Laserové centrum ELI Beamlines

Nový komplex laserového centra ELI zařazeného na evropskou cestovní mapu celkem 44 výzkumných infrastruktur, bude kromě laserové technologie ELI obsahovat řadu dalších odborných a veřejných funkcí i ve vztahu k místní a širší komunitě. Převládající filozofie urbanistického konceptu a zaměření nové budovy je především citlivá integrace velkého vědeckého komplexu v rezidenční zástavbě malého měřítka obklopující pozemek.

Výzkumné centrum ELI se skládá ze dvou hlavních celků - administrativní / multifunkční budovy pro cca 300 zaměstnanců a laserové budovy s laboratořemi. Tyto objekty jsou spolu komunikačně propojeny.

Areál laserového centra byl umístěn v souladu se zadáním a instrukcemi v návaznostina veřejné funkce a pěší trasy severně od areálu.

Architektonicky byl areál řešen tak, aby „veřejná tvář" komplexu byla zřetelně čitelná a přátelská při zachování všech technických a bezpečnostních požadavků daného programu.

Sjednocující element celého schématu je lehká střešní konstrukce - baldachýn, který se „vznáší" nad celým areálem. Architektonický motiv a metafora návrhu jsou lamely s větracími štěrbinami střídavě uspořádanými, evokujícími esenci laseru a citlivě naznačujícími, čemu slouží celý vědecký areál. Střešní lamely, které mají specifickou funkci stínění vstupního prostoru, napovídají o kontinuálním vývoji laserového výzkumu.

Základním principem návrhu je, aby budovy a celý areál byl v harmonii se svým tradičním okolím, a proto je věnována mimořádná pozornost zahradním úpravám a finálním povrchům komunikací, které vědomě rozvíjejí témata a metafory laseru ve střeše a přenášejí je do širší oblasti celého pozemku.

Zeleň, prolínající se střechami, fasádami, zlehčuje a zmírňuje měřítko velké budovy a vytváří pojítko s okolním venkovským prostorem.

Nový areál je umístěn harmonicky v kontextu města s veřejnými prostory obrácenými do městského parteru.

Integrace architektury a zeleně umožňuje harmonické vložení areálu do urbanistické struktury místní komunity a spolu s otevřenými veřejnými prostory umožní zapojení areálu do života města a jeho obohacení.

zdroj: časopis ARCHITEKT­­