přeskočit na hlavní obsah

Proměny bývalé menzy - soutěž

/up/images/featured/images/promeny_menza_praha_0.png

SOUTĚŽ - PŘESTAVBA OBJEKTU MENZY KOLEJÍ 17. LISTOPADU V PRAZE 8
PRO POTŘEBY FAKULTY HUMANITNÍCH STUDIÍ UNIVERZITY KARLOVY

Účelem a posláním jednokolové vyzvané anonymní projektové a architektonické soutěže, jejímž vyhlašovatelem je Univerzita Karlova v Praze, bylo nalézt nejvhodnější řešení na přestavbu objektu bývalé menzy, která pochází z Pragerova ateliéru.

Přestavba objektu nevyužívané menzy, nacházející se na okraji Libně, se ukázala jako rychlé a cenově dostupné řešení situace Fakulty humanitních studií, která jako jediná z fakult Karlovy univerzity nemá vlastní budovu a je provozně odkázaná na pronájmy ve třech poměrně vzdálených pražských lokalitách. Čtyřpodlažní objekt by sloučil všechny v současné době rozdělené provozy a obory studia.

Stavbu menzy navrhl v 70. letech minulého století významný český architekt Karel Prager, autor kontroverzních budov (Federální shromáždění, Nová scéna Národního divadla), který na sklonku 50. let a v letech šedesátých výrazně formoval tvář moderní české architektury. Velkoryse pojatá menza pro dva tisíce studentů měla tvořit součást trojského kampusu, jehož realizace nebyla nikdy dokončena. V roce 2002 budovu značně poškodily povodně a o tři roky později byla ve zchátralém stavu definitivně uzavřena.

Jednotliví účastníci soutěže stáli před otázkou, jakým způsobem s původní koncepcí pracovat. Zda se pokusit na projekt arch. Pragera navázat a původní koncepci dále rozvíjet, nebo ji nahradit zcela novou strukturou, přičemž cílem bylo získat plně funkční objekt zcela jiného určení.

Limitující byla cena, která nesměla přesáhnout 250 milionů korun. Jedním z požadavků zadání soutěže bylo snížení nadměrného hluku. V těsné blízkosti objektu povede šestiproudá dálnice ústící do tunelu Blanka a další dopravu přivádí Severojižní magistrála. Návrhy proto počítaly se zdvojením nebo odhlučněním fasády. Dalším požadavkem byl soulad návrhu s urbanistickou studií území Pelc-Tyrolky a přizpůsobení stavbě plánované silnice Nová Povltavská. Požadavkem uživatele byla budova s úsporným provozem. Návrh měl ověřit možnost kombinace klasických a alternativních zdrojů tepla, tak aby byly minimalizovány budoucí náklady na vytápění.

Do stávající budovy pronikalo světlo skleněným rastrovým pláštěm, vnitřní část objektu s technickým zázemím byla osvícena umělým osvětlením. Prioritou přestavby bylo získání co největšího počtu učeben a pracoven s denním osvětlením, z tohoto důvodu většina návrhů počítala s částečným nebo úplným otevřením střechy nad centrální částí.

Poměrnou komplikací se pro architekty stala velká monolitická podnož s pilotovými základy, na které je stavba i se dvěma sousedními výškovými budovami založena.

K ÚČASTI BYLI VYZVÁNI
1/ HŠH architekti, s.r.o., Praha
2/ Chalupa Architekti, s.r.o., Praha
3/ Kuba & Pilař architekti, s.r.o., Brno
4/ Projektil Architekti, s.r.o., Praha
5/ Šrámková architekti, s.r.o., Praha

V POROTĚ ZASEDLI
Ing. Vladimír Růžička / Ing. arch. Mgr. Marie Pětová, Ph.D. / Ing. arch. Josef Pleskot / prof. Ing. arch. akad. arch. Emil Přikryl / JUDr. PhDr. Jiří Plos

POROTA OCENILA TŘI NÁVRHY
1. cena Kuba & Pilař architekti, s.r.o., Brno
2. cena HŠH architekti, s.r.o., Praha
3. cena Projektil architekti, s.r.o., Praha

ZÁROVEŇ POROTA KONSTATOVALA, ŽE V SOUTĚŽI BYLY PŘEDLOŽENY NÁVRHY REPREZENTUJÍCÍ TŘI ZÁKLADNÍ KONCEPČNÍ PŘÍSTUPY
A/ návrhy sledující víceméně důsledně původní koncepci arch. Pragera (návrh HŠH architekti, s.r.o., Šrámková architekti, s.r.o.)
B/ návrhy důsledně původní koncepci popírající a nahrazující ji novou strukturou a celkovým dispozičním řešením (návrhy Chalupa Architekti, s.r.o., Projektil architekti)
C/ návrh původní koncepci interpretující a rozvíjející samostatným, avšak ohleduplným způsobem (návrh Kuba & Pilař architekti, s.r.o.)

Dalším odlišujícím prvkem jednotlivých návrhů bylo zakomponování sníženého přízemí do prostoru stavby. Porota se shodla, že urbanistické řešení navrhované Urbanistickou studií VUC Pelc-Tyrolka, kterou měli soutěžící respektovat, v podstatě znemožňuje přístup k areálu. Soutěžní návrhy jednoznačně prokázaly vadnost a naprostou nesprávnost urbanistického a dopravního řešení projednávané urbanistické studie. Zrušením nástupního prostoru a nevhodným trasováním komunikace Nová Povltavská není možné vytvořit adekvátní přístup k celému areálu.

Porota doporučila zásadním přístupem revidovat toto urbanisticko-dopravní řešení a vytvořit kvalitní podmínky přístupu k areálu a jeho urbanistické provázání se souvisejícím zázemím. Z uvedeného důvodu porota při hodnocení jednotlivých návrhů upustila od posuzování přístupu do areálu a budovy jako určujícího hodnoticího kritéria.

FOTO ARCHIV FH SUK, STUDIO GAMA S.R.O.

---

1. CENA
LADISLAV KUBA, TOMÁŠ PILAŘ / KUBA & PILAŘ ARCHITEKTI

Sídlo Fakulty humanitních studií Univerzity Karlovy (FHS UK) vznikne přestavbou nevyužitého objektu bývalé menzy kolejí 17. listopadu na severním břehu Vltavy v blízkosti mimoúrovňové křižovatky Pelc--Tyrolka, která se po dostavění tunelu Blanka stane součástí městského okruhu. V těsné blízkosti objektu je plánována obslužná komunikace Nová Povltavská, která se bezprostředně dotýká zvýšené plochy pod objektem. S pěším přístupem k objektu je dle dopravní studie počítáno z východní strany. Těmito okolnostmi je do značné míry dána nepříznivá situace objektu. Naopak pozitivum místa je blízkost toku Vltavy, mimořádný krajinný reliéf svahů nad objektem a výhled jižním směrem na Holešovice.

Východiskem pro architektonické řešení je konstrukce a centrální koncepce stávající budovy architekta Karla Pragera, která má svoji nespornou kvalitu odpovídající době vzniku. Z tohoto důvodu zcela zachováváme vnější tvar, podlažnost a proporci objektu. Zásadním zásahem do objektu je vytvoření centrálního prostoru dvorany s horním osvětlením prostřednictvím střešního světlíku. Dvorana je společenským centrem fakulty a současně prostorovou spojnicí všech podlaží. Vstup do objektu na střední výškové úrovni zvýšeného přízemí nabízí vertikální komunikační propojení jednotlivých úrovní prostřednictvím dvou jednoramenných schodišť. Pracovny pedagogů navrhujeme umístit v nejvyšším podlaží, seminární místnosti a učebny ve zvýšeném vstupním podlaží, v přízemí jsou umístěny společné prostory poslucháren, auly, knihovny a děkanátu. Nejnižší podlaží budovy je vyčleněno garážím a technickému zázemí.

Původní nosná konstrukce stavby v modulu 7,2 x7,2 m je převážně zachována. K demolici navrhujeme střešní nadstavbu a výřez dvorany ve středu dispozice. Řez nosnou konstrukcí je veden ve staticky optimální poloze s konzolou na cca 1/3 rozpětí.

V důsledku budoucí zvýšené hlukové zátěže prostředí navrhujeme opláštění budovy fakulty dvojitou fasádou, která objekt účinně ochrání před hlukovou zátěží, prachem a exhaláty v okolí. Předsazený celoprosklený strukturální fasádní plášť je současně nosičem grafického potisku, který prezentuje náplň stavby soudobou výtvarnou formou navenek. Zaoblení nároží je odkazem na původní architektonické ztvárnění stavby. Průsvitné části fasádních ploch se sluneční expozicí budou řešeny tak, aby v zimním a přechodných obdobích mohlo dojít k pasivnímu využití energetických účinků slunečního záření. V obdobích s intenzivním slunečním zářením bude snížena tepelná zátěž vznikající od sluneční radiace prostřednictvím regulovatelného stínění umístěného v meziprostoru dvojité fasády.

S ohledem na blízkost řeky Vltavy lze předpokládat, že bude možno aplikovat vrty do zvodnělých vrstev geologického podloží a energii získávat prostřednictvím tepelných čerpadel. Zastřešení budovy bude doplněno o zeleň – s ohledem na omezenou únosnost stávající konstrukce formou extenzivního ozelenění.

HODNOCENÍ POROTY

Návrh je založen na razantní transformaci Pragerova objektu, který ve smyslu Pragerových myšlenek nově interpretuje. Porota oceňuje přehlednost a jasnost řešení, pojmutí všech tří podlaží do koncepce řešení a zvláště vytvoření centrální haly prostupující všemi podlažími a sjednocující je v kompaktní prostorový celek. Diskuze vyvolal vnější výraz, který porota hodnotí jako spíše formální. Prostorové řešení ještě není zcela stabilizováno, avšak nabízí další možnosti změn. Například pro bufet by bylo severovýchodní nároží budovy vhodnější než to, které je navrhováno. Poloha hlavního vstupu bude jistě předmětem dalších úvah a podle názoru poroty bude určována vyjasněním hlavních směrů nástupu na vyvýšenou platformu z okolí.

---

2. CENA
PETR HÁJEK, TOMÁŠ HRADEČNÝ / HŠH ARCHITEKTI

„Přemýšlím o škole jako o říši prostorů, kde je dobré se učit. Školy začaly pod stromem u člověka, který netušil, že je učitel, a rozmlouval o svých myšlenkách s několika lidmi, kteří netušili, že jsou studenti. Studenti přemítali o tom, k jaké výměně tu dochází a jak dobré je být v přítomnosti tohoto člověka. Začali proto usilovat o to, aby i jejich děti mohly takovému člověku naslouchat. Záhy vystavěli prostory, z nichž se staly první školy. Náš široký vzdělávací systém, dnes zakotvený v institucích, pochází právě z těchto malých škol, byť se na ducha jejich počátků již zapomnělo… Školy jsou sice na pohled pěkné, ale co se týká architektury jsou povrchní, neboť neodrážejí ducha člověka stojícího pod stromem.“ L. I. KAHN

Na počátku jsme si položili otázku, co pro nás znamená „být dobrou školou“. Představili jsme si transparentní vzdušné a prosvětlené prostory, které inspirují k přemýšlení. Prostory, kde nejsou chodby, ale spíše veřejná fóra – haly, které poskytují místa k setkávání a debatám, ale rovněž i místa pro individuální soustředění a přípravu. V těchto halách by byla rozmístěna klubová křesla i pracovní stolky a na stěnách by visely tabulky s křídou pro zaznamenání okamžitých nápadů. Představili jsme si prostory, do kterých je vidět a kde se studenti a učitelé nehledají. Prostory, které svou transparentností vytvářejí atmosféru sounáležitosti a vědění.

V samotném srdci školy by ležela aula s knihovnou, obě osvětlené rozptýleným denním světlem. Stěny by se v případě potřeby daly zatemnit krásnými černými závěsy. Po stranách auly by do dispozice proudilo denní světlo a vzduch. Neopomněli jsme univerzitní kapli. Ekumenický prostor pro koncentraci a očištění mysli. Skromný, spojený s oblohou. Představili jsme si jídelnu se společným stolem, protože i čas jídla může být časem učení v uvolněné atmosféře. Tyto myšlenky „o dobré škole“ jsme se pokusili vtělit do návrhu.

Náš návrh přináší řešení, jak omezenými prostředky co nejefektivnějším způsobem proměnit stávající menzu ve školu. Snažíme se vzhledem k omezenému rozpočtu v maximální míře využít stávající prostory, materiály, konstrukce i logistické uspořádání. Zásadním momentem celého návrhu je vložení tělesa s novou aulou, posluchárnami a knihovnou do těžiště původní budovy. Tento prvek tvoří nové srdce domu a přináší do hloubky dispozice světlo a vzduch. Každý prostor má kontakt s denním světlem, i když je umístěn hluboko uvnitř dispozice.

Vnitřní prostředí
Koncepce vnitřního prostředí vychází ze základní úvahy využití masivního objemu podzemní části budovy pro přirozenou úpravu teploty a vlhkosti čerstvého vzduchu užívaného pro větrání. Teplý vzduch se v létě během průtoku podzemím objektu ochladí, studený vzduch se naopak v zimě zahřeje. Takovým způsobem lze dosáhnout výrazného snížení přímých nákladů na vlastní technologii i provozních nákladů na úpravu vháněného vzduchu.

Druhým opatřením pro zvýšení kvality a hospodárnosti provozu zajišťujícího úpravu vnitřního prostředí je zlepšení tepelnětechnických parametrů obalu budovy, spočívající v posílení tepelněizolační schopnosti střechy a fasády.

HODNOCENÍ POROTY

Návrh patří mezi ty, které pracují s původní podstatou Pragerovy stavby. Tento návrh postavil před porotce otázku, zda je vůbec možné se tak důsledně podřídit formálním danostem stavby, aby bylo dosaženo naplnění zcela odlišné funkce. Je příkladem řešení, které se snaží maximálně využít kapacitu všech tří úrovní, a výsledkem je poněkud přehuštěná, ale asi maximum možností představující situace. Venkovní výraz pak jako jediný důsledně předvádí věrnou kopii stavu původního.

---

3. CENA
ROMAN BRYCHTA, ADAM HALÍŘ, PETR LEŠEK, ONDŘEJ HOFMEISTER, HELENA HEJDOVÁ, BOHDANA SIMONOVÁ / PROJEKTIL ARCHITEKTI

Deponie stavby tunelu Blanka. Odříznuté nástupní plato. Laminátová socha od Zoubka. Prázdná budova menzy. Prager. Vytopená. Temné bludiště. Prostorný suterén. Kulatá schodiště. Plechový rytmický podhled. Smradlavý koberec. Okna. Fasáda.

Zadání. Fakulta humanitních studií. Mladá, nevrásčitá tvář.

Propojujeme parter budovy s okolím. Konec nadřazenosti a odřezávání parteru města. Schody jako městský mobiliář. Vkládáme do stávající budovy nový organismus. Shnilé a nefunkční vnitřnosti vyhazujeme. Prosvětlujeme střed budovy – orientace. Vybarvujeme prostor.

LOGICKÉ ŘAZENÍ DISPOZICE
1/ Pedagog a zástup / dav zvídavých studentů – výuka – přednáškové místnosti
2/ Pedagog a tým / práce – seminární místnosti v patře
3/ Pedagog a student / dialog – kanceláře Prostory pro kontakt, diskuse, názory.

V podzemních patrech využíváme prostory, které jsou nutné pro zázemí školy (technologie). Ostatní necháváme k dispozici jiným funkcím, subjektům. Vytváříme možnost vstupu další energie do objektu. Rozsvěcujeme dům i okolí.

HODNOCENÍ POROTY

Návrh patří mezi ty, které zcela transformují Pragerovu budovu. Program umisťuje do prvního a druhého nadzemního podlaží. Zvolený prostorový koncept je pro daný rozsah půdorysu předimenzován, vede k přílišné těsnosti, zahuštěnosti a ztrátě orientace. Kruhové formy seminárních místností přinášejí pochyby o jednoduchosti dalšího akustického řešení.

Porota, ačkoli nesdílí názor na řešení budovy jako celku, oceňuje především začlenění stavby do urbánního okolí. Porota doporučuje při dalším postupu projektových prací k podnětům obsaženým v tomto návrhu přihlédnout při revizi urbanistické studie souvisejícího území a navrhovaného dopravního řešení.

---

NEOCENĚNÉ NÁVRHY
MAREK CHALUPA, ŠTĚPÁN CHALUPA, TOMÁŠ HAVLÍČEK, MICHAL ROSICKÝ, PŘEMEK JURÁK, VLADIMÍR SUCHÁNEK, KRYŠTOF HANZLÍK, MATĚJ HOŠEK, ADAM GEBRIAN / CHALUPA ARCHITEKTI

Záměr Návrh si klade za cíl zajistit v konvertované původní budově menzy kvalitní výukové prostředí školy se zachováním vnějšího objemu budovy i výrazného charakteru stavby. Všechny vnitřní výukové prostory jsou v návrhu umístěny v podlažích nad hladinou stoleté vody.

Extrovert vs. introvert Venkovní atria vložená do půdorysu zmenšují extrémně hlubokou dispozici původní budovy menzy. Všechny seminární místnosti, studovny a pracovny pedagogů jsou přes atria osvětleny a především jsou přes tato venkovní atria přirozeně větrány manuálně otvíravými okny.

Atriové prostory Atria přinášejí nejen světlo a vzduch do hluboké dispozice, ale zároveň slouží jako centra, kolem kterých se shlukují pevně definované provozy – seminární místnosti, kabinety vyučujících, výzkumná pracoviště, ze kterých jsou atria přístupná.

Meziprostor / to nejdůležitější, nejintenzivněji využívané Nicméně to nejdůležitější – prostor skutečného života fakulty, prostor pro diskuze, kolokvia, přípravu, setkávání, čekání se nachází v „meziprostoru“. Budova neobsahuje žádné chodbové prostory, na druhou stranu ani opačný extrém – rozsáhlou, neuchopitelnou, monumentální halu. Skrývá naopak množství zákoutí, intimních prostorů, které vybaveny mobiliářem představují nikoliv místa míjení, nýbrž místa setkávání.

Otevřená instituce
Přízemí je zcela otevřeno veřejnosti a odráží naši představu o fungování moderní vysokoškolské fakulty, která je přístupná všem. Bezpečnost je zajištěna pečlivou hierarchizací prostor a přítomností lidí, nikoliv turniketů. Budova je přístupná ze všech čtyř stran, ale disponuje pouze jedním hlavním vstupem – z jihu. Hlavní vstup je orientovaný k městu, k řece, k otevřenému prostoru, k budoucí autobusové zastávce na příjezdové obslužné komunikaci.

Obsluhované vs. obsluhující Výukové prostory školy, ty obsluhované (důležitější), vyplňují dvě podlaží solitérního objektu posazeného na platu/desce, která je nástupním prostorem do školy a je v úrovni nad hladinou stoleté vody. Veškeré obsluhující prostory (především parkování a pronajímatelné prostory neprovozované FHS) se nachází pod úrovní plata/desky.

Deska / a zacházení s ní, mimo budovu Do nedefinovaného moře asfaltu vkládáme několik zapuštěných ostrovů – některé mohou i prosvětlit prostory garáží pod nimi, ale především přispějí ke změně (ne)užívání současné „asfaltové pláně“. Máme představu, že zapuštěné ostrovy budou komornější a hlukově chráněné prostory pro společenský studentský život, odpočinek. Mezi nimi jsou na ploše desky rozmístěna sportovní hřiště.

Hluk Použitím akusticky účinných prvků v atriích se enormní hluková zátěž z dopravy od přilehlé Severojižní magistrály a dokončovaného vnitřního městského okruhu šířená v difuzním všesměrném poli v úrovni nad 60 dB dokáže utlumit na přijatelnou úroveň tak, aby hladina hluku nepřesáhla potřebných 50 dB v pracovnách, resp. 45 dB v učebnách, ve kterých považujeme za nezbytné zajistit přirozené větrání manuálně otvíravými okny.

Technika prostředí – racionální využití technologií Celým objektem rozvinutý meziprostor umožňuje přirozenou výměnu vzduchu v celém objektu. Vnitřní dispozice jako jednotlivé „vestavky“ s vlastními stropy jsou vyčleněny z celkového společného meziprostoru, což umožňuje v maximální míře využít akumulaci do betonových konstrukcí celého stropu a podlahy a minimalizovat tak rozsah technických zařízení nutných k udržení vnitřního klimatu.

HODNOCENÍ POROTY

Jde o jeden ze dvou soutěžních návrhů, které nahrazují původní Pragerovu koncepci zcela novou strukturou a uspořádáním. Pro autory navrhovanou zajímavou prostorovou strategickou hru se vymezené pole zdá být ovšem příliš malé, což se negativně projevuje stísněnými prostorovými poměry a určitou nepřehledností. Za slabinu návrhu porota považuje skutečnost, že nebyl do úvah zahrnut potenciál prvního sníženého přízemí, který by zřejmě umožnil naplnit programové požadavky s větší velkorysostí.

---

NEOCENĚNÉ NÁVRHY
ALENA ŠRÁMKOVÁ, TOMÁŠ KOUMAR, LUKÁŠ EHL / ŠRÁMKOVÁ ARCHITEKTI

Dům postavený podle projektu architekta Karla Pragera je jednoduchý, jasný a srozumitelný a jeho architektura po úpravě dispozic bude přesně reprezentovat Fakultu humanitních studií. Náš návrh proto nechává princip konstrukcí a průčelí ve své původní podobě a pomocí zcela nové dispozice přidává další vrstvu tvarů odpovídajících novému významu jednotlivých prostorů.

Pro nový smysl celého interiéru domu jsme zvolili za jakýsi symbol vzdělanosti knihu. Do středu dispozice jsme osadili knihovnu ve své tradiční podobě (Strahovská historická knihovna) jako tichou studovnu obklopenou knihami ve více úrovních s čítárnou, výpůjčním místem a také s napojením na případné sklady v 1. PP. Knihovna representuje jakési tajemství v těžišti obou nadzemních pater. Je samozřejmě možné tento uzavřený prostor propojit s interiérem prosklenou stěnou a studium knih tím více propagovat, ale ztratil by na své tajemnosti. Vytvořením systému dvojitého fasádního pláště bude umožněno interaktivně ovlivňovat provozní režim zima – léto a v přechodovém období i režim den – noc.

Pro zvýšení světelného standardu dispozičního řešení 2. NP je na úrovni střešního pláště vytvořen prstenec pásového průběžného světlíku.
Prostor atria včetně knihovny bude větrán hybridně, pro mechanické větrání bude využito energie získané z netradičních zdrojů. Fotovoltaické panely budou osazeny v rámci průběžných světlíků na střeše objektu.

HODNOCENÍ POROTY

Druhý návrh, který pracuje s podstatou původní stavby, na Pragerův prostorový koncept přitom navazuje neortodoxně. Zjevně patří k prostorově nejekonomičtějším. Do středu budovy symbolicky umisťuje knihovnu, obsazuje jí centrum stavby a zaplňuje to, co by asi bylo lépe nechat prázdným. Diskutabilní je především vytlačení poslucháren z obvodu budovy v prvním podzemním podlaží.

---

O SOUTĚŽI, O PROJEKTU

Co pro vás znamenala práce na díle architekta Karla Pragera?

Tomáš Hradečný / HŠH architekti Zjištění, že výsledky naší práce jednou budou přestavovat architekti, co dnes ještě nejsou na světě.

Marek Chalupa / Chalupa architekti
Při navazování na práci architekta Karla Pragera nebylo třeba odstraňovat chyby. Vzhledem k tomu, že zadáním této vyzvané soutěže byla konverze původní menzy na školní budovu FHS, jednalo se především o stanovení míry a způsobu vstupu do jeho budovy, o to, jak nanést novou vrstvu do budovy a vně ní.

Ladislav Kuba / Kuba & Pilař architekti Architektonický koncept budovy menzy navržený architektem Pragerem je podle našeho názoru velmi výrazný a kvalitní. Proto respektujeme jeho charakter, vnější tvar a proporci. Nicméně dochází k zásadní změně náplně stavby, která nutně vyžaduje zásah do vnitřní organizace budovy.

Roman Brychta / Projektil architekti Máme obecný přístup k rekonstrukcím ať jde o stavbu z 80. let minulého století, či o kostel ze století šestnáctého. To kvalitní a podstatné zachovat a pak do objektu vstupovat současnými architektonickými i společenskými prvky.

Alena Šrámková / Šrámková architekti Možnost pracovat na jednom z výborných projektů, typických pro Karla Pragera.

Karel Prager – mnohými zatracován, jinými vyzdvihován se proslavil svými kontroverzními díly. Jaký je váš vztah k tvorbě tohoto významného tvůrce moderní architektury?

Tomáš Hradečný Vztah mám k objektům, které nějakým způsobem znám. Denně chodím okolo Makromolekulárního ústavu na Petřinách a k tomu mám vztah dobrý.

Petr Hájek / HŠH architekti Osobně nevnímám architekturu Karla Pragera jako kontroverzní. Jeho architektura má v sobě velkou vnitřní sílu. Bohužel je však nedoceněná a je často nespravedlivě vnímaná jako necitlivá a brutální.

Marek Chalupa Myslím, že se Karel Prager neproslavil kontroverzností svých děl, ale především jejich kvalitou. Jeho stavby jsou sebevědomá mistrovská díla, která svojí velkorysostí nemají u nás zatím žádné pokračovatele.

Ladislav Kuba Práce Karla Pragera si vážíme. Z jeho staveb je nám asi nejbližší komplex budov v Emauzech, ale i budova menzy, které se týká tato soutěž.

Roman Brychta Osobně jsem Pragera – starého pána viděl při předávání ceny za celoživotní dílo v Betlémské kapli. Dal by se tak definovat i můj vztah k jeho architektuře. Pozoruji zpovzdáli.

Alena Šrámková Dost jsem si Pragera vážila. Byl svěží, nebál se ani bolševiků a byl hodně pracovitý.

Promítla se do podmínek soutěže nějak autorská práva? Co pro vás bylo při řešení nejobtížnější?

Petr Hájek Ze strany vypisovatele žádná významná omezení nebyla a v podstatě šlo udělat s objektem cokoliv. To, že jsme se rozhodli stavbu respektovat a přestavbu minimalizovat, nebylo z důvodu potřeby jejího pietního zachování. Rozpočet byl omezen soutěžními podmínkami a ponechání velké části budovy a interiéru se ukázalo jako nezbytné. Nejobtížnější bylo navrhnout co nejméně tak, abychom transformovali současnou menzu na co možná nejlepší školu.

Marek Chalupa Současní nositelé a dědici autorských práv dle informací vypisovatele soutěže práci na návrhu nikterak neomezili, což považuji za dobré. Myslím, že nejobtížnější bylo pro nás navrhnout dobře užitné vnitřní prostředí školy v extrémně hluboké dispozici stávající budovy a především ve vnějším prostředí budov extrémně zatíženém hlukem od Severojižní magistrály a dokončovaného vnitřního dopravního okruhu Prahy.

Ladislav Kuba Na problematiku autorských práv jsme se dotazovali v průběhu soutěže vypisovatele, který ji řeší. Nebyly stanoveny žádné omezující podmínky, ale domníváme se, že ze všech soutěžních návrhů je patrný respekt k práci architekta Pragera.

Roman Brychta Udělat z velkokapacitní menzy školu pro mladé a svobodné lidi.

Alena Šrámková Ke spolupráci na našem návrhu jsem přizvala jeho velice blízkého spolupracovníka, a tak se domnívám, že zůstaly zachovány hlavní vlastnosti budovy.

V rámci své účasti v soutěži jste jistě prostudovali a z různých stran prověřili složité urbanistické a dopravní řešení prostoru, jehož součástí je i předmět soutěže. Nabízí se nerudovská otázka: „co s ním do budoucna?


Tomáš Hradečný To je otázka pro představitele městské samosprávy. Vzhledem k tomu, že vize města se omezují na podobně prostoduché elaboráty, jako je urbanistická studie Pelc-Tyrolka, které se pak v rukách úřadů postupně stávají závaznými, nevidím budoucnost moc růžově.

Marek Chalupa Vnější prostředí je již dané, je třeba se s ním v návrzích budov zodpovědně vypořádat.

Petr Hájek Nepříliš povedené urbanistické řešení lokality nové budově školy nemusí příliš uškodit. Je posazena na velkorysé platformě, která ji od okolí izoluje. Co se týká rušné dopravy je celá řada možností, jak její negativní vliv odclonit.

Ladislav Kuba Urbanistická a dopravní situace je skutečně velmi složitá. Bezprostředně se nás dotýká trasa a konkrétní řešení komunikace Nová Povltavská. Otázkou je, do jaké míry bude možné ovlivnit řešení dopravních staveb v okolí.

Roman Brychta Problém okolí a vlastní zástavby místa je problémem obecného přístupu k zadávání a poté zpracování koncepcí řešení takovýchto lokalit, kterých má Praha více.

Alena Šrámková Urbanismus jsme neřešili a věřili jsme, že bude před realizací navržen lépe.

Čím byla samotná soutěž pro vás zajímavá a inspirující?

Tomáš Hradečný Byl jsem zklamaný, že na veřejnou prezentaci návrhů se nedostavil nikdo z poroty, aby třeba jen reprodukoval její názor, případně komentoval vystoupení soutěžících. Dalšímu vývoji projektu by to bývalo významně prospělo…

Marek Chalupa Především složitostí zadání, jehož vyřešení vede ke specifickému výsledku. Za dobré by nám při takových soutěžích připadalo mít jako autoři možnost návrh osobně porotě představit a obhájit ho na základě oponentur, a to i z oborů akustiky, techniky vnitřního prostředí a ekonomie stavby; tento postup se využívá i u běžných absolventských prací.

Roman Brychta
Společnost oslovených architektů, kteří se soutěže zúčastnili.

Alena Šrámková Co bylo na soutěži poučné – dost mne nazlobilo, že vítězný návrh Pragera vůbec nepřipomíná a zajímavý projekt Chalupů je hodnocen jako poslední. My jsme se poučili, že musíme příště projekty lépe graficky pojednat.

Ladislav Kuba Ačkoliv je dané území doslova obklíčeno dopravními stavbami, stále má, a věříme, že si i do budoucna zachová, silnou atmosféru díky terénu a blízkosti Vltavy. Paradoxně je právě charakter lokality tím, co nás tady nejvíce zajímá.

O SOUTĚŽI S PRODĚKANKOU PRO ROZVOJ FAKULTY HUMANITNÍCH STUDIÍ UK MARIÍ PĚTOVOU

Posláním soutěže bylo nalézt nejvhodnější řešení pro přestavbu objektu bývalé menzy. K účasti bylo vyzváno pět renomovaných architektonických týmů. Splnila soutěž vaše očekávání a vítězný návrh má všechny atributy stát se „dobrou“ školou? Soutěž určitě splnila očekávání – myslím, že všechny autorské týmy předložily návrh „dobré“ školy, a to i přestože se jejich koncepce výrazně lišily. Tím spíše to platí o návrhu vítězném.

Jednou z limitujících podmínek byla výše celkových nákladů. Jakým způsobem máte garantováno, že předpokládané náklady jsou reálné? Nechávali jste si například vypracovat odborný posudek? Jsme si vědomi, že v této fázi může být výše celkových nákladů v podstatě jen poměrně hrubým odhadem, jejich upřesnění bude pochopitelně záležitostí dalších kroků. Odborný posudek zatím vypracován není.

Na základě soutěžních podmínek jste uspořádali výstavu soutěžních návrhů. Jaké jsou ohlasy ze strany veřejnosti? Musím říci, že ke mně se dostaly jen ty kladné. A to nejen pokud jde o hodnocení jednotlivých řešení – veřejnost ocenila už sám fakt, že autoři své koncepce v rámci vernisáže sami osobně představili a zdůvodnili, vysvětlili, jaká byla jejich základní idea, co byl ten rozhodující motiv, který sledovali. Mnozí z přítomných, kteří nejsou právě zvyklí „číst“ výkresy, si tak měli možnost udělat představu, jak vůbec architekt postupuje, jak přemýšlí a jakým směrem se ubírá, když dostane zadání.

PŘIPRAVILA EVA BÍLKOVÁ

zdroj: časopis ARCHITEKT­­

Líbil se vám článek?

ano: 199     ne: 265

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb