přeskočit na hlavní obsah

Main point Karlín - rozhovor

/up/images/featured/images/0-rozhovorkarlin.jpg

S architekty DAM - autory stavby

Kde se vzalo, tu se vzalo dílo tvarů organických. Pro vaší předchozí práci vskutku netypické. Co vás k tomu inspirovalo?

Bylo to nejen okolí, situace, mix různorodé, nové i původní karlínské zástavby, snad snaha po jakémsi kompromisu toho všeho. Ale nejvíc asi tvarosloví ovlivnila řada všemožných omezení, která zde byla, která určil ÚRM. Snažili jsme se proplést všemi křivkami a tečnami, které značily regulaci. Po mnoha pokusech, jak do této sítě dostat výsledný tvar, nám vyšlo tohle. Mohli jsme zde dobře uplatnit a zdůraznit vertikalitu, kterou jsme chtěli na fasádu dostat a nečlenit tak opticky objekt na klasická patra. Zvolený půdorys je příhodný pro vnitřní uspořádání, využitelnost prostoru. Dispozice budovy tak skýtá neotřelé a přitom vysoce efektivní možnosti členění interiéru. Nechtělo se nám rozhojnit množinu deskových administraček s kamennými či skleněnými fasádami u kterých je často složité dodržet přijatelná kritéria úsporného provozu. Zvolený typ opláštění i jeho barevnost přináší jistou hravost a docela dobře komunikuje s okolní zástavbou.

Samotná soutěž proběhla v roce 2003, projekt se připravoval v roce 2005 - letos byla stavba dokončena - v zásadě jako „holobyt", bez vnitřních úprav. Proč tak dlouhá doba?

Tahle otázka nepřísluší nám. Ale musíme k tomu říci, že jsme zaznamenali neobvyklou pečlivost ze strany investora o každý detail a to samozřejmě stojí čas. Jen vývoj sklocementových segmentů na fasádu trval několik let. Prováděly se technické a laboratorní zkoušky vlastností a odolnosti. Stejně tak třeba u navrženého systému chlazení indukčními jednotkami, který má velké přednosti před běžnými fan-coily , prováděl investor také přísné laboratorní zkoušky na modelu, přesná měření energetické náročnosti, proudění vzduchu, hlučnost. Společně jsme navštívili výrobce ve Švédsku, kde byly připraveny modelové prostory. Říkám to proto, abych ocenil vysokou míru developerské kultury, kdy investor myslel na komfort budoucího uživatele, ale také na stovky lidí, kteří zde budou sedět minimálně osm hodin denně. Investor se snažil hledat to nejlepší, co je v současnosti dostupné. Přitom s námi naprosto programově spolupracoval ve snaze dát do souladu technické kvality s architekturou jako takovou.

Můžete srovnat vaší předchozí práci na budovách příbuzné kategorie s touto poslední zakázkou?

Je to právě v té zmiňované „developerské kultuře". Nešlo zde jen a pouze o peníze, ale i o snahu postavit v daném místě to nejlepší. Vždy říkáme, že rádi pracujeme s investory, které práce baví - kvalitu budovy určuje vždy architekt spolu s investorem. Tam , kde je investor špatný, nemůže vzniknout ani dobrá architektura - kde není poptávka, nemůžou být ani dobré výsledky. V tomto případě bylo téměř vše, jak by to dle nás mělo být.

Kam podle vás směřuje architektura podobných developerských projektů v současnosti a jakou má budoucnost?

Doufám, že to není jen náš pocit, ale poslední dobou se vedle standardních, v českém prostředí obvyklých, zadání těchto projektů objevují i kvalitativně vyšší požadavky investorů. Jakoby krize poněkud pročistila prostředí od špatných „laciných" projektů. Třeba i zmiňovaná certifikace LEED se u nás v poslední době stává jakousi „módou", ale právě díky komplexnímu pohledu systému LEED na budovu a celý proces její přípravy a výstavby nám tento (v tuto chvíli možná módní) zájem může přinést vyšší kvalitu výstavby v budoucnu.

Vraťme se ale do Karlína. Budova stojí, ale na místě se intenzivně pracuje dál. Na interiérech. Jaké budou?

Main Point má svého majitele - pojišťovny Kooperativa a ČPP pro kterého budovu developer stavěl. To, že nový uživatel budovu kupoval, také není zcela obvyklé. Z toho vyplynuly daleko větší požadavky na interiéry a doba , potřebná na jejich vyprojektování, než je běžné. Výsledek všech těchto tvůrčích procesů se teď realizuje na stavbě a sami jsme zvědavi na výsledek, protože v tomto procesu již nejsme jediní tvůrci.

Objekt ještě nebyl dokončen a již jej opentlily tři ocenění. Co tomu říkáte?

Budovu prostě stavěl osvícený developer. Ty ceny jsou v první řadě developerské, nicméně budovu vždy tvoří tým investora a architekta, takže je bereme i jako ocenění naší práce. Pokud budeme mít štěstí na nějaké ocenění na poli architektonických soutěží, bude toto doufáme stejně těšit i investora.

připravil Julius Macháček
---

S Martinem Jarošem a Jakubem Jirkou / PSJ Invest

Budova Main Point v Karlině je objekt, o kterém se v odborných kruzích hodně mluví. Co vzbudilo takový zájem?

Martin Jaroš Možné důvody vidím hlavně dva, prvním z nich je fakt, že budova je vizuálně a esteticky výrazná, neobvyklá, lidé si jí všímají. Myslím, že veřejnost už nechtěla, v souladu s námi, další administrativní skleník bez nápadu a invence. Druhý důvod je pak technologické vybavení budovy a vzájemná vyváženost těchto faktorů. V budově jsme použili nové technologické systémy, jako je například větrání a chlazení indukčními jednotkami. K těmto systémům jsme ale odpovídajícím způsobem navrhli i systémy navazující, jako je například chlazení budovy vodou z řeky. To vše se příznivě promítá do provozních nákladů budovy.

Ze záměru investora, z jeho představ a vizí obvykle vzniká zadání pro architekta. Jaké bylo vaše zadání?

Martin Jaroš Cílem developmentu a zadáním pro architekty bylo nalézt řešení, jak na poměrně malém pozemku a prostoru umístit budovu o optimální developerské velikosti z hlediska fungování potenciálních nájemců, z hlediska složitosti přesunů v rámci budovy a třeba taky velikosti ploch na patře a procenta čistých kancelářských ploch bez jakýchkoliv kompromisů (např. v otázce hloubky dispozic apod.). Současně jsme chtěli, aby budova nepůsobila mohutně a arogantně, abychom jaksi schovali její velikost. O tom, že se nám to podařilo, svědčí i to, že málokdo na první pohled věří, že v budově je ukryto 28 tisíc m2 plochy. Chtěli jsme budovu, která do místa zapadne a bude v harmonii s okolní zástavbou. Chtěli jsme originální budovu, která bude mít ambici stát se díky poloze přirozenou dominantou nejen vizuální, ale i kvalitou vnitřního prostředí a technologické úrovně. Zadáním bylo vytvořit budovu, která bude mít nadstandardní parametry nikoliv v době projekce, ale po svém uvedení na trh, což se ukázalo jako klíčové.

Jakým způsobem jste architekty vybírali?

MJ Kladli jsme na výběr architekta velký důraz. Byli jsme si vědomi, že kvalita tohoto pracovního partnerství ovlivní projekt rozhodujícím způsobem. Původní představa byla vybrat velmi známé a prestižní jméno z Evropy, resp. světa. Tuto cestu jsme po asi půlročním objíždění ateliérů a realizací opustili. Rozhodujícím faktorem pro nás bylo, že jsme si uvědomili, že výhody tohoto řešení nepřeváží lepší znalost prostředí a také přece jenom lepší komunikaci v případě výběru tuzemských tvůrců. Současně je třeba říct, že jsme se přesvědčili, že někteří domácí architekti jsou srovnatelní v profesionalitě své práce se světem. Pro potvrzení správnosti této cesty jsme se rozhodli uspořádat na výběr architekta architektonickou soutěž. Pozvání dostalo několik vybraných kanceláří, jako předseda poroty nám pomohl architekt Martin Roubík se zkušenostmi a realizacemi ze světa. Ve finále byl vybrán návrh české architektonické kanceláře DaM, přestože, anebo možná právě proto, jsme zpočátku měli jiné favority. Po podrobném posouzení jsme ale konstatovali, že věci, které jsme projektu od DaM vytýkali, lze po tvrdé práci všech obrátit v zásadní výhody projektu.

Samotné projektování patrně nebylo jednoduché. Jaká zde byla spolupráce architektů, projektantů, investor?

MJ Jednoduchá určitě nebyla, na budovu jsme měli vysoké nároky a nebyli jsme ochotni z nich ustoupit jen proto, že například něco nejde nebo to nikdo tzv. neumí. Nicméně co je důležité říci, zde opravdu fungovalo spojení architekt - investor. Veškerá důležitá rozhodnutí jsme dělali společně, obě strany aktivně přispívaly k vývoji projektu a postupně jej vybrušovaly. Spolupráce probíhala za každodenního kontaktu po několik let.

Do již tak složitého projektu ještě navíc „mluvil" americký konzultant. Co jste si od toho slibovali a co tato spolupráce skutečně přinesla?

MJ Popravdě přinesla mnohem více, než jsme předpokládali. V době, kdy jsme se pro spolupráci rozhodovali, byl LEED nepříliš známým a hlavně marketingově „atraktivním" systémem pro hodnocení budov. Málokdo měl představu, co se pod tou nálepkou opravdu skrývá. Spolupráce s Albanese nám ale umožnila pochopit celou filozofii udržitelného stavění. Díky tomu, že Albanese je jakýmsi průkopníkem metodiky LEED v USA, víme dnes, co obnáší, takové budovy realizovat. Na druhou stranu jsme také zjistili, že existuje řada věcí, které zase naopak můžeme naučit my je. Když uvážím, co jsme od toho očekávali, a jak vše dopadlo, tak musím říci, že jsme se dostali mnohem dál, než jsme doufali. Chtěli jsme původně jen pomoci s žádostí pro zařazení do hodnocení LEED, ale výsledkem intenzivní práce na projektu je komplexní znalost udržitelného developmentu a budoucí spolupráce s Albanese na projektech u nás i v zahraničí.

Na stavbě jste použili několik dá se říci nepříliš prověřených postupů. Zvláštní kapitolou je neobvyklé řešení chlazení, regulace teploty vzduchu a jeho distribuce po objektu.

Jakub Jirka Je to tak, každé takové řešení jsme ale pečlivě zvažovali a vždy jsme se jeli podívat na to, jakým způsobem opravdu v reálu fungují. Tak například kvůli indukčním jednotkám, které distribuují čerstvý vzduch a chlad v kancelářích, jsme si nechali postavit v měřítku kancelář v měřítku 1 : 1 v laboratoři včetně všeho vybavení. Teprve poté, co výsledky jednoznačně prokázaly opodstatněnost řešení, rozhodli jsme se takříkajíc „do toho jít".

V minulosti nebyl u administrativních budov příliš silný tlak na úspornost provozu - dnes je tomu naopak. Jaká řešení pro úspory provozu jste v Main point aplikoval?

JJ Výraznou odlišností od ostatních kancelářských budov v Praze a ČR je chlazení vltavskou vodou z proplachovacího kanálu. K chlazení domu je tak přímo využívána celoročně chladná vltavská voda, která pod domem proudí v proplachovacím kanále. Výsledkem jsou velmi výrazné úspory provozních nákladů a především pak také ekologicky čistá stopa budovy (nespotřebovává se elektřina, nepoužívají se neekologická chladicí média, na střeše neběží baterie tzv. suchých chladičů, které by vyzařovaly do okolí teplo a hluk). Dále jsme instalovali první projekt v ČR, který plně využívá energeticky výhodné a současně vysoce komfortní chlazení a větrání pomocí indukčních jednotek. Ty jsou vsazeny v uskočených podhledech u oken a směřují chladný vzduch na prosklené plochy, čímž snižují největší tepelné zisky, které přicházejí především z vnějšího prostředí. Odsávací mřížky jsou naopak umístěny na opačné straně kanceláří, čímž je docíleno pomalého a přirozeného proudění vzduchu celou místností s výjimečně malým rozdílem teplot v řádech stupňů v jednotlivých částech místností. Tyto parametry jsme předem zkoušeli a nechali si potvrdit na reálné vzorové místnosti v laboratoři.

Výsledkem je velmi nízká hlučnost (chod budovy a chlazení není absolutně slyšet), vysoká kvalita prostředí a celkový komfortní pocit, který člověk během pobytu v místnosti získá.

Vzduchotechnika je vybavena velmi účinnými rekuperátory pro využití odpadního tepla z kanceláří pro ohřev chladného, čerstvého vzduchu, odpadní vzduch je současně využíván pro temperování v garážích během zimního období.

Na stavbě jsme použili další zajímavá technologická zařízení a progresivní opatření - například unikátní obvodový plášť - vertikální sklobetonové pilastry na obvodovém plášti v prostoru mezi okny, fungující jako vertikální slunolamy a snižující energetickou náročnost budovy. Ten doplňuje automaticky regulovaný venkovní stínicí systém žaluzií o 22 zónách a s možností individuálního nastavení pro každé okno pomocí ovladačů, kterými jsou všechna okna vybavena. Používáme výtahy s regenerativním pohonem - ReGen drive umožňující dosahovat 50% úspor elektrické energie oproti standardním výtahům bez regenerativního pohonu, vyrobenou energii převádí rozvaděč zpět do silnoproudých rozvodů budovy. V budově je instalováno také energeticky úsporné osvětlení s velmi citlivou individuální regulací - použity jsou moderní švýcarské lampy vybavené čidlem Senso-Dim, které umožňují reagovat na přítomnost osoby a současně respektují a pamatují si její osobní preference úrovně a intenzity osvětlení. Šetříme také vodou. Proto jsme osadili úsporné senzorické vodovodní baterie s průtokem 1,89 l/min a s vlastní turbínou dodávající elektřinu pro senzor. Japonské baterie jsou poprvé použity na obdobném projektu v ČR, mají celou řadu patentů, které ve výsledku dovolují používat několikanásobně menší množství vody při stejném komfortu. V interiéru používáme pokud možno nízkoemisní materiály včetně povrchových nátěrů a lepidel.

Fasáda budovy, o které jste se zmiňoval, upoutá na první pohled. Jaké má vlastnosti?

JJ Plášť budovy jsme společně s architekty vyvíjeli dlouhou dobu. Výsledkem je plášť, který plní celou řadu funkcí.
První je estetická - plášť budově propůjčuje dynamicky se měnící tvář a na první pohled zaujme svým nezaměnitelným výrazem.

Druhá funkce spočívá ve vytváření vnitřní pohody pro obyvatele. Pro zvýšení komfortu lidí, kteří tam budou pracovat, je každé druhé okno otevíravé (tedy každé pracoviště má možnost si otevřít okno). Světlá výška u oken je nadstandardních 3,25 m, to umožňuje přivést více světla na pracoviště a současně to dává člověku lepší pocit z většího prostoru. Navíc každý člověk má možnost si ovládat venkovní žaluzie pomocí tlačítka u každého okna v případě, že mu automatika nebude vyhovovat.

Třetí vlastnost - slunolamy a schopnost chránit budovu a její vnitřní prostředí před přímým sluncem. „Trojrozměrné" trojúhelníkové sklobetonové pilastry, které jsou mezi okny, tak neplní pouze funkci estetickou, ale fungují výborně jako slunolamy. Podívejte se na některou z fotografií budovy a představte si, že ze stejného směru svítí sluníčko. Oken, která jsou přímo exponovaná slunci, je minimum, je to třeba jen několik sloupců, všechna ostatní jsou krásně skryta betonovými pilíři. V kombinaci s exteriérovými žaluziemi, které jsou děleny do 22 zón (dle polohy slunce, orientace budovy a výše okolního horizontu), pak děláme to, co je nejefektivnější - nepouštíme si teplo, které bychom museli draze chladit, dovnitř a eliminujeme jej ještě na vnějším líci fasády. Zajímavou vlastností sklobetonových pilířů je potom fakt, že díky svému tvaru nejsou pro člověka stojícího uvnitř žádnou překážkou. Stojíte-li půl metru od okna, vůbec nevíte, že tam nějaké pilíře jsou, a nic vám nebrání ve výhledu.

Nicméně vývoj těchto prvků nebyl jednoduchý, s konkrétním výrobcem, kterým je německá firma Rieder, jsme na tom pracovali téměř tři roky. Byla to velmi intenzivní práce, řešil se tvar, barevnost, statika, estetika a odolnost povrchu. Taková věc je opět o velmi úzké spolupráci investora a dodavatele, měli jsme to štěstí, že se nám podařilo navázat úzkou spolupráci přímo s Wolfgangem Riederem, který je majitelem společnosti, a přesvědčit jej, že se jedná o zakázku, na které se chce osobně podílet (Rieder v té době dokončoval fotbalový stadion pro světový šampionát v jihoafrickém Johannesburgu a výstavní pavilon v Zaragoze ve spolupráci se Zahou Hadid). Materiálem totiž není nic jiného než kvalitní beton. Ano, je sice vyztužen několika vrstvami skelného vlákna, ano, vyrábí se na lince podobné motorárně v německých automobilkách, nicméně stále je to beton, a dělat z něho takové tvary, to není nic lehkého ani pro Rieder. V podstatě jsme s nimi tuto metodu vyvíjeli a padly na to desítky nepovedených pokusů a slepých uliček. Ohnout betonovou desku téměř do pravého úhlu a ještě tak, aby na ní nebyla ani prasklinka a aby vyhověla staticky - to vyžaduje svůj čas a technologický postup.

Samozřejmě, mohli jsme to udělat z alukobondu, stálo by to zlomek, ale to nebyla ta cesta, kterou jsme se chtěli vydat. Výsledkem je materiál, který svým povrchem připomíná pískovec. Protože je probarven v hmotě, je možné po deseti dvaceti letech jej očistit wapkou a obnovit jeho původní kvality. Materiál je příjemný při pohledu zblízka a připomíná přírodní materiál. Se společností Sipral se nám podařilo vyvinout kotvení, které dovoluje přesnou 3D rektifikaci jednotlivých prvků na fasádě a také výměnu jednoho kusu v případě potřeby. Vše bylo odzkoušeno v Kloknerově ústavu a o systém projevil ihned zájem Rieder, který tvrdí že se s takto kvalitním kotvením ještě na svých zakázkách nesetkal.

Popisujete zde neobvyklá, progresivní technická řešení, která jistě vyžadovala nadstandardní náklady. Co vás k jejich aplikaci vedlo?

MJ Byla to určitě snaha dodat lepší produkt. Zabezpečit v kancelářích vyšší komfort, než je to dnes běžné, a odlišit tak naši budovu od standardu. Samozřejmě kvalitnější řešení bývají dražší, ale nemusí to tak být ve všech případech. Zde se projevila pozitiva spolupráce s Albanese. Jelikož sami jsou také investory a celou řadu svých budov stále vlastní a provozují, mají obrovskou zkušenost s tím, která investice do jakého systému se vyplatí, a která nikoliv. Výhodou pomocných nástrojů u systému LEED je fakt, že si můžete jednotlivá technická opatření nasimulovat ve velmi podrobném počítačovém modelu a vidíte, zda se vyplatí, či nikoliv.

Vaše společnost má za sebou řadu realizací. Jak byste tuto poslední v celé té řadě hodnotil? Co vás čeká dál?

MJ Hodnotíme ji velmi pozitivně, budova se podařila a po obchodní stránce byl prodej v době krize obrovský úspěch. Podařilo se zde zúročit zkušenosti našeho týmu z minulých projektů a také se nám vyplatilo, že jsme veškeré své know-how a „energii firmy" věnovali omezenému počtu konkrétních realizací v čase, což je ostatně naše dlouhodobá firemní strategie.

Usuzovat v dnešní době, který ze segmentů realitního trhu je dnes nejvýhodnější, je velmi těžké. Nicméně zkušenosti s udržitelnou budovou a spolupráce s newyorskou společností Albanese na projektu v Karlíně nás přivedly k myšlence společně nabízet tyto naše zkušenosti na trhu jak v Evropě, tak také v USA. Zájemce máme především mezi dlouholetými vlastníky nemovitostí, které již technologicky a morálně zastaraly a v konfrontaci s aktuálním trhem již neobstojí a jedinou cestou je jejich rozsáhlá renovace.
---

Se specialistou Martinem Dettlingem / Albanese development corporation / New York

V našich zeměpisných šířkách, konkrétně v ČR, se stále ještě poměrně často nahlíží na pojem „udržitelný rozvoj" jako na nějaký módní trend, případně jako na lobbistický tlak výrobců izolací a dalších stavebních materiálů. Mluví se často ironicky o tzv. domech natřených na zeleno. Jaká je vaše zkušenost?

Trvale udržitelný rozvoj je hnutí v rámci globálního realitního oboru, nikoli módní trend. Stejně jako u jakéhokoli jiného hnutí jsou na počátku ti, kteří věří, a ti, kteří nevěří. Během 12 let od doby, kdy se toto hnutí začalo šířit, jsme byli svědky značné proměny trhu. Ti, kteří této myšlence věřili, získali přední pozici na trhu, zatímco ti, kteří nevěřili, upadli v zapomnění. Při projektování a výstavbě trvale udržitelných budov nejde pouze o „zelenější" přístup a životní prostředí. Projektantský nástroj, jako je hodnoticí systém LEED, umožňuje projektovým týmům stavět objekty, které lépe slouží nájemníkům a uživatelům těchto budov. Zlepšuje se stavební kvalita a také venkovní životní prostředí. Je dosahováno reálného a kvantifikovatelného přínosu s trvalou hodnotou.

Mohl byste krátce charakterizovat normu LEED, podle níž se hodnotí budovy a přidělují se jim certifikáty různých stupňů? Jaký má držení takového certifikátu smysl pro stavebníka-investora, jaký pro nájemce nebo kupujícího? Na jaké ocenění může podle vás dosáhnout Main Point Karlin?

Hodnoticí systém LEED je nástroj, který je určen k tomu, aby sloužil jako vodítko pro stavbařské týmy při projektování vysoce kvalitních komerčních a institucionálních objektů, včetně kancelářských budov, výškových obytných budov, vládních budov, rekreačních zařízení, výrobních zařízení a laboratoří. Kromě toho, že funguje jako nástroj, rozlišuje také kvalitu trvale udržitelných budov, takže neponechává prostor pro pochyby ohledně výroků, které developeři pronášejí o svých projektech. Je to systém založený na konsensu v rámci oboru a slouží jako referenční rámec, podle kterého lze měřit trvalou udržitelnost objektů. Splnění určitých požadavků a dosažení určitých bodů umožňuje projektovému týmu dosáhnout různých úrovní certifikace, a sice stříbrné, zlaté a platinové. Tento systém pokrývá důležité oblasti trvalé udržitelnosti, například aspekty týkající se stavebního pozemku, hospodárnosti z hlediska spotřeby vody a energie, kvality ovzduší, kvality vnitřního prostředí, zachování surovin a zdrojů, provozu a údržby a inovací v konstrukci. Projekt Main Point Karlin usiluje o platinovou certifikaci, což vyžaduje vynaložení značného úsilí. Klientům a konečným uživatelům toto signalizuje, že objekt je postaven v souladu s nejnáročnějšími požadavky na kvalitu a trvalou udržitelnost.

Opakovaně jste navštívil Českou republiku. Byl jste investorem osloven a stal se konzultantem, nebo chcete-li oponentem projektu Main Point v Karlíně. Jak jste při své spolupráci postupovali? Co vás na projektu zaujalo - nacházel jste zde jistě odlišnosti od amerických norem, jiné technologie, jiné pracovní vztahy?

Společnost PSJ Invest měla pro projekt Main Point Karlin určitou vizi. Tato vize se netýkala pouze vynikajícího architektonického designu, ale také trvalé udržitelnosti, která by byla přínosem pro konečné uživatele budovy a okolní prostředí. Společnost Albanese Development Corporation se ve svých projektech řídí stejnou vizí a považuje za svoji povinnost pomáhat ostatním s naplňováním této vize. Spolupráce probíhala v podobě celé řady návštěv v našich trvale udržitelných objektech a v podobě diskusí o vizi trvalé udržitelnosti pro český a evropský trh; poté následovalo vytvoření strategie pro převedení této vize do podoby konkrétních opatření a realizace těchto opatření u projektu Main Point Karlin.

Na jakých projektech v současnosti vaše newyorská kancelář Albanese pracuje? Jaké jsou poslední novinky, které přicházejí do stavební praxe?

Společnost Albanese Development Corporation pokračuje ve svém úsilí v oblasti trvalé udržitelnosti a uplatňuje svoji vizi ve stavebních projektech pro výstavbu bydlení pro pracující a pro výstavbu objektů v blízkosti dopravních uzlů a také v projektech kancelářských budov a vzdělávacích zařízení a institucí. Nadále hledáme v Evropě nové příležitosti a domníváme se, že naše služby mohou být velkým přínosem pro developery nemovitostí, kteří si přejí dosáhnout přední pozice na trhu.

připravil Julius Macháček

zdroj: časopis ARCHITEKT­­

Líbil se vám článek?

ano: 302     ne: 271

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb