přeskočit na hlavní obsah

Pohotovost - emergency - Historie

/up/images/featured/images/emergency_hospital_history_0.png

Užší soutěž na okresní nemocnici v Hradci Králové roku 1925

Dynamický rozvoj, kterým město Hradec Králové počátkem 20. století procházelo, zesílil zvláště po vzniku samostatného Československého státu. Vedení města v čele s osvíceným starostou JUDr. Františkem Ulrichem tento dějinný mezník brilantně zužitkovalo k urychlení transformace pevnostního města v moderní metropoli regionu severovýchodních Čech. A protože královéhradecká obec na svém území neměla žádné průmyslové podniky, rozhodla se z Hradce Králové vytvořit město středních škol, úřadů, kulturních institucí a parků, k čemuž dokázala využít soukromého kapitálu i státních subvencí. Nové budovy realizované podle projektů věhlasných architektů, zejména Josefa Gočára a jeho žáků, měly na jedné straně inspirovat soukromé stavebníky, na straně druhé systematicky obnovovat identitu, o kterou město připravila jeho direktivní přestavba v pevnost v 18. století.

Jedním z takovýchto stavebních podniků, provedených ve spolupráci s královéhradeckým okresem, byla i výstavba funkcionalistického areálu okresní nemocnice. Myšlenka vybudovat moderní zdravotnické zařízení se zrodila v roce 1923, tedy v době, kdy bylo jisté, že kapacity staré městské nemocnice nebudou již brzy dostačovat. Pozemek na území tehdy samostatné obce Nového Hradce Králové poblíž soutoku Labe a Orlice byl sice vybrán již v roce 1924, vypsání soutěže se ale pozdrželo ještě o jeden rok. Užší soutěže vypsané roku 1925 se zúčastnili pouze dva architekti, místní Oldřich Liska a pražský Bedřich Adámek. „Porotou přijat byl projekt Adámkův za podklad pro definitivní plány, jejichž detailní vypracování svěřeno bylo architektu Adámkovi," připomněl v Pamětním spisu k otevření nové Okresní nemocnice v Hradci Králové primář Bedřich Honzák. Verdikt jury byl logickou reakcí na architektovu studii, která představovala progresivní řešení jak z hlediska ekonomicko-provozního, tak i architektonického.

Oba projektanti založili své koncepce na typu tzv. pavilonové parkové nemocnice s budovami jednotlivých lékařských sekcí, které situovali kolem centrálního nádvoří. Adámek své pavilony koncipoval v intencích puristické architektury s mašinistickými aerodynamickými oblouky oken operačních sálů, aby skrze své strojové vzezření reflektovaly dobové přesvědčení o nemocnicích jakožto „strojích na izolaci a ozdravění nemocných". Liska se naopak v tomto projektu nedokázal ještě zcela zříci dekorativně pojaté architektury. Přesto na některých pavilonech, zejména chirurgickém, je patrná umělcova pozdější inklinace k utilitární, lehce mašinistické architektuře.

Samotná výstavba nemocnice pak proběhla ve dvou etapách. „Na jaře 1926 počato se stavbou prvé etapy nemocničního programu: pavilonu chirurgicko-gynekologického, interního, infekčního, prosektury a hospodářské budovy (...). Koncem r. 1926 započata stavba administrační budovy a r. 1927 přikročeno ke stavbě dvojdílného pavilonu pro oddělení oční a ušní," připomíná již zmíněný primář Honzák. Areál, rozšiřovaný dále koncem 30. a 40. let podle projektů Gočárova královéhradeckého žáka Jana Rejchla, byl slavnostně otevřen u příležitosti desátého výročí vzniku Československé republiky.

obr.
1 - perspektiva Okresní nemocnice HK – Bedřich Adámek
2 - chirurgický pavilon nemocnice HK
3 - operační sál chirurgie nemocnice HK
4 - návrh Okresní nemocnice HK – Oldřich Liska
5 - oční pavilon – Oldřich Liska
6 - ORL pavilon nemocnice HK
7 - chirurgický pavilon – Oldřich Liska

text Jakub Potůček

zdroj: časopis ARCHITEKT

Líbil se vám článek?

ano: 97     ne: 106

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb