přeskočit na hlavní obsah

Poškození solárních panelů

/up/images/featured/images/0-poskozenisolpan.jpg

Masivním rozvojem fotovoltaických energetických zdrojů se začínají objevovat mnohé technické problémy. Ty jsou většinou způsobeny lidským faktorem ve výrobku či v montáži. Velké solární pole může být ohroženo bleskem. O tom a hlavně o technickém zabezpečení jsme psali podrobně v Alternativní energii 2/2008. Přesto mnohé elektrárny specifické zabezpečení nemají a provozovatelé spoléhají na pravděpodobnost a náhodu.

Dalším problémem je kvalita či spíše nekvalita použitých komponentů. Je známo, že někteří projektanti nakupují laciný materiál z asijských trhů, který ani nezná výstupní testy. Dokonce můžeme směle pochybovat, že takové moduly vydrží ve stabilním výkonu očekávanou životnost. Jak provozovatel pozná kvalitu dodaných a zapojených komponentů? Především by se měl řídit značkou s tradicí, informacemi o výrobci a atestem. Garanci poskytují také montážní firmy, které většinou mají obchodní zastoupení výrobce. I tak se může stát, že k technické chybě dojde, pak přijde na řadu serióznost dodavatele i znění obchodní smlouvy.

Nebezpečí požáru

Zeptal jsem se na tyto problémy Vratislava Pokorného, generálního ředitele firmy GLASSPO spol. sro, který má s projektováním velkých i malých fotovoltaických stanic nemalé zkušenosti, včetně těch, kdy se řeší popisované závady. Představil mi jeden příklad za všechny.

Na fotografiích jsou použité panely SG72 -180/24 a to pouze po ročním provozu. Prodejcem panelů je firma Solartec s.r.o. Rožnov pod Radhoštěm, výrobcem švédská firma PV-Enterprise. Uživatel zjistil, že panely dodávají menší elektrický výkon, který neodpovídal výkonu garantovanému a intenzitě slunečního záření. Soudní znalec zjistil, že tři ze šestnácti panelů vykazují snížené výstupní napětí. Při měření bylo zjištěno, že výstupní napětí kleslo z téměř 43,80 V na úrovně mezi 25 29 V. V horní části vyřazených panelů byly nalezeny vadné propojovací spoje, které způsobily velký ohmický odpor, došlo k viditelnému zhnědnutí zadní části panelů. V místě poškození nebyla zajištěna dostatečná ochrana proti vnikání vlhkosti. Panely byly poškozeny tak, že jsou neopravitelné a musely být nahrazeny. U takto poškozených panelů vzniká obrácený efekt, stávají se z nich spotřebiče a spotřebují elektřinu vyrobenou z ostatních zdravých panelů. Při takto poškozených panelech nezjistí-li se závada včas, je nebezpečí vzniku požáru. Panely vykazují i další konstrukční vady nesouměrnost umístění v nosném hliníkovém rámu. Maximální napětí solárního systému je podle údajů výrobce 850 V. Nosný rám panelu, který též neodpovídá podle posudku normám ČSN, je spojen s nosnou konstrukcí, která musí být spojena se systémem ochrany proti bleskovému úderu (ČSN 33200-7-712). Při funkci může být v článcích v horních částech blízkým kladnému pólu při použití měničů Fronius napětí 500 V. Pro toto napětí je vzdálenost dílčího solárního článku od nosného rámu 1 mm velkým nebezpečím, že dojde k přeskoku elektrického oblouku do celé konstrukce. Tuto závadu vykazovalo všech šestnáct panelů.

Takové štěstí už neměl provozovatel velké fotovoltaické elektrárny v Dubňanech na Hodonínsku. Kouř vycházející z části zařízení zpozorovali v podvečer na monitoru kamerového systému pracovníci obsluhy elektrárny. Při podrobné kontrole objevili plameny šlehající z rozvaděčů a části solárních panelů. Požár zdejší pracovníci uhasili třemi ručními práškovými hasícímí přístroji a dalšími třemi ručními přístroji na bázi CO2, o události uvědomili policisty a hasiče. Protože oheň se pracovníkům obsluhy podařilo zcela zlikvidovat, hasiči v objektu nezasahovali. K vyšetření příčiny vzniku požáru, určení jeho rozsahu a způsobené škody na místo vyjel vyšetřovatel Stanislav Klásek HZS JmK, Hodonín. Šetření pokračovalo za účasti znalce z oboru elektro policejního odboru kriminalistické techniky a expertíz.

Oheň zničil 10 solárních panelů, vlivem zkratu a žáru bylo poškozeno dalších 20 panelů. Požár zničil také šest rozvaděčů a kabelové rozvody. Škodu vyšetřovatel Stanislav Klásek podle předběžného odhadu vyčíslil na dva miliony korun. Hodnotu zařízení uchráněného před požárem vyčíslil na 10 milionů korun.

Detaily o závadě, která způsobila požár nemáme. Vratislav Pokorný z GLASSPO spol. s.r.o.však předpokládá, že závady mohly být podobné, konstrukční chyby v při výrobě, špatný projekt, možná i snaha o úspory, kdy se používají součásti, které v komplexu nejsou vhodné.

Poslední příklad by měl být varováním všem, kteří se v technologiích a výrobcích moc nevyznají. Uvedené snímky jsou z elektrárny pouze dva roky staré. Výrobcem je FitCraft Production Nový Jičín zabývající se v poslední době výrobou plastových komponentů fotovoltaických panelů. Přesto že výrobce je držitelem certifikátu jakosti ISO 9000, tak jeho výrobky nepřežily dvě zimy. Ze snímků je patrná totální devastace laminace chlorovaného polymeru, která zbavuje panel jakékoliv ochrany před klimatickými vlivy. Obdobné stopy budou pravděpodobně i uvnitř panelů. Na první pohled je také zřetelný barevný rozdíl článků, který by měl investora upozornit na mizernou kvalitu. A co bude s elektrárnou? S jistotou provozovateli slibovaných 20 30 let neposlouží. Spíše půjde o šikovný obchodní trik při odpisech a pojištění.

Kvalitu prokáže i vítr

V minulých číslech jsme informovali také o konstrukcích, které jsou součástí solárních systémů, ať jsou na střeše nebo na zemi. Výrobci už dodávají kombinace, které jdou rychle instalovat do podloží i přizpůsobit potom panelovým sestavám. Konstrukce musí unést hmotnost samotných panelů, odolat zatížení sněhu. Projektant musí počítat s pevností půdy, při velkých projektech na šikmých plochách se vyplatí i stanovisko geologa. Podle složení a pevnosti podloží se pak zvolí délka šroubovitých pilířů či betonových soklů, které by měly splňovat požadovaná kritéria. Některé elektrárny vykazují na svých zapuštěných kotvách odolnost proti tahu o síle více než 4 tun. Standardní zatížení konstrukce by mělo odolat v síle větru o rychlosti až 140 km/h.

Tyto parametry nedocenil konstruktér velké solární farmy ve Španělsku, kterou se prohnal vítr o síle „jen" kolem 110 km/h. a vykonal dílo zkázy. Z fotografií je však patrné, že betonové sokly byly umístěny v mělkém a pravděpodobně měkkém podloží, takže nebyl problém, aby je vítr vyvrátil. Můžeme pozorovat, že nevydržely ani nosné kovové konstrukce a jejich pokroucení svědčí o „kvalitě materiálu". Nedovedu si představit, jak by dopadly takové konstrukce, které se teď často v západní Evropě montují třeba na letištní haly. Jak známo, na letištích taky pěkně fouká.

Zdeněk Kučera, Vratislav Pokorný

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 267     ne: 230

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb