přeskočit na hlavní obsah

Kruh se uzavírá

/up/images/featured/images/vysilac_jested.png

JEŠTĚDSKÝ VYSÍLAČ VRACÍ DO RUKOU SAMOSPRÁVY. NAČASOVÁNÍ JEHO PRODEJE MŮŽE SOUVISET I S PŘIPRAVOVANÝM MISTROVSTVÍM SVĚTA V KLASICKÉM LYŽOVÁNÍ. STAVBA, KTEROU JEŠTĚ PŘED DOKONČENÍM ODMĚNILA V ROCE 1969 MEZINÁRODNÍ UNIE ARCHITEKTŮ PRESTIŽNÍ CENOU ALBERTA PERRETA, MÁ ZA SEBOU TYPICKOU NOVOKAPITALISTICKOU HISTORII. INVESTICE DO JEJÍ OBNOVY BUDOU STÁT STAMILIONY KORUN.

Zastupitelstvo Libereckého kraje odsouhlasilo koupi vysílače Ještěd. Unikátní architektonická památka z rýsovacích prken legendárního architektonického ateliéru SIAL se tak snad dočká rekonstrukce. V současné době probíhá jednání mezi současným majitelem a krajem Liberec. Oproti některým původním očekáváním stavba nebude v majetku města, ale kraje. České radiokomunikace chtějí za prodej kolem 80 mil. Kč. Další stovky milionů korun budou pravděpodobně stát rekonstrukce exteriérů a v nezanedbatelné míře i interiérů hotelu, restaurace, aby bylo možno zapsat Ještěd na seznam architektonických památek UNESCO. Význam tohoto unikátního architektonického řešení přesahuje hranice České republiky. Na seznam skvostů jej v poslední době zařadilo londýnské Victoria and Albert Museum pro svou plánovanou výstavu s názvem Cold War Modern: Design 1945-1970. Ve srovnání s moskevskou věží v Ostankinu či berlínskou Televizní věží není Ještěd mezi zahraniční odbornou veřejností příliš známý. Blížící se MS v lyžování nejspíše přimělo příslušné instituce k činu ve snaze zabránit, aby se z dominanty Liberecka, která se pravděpodobně objeví na milionech televizních obrazovek, nestal chátrající skvost jako odkaz divoké porevoluční doby. S největší pravděpodobností se však do zahájení akce nepodaří opravit celý objekt.

ČERNÝ PETR (Z)MĚNÍ BARVU…

Zhruba od minulého listopadu probíhala jednání mezi městem Liberec, Českými radiokomunikacemi a krajem. Jednou z původních idejí bylo založení obecně prospěšné společnosti těmito subjekty. Společnost by mohla získávat finanční prostředky ze zahraničních nadačních fondů. Tato cesta se však ukázala jako neprůchodná. Čerpání prostředků by údajně ztěžoval fakt, že nejde o fyzické osoby, a navíc byly České radiokomunikace zprivatizovány. Nakonec tedy o koupi ještědského vysílače projevil zájem kraj. „Na jednom z jednání vyplynulo, že stav Ještědu může zajít až tak daleko, že jej České radiokomunikace oplotí a uzavřou z důvodů bezpečnosti. My jsme se domnívali, že se především jedná o krajský symbol, tedy o něco, co přesahuje hranice města Liberce,“ řekl Ivo Palouš, náměstek primátora Liberce.

Zúčastněné subjekty se nakonec odhodlaly k činu, ale bylo nutné vyvinout několik zároveň působících tlaků. Mezi jeden z nich lze zařadit i aktivitu fotografa a autora knihy o vysílači Jiřího Jiroutka, který se Fenoménem Ještěd doslova a do písmene zabýval několik let. Stejnojmenná publikace mapující současný a původní stav interiérů, mobiliáře a všeho, co s touto stavbou souvisí, shodou okolností vychází v současnosti ve druhém vydání. „Osobně vidím největší problém Ještědu v tom, že jde o mladou památku. Její hodnoty byly v porevolučním období známé jen úzké skupině lidí, mezi něž se rozhodně neřadili tehdejší majitelé drahých značek automobilů, kteří jej tehdy měli ve vlastnictví,“ dodává J. Jiroutek. Právě bývalý majitel společnost Jizera, a. s., který měl vysílač ve vlastnictví před Českými radiokomunikacemi, se na současném stavu této památky podepsal nejvíce. Podle odhadů Jiřího Jiroutka se dochovalo méně než 5 % původního mobiliáře.

DETEKTIVKA PO ČESKU

Po revoluci se hotel Ještěd dostal z majetku tehdejšího Okresního úřadu Liberec. V roce 1992 jej tehdejší přednosta úřadu Jaroslav Mráz prodal za cenu kolem 70 mil. Kč. Kvůli tomu jej později ministr vnitra odvolal z funkce. Novým majitelem se posléze stala společnost Jizera, a. s. Na tento subjekt byl posléze vyhlášen konkurz Plzeňskou bankou pro nesplácení úvěru ve výši 418 mil. Kč. Mediálně známým představitelem společnosti Jizera, a. s., je Ladislav Jač, na něhož se prý jeho společník pokusil spáchat celkem tři neúspěšné atentáty – dvakrát semtexem uloženým pod autem (při prvním pokusu nálož neexplodovala), třetím pokusem měl být útok nožem, který se však nerealizoval. Od správce konkurzní podstaty odkoupily v roce 2000 objekt České radiokomunikace, které do něj v mezidobí investovaly kolem 20 mil. Kč.

AŽ ČAS UKÁŽE…

České radiokomunikace dnes přiznávají, že při koupi tohoto objektu převzaly neúplnou technickou dokumentaci. „Velká část z ní byla zničena za předchozího vlastníka při požáru v kotelně, kde byla uložena. Dokumentace, která byla uložena v architektonickém ateliéru SIAL, byla zase zničena při povodních. Podle našich informací je největší část uložena v městském archivu,“ uvedla Marie Fianová, mediální zástupce Českých radiokomunikací. Teprve náhoda přispěla k tomu, že se alespoň část technické dokumentace týkající se stavby opět objevila – údajně při stěhování na půdě libereckého bytu. Ani Fakulta architektury TU a zejména proděkan Jiří Suchomel, spolupracovník architekta a autora vysílače Karla Hubáčka, nezaháleli. „Dnes existuje souvislá digitální dokumentace a to jak trojrozměrná, tak dvojrozměrná. Je výsledkem práce studenta na téma Nové využití ještědské věže, který digitálně zpracoval dostupné podklady, což je nezbytnou podmínkou pro rekonstrukci. Jsme ve spojení s ateliérem SIAL, kde existují silné tlaky na to, aby se stavba udržela. Naši práci o možném budoucím využití chceme prezentovat Libereckému kraji. Bohužel při jejím zpracovávání se nám nepodařilo navázat kontakt s Českými radiokomunikacemi. Informace jsme museli získávat jinou cestou,“ řekl prof. Ing. arch. akad. arch. Jiří Suchomel.
A jak vidí využití této památky v budoucnu on? „Ještědský hotel je kuriózní. Má málo pokojů a předmětem naší práce bylo i kvalitativní zlepšení pokojových prostor v horních patrech tak, aby odpovídaly současným nárokům. Ve světě existují sítě hotelů nabízející speciální zážitky. Zážitkem je i určitá míra nepohodlí a výjimečnost místa, tedy něco, co Ještěd může bezesporu nabídnout,“ řekl prof. Suchomel. Jak dodal, dá se uvažovat i o zpřístupnění té nejzajímavější části věže pod parabolickými zrcadly.

Robert Keil / foto: Lukáš Janičina

Development News

Líbil se vám článek?

ano: 257     ne: 226

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb