přeskočit na hlavní obsah

Rekonstrukce Průmyslového paláce

/up/images/featured/images/palac_0.jpg

Výstaviště ve své dnešní podobě je ilustrací celkového úpadku a nekulturního přístupu současného nájemce, který vystavuje Průmyslový palác jednoduché a účinné ekonomické exploataci. Investice do areálu jsou nedostatečné, přístup je nekoncepční a na celkovou rehabilitaci je nejvyšší čas, jinak by mohlo dojít k úplnému zchátrání a zániku. Již od hlavního vstupu je patrné, že areál ožívá pouze výjimečně: vstupní brána coby věšák na transparenty, nefunkční fontány zakryté poklopy, nevábný stánek občerstvení u hlavního vstupu, opuštěné stánky a stavby v areálu, nekonečné asfaltové plochy, zdusané opuštěné plochy v prostoru parku, provizorní stan na místě vyhořelého křídla. Křižíkova fontána ve své nynější podobě jen dokresluje současnou situaci zchátralého a umírajícího Výstaviště. Masivní, většinou prázdné tribuny v dosluhujících Křižíkových pavilonech, reprodukovaná hudba a vybírání vstupného od turistů, kteří si neuvědomili,že město Praha nabízí hodnotnější kulturní programy, než je právě tento.

Jsme přesvědčeni, že Praha v dnešní době potřebuje výstavní areál komornějšího a kultivovanějšího charakteru, než je například PVA Letňany. Nespornou výhodu vidíme právě v pokračování mnohaleté tradice Výstaviště spolu s výhodným umístěním v blízkosti centra města. Průmyslový palác a ostatní dochované historické stavby si zaslouží rehabilitaci a zapojení do současného života. Představujeme si, že se zde vedle veletrhů menších rozměrů mohou konat prezentace umění a architektury, podobně jako benátské bienále, Designers Week a podobné akce.

Zdůvodnění navrhovaných materiálů, konstrukcí a technologií

Stávající subtilní až křehká ocelová konstrukce Průmyslového paláce byla navržena v českých zemích jako ojedinělá nosná konstrukce, kterou je možné chápat jako výsledek precizní spolupráce architektů, inženýrů a stavitelů na konci 19. století. Rovněž to byl do značné míry projev velké odvahy stavebníka, prezentovat moderní konstrukci veřejnosti a předvést ji jako zcela ojedinělý výstavní exponát. Přestože byla tato konstrukce navržena a postavena jako dočasná stavba, přežila již více než jedno století, a to v podstatě až na nedávný požár v precizní kondici, přestože ji poznamenaly různé dostavby, přístavby a zesilování, dnes zakryté nad podhledem východního křídla.

Jako kontrast ke konstrukci Průmyslového paláce navrhujeme provést (i s ohledem na to, že většina nově navržených konstrukcí je umístěna pod zemí) všechny konstrukce novostaveb z monolitického, případně předpjatého železobetonu jakožto soudobého moderního materiálu nejpoužívanějšího v oboru pozemního stavitelství, který je technologicky na velmi vysoké úrovni a splňuje všechny soudobé požadavky na nosné konstrukce, jejich požární odolnost, bezpečnost a estetickou kvalitu, stejně jako ocelové konstrukce v době výstavby Průmyslového paláce. Naším záměrem je rozvinout myšlenku vytvoření podzemního propojení nástupních prostor s Křižíkovou fontánou o další důležitou funkci, která doposud není vhodně řešena, a to je zázemí objektů a komunikační uzel navazující na nově vybudované výstavní plochy.

Zdůvodnění řešení

Realizace podzemního průchodu pod Průmyslovým palácem je dle našeho názoru podmíněna rozšířením výstavních ploch za Průmyslovým palácem. Záměr přistavět v severní části novou samostatně stojící výstavní halu, která má více či méně do sebe zahrnout Křižíkovy pavilony, považujeme jen za vrstvení problémů. Křižíkovy pavilony jsou již amortizovány a po povodních byly rekonstruovány s minimálními náklady, proto navrhujeme jejich demolici. V těsné návaznosti na Průmyslový palác navrhujeme vybudovat novou, dvoupodlažní výstavní halu, která bude napojena na podzemní průchod a svým umístěním nebude objemově konkurovat Průmyslovému paláci ani jinak narušovat původní velkorysou koncepci. Věříme, že naopak vhodně naváže na původní koncept a doplní ho o důležitou výstavní kapacitu, která pozvedne současnou úroveň výstavních ploch a bezprostřední provázaností nových objektů na původní palác vytvoří moderní funkční celek.

Nástup do podchodu je v předpolí Průmyslového paláce řešen nakloněným (svažitým) chodníkem v půdorysném tvaru lastury. V prostoru podchodu, pod středním křídlem Průmyslového paláce, navrhujeme vytvořit komunikační uzel, kde budou umístěny pokladny, informace, výtahy, eskalátory a v návaznosti na ně šatny a WC.

Z hlediska širších vztahů je pro oživení areálu důležitá obnova původní páteřní pěší komunikace (včetně stromořadí) vedoucí Stromovkou směrem od Šlechtovy restaurace Výstavištěm k nově plánovanému P+R parkovišti.

V průsečíku této komunikace a hlavní osy Průmyslového paláce navrhujeme novou vodní plochu - náhradu Křižíkovy fontány, včetně terénních úprav a míst pro sezení. Místo tribun uvažujeme jednoduché přírodní řešení v rámci úprav terénu, které bude lépe odpovídat křehkosti fontány. Na konci hlavní osy Průmyslového paláce navrhujeme jednoduchou konstrukci otevřeného pavilonu, který bude kompozici uzavírat.

Zřízení parku a odpovídajících parkových úprav i za touto pěší komunikací považujeme za přínosné z hlediska rozšíření městských parkových prostorů a propojení s bezprostředně sousedící Stromovkou.

obr:
1 podzemní propojení nástupních prostor s Křižíkovou fontánou doplněné o zázemí objektů a komunikační uzel navazující na nové výstavní plochy

2    1. fáze: dominantní postavení Průmyslového paláce a jeho očištění od dostaveb, vestaveb a přístaveb 2. fáze: odstranění všech staveb, které již zastaraly a dosloužily

3    rekonstrukce stávajících budov Průmyslového paláce a výstavba repliky na místě západního křídla včetně suterénu

4    schéma funkcí objektu

5    1. fáze: nová výstavba nástupních prostor, podzemního podchodu s návazností na Průmyslový palác, nově budovaný suterén se zázemím a parkingy, komunikační uzel 2. fáze: nová, zapuštěná dvoupodlažní výstavní hala s vestavěnou prosklenou galerií, restauracemi a komerčními plochami, zásobovací chodba, technické zázemí, nová Křižíkova fontána s pavilonem a související terénní úpravy

6    sjednocující prvek dlažby probíhá od nástupního prostoru - lastury - a obepíná historickou stavbu a novou část, nad kterou se symetricky rozděluje na dvě cesty klesající na úroveň nové vodní plochy

7    nástupní prostory do areálu, podzemní podchod s komunikačním uzlem, zásobování areálu z podzemí i z terénu, zjednodušení pohybu návštěvníků, propojení se Stromovkou protažením hlavní osy

8    nové relaxační a oddechové plochy s kvalitní parkovou úpravou, rozšíření stávajících okruhů Stromovkou s napojením na Troju, čímž je zapojen do vycházkové trasy i prostor Výstaviště a tím zajištěna jeho průběžná funkční využitelnost

PRAHA, VÝSTAVIŠTĚ
CÍGLER MARANI ARCHITECTS

zdroj: časopis ARCHITEKT

Líbil se vám článek?

ano: 168     ne: 138

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb