přeskočit na hlavní obsah

Nevítaný dvoukřídlí hmyz

moucha

Ve všech typech bytů se v teplém období setkáme s létajícím hmyzem, který má jen dvě křídla. Vědci mu proto říkají dvoukřídlý. Z dvoukřídlých nás v bytě asi nejvíc potrápí komáři a mouchy. U nás se vyskytují dvě skupiny (vědecky rody) komárů. Rodů je u nás vlastně pět, ale důležité pro lidi jsou hlavně dva. V přírodě nás bodají hlavně komáři rodu Aedes (české jméno chybí, označení jednoho zvláště agresivního druhu – komár záplavový – se jaksi nechytlo).

A kde je najdeme?

Každý asi z vlastní zkušenosti ví, že se velká množství těchto komárů vyskytují v lesích v blízkosti řek v Pomoraví, Podyjí nebo Polabí, nebo v rybničnaté krajině. Larvy těchto komárů se líhnou z vajíček, které samice v terénu nakladly do míst předpokládaného zaplavení např. po tání sněhu nebo po záplavách. Tito komáři vajíčka nekladou na hladinu vody, proto vajíčka čekají na zaplavení několik týdnů nebo i let. Po zaplavení terénu – na jaře to může trvat až 1–2 měsíce, v létě za teplého počasí již za 5–7 dní se larvy zakuklí a z kukel se po několika dnech líhnou dospělí komáři. Po spáření hledají samice zdroj krve, samci jak známo nebodají. K úspěšnému vývoji vajíček drtivé většiny našich komárů se jejich samice musí nasát krve. Zdrojem krve jsou lesní a domácí zvířata, ale i žáby a člověk. Některé druhy rodu Aedes do bytů zaletují, jiné spíše ne. Všichni Aedesové přezimují ve stádiu vajíčka a tak bodající samice s prvními mrazíky zmizí.

Po ptácích přišel na řadu člověk

Druhý rod komárů, jehož příslušníci nás v bytech obtěžují, má vědecký název Culex a patří k němu i známý komár pisklavý. Klade vajíčka na hladinu vody, a tak každý jistě viděl jeho larvy například v sudech na dešťovou vodu nebo v kalužích na cestách. K lidským obydlím má tento komár zvláště dobrý vztah. Asi málokdo ví, že komár pisklavý člověka obyčejně nebodá a dává přednost krvi ptáků. Ale v několika posledních letech se zdá, že alespoň některé samice tohoto komára změnily zvyky a počínaje druhou polovinou léta a na podzim a v teplejších oblastech (např. Praha a okolí, jižní Morava) na člověka v bytech útočí. Důvodem může být oteplování klimatu. Jisté je, že i jedna samice komára pisklavého vás nenechá vyspat. Později na podzim jejich bodání ustane. Samice tohoto komára přezimují i v chladných sklepích, kde jich již na podzim můžeme nalézt tisíce.

Komár právem obtížný

Rodný bratr komára pisklavého (vědci se domnívají, že jde jen o příbuznou rasu) – komár obtížný, k člověku přimkl ještě více. Líhne se ve vnitřních prostorách staveb, například v technických podlažích panelových domů, kde se vlivem netěsnící vodovodní a kanalizační instalace nashromáždí dostatečné množství znečištěné vody, což těmto komárům vyhovuje. Dospělí komáři se pak rozletují po celém domě a v bytech v noci bodají obyvatele. Jsou-li líhniště přímo v domě, je výskyt komárů v nich celoroční, nacházejí-li se i v jiném domě a dospělí komáři do bytů přelétají z venčí, je výskyt jen sezónní – časné jaro až pozdní podzim. Líhniště komára obtížného byla objevena i na dosti kuriózních místech, například v kolejišti jedné stanice metra v Praze, či v bazénku pražské Botanické zahrady. V Praze prakticky není jedno panelové sídliště, kde bychom tyto komáry nenalezli. Svůj název dostal skutečně právem. Samice komára obtížného sají na člověku v bytech obyčejně v noci při spánku a obyvatelé domů, v nichž se vyskytují, mohou potvrdit, jaké utrpení může tento komár způsobit. Venku komár obtížný zřejmě nebodá. Je také zajímavé, že na rozdíl od ostatních našich komárů se samice komára obtížného nemusí k snůšce vajíček bezpodmínečně nasát krví.

Komáři u nás představují především nepříjemný hmyz, nemoci přenášejí vzácně; mediálně je známá pouze valtická horečka, vzácně se objevující na Břeclavsku. Komáři anofelové, známí přenašeči malárie, se u nás sice vyskytují, ale malárii již nepřenášejí a patří tedy k jedné z méně významných skupin komárů. Lymskou borréliózu ani AIDS komáři nepřenášejí u nás ani jinde ve světě, což je jistě dobrá zpráva.

Není moucha jako moucha

Mouchy jsou nejtypičtější skupinou hmyzu, vyskytující se v okolí člověka. Mnohé zde však žijí spíše jako průvodci domácích a zejména hospodářských zvířat. V běžném bytě zpravidla nemají podmínky pro trvalý život, nebo dokonce vývoj a zaletují sem jen náhodně nebo za potravou. Dospělé mouchy jsou sice charakteristické zavalitým tvarem těla, navzdory tomu jsou velmi pohyblivé – hbitě létají i pobíhají. Nejaktivnější jsou v létě, kdy do bytů zalétají otevřenými okny nebo dveřmi. V bytech vyhledávají vodu a zejména potravu, která je u různých druhů různá. Jeden druh může člověka dokonce bodat a sát na něm krev. Druhová skladba dospělých much, které naletují do konkrétního bytu, závisí na jeho okolí. Jiná je v bytě uprostřed města, jiná je v bytě, jehož okna míří do zelené přírody, a zcela jiná bude v bytech na venkově, v jejichž bližším nebo i vzdálenějším okolí jsou zemědělské objekty, zejména velké objekty živočišné výroby. Počet naletujících much pak závisí i na tom, v jakém pořádku jsou chovy udržovány, jaká opatření proti mouchám se v nich provádějí a zejména jak často a jak dokonale se odstraňuje hnůj.

Muší životopis

Vývoj much je poměrně jednoduchý. Dospělá oplodněná samice naklade vajíčka do materiálu, který se později stává potravou vylíhlých larev. Larvy se do své potravy hluboce zavrtávají a na povrch vylézají až těsně před zakuklením. Z počátku jsou velmi malé, jen několik milimetrů dlouhé, jsou beznohé, bělavě zabarvené, s neodlišenou hlavou, s tělem vpředu zúženým. Jejich jediným úkolem je přijímat co největší množství potravy, růst, zakuklit se a umožnit vznik další nové generaci dospělců, samcům a samicím, aby se jejich životní cyklus mohl opakovat. Potravou larev much bývají bílkoviny i rostlinné materiály s vysokým obsahem vody až materiály polotekuté. Vývoj much od vajíčka k dospělému jedinci je v letních teplotách velice krátký, trvá maximálně dva týdny, může však být i kratší. Je ovlivněn i kvalitou a množstvím potravy larev.

Čím nás ohrožují

U nás se naštěstí nevyskytují krev sající mouchy, které v tropických zemích přenášejí původce smrtelně nebezpečných nemocí člověka i hospodářských zvířat. Přesto však u nás mouchy ztrpčují život nejen hospodářským a domácím zvířatům, ale i lidem. Toho dosahují již samotnou svojí přítomností v bytě. Již tato skutečnost vyvolává u většiny lidí znepokojení, u citlivějších osob pocit nečistoty a nedostatečné hygieny. Stačí, když několik much vytrvale krouží kolem lustru uprostřed místnosti a znečisťují ho svými výkaly. To dělá především moucha nazývaná slunilka pokojová, která se navíc přiživuje na našich potravinách a snaží se naklást vajíčka do sýrů.

Rovnou cestou z hnojiště

Jiné druhy much při hledání potravy vytrvale lezou a olizují potraviny, některé i kůži lidí, velmi často spících. Takovouto činnost provádí nejčastější návštěvník bytů, moucha domácí. Larvy těchto much se vyvíjejí ve velkých množstvích ve hnoji a podestýlce v teletnících, porodnách prasat a drůbežárnách. Většina dospělců zůstává v blízkosti svého líhniště, aby neztratili možnost dalšího množení. Občas se však někteří vydají do okolního světa a množství much v bytě pak závisí na počasí a jeho vzdálenosti od příslušného objektu. Protože mouchy nejdříve vegetují na hnojištích, mohou pak snadno na povrch svého těla donést nejrůznější choroboplodné zárodky na potraviny v kuchyních, které navštíví.

Bodalka stájová je mouše domácí velmi podobná. Zdržuje se především ve stájích koní nebo dospělých krav. V bytě se rozezná velice snadno, protože ihned po dosednutí na kůži člověka rychle a bolestivě bodne a saje krev.

Potraviny, chraňte se!

Kovově modře nebo zeleně zbarvené bzučivky a šedě zbarvené masařky, náležející k několika druhům, jsou mnohem větší než moucha domácí a své jméno si vysloužily tím, že při hbitém poletování po místnosti hlasitě bzučí. Vyhledávají především kuchyně a spižírny. Jejich přítomnost v místnosti je nepřehlédnutelná, i když lidem samotným nevěnují příliš pozornosti. Venku sedají dospělé mouchy na nejrůznější odpadky, výkaly, hnůj a mršiny zvířat. Povrch jejich těl je proto vždy plný nejrůznějších choroboplodných zárodků a jiných mikrobů a z tohoto hlediska jsou nebezpečná i mrtvá těla much. V bytech vyhledávají potraviny a samičky se snaží naklást vajíčka na nejrůznější druhy masa kuchyňsky zpracovaného i čerstvého, masných výrobků a sýrů, pokud někde zůstanou nezakryty. Larvy pak působí tzv. červivost těchto potravin, které se tak stávají nepoživatelné. Jde tedy o velmi nepříjemné až nebezpečné návštěvníky bytů.

Jak snadné je sednout na lep

Velmi účinné a zcela bezpečné jsou sítě v oknech a v balkónových dveřích, které brání naletování všech druhů hmyzu, který je větší než je velikost ok sítě. Večer a v noci sítě brání naletování i všem druhům hmyzu, který je lákán jen světlem. Poměrně účinné, i když ne příliš vzhledné, jsou také mucholapky, zejména jsou–li zavěšeny v místech, kde neproudí vzduch a kde jsou mouchy ochotny sedat, například nad potravinami a podobně.

Proti mouše domácí, bzučivkám a masařkám lze použít nástrahy, které mouchy olizují a rychle hynou. Proti všem druhům much lze použít i spreje proti létajícímu hmyzu. Ty se prodávají v drogeriích a používají se podle návodu vytištěném na jejich obalu. Elektrické odpařovače insekticidů mají proti robustním mouchám větších rozměrů mnohem menší účinnost, než je tomu v případě komárů – na ně poměrně spolehlivě působí. Pro jejich bezpečné užití je nutné dodržovat návod k použití.

Účinné a na pohled velice efektní jsou elektrické lapače, většinou dokonale technicky provedené a vydávající nazelenalé světlo, lákající a ničící všechen létající hmyz. Spíše něž do bytů, se však hodí do místností, kde se potraviny zpracovávají, skladují nebo prodávají. Jejich cena odpovídá kvalitě.

Jak se zbavit octomilek?

Kdo z nás nikdy v létě nenechal v bytě volně ležet ovoce, stačí ale i zbytky v odpadkovém koši. I z velké vzdálenosti svou příležitost vycítí větší množství octomilek, drobných mušek, několika velmi podobných druhů. Dospělci se ovocem živí, larvy se vyvíjejí v kvasících rostlinných zbytcích a jejich vývoj trvá jen několik málo dní, takže počet dospělých octomilek se může v bytě postupně zvyšovat z domácích zdrojů. Možná jste nevěděli, že rychlého vývoje octomilek využívají vědci k teoretickému a modelovému výzkumu genetiky.

Účinným opatřením je odstranění všech materiálů, které octomilky do bytu nalákaly. Dospělci se však dožívají několika týdnů, takže mohou po bytě poletovat i po odstranění všech lákadel. Zajímavé je, že tyto mouchy úspěšně odolávají působení insekticidních aerosolů, které většinu druhů ostatního hmyzu úspěšně hubí.

Hloupý jako ovád

V těsném okolí i třeba jen mírně zanedbaných výlevek vodovodů, koupelnových van apod. mohou někdy poletovat nebo spíše jen poskakovat zvláštní malé a chlupaté mouchy, v klidu se střechovitě složenými křídly, zvané koutule domovní. Jejich larvy se líhnou v usazeninách nečistot výlevek. Tyto mouchy se po bytě nijak nerozšiřují a spolehlivým opatřením je vyčištění příslušného zařízení.

Do bytů v blízkosti přírody nebo pastvin mohou naletovat ovádi různé velikosti a vybarvení, kteří na koupalištích velmi bolestivě bodají. V bytech však ihned rozpoznávají svoji chybu. O bodání nejeví jakýkoliv zájem a snaží se zase ihned vylétnout ven. Za silného bzukotu – a nejraději zavřenými okny.

Vyplatí se vědět

* Komár pisklavý sosák nezavře. Buď piští, nebo saje krev. Nejčastěji sice ptákům, ale ani člověkem v poslední době nepohrdne. Inu, chutě se mění...
* Komár obtížný dostal své jméno právem. Navíc se s největší pravděpodobností narodil někde v prostorách našeho domu. Jistě bude mít na dosah i sourozence. Střezte se!
* Slunilka pokojová dokáže celé hodiny kroužit kolem lustru ve středu místnosti. Pak si ráda odpočine na kousku sýru, kam by také ráda nakladla larvy. A pak že mouchy nebodají.
* Bodalka stájová se sice zdržuje především ve stájích koní nebo dospělých krav, ale ráda se vypraví i za člověkem. Místo pozdravu ihned bolestivě bodne a saje krev.
* Králem mezi otravy spícího člověka je moucha domácí. Navíc nejraději vegetuje na hnojištích, odkud nám může do kuchyně i na naše tělo přinést nejrůznější choroboplodné zárodky.
* Velké a na pohled nevábné bzučivky a masařky se v přírodě neštítí opravdu ničeho. U nás doma pak s oblibou vyhledávají masa a sýry, do kterých kladou své larvy. Fuj.
* Octomilky vycítí zbytky ovoce na sto honů – zbavit se jich může být problém.
* Ovád v bytě neublíží a chce nejrychleji ven.

Text: RNDr. František Rettich, CSc.
Foto: archiv redakce

zdroj: PANEL PLUS

Líbil se vám článek?

ano: 242     ne: 354

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb