přeskočit na hlavní obsah

Městský dům v ulici Milady Horákové - rozhovor o projektu s Helenou Borákovou a Daliborem Borákem

/up/images/featured/images/mestsky_dum_milady_horakove_081.png

Navržený polyfunkční dům vyplňuje proluku a zaujímá čestné místo mezi dvojicí nájemních domů Josefa Müllera a domem Okresní nemocenské pokladny od Huberta Gessnera. Do jaké míry jste byli ovlivněni kontextem okolí?

Ulice Milady Horákové byla založena jako významná městská třída a jsou na ní dobré domy. Samozřejmě jsme chtěli my i klient, aby totéž říkali lidé o našem domě.

Jak moc pro vás byl závazný brněnský genius loci a v čem ho spatřujete?

Spojení stavby s místem je základem. Pro Brno je typický dvoupodlažní parter, kde zpravidla byly obchody či kavárny, a pak všude přítomné čisté tvary funkcionalismu.

Jakou roli sehrála barevnost?

Černobílá fasáda tvoří kontrast se zdobnými fasádami sousedních domů z počátku minulého století. Vážíme si rovnováhy. Na ulici je dekorativních prvků hodně. Rozmístění oken na našem domě je také dekorem. Přidat do toho ještě barvy by bylo příliš.

Jak vnímáte tento dům v rámci své dosavadní tvorby?

Dům je na dobrém místě a jsme přesvědčeni, že se povedl. Máme radost, že si to myslí i klient. Z opravdu autorských domů je dosud nejvýznamnějším.

V čem je pro vás důležitý a existuje pro vás z něho nějaké poučení do budoucna?

Díky neobyčejné shodě mezi názory klienta a našimi názory můžeme říci, že jsme to takto chtěli. To se nestává často a je to důležité. Poučením by mohlo být „pracovat jen pro kultivované klienty“, ale nevím, zda to dodržíme…

Jak vnímají novostavbu obyvatelé okolních budov?

Mluvili jsme s lidmi z managementu americké fi rmy, která sídlí ve velké administrativní budově na druhé straně ulice. Ptali se, zda je možné pronajmout si byty v horních poschodích a zda projektujeme i větší kancelářské domy.

Váš klient měl jasnou představu o jednoduché minimalistické stavbě a její funkčnosti. Jak probíhal váš dialog?

Vyskytly se v návrhu nějaké kompromisy? Pro rodinu klienta jsme již navrhli dům, ve kterém bydlí. On i my jsme věděli, že při návrhu bude v podstatě členem týmu a bude přinášet řadu cenných informací. Nešlo o kompromisy, šlo o spolupráci od počátku.

Jaké jsou celkově vaše zkušenosti se stavebníky a může architekt sehrát úlohu při jejich kultivaci?

Slovo kultivace není správné. Klient je prostě profesionálem ve svém oboru, a proto má peníze na stavění. Architekti jsou profesionály, kteří mnoho hodin denně harmonizují provozní, technická, ale také výtvarná a obecně kulturně-historická hlediska. Jde o to, aby každý porozuměl tomu, že o něčem ví více a v něčem musí naslouchat druhým. Architekt se tak při spolupráci dozví nové věci, o kterých toho mnoho nevěděl, od klienta a naopak. V otázkách výtvarných a o harmonizaci by toho měl vědět více architekt. Moudrým je ten, kdo naslouchá.

V této souvislosti by měla padnout otázka, nakolik jsme pozadu za ostatní Evropou, co se týče celoživotního vzdělání jak profesního, tak veřejnosti?

Období, kdy duchovní život a kultura, jejíž základním předpokladem je kontinuita, byly ideologicky zmrzačeny, přineslo katastrofální rozvrat hierarchie hodnot. Jde o podstatu, jako je spravedlnost a mravnost. To se bude po několik generací projevovat v celém životě společnosti, v kultuře, která musí vycházet ze samé podstaty, nejvíce. V západní části Evropy to nemají.

Kromě stavby jste řešili i interiérové vybavení mezonetových bytů. To je pro architekta téměř ideální stav. Vycházeli jste z produktů na našem trhu, či jste interiér vybavili vlastními návrhy?

Asi polovina jsou dostupné výrobky, kuchyně, stěny pro mediální techniku, vitráž a podobně vždy navrhujeme dle místa, způsobu života a požadavků klientů.

Jaké spektrum činnosti by měla zahrnovat činnost architekta, aby dostál své profesi?

Základní rolí architekta je být mediátorem. Zprostředkovat dialog mezi účastníkynavrhování, provést analýzu vstupů a celostním způsobem vše zpracovat do návrhu tak, aby výsledné dílo bylo harmonické a kulturní. Určitě by měl mít rozhodující slovo koordinátora po celou dobu vznikání – od zmíněné analýzy vstupů až po detaily v prováděcím projektu. Samozřejmě potom také autorský dozor na stavbě, a to s pravomocí rozhodnout, zda věc byla udělána tak, že za ni klient má zaplatit.

Dům se nachází v centru města, museli jste přijmout nějaká regulační opatření?

Jistě, zejména výška domu byla ovlivněna předepsanou výškou římsy uliční fasády a radiotelegrafickým paprskem nad budovou. Klient i my bychom raději měli budovu o patro vyšší.

Kde je podle vás hranice mezi svobodou architekta a nutností respektovat sociální, ekologické a jiné souvislosti?

Být architektem je službou tvůrce. Rozhodujícím slovem je zodpovědnost, svobodu chápe každý jinak a také si ji jinak vymezí.

zdroj: časopis ARCHITEKT­­

Líbil se vám článek?

ano: 160     ne: 164

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb