přeskočit na hlavní obsah

Rekonstrukce a dostavba bývalé vozovny

/up/images/featured/images/rekonstrukce_vozovna_praha_stromovka_023.png

PRAHA 7, KRÁLOVSKÁ OBORA-STROMOVKA
ALENA ŽENTELOVÁ, JIŘÍ ŽENTEL, ŠÁRKA JINKOVÁ

Královská obora slouží k odpočinku Pražanů již více než dvě stě let. Vysoký počet návštěvníků ve druhé polovině 19. století přinutil belgického podnikatele E. Otleta postarat se o vhodné dopravní spojení a rozšířit tak síť pražské koněspřežné tramvaje. Stavba tratě byla zprovozněna počátkem dubna 1885 a na jejím konci byla umístěna tzv. „zatímní denní stáj“ pro 24 koní a čekárna pro cestující. Zvlášť mimořádné nápory cestujících musela koňka zvládnout při Zemské jubilejní výstavě v roce 1891. Konání výstavy architektury a inženýrství v roce 1898 bylo důvodem, proč právě tratí do Královské obory byla zahájena elektrifikace koňky. Pro prohlídky vozů bylo navrženo adaptovat dosavadní stáj na malou remízu o dvou kolejích, vybavených příslušnými revizními kanály. Konírna měla rozměr 18 x 8 m a mohla poskytnout prostor pro čtyři vozy elektrické dráhy. Vlastní vozovna o dvou lodích byla postavena z hrázděného zdiva na cihlových základech. Celkový rozměr obou dvoukolejných lodí byl 29,5 x 16,8 m. Výška každé lodi až po vrchol střechy byla 8,2 m. Koleje v lodích měly délku 28 metrů. Do objektu mohlo být podle projektového propočtu umístěno 12 vozů. Nad koncovým úsekem vlastní tramvajové trati byl vybudován samostatný přístřešek, zakrývající zastávkový prostor. V průběhu roku 1904 byla k vozovně přistavěna malá jídelna pro zaměstnance.

V roce 1910 byla stará budova z dob koněspřežné tramvaje zbořena a vystavěna nová administrativní budova, která obsahovala výpravnu, místnost pro zálohu a byt vrchního zámečníka. Jídelna z roku 1904 byla rovněž zbořena. Ve dvacátých letech 20. století došlo k rozšíření stávajících pražských vozoven, kapacitně nepatrná vozovna ve Stromovce již nebyla třeba. V roce 1930 byla z provozu vyřazena a ke konci roku 1936 Správní rada Elektrických podniků rozhodla o jejím definitivním zrušení. Z unikátní technicky zajímavé stavby vozovny se dochovala jen administrativní budova z roku 1910, která sloužila jako zahradnické zázemí při údržbě zeleně ve Stromovce.

Vzhledem k absenci sociálního zázemí pro návštěvníky parku se rozhodl Magistrát hl. m. Prahy původní památkově chráněný objekt rekonstruovat a přistavět k němu budovu v redukované stopě již neexistující tramvajové vozovny. Novostavba měla sloužit nejen jako sociální zázemí, ale i jako místo setkávání a občerstvení. V západním křídle stávajícího objektu byly navrženy veřejné WC, které jsou přístupny jak z exteriéru, tak i z odbytového prostoru občerstvení. Vlastní plocha občerstvení je uvažována jako vnitřní prostor, který je možno v letních měsících rozšířit o posezení v prostoru loubí. Plášť novostavby je realizován jako montovaný sendvič. Vnější povrch je kombinací vodovzdorné překližky a šedivých vláknocementových desek.

Na severní straně odbytového prostoru je kryté loubí s posuvnými žaluziemi s dřevěnou lamelovou výplní, které mají funkci nejen stínění, ale i zajišťují a chrání objekt v době mimo provoz. Dominantou haly občerstvení je stávající vnější severní fasáda historického objektu, rehabilitovaná do původní podoby. Zdivo historického objektu je provedeno jako lícové, s vazákovou vazbou, pole režného zdiva jsou vymezena omítanými svislými šambránami oken a horizontálními děleními ve výšce parapetů a nadpraží okenních otvorů. Tektoniku fasády zvýrazňují svislé lisény s horizontální bosáží. Konstrukci přistavěné haly tvoří příčné ocelové rámy, natřené šedostříbrnou barvou. Nosná konstrukce je osazena na kamenných krakorcích, pozůstatku osazení již neexistující čekárny, a je uvnitř viditelná. Přiznaná jsou rovněž zavětrovací táhla i ztužidla. Vzhledem k většímu zatížení od navržené přístavby bylo nutné provést ještě pomocné kotvení do obvodového zdiva. Interiér občerstvení je řešen v odstínech šedé. Záměrem bylo podtržení industriálního výrazu haly s odkazem na původní objekt zastávky. Barevný akcent dodává fasáda historického objektu. Předmětem návrhu bylo i vybavení interiéru mobiliářem, který bude postupně instalován. Střešní plášť je ze zvětralého titanzinku. Poněkud problematickým se ukázal odvod splaškových vod. Jsou čerpány pod tlakem až do cca 700 m vzdáleného místa, kde se napojují na kanalizační síť.

REKONSTRUKCE A DOSTAVBA BÝVALÉ VOZOVNY
PRAHA 7, KRÁLOVSKÁ OBORA-STROMOVKA
KLIENT Hlavní město Praha
AUTOR Ing. arch. Alena Žentelová, Ing. arch. Jiří Žentel, Ing. arch. Šárka Jinková
STAVEBNÍ ČÁST Ing. Michal Línek
STATIKA Ing. Zdeněk Pražský
ZASTAVĚNÁ PLOCHA stávajícího objektu: 48,4 m2, přístavby: 159, 8 m2, celkem: 208,2 m2
OBESTAVĚNÝ PROSTOR stávajícího objektu: 662,9 m3, přístavby: 951,7 m3, celkem: 1 61 4,6 m3
NÁKLADY cca 26 mil. Kč
REALIZACE 2008

Foto:
1 situace, administrativní budova, projekt 1910
2 přední pohled, přestavba dílny, šalandy a výpravny, projekt 1910
3 půdorys, administrativní budova, projekt 1910
4 boční pohled, administrativní budova, projekt 1909
5 vozovna, fotografie z roku 1908
6 vozovna, fotografie z roku 1936
7 pohled na peron, 1909
8 detail štítu, 1909

zdroj: časopis ARCHITEKT­­

Líbil se vám článek?

ano: 212     ne: 247

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb