přeskočit na hlavní obsah

Několik základních omylů, aneb proč je důležité v kamnařině rozlišovat

topení

Každý se mnou bude jistě souhlasit v tom, že ač mají náklaďák i limuzína motor, převodovku, volant, kola, do obou vozidel se lije nafta, obě jezdí po stejných silnicích a mohou přepravovat lidi i náklady, je v jejich účelu a konstrukci podstatný rozdíl.

Kupodivu lidé mnohdy v kamnařině žádají něco, co bych mohl přirovnat k následujícímu myšlenkovému pochodu: Pořídím si limuzínu, ta má výkon 150 koňských sil. Náklaďák má taky výkon 150 koňských sil. Tedy když u limuzíny uříznu zadní část a přidělám na ni korbu, nebudu si muset kupovat i náklaďák a budu mít obojí.

Teoreticky je to samozřejmě možné, ale jistě mi všichni dáte za pravdu, že tato úvaha jaksi na něčem vázne.

Je to s podivem, ale přestože motory u obou vozidel mají stejný výkon, nejsou stejně konstruované. To samé platí pro převodovky, kola atd. Nejen každá součástka, ale celý komplex je navržen a vyroben za konkrétním účelem.

Stejně tak jsou navrhována topidla. Každý dům je jinak architektonicky ztvárněn, každá rodina žije trochu jinak, každý člověk má jinou předobydlí. A navíc od různých topidel požadujeme různé účely. Pouze fakt, že se kamnařinu v Cechách podařilo za posledních 40 let téměř vymýtit, a že povědomí našeho národa v této oblasti je zanedbatelné způsobuje, že tyto markantní rozdíly v účelu a funkci topidel téměř nevnímáme.

Konkrétněji: jak je z přiložených obrázků patrno, mají akumulační kamna zásadně jinou konstrukci ohniště než sporák. I přes to, že u obou uvádíme stejný výkon (např. 6 kW). Jenomže akumulační kamna, která se obsluhují jednou denně musí vyrobit za hodinu takové množství energie, které postačí na celý den, tedy 24 x potřebný hodinový výkon. Kdybychom toto množství energie pustili pod troubu, kde se peče husa, nevím, nevím, jak by Vám chutnala. Proto sporák, tedy topidlo, které je určeno na vaření a pečení má ohniště uzpůsobené k tomu, aby se na něm dalo vařit a péct. Výkon jeho ohniště je zhruba 24 x menší, než ohniště uváděných těžkých kamen. U sporáku potřebujeme mít též odlišnou možnost regulace procesu spalování. Proto je sporákové ohniště malinké a je vybaveno roštem.

Další mylná domněnka je, že pokud stopím ve sporáku stejné množství paliva, jako v kamnovém ohništi, dostanu stejné množství energie.

Není to pravda. Sporákové ohniště neumožňuje spalovat za tak vysokých teplot jako ohniště kamnové, proto nemůže dosahovat takové účinnosti. Tedy jeho výkon v porovnání s kamnovým ohništěm je nižší (cca o 25 %). Navíc zhruba 50 % energie odebere rovnou plotna, dalších cca 30 % spotřebuje trouba a na potenciální akumulaci zbývá necelých 20 % výkonu. Z tohoto pohledu se sporák jeví spíše jako přímotop, než jako akumulační topidlo.

Dalším omylem je, že komínové těleso taky vydá nějaké teplo.

Konstrukce komínu je určena pro bezpečný odvod spalin mimo objekt. A topidlo musí být navrženo tak, aby do komínového průduchu odcházelo pouze takové teplo, které je nutné pro jeho funkci. Navíc komín je budován buďto zděním z cihel na vápennou, či vápenocementovou maltu, což jsou stavební pojiva, která teplem pozbývají své pojivosti. Novější tzv. třísložkovým systémem, což je zjednodušeně tenká nosná konstrukce s tepelnou izolací a tenkou šamotovou, či kovovou trubkou pro odvod spalin. Tedy ani jedna konstrukce není uzpůsobena pro přenos tepla. Naopak, pokud dochází k prohřívání komínového tělesa, znamená to buďto špatně dimenzované topidlo, nebo zásadní chybu při obsluze topidla. V každém případě nadměrným prohříváním komínu dochází k jeho narušení, zvyšuje se nebezpečí vzniku požáru a v neposlední řadě je takovýto způsob topení nanejvýš neekonomický. U zděných komínových těles může být poměr mezi množstvím energie, která zůstane v objektu 10 % : 90 % energie, která průduchem odejde ven. U třís-ložkových systémů je to ještě horší. Topidlo je zde proto, aby zpracovávalo a distribuovalo teplo a komín pro odvod spalin.

Další velmi často se vyskytující požadavek jena velké prosklení, viditelný oheň a zároveň na akumulační funkci topidla a sálavé teplo.

Téměř všichni výrobci krbových vložek u nás na trhu nabízí své přístroje pouze pro otevřený teplovzdušný systém - tedy opak sálavého tepla. Tyto vložky je nutno zaústit kolenem přímo do komínu. Pouze mizivé procento z těchto přístrojů je schopno provozu s tahovým systémem. Akumulace tepla lze dosáhnout pouze hmotou tahového systému. Pokud většinu tepla vyfoukám, zbývající odvedu komínem pryč, nemohu pak nic uložit.

Ještě k tomu je nutné brát v úvahu estetický aspekt. Souhlasím, že vidět hru plamenů je krásné, ale pokud topím pouze hodinu denně, pak zbylou dobu vidím vyhaslé okouřené šamoty za pěkným sklem.

Další velmi častý požadavek: vytápět radiátory z kamen, či dokonce z krbu. Naprosto souhlasím, že je to logické, ale není to tak jednoduché.

1)    Všechna kamnářská díla se staví takovými technikami, které neumožňují "zvednout kapotu, odšroubovat vadnou součástku a vyměnit jí. V kam-nařině je nutné celé topidlo zbourat a postavit znovu. Proč o tom hovořím. Poctivá kamna by měla mít životnost cca 25 let a více. Neznám žádný vodní systém, který by takovouto životnost bez opravy či údržby měl.

2)    Pro dosažení co nejlepší účinnosti je nutné spalovat při vysokých teplotách. Proto vybavujeme spalovací komory speciálními tepelnými izolacemi, předehříváme vzduch, který je nasáván do ohniště, atd. Pokud takovouto spalovací komoru obalím trubkami s vodou, která nesmí být teplejší než 85O "C, učiním pravý opak. Spalovací teplotu rapidně snížím, čímž způsobím znatelný pokles účinnosti. Každý kdo umí jen trochu počítat, pochopí, že za cenu minimálně dvojnásobku paliva se nevyplatí přihřívat vodu do radiátorů.

3) Tento problém lze vyřešit tím, že se teplovodní výměník umístí až za ohniště, kde bude moci opravdu plnit dobře svou funkci. Nastává tu však opačný extrém. V každém kilogramu dřeva jsou uloženy zhruba 4 kWh energie. Při jednom naložení 15 kg. dřeva (což není mnoho) se uvolní zhruba za hodinu 15 x 4 = 60 kWh tepelné energie. Teplovodní výměník musí být dimenzován na takovéto nárazy. A nejen to, toto teplo musím někam uložit a odtud je postupně čerpat. Proto pro zajištění správné funkce tohoto systému je nutné počítat také s nemalým horkovodním zásobníkem.

Tyto pece musí být konstruovány tak, že vyrobené teplo sice akumulují, ale nepředávají jej do místnosti, ale naopak používají ho nazpět ve své spalovací komoře pro vlastní pečení. Pece mají izolační plášf, aby mohly plnit svou funkci. To je pravý opak funkce kamen, která teplo vyrobí, uloží, ale je u nich nutno zajistit stálý prostup energie skrz plášf do místnosti.

Vytápění více místností otevřeným teplovzdušným systémem z jednoho krbu je sice velice zajímavá a lákavá myšlenka, ale :

Je třeba vzít do úvahy též základní fyzikální vlastnosti. Každé prosklené ohniště vysálá přímo skrz sklo 40 - 50 % energie do místnosti. Další nemalá část je odevzdána do pláště krbového tělesa. Celkem tedy můžeme počítat, že 70 % energie zůstává v místnosti, kde krb stojí. Pokud vedeme teplý vzduch do dalších místností, každý metr vedení (roury) má svou tepelnou ztrátu. Ale i kdybychom tyto ztráty nebrali v úvahu, počítejte se mnou. Krbová vložka o výkonu 12 kW odevzdá do místnosti, kde je instalována, 70 % tedy 8,4 kW a zbývá 3,6 kW. Pokud tento zbytek rozdělíme do dalších 3 místností, dostaneme v každé 1,2 kW. V praxi to znamená, že nám v každé z nich, za drahé peníze, vane vlažný větříček, který s vytápěním nemá nic společného. Ano můžeme instalovat výkonnější vložku, ale co s těmi 70 % tepla, které nám zůstanou v místnosti s krbem?

Takto bychom mohli pokračovat ještě dlouho. Než se tedy rozhodnete pro pořízení topidla, zamyslete se nad tím, co od něho očekáváte. Jakou hlavní funkci má tento Váš nový celoživotní partner plnit. Nemíchejte jablka s hruškami, kočky se psy, limuzíny s náklaďáky a nenufte nás kamnáře Vám stavět věci, které jsou již ve své myšlence nedobré. Teprve potom vyhledejte odbornou kamnářskou firmu. Věnujte dostatek času volbě správného topného systému. Nechte si poradit od odborníků. Poslouchejte, co Vám která firma nabízí, a jak je schopna Vám svůj produkt vysvětlit a obhájit. Nenechte se zlákat tím, že je něco levné, malé a umí to to samé, jako to drahé a velké. Teprve potom zvolte dodavatele a uvidíte, že budete s výsledkem spokojeni.

Připravil: Vít Pešek

Seriál: Kamna a kachle, článek z r. 2000

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 232     ne: 224

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb