přeskočit na hlavní obsah

Osvětlení rekonstruovaného obytného domu v Praze

/up/images/featured/images/osvetleni_obytneho_domu_v_praze_0.png

Historie

Historie domu se začala odvíjet ve 20. letech minulého století. V té době byl na okraji Prahy na velmi svažitém pozemku postaven samostatně stojící dům s několika byty a celkově nevysokou úrovní vybavení – WC na mezipodestách schodiště. Důležité pro pozdější rekonstrukci bylo, že dodnes nebyly zastavěny sousední svažité pozemky.

Domu neprospěla ani skutečnost, že před rekonstrukcí nebyl asi deset let obýván, resp. jako dočasný přístřešek si objekt vybrali bezdomovci. Stavebnětechnický stav tohoto tzv. vybydleného domu (obr. 2) s rozsáhlým pozemkem byl takový, že hrozilo zřícení zhruba čtvrtiny domu – trakt se schodištěm a WC, který byl svislými trhlinami téměř oddělen od zbytku budovy. Protože zbylá část domu naopak byla relativně ve velmi dobrém stavu (vyjma krovu), bylo rozhodnuto o rekonstrukci a dostavbě. Dostavbě proto, že programu požadovanému investorem stávající dům velikostně nevyhovoval.

Program rekonstrukce

Rekonstrukce byla připravována již před deseti lety (realizace 1993).

Zadání znělo: dva oddělené byty, každý se separátními kancelářskými prostorami. Dům byl vertikálně rozdělen na dvě části: dolní dvě podlaží jako dolní byt a 3. nadzemní podlaží s podkrovím jako horní byt. Bylo proto třeba vytvořit dva samostatné vstupy (z úrovně ulice, která je ve výši 3. n. p., zůstal vstup pro horní byt a novým vnějším schodištěm se schází o úroveň níž, se vstupem do dolního bytu).

Pro pohodlný přístup na zahradu bylo navrženo vnější, představěné schodiště s výstupem z každého podlaží – kromě podkroví.

Každý dvouúrovňový byt má ještě své vlastní vnitřní propojovací schodiště.

Architektonické řešení

Bylo nutné zachovat uliční čáru (zde spíše původní odstup od hranice pozemku) i původní výšku hřebene krovu.

Protože už původní dům byl ze strany zahrady a v daném kontextu značně převýšený, záměrem návrhu bylo objekt pokud možno rozšířit do terénu a zmenšit dojmově měřítko.

Dům je koncipován jako střet starého s novým – zde formou průniku.

Hmotově i půdorysně byl přiznán původní zděný pravoúhlý objekt – hmota je navenek vyjádřena tradiční omítkou tmavšího odstínu, k němu je připojena dostavba (půdorysně segmentová část), která otevírá dům do údolí, na jihozápad. Dostavba je odlišena barevně (bílá), tvarově i konstrukčně – fasádní plášť jako představěný lehký odvětrávaný sendvič. Tento segment je v podobě pergoly roztažen do šířky – téměř až na hranici pozemku. Pergola by měla být porostlá popínavou zelení. Přístavba umožnila nejen půdorysné zvětšení, ale i vytvoření dvoupatrového prostoru (zimní zahrady) s ochozem – mj. pasivní získávání tepelné energie. Aby ale nedocházelo k přehřívání této prosklené partie, je právě zde umístěno představěné ocelové schodiště, které má evokovat podobu stromu zastiňujícího zmíněnou prosklenou část a tvořit tak se stávajícím vysokým smrkem vyvažující kompozici.

Osvětlení objektu

Od počátku projektu bylo s osvětlením počítáno – vnější osvětlení má dvě funkce: bezpečnostní a rekreační. Vzhledem k situování nových vnějších ocelových schodišť na jižní (zahradní) straně i na severní, uliční straně byla umístěna vždy dvojice širokoúhlých svítidel 200 W (s lineární halogenovou žárovkou) na vrcholy středních nosných pilonů – svítidla tak osvětlují fasádu shora s vytvořením klasických stínů jako při slunečním svitu (obr. 1, 4). Zároveň se tímto způsobem, tj. vrženými stíny, zdůrazňuje plastičnost objektu. Toto osvětlení je zapojeno přes pohybová čidla a má funkci zejména bezpečnostní. Na fasádě objektu jsou doplňkově umístěna dvě další, širokoúhlá svítidla 150 W pro nasvícení teras a ochozů – osvětluje se opět shora, aby se netříštil směr svícení. Tato svítidla mají funkci rekreační. Celý objekt je osvětlen pouze šesti svítidly s instalovaným příkonem 1 100 W.

Protože se jedná především o bytový objekt, je zvoleno teplé žárovkové osvětlení s dobrým podáním barev, přestože to není nejekonomičtější řešení z hlediska provozních nákladů.

Návrh osvětlení interiéru bytu

Základním principem navrhovaného řešení je záměr, aby osvětlení nesloužilo pouze k dosažení požadované úrovně hladiny osvětlení, nýbrž aby bylo prostředkem k modelování prostoru interiéru.

Kombinací přímého a nepřímého osvětlení se zdůrazní či naopak potlačí jednotlivé plochy – stěny, stropy, podlahy. Nasvícením jedné stěny v potemnělé místnosti se tímto směrem opticky zvětší prostor. Rozsvěcením či zhasínáním, použitím větší či menší intenzity se tak dosahuje optických proměn prostoru.

Aby bylo možné docílit tohoto záměru, je zapotřebí požadovaná svítidla zapojit do samostatných světelných obvodů. Může svítit celá osvětlovací soustava najednou, např. při rodinné či společenské akci (největší intenzita osvětlení), nicméně při tak vysoké hladině intenzity osvětlení si u jídelního stolu na dobré večeři nikdo příliš nepochutná. Příjemnou atmosféru u jídelního stolu navodí kombinace převážně nepřímého, měkkého, rozptýleného světla (obr. 4, položka 2 – Auria, 60 W, viz i obr. 5) s lokálním nasvícením jídelního stolu (obr. 4, položka 5 – Le Perroquet, 50 W, viz i obr. 6), protože pouze nepřímé osvětlení nezaručí, že oko bude vnímat všechny struktury a barvy konzumovaného pokrmu („jíme i očima„).

Navrhovaný systém osvětlení reaguje i na různé nálady obyvatel tím, že svítidly s otočnými či naklápěcími reflektory lze osvětlovat jednotlivé předměty či artefakty. Je tak možné nejen nasvítit obraz či fotografii na stěně, ale i jednotlivé předměty v bytě, např. květinu, vázu, výrazný nábytkový kus, skulpturu nebo i tzv. prázdné plochy – pro zdůraznění zajímavého materiálu (dřevěná podlaha, struktura zdiva apod.). To v našem případě umožňují směrovatelná svítidla (obr. 4, položka 4 a 5 – Le Perroquet, 75 a 50 W, viz i obr. 6) a v prostoru zimní zahrady u jižního vnějšího schodiště závěsná směrovatelná svítidla (obr. 4, položka 3 – Le Perroquet, 100 W, viz i obr. 6). Zmíněná svítidla po nasvícení lávek z perforovaných prken poskytnou možnost vytvořit individuální stínohru na přilehlých stěnách.

V návrhu je kromě typu svítidla (což je věc ryze individuální a konkrétní svítidlo je vždy konzultováno s investorem tak, aby nastala shoda mezi investorem a architektem) doporučen i druh světelného zdroje a úhel světelného svazku.

V případě popisovaného bytového interiéru jsou pro přímé osvětlení použity pocitově příjemné teplotní zdroje (halogenové žárovky – 35 W až 100 W). Pro nepřímé osvětlení ve stojanových (přenosných) svítidlech je instalován silnější zdroj, 300W lineární halogenová žárovka. Součástí svítidla je vlastní stmívač pro regulaci světelného toku.

Protože i v ostatních svítidlech jsou použity žárovky, lze zmíněná svítidla stmívat stmívačem ve vypínači. To je potřebné především pro hlavní svítidlo v obývacím pokoji (obr. 4, položka 6 – Microcestello, 8 × 35 W, viz i obr. 7 – Microcestello, 4 × 35 W), které je osazeno osmi 35W žárovkami.

Rozmístění svítidel je navrženo tak, aby kromě správné osvětlovací funkce plnilo i funkci estetickou a vytvářelo zajímavé kompozice.

Linie závěsných svítidel jakoby vtahuje příchozí od vstupu do interiéru. Při odchodu zdůrazňuje hlavní vstup (resp. východ).

V části zimní zahrady, jež je součástí obývacího pokoje, je využita kombinace volného („nahodilého„) uspořádání (obr. 4, položka 3 – Le Perroquet, 100 W, viz i obr. 6) s přísnou linií svítidel u stěny obývací části (obr. 4, položka 5 – Le Perroquet, 50 W, viz i obr. 6). Tato linie je pokračováním řady svítidel ze vstupní haly. Vlastní svítidla jsou tvarově shodná, velikostně jsou mírně odstupňována. Kolmici na tuto osu tvoří nástěnná svítidla (obr. 4, položka 2 – Auria, 60 W, viz i obr. 5). Tato osa „kříže„ vytváří pouze světelnými paprsky dojem sloupů s hlavicí.

Osvětlení dalších místností (pokoje, ložnice) je opět tvořeno kombinací nepřímého osvětlení (obr. 4, položka 1 – Tens, 300 W, viz i obr. 8) – stojanové svítidlo se stmíváním, které opticky zvětšuje menší místnosti, a přímého osvětlení s využitím svítidel zavěšených na lankách (obr. 4, položka 5 – Le Perroquet, 50 W, viz i obr. 6). Ty opět mají vlastní regulaci (stmívání). Mohou tak být využity i jako „noční lampičky„. Na pracovních stolech jsou stolní svítidla 35 W až 50 W.

Hlavním záměrem návrhu osvětlení bylo vytvořit proměňující se prostor, který si každý v časovém horizontu individuálně nastavuje podle momentálních pocitů, nálad a situace. Naproti tomu zde byla snaha o určitou jednotnost navrhovaného řešení. Proto je doporučen omezený počet svítidel, která se opakují a kombinují v takové míře, aby v obývaném prostoru nevznikla nežádoucí uniformita a neznehodnotila jej fádnost.

Ing. arch. Luboš Sekal, A. A. L. S. Atelier architektury

převzato s časopisu Světlo­

Líbil se vám článek?

ano: 219     ne: 300

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb