Nejčastější dotazy a požadavky stavebníků energeticky úsporných domů

Lze předem přesně spočítat budoucí roční spotřebu energie v navrženém nízkoenergetickém domě (dále jen NED)?

Snadno se dá stanovit maximální tepelná ztráta, důležitá pro dimenzování otopné sou­stavy při extrémním počasí dle stanovených teplotních pásem nejčastěji v hodnotách (-12°C, -15°C a -18°C). Toto je snadno urči­telná okamžitá spotřeba tepla za přesně sta­novených podmínek.

Při výpočtu celoroční bilance je nutné zo­hlednit zejména faktor času, po nějž bude dům provozován, kdy se musí zohlednit i hypote­tické zisky tepla, délka topné sezóny atd. Normový výpočet sice existuje, ale nemusí vždy odpovídat realitě. Navíc NED, částečně závislý na solárních ziscích a ostatních zdrojích je mnohem citlivější na odchylky od ideálního výpočtového stavu (má-li dům spotřebu tepla 24 kW, tak dodatečný zisk, či ztráta 2 kW tepla se projeví méně výrazně než u NED s cel­kovou spotřebou tepla 6-8kW, kde to předsta­vuje 1/3-1/4 celkové tepelné ztráty objektu). Dále mohou nastat výrazné klimatické od­chylky, sem je možné zahrnout i vliv čerstvě do­končené novostavby. Nejvýznamnějším fakto­rem je vliv uživatelů, kteří ne vždy dodržují výpočtovou teplotu v jednotlivých místnostech (tepelný rozdíl +1 K = cca o 6% vyšší spotřeby energie na vytápění), z praktických zkušeností vyplývá i značně rozdílná spotřeba teplé užit­kové vody.

Chceme-li výpočet provést kvůli posouzení návratnosti investice, přibývá další neznámá, a to cena energie, o níž s určitostí můžeme říci pouze to, že jistě nebude nižší než dnes.

Pro objektivní výsledek je vhodné shro­máždit výsledky za několik po sobě jdoucích let, kde se statisticky eliminují nahodilé faktory ovlivňující jednotlivé výsledky.

Nezpůsobí příliš silná vrstva izolace sní­žení propustnosti stěn pro vodní páru a dům přestane „dýchat“?

Zde je zaměňován vliv zateplení na zcela jiný jev a tím je - jednoznačně nežádoucí utěs­ňování domu proti přirozené infiltraci vzduchu při absenci nuceného větrání. Vzduch by měl přicházet a vycházet pouze tam, kde chceme my, tedy buď infiltraci okolo otvorů ve stěnách, nebo přes systém nuceného větrání, spojeného s rekuperací tepla ze vzduchu.

Těžké obvodové pláště jsou většinou difúzně propustné, proto je důležité sledovat fak­tor difúzního odporu jednotlivých částí konstrukce tak, aby vodní páry mohly směrem snadno odcházet. Neprodyšné materiály (na­příklad polystyren) na vnější straně stěny z porobetonu, mohou přinést více škody než užitku, neboť se pod nimi vlhkost snadno pronikající zdivem hromadí a kondenzuje. Lehké obvo­dové konstrukce (stěny dřevostaveb, střechy…) se musí principiálně navrhovat jako nepro­dyšné, ale vzhledem k technologické obtíž­nosti zaručení 100% neprodyšnosti je i zde lépe počítat s možností průniku páry skrz stěnu, takže i ve skladbě s parozábranou by měl smě­rem ven difuzní odpor materiálů klesat.

Hodí se stavby nízkoenergetických domů svým architektonickým stylem do pro­středí vesnic a předměstské zástavby?

Architektonický styl domu je věcí zcela in­dividuální, teoreticky je možné „obléci“ NED do jakéhokoliv vnějšího kabátu a můžeme jej označit za nositele nejpokrokovějších techno­logií. A tomu by měl odpovídat i jeho vzhled, který by měl uplatňovat i ve svém vzhledu sou­časné tvarové řešení, soudobé architektonické prvky a stavební materiály těch nejlepších vlastností. Vidím rozpor v technickém řešení domu odpovídajícímu 21. století zamaskova­nému do podoby pseudobarokní vilky či rá­doby vesnické chalupy. Tvarově moderní stavba vhodně osazené do okolního prostředí ukazující navenek své vlastnosti je mi myšlen­kově určitě bližší, a i veřejnost by si měla zvolna zvykat na to, co se již za pár let stane nezbytným standardem pro veškerou bytovou výstavbu. Solární kolektor na střeše je pro ně­koho možná rušivým prvkem, ale jedná se v principu o stejné technologické zařízení jako je komín.

Významným vnějším rozlišovacím znakem NED je rozsáhlé prosklení orientované na oslu-něné strany domu. Jako obrana proti přehří­vání se u západních a jihozápadních fasád na­vrhují stínící prvky, které jsou často integrální součástí architektury domu.

Má-li mít NED optimální tvar krychle či kvádru, (jež mají nejlepší poměr A/V- ideální polokoule je stavebně prakticky nerealizova­telná) je vhodná plochá či pultová střecha, ale vzhledem k četnějším okolním domům se sedlo­vou střechou. To může být problém při projed­návání stavebního povolení v konzervativních lokalitách. Negativní reakce odpadají, kdy na­vrhneme střechu „zelenou“, to znamená s ve­getační vrstvou a extenzivní zelení. Toto řešení má rovnou několik výhod. Jednak se podstřešní prostory vlivem odparu vlhkosti v zemině méně přehřívají , dále je hydroizolace střechy doko­nale chráněna proti UV záření a výkyvům tep­loty. Máme-li (nebo chceme-li mít) v blízkosti domu vzrostlé stromy odpadnou problémy s ve­getačním spadem na střechu a její údržbou. V neposlední řadě je „zelená střecha“ avant­gardním prvkem výrazně zatraktivňujícím celou stavbu v očích veřejnosti.

VYPLATÍ SE STAVĚT NED?

Tuto otázku, zda se „vyplatí“ stavět sa­motný dům si pokládá jen málokdo, neboť jed­noznačnou odpovědí by muselo být, že se stavba jakéhokoliv individuálního rodinného domu ekonomicky většinou nevyplatí. Zvýší se dojezdová vzdálenost, spoustu času, energie a nákladů spotřebuje údržba domu a zahrady, mimo vlastní stavbu je nutné investovat ještě do vybavení domu, v místech s nedostatečnou in­frastrukturou (obchod, služby, škola, kultura, zdravotnictví) je téměř nezbytné mít druhý auto­mobil, takže v tomto porovnání vychází byt v městském domě, kde většina stavebníků nyní žije, jednoznačně výhodněji. Ale proč je tedy po nových domech taková poptávka?

Od vlastního domu očekávají stavebníci jiné, než čistě ekonomické výhody - život blíže přírodě, klid od ruchu města, pocit soukromí, výhody využívání vlastní zahrady a v nepo­slední řadě možnost realizace bydlení podle vlastního přání. Obdobné je to s vlastním návr­hem domu a jeho vybavením. Jen málokdo z fi­nančního hlediska posuzuje architektonický styl stavby, prostorové řešení nebo tvar střechy. Ještě markantnější je to u řešení interiérů, kde jsou funkční, estetické, a materiálové poža­davky jednoznačně preferovány před finanč­ním hlediskem, respektive hledá se vzhledově optimální návrh za dané prostředky. Úkolem odborníků je umět vysvětlit všem stavebníkům a investorům jasné výhody a nevýhody jedno­tlivých řešení, úsporný dům musí svým uživate­lům poskytnout nejen nižší provozní náklady, ale zároveň i vyšší komfort a delší životnost jed­notlivých částí domu za stejné, nebo jen nepa­trně zvýšené investiční náklady.

Pak je jen otázkou priorit každého inves­tora, zda za dané finanční prostředky upřed­nostní technologicky zastaralou a bohatě dekorovanou stavbu s „luxusním vybavením, nebo postaví NED s technickými parametry splňujícími očekávané požadavky blízké bu­doucnosti s elegantně střídmým, ale plně funkč­ním vybavením a moderním designem.

Ing. arch. Pavel Šmelhaus

Zdroj: Alternativní energie