přeskočit na hlavní obsah

Kam s větrnými elektrárnami?

/up/images/featured/images/vetrne_elektrarne_kam.png

Stará nerudovská otázka o likvidaci starého slamníku může mít i modernější podobu ve formě umísťování různých „nových zařízení“ v krajině, které se z objektivních i subjektivních důvodů občas odmítají. „Nové zařízení“ je jasné, jsou to větrné elektrárny.

Jeden náš čtenář nám napsal, že když se vracel letos v létě autem z Gdaňska a jel podél polskoněmecké hranice směrem na Görlitz, než dorazil na českoněmeckou hranici, napočítal více než 1 000 (slovy opravdu tisíc) větrných elektráren. Statistik hned spočítá, že jedna elektrárna vychází průměrně na 0,3 km. Ale tam se jednalo o celé větrné farmy. Po nějaké době je i automobilista z Čech přestane vnímat. V zemědělských oblastech se elektrárny v polích „ztratí“. Kde je však umístit v hustě obydlené krajině?

Můžeme vycházet z toho, co je už u nás téměř běžné, v západních zemích zcela obvyklé. Jsou to dálnice, benzinové pumpy, motoresty, železnice, nadzemní elektrická vedení - obecně liniové stavby, pokud možno koncentrované do společné linie. Vše uvedené není v krajině moc hezké, ale bohužel, slouží nám to všem velmi významně a bez „pokroku“ bychom chodili pěšky a svítili svíčkami. Takže jsme tato zařízení, jak se říká, přijali na milost.

Co využít této situace a poblíž těchto staveb umístit větrnou elektrárnu? Samozřejmě tam musí foukat vítr nad míru obvyklou. Hluk by nevadil, auta a kamiony vydávají větší. Místa využíváme krátkodobě, nebydlíme tam. Do jednoho liniového místa bychom tak koncentrovali více vhodných problematických staveb. I když na druhou stranu, větrné elektrárny z těchto staveb si na sebe vydělávají, dálnice možná zavedou mýto (a platíme dálniční daň), elektrorozvody hradí ztráty v ceně kilowatthodiny atd. Takže řešení je jasné a okolní krajina i s obyvateli by mohla zůstat „čistá“.

Foto: JaP
- Výhled z autobusu s dálnicí, elektrickým vedením a dvojicí větrných elektráren    
- Větrná elektrárna za dálniční benzinovou pumpou


Proč se někomu větrné elektrárny nelíbí?

Že větrné elektrárny (dále jen VE) vyrábějí tu nejčistší ekologickou elektřinu bychom brali. Proč však musejí vypadat tak, jak vypadají? Důvodů je více:

1. Specifická hmotnost vzduchu je proti vodě mnohonásobně nižší. Jeden kubík vody má hmotnost 1 000 kg, jeden kubík suchého vzduchu pouze 1,28 kg a tato hmotnost klesá ještě s výškou nad mořem. Při stejné rychlosti má voda 780x větší kinetickou energii než vzduch.

Pro stejný výkon vodní elektrárny postačí daleko menší průměr „vodní vrtule“, kterou nazýváme turbína. Pro stejný výkon VE potřebujeme daleko větší průměr listů rotoru. Tím je velký průměr vrtule fyzikálně ospravedlněn.

2. Největší výkon vodních elektráren je u přehrad, které soustřeďují vodu z velkého povodí. Zde se instaluje podle podmínek jedna nebo více turbín. Přehrady jsou v údolí, elektrárenské objekty nad horizont nevyčnívají. Vlivem akumulace vody vyrábíme elektřinu trvale, nikoliv jen v době, když prší.

Vítr nemůžeme akumulovat, elektřinu vyrábíme pouze když fouká. Zařízení musíme vztyčit na kopce nebo na taková místa v krajině, kde fouká nejvíce. Bohužel, tato místa jsou vidět zdaleka. Vzniká větrná farma, kterou bychom snad mohli přirovnat k množství malých vodních „neviditelných“ elektráren na řadě malých vodních toků v krajině.

3. U velkých ani malých vodních elektráren točící se turbíny nevidíme, jsou uschovány. Maximálně nás uchvátí pohyb vody ve vývařišti za turbínou. U větrné elektrárny je točící se větrné kolo nebo listy vrtule nejvýraznější upoutávkou v krajině.

4. Vítr nám přináší dešťová oblaka, bez kterých bychom neměli sladkou vodu v zemi ani v tocích. Proč využívat jen energii v „přinesené“ vodě a ne i tu, která tuto vodu „přinesla“? Využitelný energetický potenciál krajiny se bez dalších odpadů a emisí zvýší. Budeme méně závislí na „centru“ a dovozech.

Podobných srovnání bychom mohli nalézt více. Vadí tedy tvar VE a „pohyb krajiny“ nebo „pohyb v krajině“, na který nejsme zvyklí? Maximálně jsme zvyklí na prudce letící oblaka, kouř požáru, stopu za proudovým letadlem (tu již také bereme bez odporu jako nutné zlo).

Historicky nám nevadí, že se na kopcích vztyčovaly hradní nebo kostelní věže, rozhledny, triangulační věže, televizní vysílače, v rovinách zhruba totéž a navíc vysoké komíny, radiové vysílače, rušičky atd. V současnosti jsme si už zvykli na hustou síť stožárů pro operátory mobilních telefonů. A protože se firmy nemohou domluvit, budují si každý svůj stožár, i když stojí blízko u sebe. Mobilní telefony nám velmi usnadnily život, proto tyto stožáry tolerujeme.

Co když je odpor k VE skryt právě ve výše uvedené službě? Elektrické energie máme z klasických elektráren jaksi nadbytek, ještě ji vyvážíme, tak proč ji vyrábět v takových nových zařízeních, na která nejsme v krajině zvyklí? Kdybychom měli elektřiny nedostatek a východiskem by byly VE, určitě bychom je přijali za své, protože by nám opět zajišťovaly dostatek energie pro všechny stroje a spotřebiče, které nám tolik usnadňují život i práci.

Uvedené myšlenky můžeme podpořit na příkladu nového „mobilního“ stožáru na pokraji Českého ráje - viz obr. 1. Při jeho stavbě určitě nikdo neprotestoval. Kdyby se však na stožáru, který je mimochodem účinkem silného větru už částečně ohnutý - viz obr. 3, objevila větrná vrtule, protesty místních obyvatel i návštěvníků by byly určitě značné. Co kdyby částečný zisk z elektřiny byl pro obec finanční výpomocí za to, že se na stožár musíme dívat?

Určitě pomůže čas, snaha po lepším životním prostředí, konec fosilních paliv, energetická krize.

Nové generace dětí přijdou již do čisté zvelebené krajiny s VE a budou vše považovat za normální. Vývoj se nedá zastavit (pouze trochu regulovat). Proč by nemohly být větrné vrtule na všech stožárech, kde dostatečně fouká a kde to je technicky možné?

Foto:
- Nový stožár před hranicí CHKO Český ráj, v pozadí vpravo Trosky
- Detailní záběr zastavěného území
- Detail (ohnutého) stožáru

Ing. Jaroslav Peterka, CSc.

Seriál: Větrná energie, článek z roku 2003

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 204     ne: 183

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb