přeskočit na hlavní obsah

Přístup k navrhování a provádění ozeleněných střech

/up/images/featured/images/ozelenene_strechy_0.png

Navrhování a provádění vegetačního souvrství ozeleněných střech je v současné době pojímáno jako převážně architektonická a estetická záležitost. Lze říci, že dosud chybí technicko-metodický přístup k této oblasti problematiky a zejména hodnocení jejich celkového významu ve všech souvislostech.

Cílem tohoto příspěvku je pokusit se shrnout aspekty navrhování, provádění a užívání ozeleněných střech a zabývat se otázkou vlivu vegetačního souvrství na celkovou životnost střešního pláště a zejména jeho hydroizolační vrstvy.

Základní aspekty vstupující do návrhu ozeleněných střech

Přehled aspektů navrhování ozeleněných střech lze rozdělit do následujících oblastí:

- architektonické
V tomto případě jde bezesporu o původní i stávající priority pro návrh a provedení ozeleněné střechy ať ploché či šikmé s vegetační vrstvou.

- stavebně konstrukční
Návrh a provedení ozeleněné vrstvy odstraňují nutnost mechanického kotvení vrstev střešního pláště a v případě hydroizolační vrstvy fóliového typu eliminují vysoké zatížení vibracemi od zatížení větrem.
Zvýšení požární odolnosti střešního pláště.
Za stavebně konstrukční aspekt lze považovat i obvyklý požadavek provedení zátopové zkoušky střešního pláště.

- stavebně fyzikální
Byť ozeleněná vrstva nevykazuje výrazné tepelně izolační vlastnosti, lze však zvýšení tepelného odporu považovat za dílčí přínos pro snížení tepelných ztrát v zimním období, ale zejména pak významný přínos pro snížení tepelných zisků v letním období a s tím spojené možné energetické úspory při klimatizaci objektů.
Významným aspektem je pak snížení počtu cyklů zmrazení zejména pro hydroizolační vrstvu.
Dalším spíše podružným může být aspekt zvýšení zvukové neprůzvučnosti konstrukce a taktéž přirozené tlumení hluku z dopravní infrastruktury v exteriéru.

- fyzikálně chemické
Zde se jedná o ochranu vůči UV záření, IČ záření a ochranu proti kyselým dešťům příp. jiným chemickým vlivům v oblastech expozice, např. průmyslových exhalací, přičemž zejména UV záření vykazuje výrazný vliv na životnost materiálu hydroizolační vrstvy.

- globálně ekologické
Nezanedbatelným aspektem je snížení rozsahu ploch nejímajících srážkovou vodu a zvýšení podílu přirozeně zelených ploch byť s minimální vegetací v oblastech intenzivní bytové, administrativní či průmyslové zástavby.

- uživatelské
Tyto aspekty budou bezesporu nabývat nadále na svém významu, ať se jedná o pohledový komfort, možnost užívání dílčích nebo celých ploch a snížení energetické náročnosti objektů.

Aspektem, který v uživatelské oblasti nelze podcenit, je i ochrana hydroizolace. 0proti mechanickému poškození nebo proti poškození povětrnostními vlivy (extrémní kroupy, extrémní síla větru apod.).
V neposlední řadě jsou to pak nižší náklady na údržbu hydroizolace a výrazně delší životnost hydroizolace střešního pláště.

Některé faktory ovlivňující životnost hydroizolace

Další řádky hodnotí přínos ozeleněné vrstvy pro zvýšení životnosti a spolehlivosti skladby střešního pláště, a to zejména hydroizolační vrstvy jako rozhodujícího prvku jeho funkčnosti.

V dřívější době se hydroizolační vrstva prováděla obvykle na vrstvu spádového nebo konstrukčního potěru. Tento potěr neměl prakticky žádné tepelně izolační vlastnosti a naopak vykazoval poměrně výraznou tepelně akumulační funkci. Teplotní namáhání hydroizolační vrstvy, vystavené přímému předávání tepelné energie teplotou prostředí nebo infračerveným zářením, bylo ve velké míře předáváno do vrstvy potěru a tato tepelná energie se neakumulovala výrazněji v hydroizolační vrstvě.

Vzhledem k rostoucím požadavkům na snižování energetické náročnosti budov neustále rostou tloušťky tepelně izolačních vrstev nejen ve skladbách střešních plášťů. V současné době skladby plochých střech jsou prakticky výhradně prováděny s vrstvou tepelné izolace ať z polystyrenu nebo minerálně vláknitých desek. Na tepelné izolaci je přímo položena hydroizolační vrstva - byť v některých případech se separační vrstvou geotextilie.

Výrazný rozdíl tepelně akumulační funkce lze dokumentovat na hodnotách tepelné jímavosti, která je u betonu hodnotově v řádu .106 a u polystyrenu v řádu .102.

Veškeré teplotní vlivy a tepelně energetické působení se pak kumuluje v hydroizolační vrstvě se všemi negativními vlivy na její životnost - u fóliových typů jde o vliv na chemickou strukturu zejména v případě fólií obsahujících měkčidla, u modifikovaných asfaltových pásů pak na strukturu funkčního rozptýlení modifikátoru v bitumenové matrici. Týká se to jak působení vysokých, tak i nízkých teplot a zmrazovacích cyklů, samozřejmě pro každý případ samostatně.

Extrémním vlivem na životnost, zde tedy i na funkčnost, se toto teplotní působení projevilo na jedné významné investiční akci, kdy byly použity asfaltové plastoměrně modifikované pásy bez břidličného posypu. Z důvodů silné argumentace dovozce tohoto výrobku o tom, že tyto pásy nepotřebují reflexní úpravu, byly na vrstvu tepelné izolace z polystyrénu provedeny s mechanickým kotvením a bez povrchové reflexní úpravy. Důsledkem bylo během letního období výrazné nevratné zvrásnění vlivem vlastní tepelné roztažnosti materiálu (deformace u plastoměrně modifikovaných pásů jsou nevratné). Vlivem zvrásnění došlo i k oddělení ve spojích a ke ztrátě funkce hydroizolace. Celou plochu pak bylo nutno náročně sanovat.

Rozdílnost teplotní zátěže v letním období na plochách, kde střídavě stojí srážková voda a ploch suchých, je rovněž významným vlivem působícím na hydroizolační vrstvu. V mnoha případech i na těchto místech vznikají vrásy jak v hydroizolační vrstvě foliové, tak z asfaltových pásů, jejichž původ je v případě neznalosti této problematiky velmi nejasný. Tyto vrásy pak samozřejmě ovlivňují životnost a někdy i funkčnost hydroizolační vrstvy.

Dalším významným vlivem na životnost hydroizolační vrstvy je počet zmrazovacích cyklů. Ověřování vlivu zmrazovacích cyklů na vlastnosti hydroizolačních materiálů je často prováděno v souvislosti s hodnocením kvality výrobku ve vztahu k jeho životnosti. Ze všech výše uvedených důvodů je zřejmé, že je vhodné považovat návrh a provedení vegetační vrstvy na střešním plášti za opatření nejen architektonické, ale za opatření k výraznému zvýšení spolehlivosti a životnosti střešního pláště a jeho hydroizolační funkce.

Vliv vegetační vrstvy na zvýšení životnosti střešního pláště

Pozitivní přínos ve zvýšení životnosti a spolehlivosti zelených střech je dán v rozhodující míře následujícími faktory, kterými vegetační souvrství chrání hydroizolaci nebo nepřímo přispívá ke zvýšení její spolehlivosti:

- zamezení přímého vlivu UV záření

- zamezení vysokého tepelného zatížení zejména IČ zářením

- zamezení vlivů rozdílné teplotní roztažnosti materiálu na místech suchých a se stojící srážkovou vodou

- zamezení vysokého vibrujícího namáhání při působení větru

- snížení počtu zmrazovacích cyklů působících na hydroizolaci

- provedení hydroizolace bez mechanického kotvení

- provedení zátopové zkoušky před realizací vegetační vrstvy

Samozřejmě se objeví otázka, jak provedení vegetační vrstvy nákladově ovlivní realizaci celého střešního pláště. V počátcích provádění ozeleněných střech byly náklady na vegetační vrstvu výrazně vysoké, a to i v případě extenzivního ozelenění.

Lze říci, že tento fakt odrážel obvyklý stav při zavádění novinek na trh, a to jejich počáteční vysokou cenu. V současné době však náklady na provedení vegetačního souvrství výrazně poklesly a jejich úroveň se pohybuje pro extenzivní ozelenění v rozmezí 500 - 800 Kč/m2 v závislosti zejména na zvoleném rostlinném materiálu, jeho rozložení a množství v celkové ploše.

Tyto náklady je pak vhodné srovnat a hodnotit ve vztahu k celkovým přínosům podstatně zvýšené spolehlivosti a životnosti, snížení celkové energetické náročnosti objektu jak v zimním tak v letním období a v neposlední řadě ve vztahu k nákladům na stočné, kdy ozeleněné střechy nejsou započítávány do zpevněných nepropustných ploch.

Zřejmě nejvýraznějším vlivem je ale podstatné zvýšení životnosti střešního pláště, které se uvažuje až dvojnásobné proti střešnímu plášti bez vegetačního souvrství.


Ing. Vladimír Tichomirov, CSc.
Technicko - poradenské středisko Büsscher & Hoffmann, s. r. o.
www.bueho.cz

Literatura:
[1] Dipl. Ing. Heinz Gotze: Dachbegrunung aus bauphysikalischer Sicht, FBB/FLL Seminar Reihe 1991 Dachbegrunung
[2] Dr. Gunter Mann: Energiesparen mit Grundachern-Warmedammende Dachbegrunug, DDH 06/2000
[3] Dipl. Ing. Klaus Schiefler: Zelené střechy, Sborník Zelené střechy-zelené fasády-zelená parkoviště, Svaz zakládání a údržby zeleně Brno 2005
[4] Ing. Petr Bohuslávek, Ing. Vladimír Horský, Kutnar - Vegetační střechy a střešní zahrady, Skladby a detaily - 01/2003, č. DEK/01/2003, vydal Dektrade, a. s.
[5] Technische Regeln: abc der Bitumenbahnen, vdd Industrieverband Bitumen-Dach und Dichtungsbahnen e.V., 2002, ISBN 3-9801831-4-9

zdroj: http://strechy.mise.cz

Líbil se vám článek?

ano: 256     ne: 227

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb