přeskočit na hlavní obsah

Rekonstrukce domu na nízkoenergeticky nebo pasivní standard

/up/images/featured/images/0-nizkoenergdom.jpg

V září a říjnu loňského roku uspořádalo sdružení Energy Centre z Českých Budějovic šest exkurzí věnovaných OZE a výstavbě v energeticky úsporném standardu. Jedna z těchto exkurzí se zaměřila na rekonstrukce domů na pasivní standard. Všechny tři vybrané příklady se nacházejí v Horním Rakousku a jsou zajímavé i tím, že představují využití netradičních technologií, nebo jsou prvními rekonstrukcemi svého druhu v regionu!

Bytový dům v Linzi

Bytový dům sociální výstavby obecně prospěšného družstva Giwog se nachází na ulici Makartstrafie. Byl postaven v letech 1957 - 58. Dům je podsklepen, má pět nadzemních obytných podlaží s 50 byty o celkové obytné ploše 3 106 m2. Obvodové zdivo je ze škvárobetonového monolitu, stropy jsou železobetonové, dům je vytápěn dálkovým teplovodem. Původním záměrem opravy bylo pouze zřízení výtahů, ale během přípravy projektu se objevila možnost využití dotace zemské vlády na energeticky úspornou koncepci. To vedlo k přehodnocení záměru s cílem dosáhnout pasivního energetického standardu.

Bylo potřeba provést jak dobré zateplení obvodových konstrukcí domu, tak osadit do budovy i systém rekuperace. Obtížnou podmínkou bylo, že celá rekonstrukce musela proběhnout bez vystěhování nájemníků.

Konstrukčně a technicky pozoruhodným řešením je provedení nového obvodového pláště domu. Byly navrženy velkoplošné montované fasádní prvky za použití netradiční technologie izolace voštinovou deskou, kterou vyvinula firma Gap. Jedná se o inovativní řešení, které využívá netradiční prvek pro zvýšení tepelné účinnosti fasádního zateplení nejen v zimě, ale zabraňuje rovněž zahřívaní pláště budovy při oslunění v létě. Základní fasádní prvek je z pohledové strany tvořen bezpečnostním sklem, za kterým je provětrávaná vzduchová mezera. Následuje chemicky požárně ošetřená voštinová izolace z papírového kartónu tloušťky 5 cm. Kolmo orientovaná struktura je průměru cca 4 mm, šedá barva voštiny se pak uplatňuje v pohledu na fasádu. Za ní je 14 cm tepelné izolace z minerální vlny a zadní část prvku tvoří MDF dřevěná deska. Tento základní fasádní prvek byl společně s novými okny sestaven v dílně do velkoplošných panelů o výšce podlaží a délkách 10 až 15 m. Vlastní montáž celé fasády proběhla pak velmi rychle na připravený nosný dřevěný rošt ukotvený do betonových stropů. Následně byla vybourána stará okna, provedeno ostění k novým oknům v panelu a napojení mřížek pro vzduchotechniku, takže obyvatelé byli pracemi omezeni minimálně.

Porovnání spotřeb tepla, technických parametrů obvodových konstrukcí a dalších ukazatelů stavu před rekonstrukcí a po ní je patrné z tab. 1

Celkové náklady rekonstrukce 2 446 000 € byly pokryty bankovní půjčkou na 25 let s dotací 40 % anuity a kromě toho byla získána nenávratná dotace 300 000 €. Projekt získal několik ocenění za energeticky úsporné řešení a státní cenu za architekturu.

Rodinný dům ve Schleibheimu

Jedná se o zajímavý příklad rekonstrukce selského statku na pasivní dům a to jak z hlediska architektonického řešení, tak i využitím high-tech materiálů. Objekt je jedním ze dvou v rámci EU, kde byla v tak velké míře použita vakuová izolace a prvním tohoto druhu v Rakousku. Dům se nachází v rozptýlené venkovské zástavbě. Původně se jednalo o zemědělskou usedlost z 19. století. Současní majitelé se rozhodli pro zásadní rekonstrukci především s ohledem na špatný stavební stav některých částí původní stavby. Ta sestávala z obytného dvoupodlažního stavení, na které navazoval protáhlý objekt stájí. V nové koncepci je ponecháno jádro obytné části, avšak s poměrně rozsáhlými stavebními úpravami. Objekt stájí byl z většiny zbourán a nahrazen novou dvoupodlažní dřevostavbou. V jednom objektu se tedy setkáváme se dvěma konstrukčními typy. Architektonický návrh Dipl. arch. A. Furstenbergera z Vídně potlačuje původní vzhled a předkládá zcela moderní architekturu.

Konstrukční rozmanitost domu umožnila vyzkoušet použití vakuové izolace pro různé technologie montáže. V případě zděné stěny původního stavení o tloušťce 50 cm by použití klasické izolace z minerální vlny a fasádního obkladu znamenalo navýšení celkové tloušťky zdiva na téměř 90 cm. Při použití vakuové izolace na staré zdivo bylo nutno nejprve upravit povrch ochranným obkladem, který měl tloušťku do 5 cm. Desky vakuové izolace jsou velmi náchylné k poškození, jejich montáž tedy vyžaduje značnou opatrnost. V tomto případě byly použity desky o tloušťce 30 mm, které byly slepeny s OSB deskou a osazovány na speciální úchyty. Poté byla osazena minerální izolace 6 cm s protivětrnou fólií, následovala provětrávaná mezera a fasádní obklad z OSB desek na latě. OSB desky jsou upraveny speciálním nátěrem pro použití v exteriéru. Celková tloušťka stěny po zateplení je tedy kolem 72 cm. Použití minerální vaty ve skladbě bylo zdůvodněno úsporou nákladů. Zvětšení tloušťky desky vakuové izolace o další 1 cm by znamenalo navýšení ceny o 100 €/m2. Velké úspory se dosáhlo použitím OSB desek na fasádu, kde cenu desky společně s nátěrem uváděl stavebník 11 €/m2, zatímco obklad například na bázi vláknocementových desek by představoval náklad cca 60 €/m2.

Skladba stěny dřevostavby byla řešena ve složení - interiérový obklad sádrokartonovými deskami na latě, dřevěná rámová konstrukce stěny vyplněná minerální vatou 16 cm, OSB deska + vakuová izolace 30 mm, polystyrén 5 cm a fasádní obklad z OSB desky na latě. Skladba střechy dřevostavby byla ve složení - nosná konstrukce z lepených dřevěných desek 10 cm, parotěsná fólie, vakuová izolace 40 mm, polystyrén 5 cm a bitumenová izolace. V podlahách byly jako izolace použity desky z ex- trudovaného polystyrénu, okna mají rámy dřevo-hliník s izolačním 3sklem o celkovém součiniteli U = 0,7 W/m2.K, některá jsou vybavena roletami.

Dům je vytápěn tepelným čerpadlem, které je zdrojem tepla pro rozvod podlahového vytápění a přípravu teplé vody. Řízené větrání je zajištěno centrální rekuperační jednotkou, přívod vzduchu ale postrádá zemní kolektor. Proto je jednotka vybavena protimrazovou ochranou s elektrickým ohřevem, který znamená výdaje za elektřinu 50 až 60 € ročně, zatímco pořízení zemního kolektoru by představovalo investici 5 až 6 000 €. Celkové roční náklady na vytápění domu jsou nyní 280 € při 350 m2 obytné plochy.

• Stávající otevřené balkony byly začleněny do zateplené obálky budovy lehkou parapetní stěnou s pásy oken a pevného zasklení, čímž došlo ke zvětšení obytné plochy. Střecha byla zateplena 40 cm tepelné izolace, strop sklepa 10 cm. Nová okna od firmy Internorm jsou plastová s izolačními skly a zabudovanou roletou. Systém větrání je řešen decentrálními rekuperačními jednotkami, které jsou osazené v místnostech. Přívodní a výdechové mřížky jsou umístěny na fasádě vedle oken. Jednotky mají 3 stupně výkonu - 15, 30 a 60 m3/hod, což plně postačí i v případě přítomnosti více osob v bytě. Původní otopný systém byl ponechán jako rezerva s tím, že byla snížena teplota topné vody. První zkušenosti ukazují, že potřeba vytápění bytů je téměř nulová, přitápěny byly pouze byty nad sklepem a v krajní sekci.

Použití vakuové izolace na zateplení všech stěn a střechy zde bylo možné v rámci demonstračního projektu a při získání dotace, která pokryla zvýšené náklady na izolaci, které představovaly cca 40 000 €. Rozpočet celkové rekonstrukce domu se pohyboval na úrovni 400 000 €.

Vlastní vakuová izolace má při výrobě součinitel tepelné vodivosti X 0,005 W/m.K, výpočtová hodnota je však 0,008 W/m.K. Při návrhu je potřeba počítat s tím, že při poškození se X sníží na 0,02 W/m.K a proto je nutné dimenzovat otopnou soustavu na tento nepříznivý stav. Životnost izolace je 50 let. Její praktické použití lze v současnosti spatřovat na řešení obtížných detailů, například ostění oken, roletových boxů a teras nad vytápěnými místnostmi.

Základní a polytechnická škola ve Schwanenstadtu

Tento příklad rekonstrukce je první komplexní přestavbou veřejné budovy na pasivní standard. Pochlubit se může i širokým použitím ekologických stavebních materiálů.

Budova je z přelomu 60. a 70. let. Konstrukční systém je železobetonový skelet s výplní stěn betonovými prefabrikáty. Přestavba měla více cílů. Bylo potřeba rozšířit školu přístavbou, vyřešit nedostatečné denní osvětlení, zlepšit kvalitu vnitřního vzduchu, snížit energetickou náročnost budovy a v neposlední řadě vylepšit vzhled interiérů i vnější architekturu. Toho se ujali architekti z ateliéru PAUAT z Welsu. Hrubé stavební práce proběhly v roce 2007 v době prázdnin a vyžádaly si pouze 2 až 3týdenní přerušení výuky navíc.

Sanace vnějších stěn byla provedena pomocí dřevěných prefabrikovaných dílů, které jsou zavěšeny na stávající skelet tak, aby byly vyloučeny tepelné mosty. Původní konstrukce je tedy do tepelných izolací „zcela zabalena". Továrně vyrobené panely na výšku jednoho podlaží byly až 3,0 m dlouhé. Do panelů jsou vsazena dřevo-hliníková okna s polyuretanovou izolací a trojskly. Okna mají vnější elektricky ovládané žaluzie, u kterých lze natáčením lamel dosáhnout optimálního zastínění před sluncem a současně osvětlení interiéru zajistit odrazem světla na strop. Staré pavilóny mají fasádu obloženou přírodním jedlovým dřevem. Nová přístavba má skeletovou konstrukci z masivních dřevěných lepených profilů a vnější obklad z barevných lisovaných desek na bázi dřeva. Pouze požární únikové cesty jsou ze železobetonu.

Zateplení parapetních částí fasády je provedeno 58 cm celulózové izolace v prefabrikované dřevěné stěně. Střecha je zateplena dřevěnými panely se 40 cm celulózové izolace nad původní střechou. Osvětlení vnitřních chodeb je zajištěno světlíky s izolačním zasklením a s otvíratelnou částí pro ventilaci. Pro zateplení podlah byla využita dutina pod objektem, která byla původně konstruována pro oddělení stavby od vlhkého podloží. Prostor byl vyfoukán izolací z drceného pěnového skla v tloušťce 40 až 60 cm.

Objekty školy jsou vytápěny peletovým kotlem, který je zdrojem tepla jednak pro vzduchotechnické jednotky, ale především pro sálavé stropní teplovodní panely v tělocvičně. Teplá voda je připravována pomocí solárních kolektorů. Jižní strana vstupní části má integrované fotovoltaické články. Větrání budovy je řešeno decentrálně. V každé učebně je osazena nástěnná rekuperační jednotka rozměru 50/60/250 cm o výkonu 160 až 500 m3/hod s výdechy do fasády a velmi tichým chodem. Regulovaný přívod čerstvého vzduchu během vyučování zajišťuje výrazné vylepšení kvality vzduchu z hlediska obsahu CO2, který by při běžném větrání okny značně přesahoval hygienické limity. V době mimo vyučování je objekt pro- větráván přes hygienické místnosti a cirkulace vzduchu po celé budově je zajištěna speciálními zámky, které umožňují uzamčení tříd při částečném pootevření dveří. Osvětlení úspornými zdroji je doplněno čidly ovládajícími intenzitu světla.

Původní potřeba tepla na vytápění byla 165 a po provedení sanace klesla na 14 kWh/m2.rok. Spotřeba elektrické energie na osvětlení byla snížena o 40 kWh/m2.rok. Náklady na vytápění před sanací byly 20 000 €/rok při 4 950 m2 podlahové plochy, po rekonstrukci klesly na 8 000 €/rok při navýšení podlahové plochy o 2 100 m2. Rozsáhlá investice ve výši 7,2 mil. eur byla možná díky dotaci zemské vlády. Zvýšení nákladů na pasivní standard představovalo navíc 8% investici, na systém osvětlení další 5%. Provoz školy pro 350 žáků zajišťuje obec, pro kterou znamenají dosažené úspory výraznou úlevu.   

Jiří Veselý, energetický poradce ECČB • www.eccb.cz

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 267     ne: 251

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb