavu. Ovšem jako podšívka zde slouží nábytek, obsahující myšlenku, nápad.

To, jak se výjimečný zadavatel a architekti vzájemně shodli na ležérním, ale zároveň racionálním vkusu a stylu, je opravdu záviděníhodné!

Důkladně a do všech detailů vypracované interiéry dřívějších Stempelových domků jsou skutečnými architektonickými lahůdkami. Interiéry jsou jedinou obrovskou nábytkovou tkaninou s „tapetovými" skříněmi, zásuvkami a skrytými přihrádkami, které racionálně využívají každičký kout a místo. Dveře jsou opatřeny kvalitními klikami a skrytými panty. Z domů mizí dělicí stěny a namísto nich zajišťují členění vnitřních prostor skříně, police a regály, sahající až ke stropu.

Zvnějšku ambivalentní vzhled „Bílého domu" se mění na jediném místě, a tím je zadní, jižní fasáda. Do tohoto místa je soustředěna podstata domu. Celá plocha čelního řezu se otevírá jako roura. Obývací pokoj na poschodí pokračuje terasou s ocelovou konstrukcí a hezky lamelovanou pergolou. Rám postavený z tenké ocelové konstrukce je nejlepší volbou pro vytvoření přechodného prostoru mezi interiérem, zahradou a zeleným dvorkem.

Důležitým rozhodnutím u tohoto domu bylo umístění obytného podlaží s obývacím pokojem do patra, vynucené podmínkami záplavové oblasti. Navzdory schodům, vedoucím z terasy, je půdorys oddělen od zahrady, ale to není na závadu. Výměnou za to získali obyvatelé nádherný, velkorysý výhled na panorama řeky Berounky a kopce rozprostírající se na protějším břehu.

„Black House" v Rovině, stojící na kraji obdělávané zemědělské plochy, na první pohled rovněž neoplývá bohatstvím podnětů. Na čerstvě rozparcelovaném pozemku nás vítá z pouliční strany zavřená tmavá krabice.

Fasády s tmavě antracitovou omítkou jsme už viděli na Stempelových domech z let 2006 a 2007 ve Vraném nad Vltavou a ve Zdibech. Tady se objevuje sofistikovanější, modernější, montovaný černý materiál. Zahuštění hmoty do pravidelné krabice dále stupňuje homogenní, nečleněná černá barva. Dům obrácený dovnitř má kompaktní půdorys pravidelného čtyřúhelníku. Architekti koncipují kuchyň, jídelnu a obývací pokoj jako jediný obytný prostor. Stěny se i v tomto případě proměňují na truhlářské konstrukce, inteligentní nábytek; kuchyň je jediný blok nastříkaný hedvábně lesklou antracitovou barvou, v obývacím pokoji obklady stěn s policemi a úložnými boxy tvoří jeden celek z lazurované dýhy. Bezfalcové dveře se skrytými dveřními panty, vnější žaluzie - to jsou drobné detaily moderního, svěžího, inovativního domu.

V případech domů Black a White nebyly vytvořeny půdorysy, nýbrž prostory. Obdobně, jako psal Adolf Loos o své metodice a zásadách ve 30. letech.

TEXT LÁSZLÓ VINCZE

zdroj: časopis ARCHITEKT­­

Líbil se vám článek?

ano: 1386     ne: 579

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb