přeskočit na hlavní obsah

Rekonstrukce teras a zahrady vily Traub

/up/images/featured/images/vila_traub.png

Historie vily

Pro svou vilu si Edmund Traub původně vybral pražského architekta, po jeho smrti se obrátil na renomovaného německého architekta luxusních sídel Bruno Paula. Ten Prahu několikrát navštívil a vypracoval plány, dokončení projekční dokumentace přenechal Egonu Votickému, který na stavbu také dohlížel.

Parcela, kterou Traub zakoupil, byla poslední ve své lokalitě, v době hloubení základů již v sousedství stály luxusní vily ve stylu manýristického neohistorismu. Do tohoto konvenčního prostředí zasadil Paul moderní stavbu vybavenou pokročilými technologiemi. Ta už v průběhu stavby vzbuzovala u sousedů pohoršení, bouři nevole vyvolala zejména její rovná střecha, přestože ji Paul navrhl proto, že by dům se šikmou střechou ještě výrazněji převyšoval okolní stavby. Kubická forma domu byla přirovnávána ke krabičce cigaret. Protesty se zklidnily po zřízení kamenného obložení, které podtrhlo klasicistní výraz fasád. Architektura vily však zůstala pro Prahu cizorodým prvkem, její kamenné fasády, klasické proporce a luxusní vybavení neodpovídalo představám funkcionalistů, ale lišila se i od projektů českých klasicistů.

Rodina se přestěhovala do vily v roce 1928, práce na ní pokračovaly ještě dva roky. Kamenné fasády byly dokončeny v roce 1929. Edmund Traub žil v této vile sotva deset let. Po obsazení pohraničí v roce 1938 byla rodina nucena utéci z Prahy (podle vzpomínek Traubových dcer pouze s nejnutnějšími věcmi). Dům byl po válce znárodněn komunisty. Následně sloužil ambasádám jugoslávské, sovětské a NDR. Od roku 1992 byl sídlem delegace Evropského společenství (Evropské komise).

Popis

Z odstupu se jeví Traubova vila jako abstraktní kompozice čistých geometrických forem. Velký hranolový blok převyšuje druhý, menší hranol. Okna horních pater jsou uspořádaná v horizontálních pásech, které jsou jedním z charakteristických motivů Neues Bauen. Větší okna hlavní etáže jsou jednoduché obdélné otvory, vřezávající se do hmoty zdi.

Díky své poloze ve značně svažitém terénu, kde dosahoval nejvyšší bod staveniště 12 m nad úroveň nejnižšího bodu od přístupové cesty, nabízí vila z pohledu od vstupu do nádvoří čtyři poschodí. Zadní fasáda domu je pouze tříposchoďová, prostory v přízemí jsou otevřené do prostoru zahrady. Pro požadovanou rozlohu domu byl terén sice nedostačující, ale byl velice lákavý svou atraktivní lokalitou, vysoko položený s širokým výhledem. Proto se přechod vnitřního prostoru domu a vnějšího prostoru zahradu stal jedním z těžišť Paulových úvah. Na západ od domu stával tenisový kurt v úrovni zahrady, obklopený vysokou bílou pergolou. Pergola z jednoduchých dřevěných latí tvořících mřížku navazovala na abstraktní geometrickou hmotu domu. Na východní straně domu se dosud zachovala podezdívka východní části pergoly. Zahrada byla komponovaná tak, aby před hlavním průčelím zůstal velký kus volného trávníku – jakýsi otevřený prostor. Na určených, architektonicky důležitých místech zahrady byly umístěny skulptury v pískovci sochaře Bernharda Redera. Kamenné obložení z krásně opracovaného pískovce je pečlivě do detailů propracované, s mělkým ostěním a vyčnívajícími parapety. Barevné variace a textura kamene jsou jediným povrchovým ornamentem. Dřevěná okna byla původně natřená hlubokou zelení, tradičním odstínem harmonizujícím s teplými odstíny pískovce.

Exteriér Traubovy vily představuje napětí mezi Neues Bauen a tradičním německým klasicismem. Forma vily jako pravoúhlého bloku s ustupujícím atikovým patrem, otevírající se do střešní terasy, se stala charakteristickým uspořádáním funkcionalistické architektury v Praze. Paul byl opatrný ve využívání prismatického formálního jazyka Neues Bauen; střecha, kterou navrhl pro Traubovu vilu, byla strmější vzhledem k podnebí středních Čech, ale ukrytá za parapety. Následně dům působil dojmem sugestivní geometrické čistoty. Architektonické formy, které Paul zvolil, nesloužily k nalezení stylové čistoty vycházející z teorie, ale pro funkční využití. Takže když zvolil užití nakloněné střechy na Traubově vile, využil prostorových příležitostí této formy v nakloněných stropech ložnic v atikovém patře.

Paul pravidelně používal materiály s výraznou strukturou před rokem 1922 a před rokem 1928 nikdy nenavrhoval fasádu s monumentálním kamenným obkladem. Jak se jeho rezidenční projekty stávaly během 20. let jednoduššími a abstraktnějšími, Paul se stále více zajímal o tektonické kvality kladí. Převzal formální slovník funkcionalismu, ale ne sklon k idealistickým a nepraktickým kompozicím Neues Bauen. Paulovy návrhy tedy zůstaly spojeny s architektonickou praxí, manifestovaly bezvadné detaily materiálů, které vyjadřovaly stálost a stabilitu. Když se Traubova rodina přestěhovala do vily, pískovcové kladí ještě nebylo instalované. Paul omítnul vnější zdi domu, aby vzbudil dojem dočasného ukončení a poté následovalo finální obložení pískovcem. Bílá omítka ve shodě s charakteristickým architektonickým výrazem Neues Bauen se neukázala tak uspokojivá, jak Paul zamýšlel. Kamenné kladí vyřešilo problémy s omítanou fasádou, proměnilo dům a ilustrovalo jeho pragmatický ideál funkcionalismu zabarvený praktickou zkušeností.

Zahrada

Zahrada v pojetí architekta Bruno Paula byla plnohodnotným obytným prostorem, zahradním pokojem. Přechod vnitřního prostoru domu a vnějšího prostoru zahrady je jedním z těžišť jeho úvah. Zahrada byla komponovaná tak, aby před hlavním průčelím zůstal velký otevřený prostor, tvořený stříhaným trávníkem, který končí kamennými zídkami odstupňovaným svahem. Na zahradě tím vzniká – i za pomoci vzrostlé zeleně – naprosté soukromí. Zeleň na zahradě byla při rekonstrukci citlivě pročištěná a nenásilně doplněná v původním duchu, včetně obnovených záhonů růží tzv. růžové cesty.

Jižní terasa je tvořená pískovcovými deskami se spárami prorůstajícími trávou. Na západ od domu se nachází plocha bývalého tenisového kurtu v úrovni zahrady, která je od domu oddělená vysokou pergolou. Velkolepá pergola z jednoduchých latí z cedrového dřeva, tvořících mřížku, navazuje na abstraktní geometrickou hmotu domu. Na východní straně vily je na zachované kamenné podezdívce obnovená nízká pergola. Na architektonicky důležitých místech zahrady jsou umístěné původní pískovcové sochy Bernharda Redera¹.

Kamenické práce

Kamenické práce v okolí vily Traub byly realizované ve 2. pololetí roku 2005. Vila se nacházela díky rekonstrukci před deseti lety v relativně dobrém stavu a na vlastní budově proto byly provedené minimální úpravy. Původní fasáda je z hořického pískovce s lícní plochou řezanou starými pískovými katry. Hrubá struktura povrchu byla při rekonstrukci tryskáním částečně znehodnocená.

Kamenické práce na terénních úpravách měly tři části:

1/ Dvůr pod budovou – původní úprava dvora nebyla zachovaná. Na pravé straně budovy byly přistavené garáže a celá plocha byla v různých obdobích vybetonovaná. Při betonáži byly poškozené a eventuálně demontované masivní pískovcové desky podél budovy. Při rekonstrukci bylo nutné dodržet požadavek na pojíždění dvora těžkými osobními auty. Vzhledem k mechanickým vlastnostem hořického pískovce byly veškeré vodorovné dlažby provedené z pískovce božanovského, který má podstatně vyšší pevnost a mrazuvzdornost. Dvůr o ploše cca 210 m² byl vydlážděn z dlažby kombinované z dlažebních desek s rýhovanou lícní plochou a ze štípaných kostek 10 x 10 cm. Ve vazbě na kamenořez fasády byly navržené pasy šíře 35 cm z šalírovaných desek. Tyto pasy byly osazeny mezi fasádou a plotem kolmo na lícní plochu fasády. Prostory mezi těmito pasy byly zadlážděné kostkou.

Výšková niveleta celého dvora byla upravená tak, aby byla celá plocha spolehlivě odvodněná. Současně s úpravou dvora byl na levé straně budovy vytvořen boční vstup do konzulárního oddělení. Dlažba tohoto vstupu byla provedená z rýhovaných desek z božanovského pískovce, obklady zdi z haklíku z pískovce hořického. Rozměry a typ haklíku navazoval na původní opěrnou zeď.

2/ Terasa nad budovou se zatravněnými spárami – tato část kamenických prací byla provedená tak, aby horní část zahrady, kde bylo hřiště, byla navrácená do původního stavu podle dobové fotografie. Před budovou byla vydlážděna plocha o šíři cca 5 m. Byly zde použity různé rozměry rýhovaných desek z božanovského pískovce tl. 6 cm. Všechny spáry byly tryskané, široké 40 mm; desky byly dosekávané na místě tak, aby byl vytvořen nepravidelný rastr z pravoúhlých desek. Největší desky měly formát až 60 x 80 cm, spáry byly po montáži vyškrábané do podloží tak, aby do nich mohl být později zaset trávník. Celková plocha této části je 200 m².

3/ Poslední částí kamenických prací byla dlažba na střeše dodatečně dostavěných garáží. Tato plocha je o tři schody výše než dlažba zahrady a navazuje na plochu bývalého tenisového kurtu. Vzhledem k problémům s konstrukční výškou byl použit stejný charakter dlažby jako na zahradě, ale spáry byly široké pouze 2 cm. Tyto spáry byly plasticky vyspárované betonem. Na dlažbě o ploše 100 m² byla zrekonstruovaná původní dřevěná pergola. Pro její ukotvení byla opravena zídka a osazeny masivní kotevní kvádry v ploše dlažby. Při těchto pracích byla dodatečně obložená čelní plocha garáže. Zde se podařilo zajistit desky z hořického pískovce, řezané na původních pískových katrech.

Poznámka redakce:

¹ O tomto rumunském sochaři židovského původu, který absolvoval několik semestrů na pražské Akademii výtvarných umění u profesorů Augustina Brömseho a Jana Štursy, jsme přinesli v roce 2000 článek našeho spolupracovníka (viz Hejl, Alexander – 2000: Neznámý (?) sochař Bernhard Reder. In: KÁMEN 6, č. 3, s. 69-73).

Adresa: Pod Hradbami 17, Praha 6
Autoři: Ján Stempel, Lucie Vogelová
Spolupráce: Karel Dušek, Jiří Bezouška, Aleš Kurz
Investor: Velvyslanectví Maďarské republiky
Dodavatelé: Kámen Engineering s.r.o. Hradec Králové, ARA Kozárovice, Král a Kurz

Projekt a realizace: 2005

Ján Stempel – Karel Dušek

Poznámka:

Článek byl uveřejněn v časopise KÁMEN, 14, 2008, č. 1, s. 70-75. KÁMEN je jediné periodikum, které se na území ČT věnuje problematice přírodního a umělého kamene, jeho těžby, zpracování, restaurování a uplatnění v architektuře a stavebnictví -

zdroj: www.revuekamen.cz­

­
.

Líbil se vám článek?

ano: 300     ne: 292

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb