přeskočit na hlavní obsah

Rodinné etudy - dům v Ráječku

/up/images/featured/images/0-dumrajecek.jpg

Stavba rodinného domu je symbolem společenské individuace, ekonomického statusu a výrazem životního stylu. Je odrazem myšlenkového světa majitele, jeho zakotvení v realitě a způsobu komunikace s okolím. Životní styl je daleko více otázkou filozofického vnímání světa než pouhého technického standardu. Banální typový rodinný dům může být dnes vybaven stejně dobře jako skvělá architektura, přesto není v ničem přínosem pro společnost a krajinu. Volba architekta je navýsost otázkou osobní zodpovědnosti stavebníka.

Fránkovi klienti jsou často zatíženi neúměrně dlouhou dobou výstavby, náročností atypických a nadstandardních dodávek - šikmých obvodových stěn, zakřivených skel a podobně. S nadsázkou se dá říci, Fránkovy domy se nestavějí, ale rostou jako organismus. Sám architekt o tom říká: „Můj dům vrůstá do parcely a svého okolí podobně jako houba do kmene stromu."

Zdeněk Fránek nemá rád literární výraz příběh v souvislosti se svými díly - dům pro něj není příběhem, nýbrž svébytným uměleckým dílem. Přesto je třeba říci, že každý jeho dům bezpochyby svůj vlastní příběh má: od setkání s klientem, od první skici k nesčetným variantám a úpravám projektu až k řešení nevšedních detailů. Některé z příběhů vrcholí komplikovanou realizací a nakonec docházejí naplnění skrze zážitky každodenního bydlení, jiné končí u modelů a výkresů.

Klienti Zdeňka Fránka rozhodně nejsou lidé, kteří očekávají od rodinného domu pouze běžný standard. Vydávají se na složitou cestu spolupráce, kdy se zadání rodinného domu stává výzvou k naplnění vize, která je schopna obsáhnout nejen ducha doby a nezaměnitelný rukopis autora, ale také zkoumat hlubší otázky po smyslu existence domu a jeho sepětí s jedinečným místem. Odměnou za tento nesnadný proces je možnost prožívat denně jedinečnost stavební hmoty, obývat dům naplněný intenzivními prožitky prostoru a světla, který se vnímavému člověku vtiskne do paměti a zanechá trvalou stopu v duši. Výstižně o tom píše jeden Fránkův klient: „Věděl jsem, že ať už vytvořím jakýkoli dům, měl by si své právo na existenci zasloužit. Díky své hodnotě. Když zasadíte strom, nemělo by to být jen pro tuto chvíli... Kdybych uměl sám projektovat, hledal bych asi někde mezi tvary, jako je krychle nebo elipsa: někde mezi dokonalostmi. Fránek přišel na to, jak mé přemítání o čemsi absolutním nebo minimálním obohatit o myšlenky výtvarné."

Původní text v nezkrácené podobě pod názvem Dramatický meziprostor Zdeňka Fránka vedle těchto tří staveb pojednává o Fránkových rodinných domech v Hodoníně (1 998), Moravském krasu (1997), Praze (2001), v Brně pod Chocholou (2004) a v Brně na Červeném kopci (2005).

Dům v Ráječku

Mohlo by se zdát, že Fránkovy domy, které leží občas na hranici technických schopností současného českého stavebnictví - navíc kladou na své obyvatele vysoké intelektuální nároky -, jsou čímsi zcela výjimečným, luxusem pro několik vyvolených. Zdeněk Fránek však dokáže stvořit mimořádně silný dům i s minimálním rozpočtem - důkazem je rodinný dům v Ráječku, realizovaný částečně svépomocí za cenu bytu. Tvrdá betonová skořápka hranolu chrání měkké izolační jádro z březové překližky, která propůjčuje interiéru svoji barvu a texturu. Tento dům je díky vynucené formální střídmosti zcela archetypální. „Jediná křivka je prohnutí na střeše vytvářející žlab, kterým vytéká ven voda," říká autor. Dům je mnohem více než pouhou betonovou bednou a vžité představy o levném domě překonává silou svého konceptu v každém ohledu, především díky tvořivé spolupráci s klientem.

TEXT JAROMÍR SEDLÁK 

zdroj: časopis ARCHITEKT­­

Líbil se vám článek?

ano: 218     ne: 243

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb