přeskočit na hlavní obsah

Ke skalce patří také voda

skalka, zahrada

Také letos uspořádal Pražský klub skalničkářů v areálu vedle Faustova domu na Karlově náměstí tradiční májovou výstavu. Letos se konala již po jednačtyřicáté. Svět skalniček je neskutečně rozmanitý a pestrý a neustále jsou objevovány nové a nové druhy zvláště v horách Asie a Jižní Ameriky. Mnohé z nich bylo možno spatřit i na této výstavě.

Skalničky na papíře

Významnou činností klubu je vydávání časopisu Skalničky, který je rozesílán členům i zájemcům do celého světa. Obdobně probíhá ve spolupráci se zahraničními členy každoroční pravidelná klubová výměna semen rostlin. Pro členy je k dispozici odborná knihovna. Klub pořádá každoročně domácí i zahraniční zájezdy, několikadenní setkání členů Klubu v různých koutech Čech s přednáškami a procházkami a účastní se každoročního setkání českých a slovenských skalničkářských klubů.

Každý jednou začínal

Jistě ten obrázek znáte, možná že máte podobnou situaci na vaší zahrádce: navršený kopeček zeminy či kus přirozeného svahu pokrytý několika různými kameny tak, jak byly posbírány po okolí a už se tomu říká skalka. Do této „skalky“ si pak zahrádkář zasadí často i vzácné a drahé rostliny, koupené třeba na výstavě skalniček či u renomovaného pěstitele a pak se diví, že mu rostliny zakrátko zahynuly. Proč? Skutečné horské rostliny se jen nerady přizpůsobují k růstu v zahrádkách, zvláště pak v nížinách. Aby se jim přeci jen dařilo, staví pro ně lidé již více jak sto let umělé zahradní skalky. Jsou stále oblíbenější, snad proto, že se zmenšují plochy zahrad kolem domů, nebo proto, že skalničky takto lze pěstovat i v mísách a korytech, ba dokonce i na balkoně. Na dobrou skalku stačí plocha třeba jen 1 x 1 metr.

Může být postavena kdekoli: na bezcenné neúrodné půdě, na rumišti po stavbě domu, na strmém svahu, v koutě zahrady, na terase či balkonu, ba i na ploché střeše garáže.

Místo i v nádobě

Skalničky, tedy rostliny, jejichž přirozeným domovem jsou skály a suchá stanoviště, jsou ideální volbou pro každého, kdo vlastní miniaturní zahrádku nebo třeba jen terasu. Za určitých předpokladů se totiž výborně hodí pro pěstování v nádobách.

Mluvíme-li o skalkách, pak by to měly být nádoby větší, v nichž lze pomocí kamenů nalezených třeba někde v přírodě nebo zakoupených v zahradnickém centru vytvořit miniaturní alpský svět. Tento doplněk sice vyžaduje kreativnější přístup, než s jakým si vystačíme při výsadbě muškátů, zato je ale atraktivní po celý rok a prakticky bezúdržbový. Pokud chcete pěstovat skalničky, je třeba jim připravit prostředí tak, aby nestrádaly. Že je to možné, mohou dokázat tisíce pěstitelů u nás i v zahraničí. Pro začátek je dobré si udělat jen malou skalku, na zkoušku. Získáte na ní základní zkušenosti. Snadno ji později rozeberete, až přijdete na to, že vás to „chytlo“ a už o tom něco víte, abyste postavili její velkou následovnici.

U sv. Jana Na Skalce

Letos byl na májové výstavě v Praze k vidění špičkový sortiment zemních orchidejí a velká sbírka floxů. V obou zahradách mohli návštěvníci spatřit jímavou nádheru rozkvetlých rododendronů,azalek a mnoho dalších rostlin, včetně sbírky bonsají. Není vždy předem jasné, co jednotlivým členům klubu na jejich soukromé zahradě pokvete a co budou moci přivézt na výstavu. Exponátů, tedy rostlin, které jsou vsazovány do skalek a trvalé výsadby, je každoročně více jak tisíc. A tak každý návštěvník si určitě najde rostlinu, která si získá jeho zájem. Cílem naprosté většiny majitelů zahrad je funkčnost a krása kompozice během celého roku.

S ohledem na to také vybíráme rostlinné druhy – spíše než na speciality doporučujeme vsadit na osvědčené a nenáročné skalničky. Řada z nich má minimální nároky na údržbu a přesto velice pěkně a dlouho kvete. Například. hvozdík, plamenka, tařička, rozrazil, rozchodník, netřesk, zvonek a mnoho dalších.

Zrcadlení na hladině

Ke skalce patří i voda. Krásně se doplňuje s kamenem i rostlinami a v prostoru skalky imituje horskou bystřinu nebo pleso. Vodu necháme skalkou protékat v podobě potůčku, volně ji skapávat po kamenech, můžeme vytvořit i vodopád či kaskády nebo vodní morénu.

Voda se může v kamenech volně ztrácet nebo vyúsťovat do klidné vodní plochy jezírka či tůňky. Vodní hladina umožňuje zrcadlení a obohatí okolní prostor novým estetickým působením, přesně tak, jako to bylo předvedeno na letošní výstavě.

Pro obdivovatele horské květeny

Klub skalničkářů Praha vznikl v roce 1970 jako odnož Českého zahrádkářského svazu. Je to zájmová organizace pro obdivovatele horské květeny a pěstitele skalniček, hajních a vodních rostlin a zakrslých dřevin. V současnosti je nejpočetnějším skalničkářským klubem v republice s více jak 700 členy, z nichž desetinu tvoří členové zahraniční. Z činností klubu jsou veřejnosti nejznámější výstavy pořádané třikrát do roka v areálu dvou zahrad mezi Faustovým domem a kostelem sv. Jana Na Skalce na Karlově náměstí v Praze.

Text: Jan Chára
Foto: autor

zdroj: PANEL PLUS

Líbil se vám článek?

ano: 235     ne: 269

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb