přeskočit na hlavní obsah

Nečekaná proměna

/up/images/featured/images/necakana_promena_bytu.png
Třebaže poslední řemeslníci opustili nově rekonstruovaný byt sotva před několik měsíci, paní Květa se už naučila číst ve svých návštěvách jak ve slabikáři. Postup je vždy stejný – nelíčený obdiv nad interiérem, změněným od svých panelákových souputníků k nepoznání. Jako správný dramaturg s citem pro gradaci si ale nejlepší nechává na konec: „Ještě jste neviděli koupelnu...“

Návštěva v rekonstruovaném bytěpaneláku má své přednosti. Bývá totiž velmi snadné si představit, jak to zde vypadalo původně. Typy bytů si jsou velmi podobné a vysvětlovat podstatu umakartového jádra, stejně tak jako další zákonitosti tehdejší výstavby, jistě není třeba. „Tak to všechno tady ještě před necelým rokem bylo,“ říká paní Květa úvodem. Byt, jakých jsou tisíce.
V bytě s panelovými stěnami prožila přes třicet let. Mezitím spřádala sny o rodinném domku kousek za hranicemi velkoměsta. „Protože máme několik desítek kilometrů za Prahou chatu, kam často jezdíme, myšlenku rodinného domku jsme postupně opustili.“
Později vážněji přemýšlela nad bytem v novostavbě, ale nakonec se rozhodla pro rekonstrukci svého panelákového bytu. Jedním z pout bylo i blízké bydliště rodiny syna se sotva několikaměsíční první vnučkou Anežkou. Bylo tedy rozhodnuto a rekonstrukce začala nabývat na stále konkrétnější podobě.

Za architektem včas
Myšlenku přestavby bytu paní Květa zpracovávala postupem, hodným profesionála. Nic neponechala náhodě a hned zpočátku přizvala ke svým úvahám architekta. Zbytečnost? Naopak.
„Nechtěla jsem udělat chybu. Hodně jsem přemýšlela nejen o stavebních úpravách, ale také o tom, jak byt budu mít zařízen. Nechtěla jsem, abych třeba zjistila, že jedna stěna měla být trochu delší, protože teď budu mít problém s umístěním kuchyňské linky, nebo že nová koupelna není až tak skvělá, jak jsem si ji představovala...“
Kontakty na architekty hledala na internetu. „Rozhodovala jsem se podle úrovně jejich stránek a prezentací. Rozhodující byl můj pocit, zda by mi jejich pojetí mohlo vyhovovat. Hledala jsem někoho, kdo mi bude schopen naslouchat a respektovat moje přání, ale přitom mi dokáže nabídnout i nová řešení. Nebylo to tak snadné, jak jsem si představovala. Architekty zajímal především prostor, který by měli řešit, méně již moje představy. Setkala jsem se i s architektem, který mi řekl, že sprchový kout, na kterém jsem trvala, vůbec vlastně mít nemusím a také nebudu, protože tam navrhne vanu, která dokáže splnit obě funkce současně. Měla jsem také požadavek na umístění kuchyňské linky – také v tomto případě měl nekompromisní návrh, který mi nevyhovoval ...“
Souznění provázelo až setkání s ing. arch. árkou Daňkovou ze Sdružení SD – Architekti. Paní Květa uměla své myšlenky a přání srozumitelně formulovat, architektka ji pak dokázala zaujmout i pro další možnosti, o kterých majitelka bytu zatím ani neuvažovala. A vzhledem k tomu, že architektka byla schopná také celou realizaci také zajistit, bylo rozhodnuto.

Přesně podle plánu
Jak rekonstrukce probíhala? Žádné neočekávané situace nenastaly, vše se odehrávalo podle typického panelákového scénáře. Paní Květa měla naštěstí možnost se z bytu na dobu přestavby odstěhovat – pokud je to jen trochu možné, je dobré takové řešení hledat. Jako výborné řešení se ukázal krátkodobý podnájem jedné volné místnosti v suterénu domu, kam mohla sestěhovat vybavení z bytu. „Nábytek jsem sice pořizovala nový, ale přesto bych nevěřila, kolik věcí vybavení domácnosti obnáší...“
Původně paní Květa zamýšlela rozdělit rekonstrukci do dvou etap – nyní zbourat příčku a řešit obývací pokoj a kuchyň, přitom vybourat jádro a postavit novou koupelnu a toaletu. Úpravy ve dvou zbývajících pokojích chtěla nechat na někdy jindy. Dnes je ale ráda, že se nechala přemluvit a udělal se celý byt najednou. „Je pravda, že do druhé etapy by se mi už opravdu jen tak nechtělo,“ vzpomíná na prachhluk paní Květa. Změny v druhých pokojích již nebyly tak zásadní: také zde byla položena laminátová podlaha, stěny dostaly novou výmalbu a spolu s ostatními místnostmi také zde byly vyměněny dveře za nové. Byly vybourány i původní kovové zárubně a na jejich místo byly dány dřevěné.
Stavební práce prováděla firma Mika s.r.o., která již s architektkou Daňkovou spolupracovala na více realizacích. „Při výběru firmy je kromě kvality práce důležitá především jejich schopnost a často i ochota dodržovat jasnou specifikaci materiálů a prací. Měla by to být samozřejmost, ale našli bychom mnoho stavebních firem, které pak klienta budou přemlouvat, aby souhlasil s jednodušším, nebo obvyklejším řešením...,“ doplňuje architektka. Spokojená s přístupem firmy a kvalitou práce byla i paní Květa.

Vybírejte s rozvahou
Základní změnou ve stylu bydlení se v obytné části stalo vybourání příčky mezi kuchyní, jídelním koutem a obývacím pokojem. Právě tady majitelka bytu spoléhala na pomoc architekta. Důvodem určitě nebyl nedostatek nápadů vlastních – paní Květa se ve volném čase mimo mnoha jiných zájmů věnuje keramice, sama si navrhla a vytvořila i trojici koláží, které zdobí stěnu v obývacím pokoji. Mít cit pro barvy a proporce ale při zařizování nestačí. Otevřený prostor kuchyně, která přechází v jídelní kout a obývací pokoj, vyžadoval maximální sladění kuchyňské a obývací části. Nabídka je tak obrovská, že se v ní neprofesionál za chvíli přestává orientovat. „Můj výběr, než jsem kontaktovala architektku, chvílemi připomínal začarovaný kruh. Navštívila jsem několik kuchyňských studií, kde jsem si podle vlastních představ nechala vypracovat návrh kuchyňské sestavy. Vždy udělali přesně to, co jsem jim zadala a já jsem byla spokojená. Pak jsem si ale uvědomila, že vlastně žádné z nich do návrhů nevneslo nic nového a nenabídli mi žádnou jinou alternativu. Ve výsledku jsem pak měla několik návrhů od různých firem, ale všechny byly v podstatě stejné...“ Teprve pod vedením architekta začala i vize nové kuchyně nabývat na představivosti. „Návrh ale musí být výsledkem dialogu, kdy architekt dostupně doplňuje mozaiku řešení, která by klientovi nejlépe vyhovovala. Důležité a pro výsledek rozhodující pak je, aby náš společně vytvořený návrh sám vnímal jako ten nejlepší, bez jakéhokoliv ovlivňování ze strany architekta...,“ doplňuje ing. arch. árka Daňková. Zajímavé je, že paní Květa barevné provedení své současné kuchyně při svých návštěvách kuchyňských studií několikrát viděla, ale vůbec ji nezahrnula ani mezi kandidáty. Dnes si již jinou kuchyň vůbec nedovede představit.

Skryté nápady
Mnoho zajímavých řešení zůstává běžnému návštěvníkovi skryto. Jedno z nich vyvolala změna umístění kuchyňské sestavy, která si vyžádala nové rozvody. Ty jsou skryté za zhruba deseticentimetrovou předstěnou. Podle původního návrhu by přizdívka končila zhruba deset, patnáct centimetrů nad pracovní kuchyňskou deskou. Tak by sice vznikl prostor na uložení některých kuchyňských drobností, výsledek by ale působil spíše chaoticky. Horizontální linie vzhledově velmi střízlivé kuchyňské sestavy s jednoduchou zadní stěnou tak nejsou ničím rušeny.
Na první pohled vás také nenapadne blíže zkoumat strop. Jistě si všimnete svítidel, která jsou umístěna nad pohovkou a jídelním stolem – zde byla zvolena ze stejné série, další osvětlují kuchyňský prostor. Strop je dokonale hladký, bez typických spár a nerovností – v tento okamžik by už ani laik nezaváhal – je zde snížený podhled. Tak je možné bez problémů umístit stropní osvětlení přesně tam, kde bude potřeba, a to bez jakéhokoliv zasekávání do panelu nebo některých pomocných řešení. Další předností je i bezchybný vzhled stropu.

Víc než jen koupelna
Zlatým hřebem našeho návštěvního programu se stala již zmiňovaná koupelna. Na panelákové poměry je skutečně královská – velká koupelna byla současně s otevřením prostoru obývacího centra druhým základním kamenem přestavby.
Na první pohled vás upoutají barvy a pojetí. Obvykle je kompozice obkladů shodná v celé ploše koupelny – zde si architekta árka Daňková s prostorem doslova pohrála. Sloup s nezbytnou instalační šachtou, který bývá v koupelnách záměrně potlačován, se zde stal výrazným dekoračním prvkem, který vás upoutá hned při vstupu. A kde je povinný přístup do instalační šachty? Marně byste hledali. Až paní Květa zatlačí na část obkladu, který pak lehce vyklopí. Vzápětí zatlačí zpět a kouzlo je pryč. Teprve při podrobném pohledu si všimnete poněkud silnějších spár, naznačujících hrany vyklápěné plochy...
To ale ještě zdaleka není všechno. Barevné pojetí ze sloupu se opakuje ve sprchovém boxu. Protože je bezrámový, čiré sklo nápaditou hru obkladu nezakrývá. Protože box ze strany navazuje na vanu, byl vyroben na zakázku. Boční sklo je nyní kratší a nasedá na hranu vany. Tak bylo odstraněno riziko velmi úzké štěrbiny mezi vanou a skleněnou stěnou sprchového boxu, kde by se postupně mohly usazovat nečistoty, které by byly prakticky neodstranitelné.
Dalším, zdánlivě výhradně designovýn prvkem, je schod, který v koupelně odděluje přední relaxační část s umyvadlem, vanou a sprchovým boxem od zadní, kde je umístěna úzké skříň a ve výklenku vpravo pračka se sušičkou. Odborník odhalí ryze praktický původní důvod – pod zvýšeným schodem je veden odpad ze sousedící toalety. Řešení je účelné a přitom efektní. Ostatně, stejně jako výsledný dodem z celé modernizace tohoto původně zcela typického panelákového bytu.


Dominika Bučková, foto: Jiří Vaněk a Jana Labuťová

Kompletní článek s množstvím kvalitních fotografií najdete v tištěném čísle PANEL PLUS 2/2005.

zdroj: PANEL PLUS

Líbil se vám článek?

ano: 256     ne: 201

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb