přeskočit na hlavní obsah

Kamenná poselství

/up/images/featured/images/Kamenna_poselstvi.png

Poznámky z restaurátorských prací v kambodžském chrámovém komplexu

Angkor je přímo čítankou rozmanitosti způsobů restaurátorských postupů praktikovaných ve světě. Protože pískovec, umělecké zpracování sochařské výzdoby i stupeň opotřebování jsou u všech chrámů více méně stejné, lze i pouhým okem určit, která země ten či onen chrám  restaurovala.                                                                                                                                   

Při jistém stupni generalizace jsou na jednom konci spektra Číňané, kteří z ruiny vytvářejí v Chau Say Tevoda úplně nový chrám a rozlišit staré a nové lze v jejich případě až ze vzdálenosti půl metru. Na opačném konci jsou Japonci. Na jejich knihovně v Angkor Watu jsou rozeznatelné nové a staré části z padesáti metrů. Jejich úzkostlivá snaha doplnit jen to, co je z konstrukčního hlediska nezbytné, nezaručí pochopení celistvosti původního záměru architekta budovy. Blízko Japonců jsou Němci, rovněž v Angkor Watu, kteří se soustřeďují na záchranu kamene, odvodnění a chybějící reliéfní části plasticky nepodtmelují, a to ani ve spárách. Blíže k Číňanům jsou Francouzi, kteří podle našich zvyklostí citlivěji rozlišují, kde je nutné nechat vyznít fragment – a kde doplnit formu. Indický způsob cementování a použití akrylátů byl příčinou vzniku pojmu Re-Restoration.

Orchestr smnoha dirigenty 

Časovanou bombou je nemírné používání organokřemičitanu na zavlhlé ostění v Roluos nebo Ta Nei. Nevratným procesem, znemožňujícím přerestaurování, je strojové řezání originálních kamenů na přístupové hrázi Angkot Watu. Jako neúčinné se ukazuje čištění pískovce od mechů a lišejníků v lesním chrámu Ta Nei. Po roce od důkladné očisty jsou navzdory všem chemikáliím lišejníky zpět a je porušená stálá koexistence určitých druhů. Odborníci na biologické znečištění očekávají, že nové druhy, které zaplnily uvolněný prostor, budou vůči kameni ještě agresivnější. Pro plastický příměr různých způsobů restaurování lze použít situaci, v níž by byl dirigent, který má za úkol provést dílo skladatele, jehož partitura byla poničena a některé noty či listy se dokonce ztratily. Čínský dirigent by dokomponoval chybějící části podle jiných částí skladby. Zástupce české školy by se vcítil do osobnosti skladatele a snažil by se, aby nahrazená část co nejvíc zachovala tektonický, estetický a duchovní charakter díla. Němci by přestali na chvíli hrát, odpočítali by chybějící takty a pak pokračovali zachovalou partiturou. Japonci by nejspíš na tu chvíli odešli ze sálu.

Rozlehlost angkorského areálu a stoletá historie jeho restaurování činí rozsah tamních nezbytných přerestaurování nedozírným, a to i vzhledem k chemickým technologiím, které byly v minulosti nesprávně hromadně aplikovány. Stejně nedozírný je rozsah nutného prvorestaurování. Profesní nešvary samotných restaurátorů jsou stejné jako u nás. Není důležité stanovit pouze adekvátní postup, ale je rovněž nutné, aby vlastní restaurování prováděli ti, kdo postup stanovují. Mechanická aplikace stanovených metod na samém začátku restaurátorského procesu již nadělala mnoho škod. Restaurátorský zásah se neobejde bez kontinuální analýzy, revize a dozoru během celého procesu.

První pomoc pro nápisy

U mnoha chrámů je vodítkem k datu postavení a jménu stavitele nápis vyrytý na kamenném ostění u vchodu. Nápisy jsou umístěné nízko, u možného zdroje vzlínající vlhkosti a jsou ohrožované i shora prosakujícími překlady. V turistických centrech areálu Angkor jsou nápisy alespoň minimálně ošetřené. V chrámech mimo turistickou zónu jsou ale vystaveny napospas tropickým dešťům, bujné vegetaci a fauně, konkrétně termitům, kteří jsou schopni přilepit dvoumetrové hnízdo přímo na nápis. Každý rok je tak možné odepsat značné množství znaků.                      

Situaci komplikuje nejspíš neodborná dřívější snaha zachránit je použitím chemie; projevuje se to úbytkem kamenného materiálu nikoliv po zrníčkách, ale po krustách, což je typický příznak nemírného použití konsolidačních nebo hydrofobních prostředků. Může to být také důsledek natírání kamene vonnými oleji z náboženských důvodů někdy v minulosti. Pokud něco v kambodžských chrámech potřebuje první pomoc, jsou to tyto nápisy. Na chrámu je vždy pouze jeden originální nápis, na rozdíl od tisíců vysekaných reliéfů tanečnic – apsar, které jsou si velmi podobné.                                                                                                                      

První krok k záchraně nápisů učinil prof. Thomas Maxwell z bonnské univerzity, který je důkladně zmapoval a popsal. Teď by bylo třeba je jemně očistit, omezit zdroje vlhkosti, zbavit nebezpečných druhů vegetace a případně odklidit termitiště. To by si oproti jiným nutným zásahům v Angkoru a jeho okolí vyžádalo minimum finančních prostředků.

Sochař Chatna a ti druzí


Pokračovatelé stavitelů chrámů – sochaři – tešou se stejnou zručností stejné sochy. Naplňují tak božský řád – je to, jako by se v pracovní době neustále modlili. Opakováním kodifikovaných vzorů jsou vlastně v neustálé meditaci. Má to dvě vady na kráse: učedníci jsou děti, které by měly sedět ve škole, a proti prachu mají jen omotaný hadr okolo obličeje. Sochař Chatna z třetí sochařské dynastie chodil jako pětiletý s ostatními dětmi na killling fields. Děti měly povyražení z toho, jak to tam popravčí četě s motykami jde od ruky.

Sochař o tom dnes vypráví s tichým úsměvem, jakoby tenkrát bylo ve filmu. Nyní má zakázky do Evropy, hlavně velké reliéfy a sochy Buddhů. Tak jako každý zdejší sochař je schopen podle fotografie a bez měření vytvořit jakýkoliv sochařský klon původního vzoru. Požádal mě, zda bych mu nezašel do luxusního hotelu vyfotit třímetrovou sochu ve vestibulu. Viděl ji nějaký Francouz a chce teď úplně stejnou. Ačkoliv má Chatna na slušný oblek a v hotelu by mohl klidně investovat do kávy požadované tři dolary, což je mimochodem zdejší denní průměrná mzda, dovnitř nesmí. Mne tam livrejovaný Kambodžan pustil v šortkách a tričku.

Michal Blažek

Poznámka:

Článek byl uveřejněn v časopise KÁMEN. KÁMEN je jediné periodikum, které se na území ČT věnuje problematice přírodního a umělého kamene, jeho těžby, zpracování, restaurování a uplatnění v architektuře a stavebnictví.

zdroj: www.revuekamen.cz­

Líbil se vám článek?

ano: 201     ne: 179

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb