přeskočit na hlavní obsah

Hlodavci - nepříjemní spolubydlící

myši

Hlodavci – v mnoha ohledech zaslouží náš obdiv za své vlastnosti a schopnosti. Jako spolubydlící si je však nepřeje nikdo z nás. Hlodavci – myši, potkani a krysy s námi v nejrůznějších podobách žijí jak na venkově, tak ve velkých městech. Není troufalé tvrdit, že se s nimi setkal každý z nás.

Hlodavci jsou nejpočetnějším savčím řádem s téměř dvěma tisíci druhy. Jejich rozšíření je kosmopolitní, což znamená, že je nalezneme již ve všech světadílech, tedy i v Austrálii, kde se původně placentární savci nevyskytovali. Stejně tak se s nimi setkáme i na většině obydlených ostrovů. Tato skutečnost svědčí o jedné z jejich významných vlastností a sice schopnosti některých druhů žít v těsné blízkosti člověka, doslova sledovat lidskou činnost, cestovat s náklady potravin a různých surovin a tak zakládat nové kolonie a osídlovat nové stavby.

Člověku nablízku

Druhy, adaptované na život v těsné blízkosti člověka, či využívající prostředí, vytvořené člověkem, se nazývají synantropní. Toto označení má všeobecnou platnost a vztahuje se na všechny takto adaptované živočichy, rostliny a další organismy, včetně různého hmyzu, roztočů, plísní apod. Ze synantropních hlodavců, žijících na celém území našeho státu je nejvýznamnější potkan (Rattus norvegicus) a myš domácí (Mus musculus). Potkanovi podobná krysa (Rattus rattus) se vyskytuje pravidelně jen v severozápadních Čechách, přibližně mezi řekami Ohře a Labe, odkud svůj areál v posledních letech spíše rozšiřuje. Tyto druhy byly vývojem vybaveny řadou vlastností, které jim umožňují přizpůsobit se i velice extrémním podmínkám.

Hlodám, tedy jsem

Český název celého řádu je odvozen od hlodavých zubů, což jsou přeměněné řezáky s trvalým, neukončeným růstem. Ty slouží pouze k odkousnutí většího sousta, dále rozmělňovaného stoličkami na stravitelnou hmotu. Místo chybějících špičáků a třeňových zubů mají hlodavci mezi řezáky a stoličkami velkou mezeru, zvanou diastéma. Hlodáním se řezáky neustále doostřují, protože tvrdá sklovina, pokrývající jen jejich přední stranu, ubývá nejpomaleji. Přerostlé hlodáky by znemožnily dosednutí třecích ploch stoliček a zvíře by uhynulo hlady. Tímto lze vysvětlit jinak nepochopitelné hlodání evidentně nestravitelných předmětů, jako jsou tvrdé plasty, především izolace elektrických kabelů, dřevo a veškeré z něj lisované výrobky, umakart a další podobné hmoty. Potkanům a krysám neodolají ani lehké kovy a jejich slitiny. V extrémních případech neobstojí ani glazované obkládačky a ostatní stavební materiály. Při hlodání nestravitelných předmětů, tedy jakési zubní hygieně, zakrývají hlodavci diastému pohyblivými pysky, takže jim takový materiál za hlodáky odpadává, aniž se dostává do ústní dutiny. Proto jsou úsměvná prohlášení některých výrobců stavebních hmot a materiálů o odolnosti vůči hlodavcům, odůvodňovaná použitím nestravitelných a chuťově odpuzujících látek.

Myško, myško, kde přebýváš?

V budovách překvapují hlodavci i výběrem stanovišť pro úkryty, zásobárny i hnízda. Přitahují je veškeré materiály používané pro tepelnou izolaci, včetně skelných a čedičových vat ve všech provedeních. K dosažení optimálních stanovišť využívají i svých mimořádných pohybových schopností.

Myš domácí vyleze po hrubé omítce, pnoucí vegetaci, nebo po trubkách a kabelech i do vyšších pater budov a protáhne se skulinou i 15 mm širokou, tedy se snadno ukryje za nepřiléhajícími lištami, podlahovou krytinou v rozích místností, za obložením apod. Její stanoviště mohou být v konstrukci podlah, stěn i stropů od sklepů až po půdy. Díky svému původu ve stepních oblastech mírného pásma upřednostňuje spíše teplá a suchá místa, ale důkazem přizpůsobivosti tohoto druhu jsou populace trvale žijící v mrazírnách, při teplotách okolo –18 oC, kde konzumují pouze vysoce kalorický tuk a maso skladovaných zvířat. Vyskytují se i v bytech nájemníků s nižší hygienickou úrovní. Nejčastěji však v potravinářských provozech. Zcela novým fenoménem jsou gigantické sklady a prodejny různých obchodních řetězců, kam jsou myši přiváženy intenzivním pohybem zboží, který je současně zdrojem papírových obalů, ideálního stavebního materiálu pro hnízda. Myši pro svou malou velikost a dočasnou nenápadnost mohou na rozdíl od potkanů déle unikat pozornosti a stačí se nepozorovaně v ideálních podmínkách namnožit. Tehdy na sebe již mohou upozornit mimo jiné i svým typickým, acetoamidovým zápachem, jehož zdrojem jsou obě pohlaví, především však samci.

Potkan – zdatný sportovec

Potkan je původem z chladných bažinatých oblastí východní Asie, je schopen vyrýt v krátké době hluboké, několik metrů dlouhé podzemní nory o průměru 5, v ústí i 10 a více centimetrů. Typickými známkami výskytu jsou obryté kanalizační šachty a trávníky s četnými norami na sídlištích a v předzahrádkách vícepodlažních domů. Výborně plave a potápí se, je schopen proplavat i klozetovým sifonem, pokud se k němu dostane, především v suterénních podlažích. Obratně však vyleze i po trubkách technickým koridorem do vyšších pater, například v panelových domech, kde nebývají po výměně stoupaček pečlivě oddělována jednotlivá patra.

Jeho hlavní výskyt je v objektech zemědělské výroby a na neřízených skládkách. V komunální sféře pak hlavně v městských kanalizacích, odkud se díky jejich často neutěšenému stavu dostává do sklepů obytných domů, případně dalších přilehlých prostor.

Krysa obytné domy nehledá

Krysa je původem stromový druh ze subtropických a tropických oblastí, vyhledává teplá a suchá stanoviště a proto je v našich podmínkách vázána výhradně na budovy. V norách a podzemí se vyskytuje zřídka a jen při přemnožení. Obratně šplhá a leze po všem, co vede vzhůru a v budovách jí nalezneme v izolaci potrubí, v mezistěnách, stropních konstrukcích, elektrických rozvaděčích apod. Typickým místem výskytu jsou zemědělské provozy typu sýpek, sladoven, sušárny ovoce ale i objekty živočišné výroby. Obytné domy osídluje doposud jen výjimečně – v případech sníženého hygienického standardu dané lokality.

Stavby nejen pro lidi

Společným znakem všech tří hlavních synantropních druhů hlodavců je všežravost, tzn. schopnost konzumovat veškeré primární produkty rostlinného i živočišného původu, suroviny, polotovary i hotové potraviny, které lidé vyrábí a skladují. Protože lidské stavby většinou nabízejí i podmínky pro vytváření vhodných úkrytů, jsou splněny základní dva faktory pro výskyt jakýchkoliv organismů – tedy zdroj potravy a bezpečná a klimaticky vhodná stanoviště. Přiznejme si však, že tato neutěšená situace je často výsledkem práce architektů a stavitelů, kteří se naučili dimenzovat a plánovat stavby pro lidi, ale neberou v úvahu skutečnou situaci. Činností člověka totiž dochází často k nepřirozené koncentraci některých druhů, které jsou díky svému přemnožení na nevhodném místě považovány za škodlivé. Vlivem neznalosti biologie a schopností těchto zvířat objevujeme pak v budovách různé prostory, dostupné škůdcům, nebo jiným nežádoucím živočichům, ale nepřizpůsobené k provádění účinných asanačních zákroků. Přítomnost hlodavců se prozradí především trusem, kterého během dne produkují značné množství. Pro každý z uvedených druhů je typický jeho tvar i velikost.

Deratizace – poznáme kvalitně odvedenou práci?

K potlačení výskytu hlodavců pomocí preventivních i represivních opatření slouží činnost označovaná jako deratizace. Má-li být skutečně účinná, vyžaduje vzhledem ke schopnostem hlodavců důsledné a pečlivé provádění. V současnosti již existuje řada různých přípravků a postupů, takže je možné účinně a přitom bezpečně deratizovat i ty nejnáročnější provozy. Bohužel i zde však platí pravidlo, že úroveň každé práce je přiměřená její kontrole. V komunální sféře jsou vlivem řady faktorů takovéto kontroly spíše vzácností, a proto jsou některé lokality v trvale neutěšeném stavu. Snad by se tato situace dala řešit zvýšenou informovaností veřejnosti, která by měla právo vědět, jakou úroveň služeb za své peníze z daní či z nájmů dostává. Problematika je však obsáhlá a vyžádala by si samostatný článek, což závisí na zájmu čtenářů a záměrech redakce.

Co o nich víme

* Žijí v rodinných společenstvech, tvořících až tisícihlavé kolonie.         
* Samice dospívají ve dvou měsících, jsou březí tři týdny a mohou být oplozeny již 24 hod. po porodu - během svého života se dočkají až stovek potomků.
* Mají jídelníček totožný s lidmi.
* Jejich spotřeba je však jen zlomkem toho, co znehodnotí.
* Znehodnocené stavební izolace způsobují velké tepelné ztráty v budovách.
* Poškozené elektroinstalace bývají častým zdrojem požárů budov a vozidel.
* Pro člověka i chovaná zvířata mohou být zdrojem závažných chorob.

Text a foto: doc. RNDr. Pavel Rödl, CSc., Státní zdravotní ústav, Praha

zdroj: PANEL PLUS

Líbil se vám článek?

ano: 308     ne: 262

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb