přeskočit na hlavní obsah

Národní technické muzeum - expozice hornictví

/up/images/featured/images/0-expozicehornictvi.jpg

Koncept řešení Expozice rozvíjí základní muzeální premisu postavenou na principu vytvoření nevirtuální prostorové iluze, která dokáže neortodoxní formou vzbudit v návštěvnících zájem o téma a předat exaktní vědomosti. Nově řešené části expozice navazují v tomto ohledu na dobře fungující repliku uhelného a rudného dolu, která je existujícím těžištěm prostoru. Redefinovaná strategie expozice pracuje s principem lobotomie, kdy návštěvník je pomocí silného metaforického vjemu oddělen od reality, přenesen do pseudoautentického prostředí simulovaného dolu a následně skrze didaktický filtr vypuštěn zpět do běžného života.

Cílem řešení není evokace důlních prostor v jejich skutečné podobě, ani jejich architektonická interpretace. Je to záměrně abstrahovaná redukce pocitové představy podzemí, mentální model přenesený do reálné instalace. Výsledkem by mělo být, v souladu s posláním muzea, překročení zprostředkování zážitku z prohlídky dolu a dosažení určité spekulativní úrovně vjemu, který návštěvou jednoho skutečného dolu nelze přímo získat. To vše za současného nenuceného vstřebávání širokospektrálně rozvrstvených informací. Expozice bude po rekonstrukci a reorganizaci složena ze tří částí - metaforické (vstupní část), simulované (replika dolu) a didaktické (výstupní část). Tyto tři části, doplněné schodišťovým předprostorem, jsou vzájemně svázány tak, aby dohromady tvořily vyvážený celek rytmizovaný postupným vnímáním rozdílného způsobu výtvarného řešení a přenosu informací. Výrazovým řešením odlišné, vzájemně navazující partie expozice strukturují celou prohlídku a za použití spekulativní, popisné a katalogické výstavní strategie vytváří široký pohled na tématiku hornictví z rozdílných úhlů pohledu. Vstupní část má funkci přetlakové komory, která návštěvníka záměrně exponuje radikální dematerializací prostoru a vytváří předěl mezi běžným (známým) prostředím veřejného prostoru reprezentovaného budovou NTM a simulovaným prostředím dolu v navazujících prohlídkách. Idea architektonického řešení vstupního prostoru je mentální projekcí archetypu podzemí, zachycuje v sobě dualitu vjemu sestávající z maximálně stísňujícího pocitu obklopení nepravidelnou hmotou a ve stejné chvíli nekonečné neuzavřenosti vytrácejícího se cyklického odrazu. V rámci poměrně standardního ortogonálně vymezeného jednopodlažního půdorysu tak bude docíleno neuchopitelnosti skutečného tvaru a objemu prostoru vnímatelného zároveň jako velmi sevřeného i nekonečně rozlehlého. Navržený prostor v sobě propojuje barevnost, tvarosloví a stísněnost štol s neuchopitelností a nekonečnou odrazivostí krystalických struktur nerostů. Fyzické dosažení výše popsaných vlastností bude docíleno prostřednictvím obložení celého prostoru krystalickou strukturou sestavenou z nepravidelně uspořádaných trojúhelníků různých velikostí, vyrobených z černého smaltovaného skla, tvořících kompaktní plášť stěn a stropu a podlahy celého interiéru. Do obkladové struktury stěn jsou integrovány vitríny splývající s rozlámaným vyzněním celého prostoru. Způsob vystavení exponátů navazuje na tuto ideovou koncepci a pracuje s dojmem, že jednotlivé vystavené předměty jsou zality uvnitř „krystalu" stěny. Celý prostor bude osvětlen odraženým světlem vitrín a dvou velkoformátových filmových projekcí, taktéž integrovaných do obkladové struktury interiéru. Obsahová stránka této části expozice je v souladu s celou úvodní instalací řešena jako emocionální extrakt tématicky vymezený jako materializace surovin, za kterými v našem kontextu horníci do země jdou, a jejich aplikaci v nejrůznějších možných podobách. V rámci prostorové struktury je zde rozmístěno 9 vitrín, vymezujících hlavní okruhy těžených nerostů na našem území (zlato, střibro, měď, železo, cín, uran, uhlí, ostatní kovy, nerudné suroviny). Projekce pak znázorňují samotný proces dobývání surovin očima horníků prostřednictvím na míru vyrobených filmů, zachycujících současné dožívající doly pro budoucí generace. Dotykové panely doprovázející vitríny umožní návštěvníkům další hlubší studium vystavených okruhů, centrální dotykový infopult bude obsahovat interaktivní 3D modely nafilmovaných dolů. Ze vstupního prostoru se návštěvníci přesunou formou komentované prohlídky do restaurované repliky rudného nebo uhelného dolu ve skutečné velikosti, kterou zakončí ve výstupní části, doplňující návštěvníkům informace pomocí časové osy vitríny shrnující technologii těžby, úpravnictví surovin a rekultivaci vytěžených lokalit. Historická vrstva je doplněna velkoprostorovým modelem středověké hornické vesnice a padesáti erby hornických měst vyrobenými z uranového skla.

Prováděcí dokumentace, odevzdaná prosinci 2010, sestává z takřka 500 vykresů a je připravena na výběr dodavatele a realizaci. Řešení hlavní části instalace je raritní konstrukce sestavená z 1258 zavěšených skleněných trojúhelníků a definovaná parametrickým digitálním modelem, vyvinutá a ověřená ve spolupráci s konstruktéry horolezeckých stěn a atypických závěsných skleněných konstrukcí. Je připravena detailní typografie, vytvořená na míru pro expozici, včetně interaktivních dotykových prvků časové osy, hornické mapy a obrazovek doplňujicích vitríny. Máme natočené a sestříhané v HD kvalitě tři autentické 40minutové filmy z jednotlivých typů u nás funkčních dolů (uranový důl Rožná, hlubinný uhelný důl Lazy a povrchový uhelný lom Bílina). Připravena je i simulace jízdy důlním výtahem, autonomní dvanáctikanálová prostorová zvuková kompozice, složená z nasnímaných ruchů důlního prostředí, reagující na pohyb návštěvníka po expozici a portrétní projekce šedesáti horníků, objevující se za skleněnou strukturou vstupní části expozice.

PETR JANDA

PROJEKT EXPOZICE HORNICTVÍ II. A III. SUTERÉN, NTM KOSTELNÍ 42, PRAHA 7

KLIENT Národní technické muzeum AUTOR Petr Janda / brainwork
SPOLUPRÁCE architektonická část Viktor Johanis (parametrický 3D model), Pavel Martinek, Bára Simajchlová vizualizace Jan Cyrány filmová část Klára Tasovská (režie), Lukáš Kokeš (asistent režie, kamera), Alexandra Gojdičová (střih), Edita Kainrathová, Filip Šturmankin, Petr Houdek (kamera) zvuková část Stanislav Abrahám (multikanálová prostorová instalace) fotografie Michal Šeba (pohyblivé portréty horníků) typografie Aleš Mička, agentura Touch audiovizuální technologie Jan Pechar
---

Stanovisko NTM k připravované expozici hornictví dle projektu architekta Petra Jandy

Na gremiální poradě dne 15.11.2011 vedení Národního technického muzea rozhodlo, na základě reálného stavu přípravy expozice Hornictví, ukončit další práce na expozici Hornictví dle hotového realizačního projektu arch. Petra Jandy s rozpočtem 25 904 000,- Kč. Je to z důvodu nedostatku finančních prostředků na realizaci této expozice dle jeho projektu. Zároveň vedení NTM rozhodlo arch. Jandu vyzvat k vyhotovení nového redukovaného projektu expozice hornictví s maximálními rozpočtovými náklady vlastní expozice 5 000 000,- Kč. Bohužel této nabídky arch. Janda nevyužil.

Arch. Janda byl jako projektant vybrán bez jakéhokoliv výběrového řízení za pana ředitele Kupce. Na expozici hornictví tak, jak byla arch. Jandovi zadána, mělo na prvopočátku NTM maximální realizační částku 17 244 000 Kč a to včetně audiovizí a rekonstrukce rudné a uhelné štoly (Tato částka mimo vlastní expozici obsahuje i částku 3 mil. Kč na rekonstrukci stávajících štol s expozicí rudného a uhelného dolu v délce 450 metrů). NTM tak mělo na vlastní expozici na cca 400 metrech čtverečných vyčleněno pouze 14 244 000 Kč, včetně audioprogramů a grafiky. Dnes je však situace díky krácení finančních prostředků ze státního rozpočtu výrazně horší. V nově upraveném investičním záměru z roku 2011 schváleném OVSI MK ČR je totiž po redukci finančních prostředků ze státního rozpočtu na expozici hornictví vyčleněna konečná částka 8 410 000,- Kč, která se skládá z částky 5 000 000,- Kč na vstupní a výstupní část expozice, 2 000 000,- Kč na rekonstrukci 450 metrů rudné a uhelné štoly a 1 410 000,- Kč na grafiku expozice a na audiovizuální program. Bohužel arch. Janda nerespektoval původní finanční možnosti NTM a zhotovil realizační projekt s celkovým rozpočtem 25 904 000,- Kč, tedy o více jak jedenáct miliónů vyšší než byl rozpočet NTM stanovený původním investičním záměrem schváleným ministerstvem kultury. Je však pravdou, že za NTM za ředitele Kubíčka nikdo nekontroloval kam se ubírá realizační částka za expozici hornictví a zároveň NTM realizační projekt převzalo, aniž by uplatnilo výhradu za výrazné překročení rozpočtu. To je bohužel smutná skutečnost! Prodražení realizace expozice Hornictví způsobuje zvolený materiál na výtvarné řešení stěn a stropu v expozici. Jedná se o použití nerezové nosné konstrukce doplňované různě tvarovanými trojúhelníkovými černými smaltovanými skly. Navrhované výtvarné řešení má v návštěvníkovi navodit zážitek přítomnosti v důlní štole. Toto efektní, avšak velmi nákladné řešení je svým způsobem nadbytečné, neboť návštěvník muzea po absolvování vstupní expozice projde cca 450 metrů kvalitních již existujících replik štol rudného a uhelného dolu. Jen pro srovnání uvádíme, že expozice „Křižovatky české a československé státnosti" v Národním památníku na Vítkově stála cca 30 mil. Kč. a to se jedná o expozici na cca 1650 metrech čtverečných. Cena za metr čtverečný se tak v případě této expozice Národního muzea pohybovala kolem 18 200,- Kč. V případě expozice hornictví dle návrhu architekta Jandy je cena za metr čtverečný 64 760,- Kč.

Přesto návrh expozice hornictví pokládá současný ředitel muzea Ksandr za zdařilý a výtvarně bezesporu zajímavý. Na podporu realizace expozice Hornictví dle projektu arch. Jandy proběhlo nedávno jednání u paní ministryně kultury ČR Mgr. Hanákové, na kterém bylo domluveno, že pokud se MK ČR, NTM a arch. Jandovi společnými silami v reálně krátkém čase nepodaří zajistit sponzorské peníze (ministerstvo kultury další prostředky již uvolnit nemůže) v částce 20 miliónů Kč, tak se projekt architekta Jandy nebude realizovat a bude zhotoven úplně jiný projekt, který neporuší Jandovy autorská práva a zároveň bude realizovatelný ve finančních možnostech NTM. Bohužel nelze realizaci expozice odkládat, neboť pravidla příslušné státní dotace toto neumožňují a dle harmonogramu musí být do června 2013 celá expozice realizována! Expozice je zařazena do vládního programu „Národní kulturní program" a pokud se všechny plánované expozice nedokončí, bude muset NTM do státního rozpočtu odvést zpět celou dotaci na všechny expozice, včetně již hotových, a to ve výši 167 miliónů Kč!

zdroj: časopis ARCHITEKT­­

Líbil se vám článek?

ano: 165     ne: 204

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb