přeskočit na hlavní obsah

O domech chráněných zemí - zelené domy se už staví

/up/images/featured/images/domy_pod_zemi_chranene_0.png

Před rokem jsm­e v čísle 3 AE zveřejnili článek Domy chráněné zemí. Pojednával většinou o zahraničních realizacích. Na závěr byla první informace o připravovaném ekosídlišti Jižní Chlum na předměstí Zlína. Dnes vám z jeho stavby přinášíme ty nejčerstvější zprávy a záběry.    JaP

Projekt „zelené domy“, realizovaný na Zlínsku z iniciativy občanského sdružení Zelené bydlení, nabral bez nadsázky poněkud rychlejší obrátky, než jeho organizátoři původně očekávali. Předzvěstí byl už samotný rychlý růst členské základny sdružení, který ukázal, že ekologické bydlení a přírodní architektura jsou témata, která dnes „visí ve vzduchu“. Druhým překvapením byla poměrná vstřícnost stavebních úřadů, přinejmenším na Zlínsku a třetím pak rychlost, s jakou někteří členové sdružení dokázali dovést své záměry do realizační fáze.

V současnosti se dokončují první tři domy chráněné zemí v lokalitě Jižní Chlum u Zlína, v létě se na stejném místě začne stavět čtvrtý dům, dva další ještě letos vyrostou ve Východních Čechách a jeden u Prahy. Zdá se, že v tomto oboru jde český trh s dobou, což v našich končinách nebývá vždy pravidlem. Budeli úspěšně podchycena a uspokojena současná poptávka, mohli bychom se v počtu energeticky pasivních domů postavených v jednom roce dostat velmi brzy na úroveò Rakouska a Německa, tj. někam na 3 – 4 novostavby na 1 milión obyvatel.

Co vlastně nabízí dům chráněný zemí navíc ve srovnání s klasickým rodinným domkem?

Především opravdu mimořádnou úspornost provozu, která je dána tepelnou spotřebou jen kolem 15 kWh/m2.rok, tj. několikrát nižší i proti velmi přísné normě EU pro nízkoenergetické stavby. Vychází se přitom z jednoduchého přírodního principu využití tepla akumulovaného obklopující zeminou. To zajišťuje celoroční tepelnou pohodu i bez použití sofistikovaných (a tedy drahých) vyhřívacích a klimatizačních systémů. K dotápění pak v případě potřeby stačí i málo výkonná zařízení, např. na bázi alternativních zdrojů energie.

Úspornost provozu se přímo promítá i do finanční dostupnosti takového domu, např. pro mladé rodiny. I když co do pořizovacích nákladů není dům chráněný zemí o nic levnější (ale ani dražší) než klasický rodinný domek o stejné výměře, hypoteční banka může přijmout argument úsporného provozu takového domu a zvýšit bonitu klienta o cca 3 000 Kč předpokládaných úspor měsíčně. To zpřístupòuje dům chráněný zemí i pro ty, kteří by nedosáhli na hypotéku ke stavbě klasického rodinného domku.

Nezanedbatelnou předností domu chráněného zemí je pocit bezpečí, který dává svým obyvatelům. Zatímco do běžného rodinného domu se zloděj či vandal dostane z několika stran, u domu chráněného zemí máme vždy přinejmenším „krytá záda“ – sotva se kdo bude prokopávat vrstvami země a pak ještě probíjet stěnou. I vůči fenoménu dnešní doby – teroristickému útoku – jsou mnohem méně zranitelné, a to nejen díky své konstrukci, ale také díky své minimální závislosti na veřejných zdrojích a rozvodech energií, které jsou často prvním cílem teroristů.

V zájmu objektivity je třeba se zmínit také o některých nevýhodách dané architektury. Tak především, domy chráněné zemí bezpodmínečně vyžadují odbornou projektovou přípravu a vysoce kvalifikované provedení stavebních prací. Minimálně do fáze hrubé stavby opravdu nelze nic ošidit. Pro práci je nutné najmout spolehlivou a zkušenou firmu, která dobře zná specifika domů chráněných zemí. Velmi důležitý je také nezávislý stavební dozor. I když jsme ve Zlíně nenarazili na žádné zvláštní problémy při stavebním řízení, dají se u konzervativnějších místních úřadů přece jen očekávat větší problémy, než při schvalování klasického RD. V tom případě doporučujeme obrátit se na občanské sdružení Zelené bydlení, kde už touto cestou prošli, a to nejen ve Zlíně.

Za nevýhodu lze z pohledu některých považovat také to, že i sebeluxusnější dům chráněný zemí bude zvenku většinou vypadat skromně a nenápadně. Těžko jím tedy lze dávat na odiv majetek a moc. V tomto smyslu jde o pravý opak tzv. podnikatelského baroka.

Není v domě krytém zemí tma?

Na tuto vůbec nejčastější otázku lze jednoduše odpovědět tak, že kdyby do domu chráněného zemí nebyl zajištěn dostatečný přístup denního světla podle platných stavebních norem, nebylo by na takový dům samozřejmě vydáno stavební povolení. A protože projektanti i stavebníci kladou na tuto věc mimořádný důraz, setkáváme se často s tím, že jsou domy chráněné zemí prosvětleny ještě lépe, než běžné rodinné domky.

Do zadních prostor domu bez klasických oken pak lze denní světlo snadno přivést pomocí tubusových světlovodů, které jsou na trhu běžně dostupné. Jejich moderní konstrukce zesiluje přirozené světlo oblohy (dokonce i podmračené) a osvětluje interiér tím nejpřirozenějším způsobem - seshora.

Kolik stojí dům chráněný zemí?

Jak již bylo řečeno, ani více, ani méně než jiný ekonomický rodinný domek a zhruba tolik, jako nový byt v bytovém domě. Náklady jsou samozřejmě individuální v závislosti na velikosti domu, dispozičním řešení, místních geologických podmínkách apod.

Pro první přiblížení je možno počítat s cenou ve výši 12 – 14 tis. Kč na metr čtvereční zastavěné plochy u hrubé stavby a 22 – 24 tis. Kč u domu stavěného kompletně dodavatelsky („na klíč“).

A co jiné stavby?

I když RD je typickou aplikací domu chráněného zemí, zdaleka není jedinou. V USA se touto technologií staví např. objekty sociálního bydlení, kde se využívá jejich nízkých provozních nákladů, dále nemocnice a domovy důchodců, kde navíc vystupuje do popředí pocit bezpečí, který tyto objekty dávají klientům. Široké možnosti se nabízejí při využití vynikajících protihlukových charakteristik, například k výstavbě letištních hotelů a motelů u dálnic (firma Davis Caves tak v USA postavila síť občerstvení bed & breakfast). Známé jsou také příklady škol a kostelů, postavených jako domy chráněné zemí.

Poznámka redakce: Paralela bydlení v částečně zasypaných domech je totožná s přírodou. Zvířata žijí při pěkném počasí venku, při chladném počasí v noře, zimu prospí až na jejím nejvzdálenějším „nejteplejším“ konci. Člověk však musí v zimě pracovat a žít kultivovaně. Proč by ale měl platit horentní sumy na vytápění, když mu pomůže příroda v podobě menších tepelných ztrát do země.

Foto:
- Kvalitní provedení hydroizolace a tepelné izolace svislých stěn rozhodují o kvalitě budoucího domu.
- Hydroizolace základové desky materiálem Dual−Seal, jehož základní složkou je přírodní bentonit.
- První dům se již začíná zahrnovat zeminou.
- Jižní a východní fasáda dvoutážového domu zůstane odkrytá, severní a západní bude přihrnuta zeminou.
- Jižní fasáda jednoetážového domu.

Ing. Luděk Frkal

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 309     ne: 335

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb