přeskočit na hlavní obsah

Regenerace historického jádra města Písek

promenáda

Z historie projektu

Na přelomu tisíciletí nebylo písecké podhradí mezi prastarým Kamenným mostem a Putimskou branou příliš atraktivním prostorem. Písek se po léta obracel k řece Otavě zády, přestože v průběhu staletí modelovala tvář města i život jeho obyvatel. Na břehu Otavy vedla vyšlapaná cesta ve vysokém plevelu kolem zchátralé historické sladovny vzhůru k „nedobytným" parkánům, tedy hradebnímu příkopu, kde kromě několika keřů rajčat pana správce rostla jen lebeda. Katastrofální povodeň roku 2002 se paradoxně stala impulsem k nápravě. Bylo jasné, že na tváři této lokality, která patří svou polohou a architektonickou kompozicí k nejkrásnějším v Písku, je nutné zapracovat.

Tehdy, roku 2003, začali Písečtí chystat velkorysý projekt „Regenerace historického jádra města Písek na břehu řeky Otavy mezi Kamenným mostem a Putimskou branou", pro nějž se brzy vžil název „Europrojekt". Bylo jasně pojmenováno poslání celého projektu. Ve zkratce to byly tyto cíle: zlepšení životního prostředí obyvatel města a rozšíření nabídky aktivit pro volný čas; zhodnocení kulturního a historického dědictví města Písku nalezením smysluplného využití památkově chráněných objektů, jako např. parkánů a sladovny ; vytvoření prostoru pro nové podnikatelské aktivity vznikem turisticky atraktivních lokalit nadregionálního významu.

Vznikla myšlenka využít prostory historické sladovny pro Centrum dětské ilustrace a multifunkční kulturní centrum. Europrojekt si stanovil další významné úkoly, kromě rekonstrukce infrastruktury v dané lokalitě i revitalizaci pravobřežní promenády a parkánů. V říjnu roku 2004 předložili Písečtí žádost o poskytnutí finančních prostředků Evropské unie a byli velmi úspěšní - výběrová komise označila písecký projekt za nejlepší z ČR.

V té době oslovili pracovníci písecké radnice náš tým (architekti K. Lapka, K. Vávrová, P. Albrecht a projekční kancelář ing. Zítka) a požádali nás na základě předchozí spolupráce o zpracování výtvarně-architektonického řešení úpravy hradebního příkopu (tzv. parkánů) a následně i pravobřežní promenády podél Otavy.

Během práce na projektu - od úvodní studie po realizační dokumentaci - byla písecká veřejnost průběžně informována o návrzích na webových stránkách města. Kromě standardního schvalovacího procesu městským zastupitelstvem byl projekt naším týmem prezentován na veřejných besedách s občany. Pro tyto účely byly zpracovány rovněž animace „procházek" navrhovanými lokalitami.

Parkány

vznikly v Písku ve 13. století spolu s opevněním města. (V terminologii historiků znamená parkán uličku oddělující hradby od měšťanských domů, nicméně v Písku se místně vžitý pojem „parkány" užívá pro prostor hradebního příkopu - tolik na vysvětlenou.) Nad parkány se u jižní městské brány -Putimské - klenul od středověku dřevěný můstek. V 16. století jej nahradil kamenný renesanční se dvěma klenutými oblouky. Rozvoj města, zejména dopravy v 19. století, si vynutil rozšíření mostu přizděním kompaktní zdi v šířce cca 35 cm. Došlo k zaslepení obou mostních oblouků, hradební příkop se stal neprůchodným a sloužil spíše jako úložiště suti a odpadu. Od té doby byly parkány veřejnosti víceméně nepřístupné. Část sice sloužila jako zahrada lidové školy umění a školky, ale jinak Písečtí i návštěvníci města shlíželi do neudržovaných parkánů pouze shora.

Předložili jsme proto návrh opětovného průkopu oblouků pod Putimskou branou a zprůchodnění parkánů pro veřejnost. V dolní části - od řeky - je možné vstoupit do parkánů původní tzv.Katovskou brankou, projít novým průkopem jednoho z původních oblouků a vystoupat na můstek u Putimské brány či pokračovat hradebním příkopem a po nově vzniklém kamenném schodišti na Bakaláře -náměstí před kostelem Narození Panny Marie. Prostor se tímto zapojil do celkového pěšího tahu vznikajícího kolem celého historického jádra města. Parkány však nejsou jen jednoúčelovu komunikační trasou. Plní i funkci odpočinkovou, přivádí návštěvníky na místa netradičních pohledů na město i řeku, poskytují jim klidné posezení i možnost konání různých kulturních akcí - koncertů i příležitostných výstav. Formování parteru hradebního příkopu spočívá v nenásilných parkových úpravách -čisté travnaté plochy zvoucí k posezení, mlatové cestičky a typická písecká dlažba z pískovcových desek v obnoveném průchodu pod můstkem, ve kterém jsou v pamětní dlaždici otisknuty nožky prvních dětských návštěvníků znovuotevřených parkánů. Osvětlení hradebního příkopu bylo původně řešeno kombinací zapuštěných zemních svítidel a nízkých osvětlovacích sloupků velmi jednoduchého designu. Sloupky však nepřežily zásah vandalů a byly nahrazeny rovněž zemními reflektory se směrovaným paprskem, což se ukázalo jako tvarově nejčistší řešení. Jako kontrast k technické střídmosti stojí u kamenných schodů pod Bakaláři historizující tzv. „pražská" lucerna - tento typ je již léta používán v celém historickém jádru Písku.

Při realizaci parteru přilehlého náměstí Na Bakalářích došlo k archeologickému nálezu pohřební mohyly z doby bronzové. Architektonické ztvárnění prezentace vykopávek se stalo dominantním prvkem celého prostoru. Prosklené oko osazené do černé kovářské oceli umožňuje chodcům nahlédnout do vrstev pod úrovní náměstí, ukrývajících poselství z doby bronzové včetně kopií nalezených šperků.

Promenáda

na pravém břehu Otavy mezi Kamenným mostem a Křižíkovou elektrárnou V projektu promenády jsme se pokusili maximálně respektovat genia loci: dominantu Kamenného mostu, nejstaršího tohoto druhu v Čechách, i řeku se starými stromy sklánějícími se nad hladinou.

Vlastní povrch promenády je dlážděn žulovou kostkou v kombinaci šedých a žlutých odstínů, je zde ve významných uzlech (předmostí, nástupní prostory sladovny) citována opět písecká desková dlažba. Celkově je promenáda koncipována jako pěší, případně cyklistická trasa s příležitostným vjezdem obslužných a údržbových vozidel. Chodec může usednout ve stínu stromořadí na výškově rozehrané stupně vedoucí nad hladinu řeky. V atraktivní poloze v blízkosti středověkého Kamenného mostu vznikl prostor pro terasu místní restaurace s výhledem na řeku.

Parter je doplněn litinovými prvky zábradlí vyvinutými ve spolupráci s menší, ale vemi precizní plzeňskou slévárnou. Jako součást sestavy zábradlí jsou navrženy litinové robustní sloupky s možností vsazení svítidla či reliéfního znaku města Písku. Základní osvětlení promenády zajišťují již zmíněné „pražské" lucerny. Jejich použití z hlediska designu vnímáme jako lehce problematické, ale v rámci udržení kontinuity městského prostoru je považujeme za únosné... V prostoru před historickou Křižíkovou hydroelektrárnou se podařilo umístit repliku původní Křižíkovy lampy.

Závěrem

Promenáda podél řeky Otavy a na ni navazující zpřístupněné prostory parkánů slouží Píseckým již dva roky. Pokusili jsme se v obou lokalitách vytvořit naprosto civilními prvky kultivované prostředí. Je potěšující, že výsledky realizovaného projektu skutečně naplňují stanovené cíle i přes současnou složitou hospodářskou situaci. Podařilo se pozitivně ovlivnit rozvoj města, lidé zrekonstruované prostory přijali a vnesli do nich život.

Pokusili jsme se v obou řešených lokalitách vytvořit naprosto civilními prvky kultivované prostředí. příroda zaceluje poslední sadovnické úpravy a vzniká dojem, že to tu bylo odjakživa... Snad je to tak správně.

Ocenění

 Na konci roku 2008 - 2. cena v soutěži Cena Asociace pro urbanismus a územní plánování ČR . Projekt byl vybrán jako účastník mezinárodní soutěže ECTP-CEU (European Counsil of Spatial Planners) - The European Urban and Regional Planning, Achievement Awards 2009-2010. Cenu jsme nezískali, jen dopisem ocenili kvalitu realizovaného díla. Vernisáž výstavy projektů proběhne 15. listopadu v Bruselu.

KATEŘINA VÁVROVÁ, KAREL LAPKA

zdroj: časopis ARCHITEKT

Líbil se vám článek?

ano: 194     ne: 194

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb