přeskočit na hlavní obsah

Historická svítidla pro výklady - II. část

/up/images/featured/images/Historicka_svitidla_pro_vyklady_033.png

Nabídka v meziválečném Československu

V první části článku mohli čtenáři sledovat, jak se postupně zdokonalovala svítidla pro výlohy. V jeho druhé části budou představeni někteří z výrobců specializovaných reflektorových svítidel určených pro osvětlení výloh, jejichž produkce byla v 20. a 30. letech dvacátého století na trhu. Budou zde uvedeny také některé základní technické parametry tě chto svítidel i světelné zdroje, které byly pro tato svítidla doporučovány. Dnes již takováto svítidla nejsou v provozu a dochovalo se jich jen málo, při seznamování s nimi často zbývají jen obrázky a popisy. Zmiňovaná svítidla byla tehdy zpravidla obecně označována jako „reflektory“.

V meziválečném Československu bylo možné koupit kovová reflektorová svítidla pro výlohy se stříbřenými reflexními vrstvami chráněnými dodatečnou ochrannou skleněnou vrstvou proti odlupování a proti vlivu tepla, na trhu byla stále i svítidla označovaná jako „zrcadlové reflektory“ z foukaného dvojdutého či jednoduchého nebroušeného i broušeného skla, svítidla pro výlohy k upevnění na stěnu či strop nebo svítidla určená k postavení na dno výlohy. Ke koupi byly „reflektory s pevnými úchyty“ i „reflektory s pohyblivými klouby“. Vnitřní stěna reflektoru všech těchto specializovaných svítidel (i těch nejlevnějších) byla upravena tak, aby se světlo tříštilo a rozptylovalo. Tohoto efektu bylo dosahováno rýhováním, profilováním nebo matováním odrazné plochy (pozn. red.: Účelem vzorování odrazných ploch je zajistit rovnoměrné rozložení osvětlení na ploše bez světlejších a tmavších skvrn způsobených tvarem svíticího tělesa zdroje, což se dělá  i dnes.). Svítidla pro výlohy byla dodávána buď bez krycích skel nebo s nimi. Již ve 30. letech byly na trhu „zhášecí žárovky s proměnlivou elektrickou vodivostí“ (pozn. red.: Podle sdělení Ing. Vladimíra Dvořáčka z firmy S Lamp se pravděpodobně jednalo o dvojvláknové žárovky, u nichž se mechanickým přepínáním v patici napájelo jedno nebo druhé vlákno, nebo obě vlákna v sérii.) a k dispozici byly také tepelné spínače a spínače s hodinovými strojky.

Když se v meziválečném Československu obchodník rozhodl pro zřízení moderního osvětlení výkladu s využitím speciálních reflektorových svítidel, mohl vybírat z nabídky mnoha zahraničních i domácích firem. Ze zahraničních výrobků byly na trhu např. americká reflektorová svítidla (např. značky Sterling od firmy  Ericsson), německá i nizozemská reflektorová svítidla od firmy Philips. V nabídce firmy Philips byla od 20. let např. stříbřitě pokovená reflektorová svítidla značky Philiray či kovová reflektorová svítidla s vnitřní vrstvou bílé barvy značky Philuma a Philuma jr.

Domácí firmy ale rozhodně nestály stranou. Jedním z prvních výrobců svítidel určených speciálně pro výkladní skříně byla česká továrna zrcadlových reflektorů Helax, Praha, jejímž majitelem byl Artur Palme. Ta dodávala pestrou škálu stropních (pevných) i šikmých (směrovatelných) reflektorových svítidel. Její nabídka je však známa jen omezeně. Dominantní postavení měla i na trhu svítidel pro výlohy velká firma Josef Inwald, sklárny a rafinerie, Praha-Zlíchov, která v mnoha ohledech udávala směr vývoje i v tomto oboru osvětlovací techniky. Mimo jiné využívala v Praze první československou světelnětechnickou laboratoř, kde byla vyvíjena i svítidla pro výlohy. U nich firma kladla důraz zejména na jejich maximální jednoduchost a možnost snadno s nimi manipulovat při úpravách výloh. Vydávala i zjednodušené návody pro majitele obchodů, jak správně osvětlovat výklady. Propagační činnost především této firmy ovlivnila rozvoj používání specializovaných svítidel do výloh, protože, jak se lze dočíst v jednom z jejích reklamních prospektů, „dobré osvětlení výkladu se podle nabytých zkušeností vyplácí mnohonásobně“.

Firma Inwald po roce 1918 vyvíjela vlastní reflektorová kovová  svítidla se zrcadlovými vrstvami. Ve 20. a zejména 30. letech dvacátého století se nejrozšířenějšími stala její výlohová svítidla vyvíjená v rámci řady Modul-Inwald, jejímž návrhářem byl Ing. Miloslav  Prokop. Tato řada reflektorových i dalších svítidel se vyznačovala mnohostrannou variabilitou  jednotlivých prvků. V oboru osvětlování výloh to byla reflektorová svítidla několika typových řad. Řada Modul R zahrnovala „zrcadlové reflektory pro přímé osvětlení“ s montážemi z lesklého niklu, které byly dodávány ve třech průměrech (170, 220 a 300 mm) a ve čtyřech variantách – pevné nástropní svítidlo, nástropní svítidlo na kloubu, závěsné svítidlo a stahovací závěsné svítidlo. Všechna svítidla byla v základním modelu k dispozici bez skleněných krytů. Bylo ale možné si je objednat, navíc i s doplňkovými kroužky uchycenými třemi ocelovými pery a skleněným krytem z křišťálového nebo lehce zakaleného opálového  skla, dále ve třech variantách pro různé typy žárovek (25 až 75 W, 100 až 200 W, 300 a 500 W – poslední s objímkou Goliáš E40). Jen v této modelové (či snad lépe modulové!) řadě R bylo možné zkombinovat 48 různých typů svítidel pro konkrétní použití. Každé svítidlo bylo opatřeno držáky, které umožňovaly nastavení polohy žárovky.

Další možnosti pro osvětlování výkladů skýtaly řady Modul T – stropní „šikmé zrcadlové reflektory“ a Modul O 3 – „ozařovací zrcadlové reflektory“ se stojany nebo třmeny k upevnění ve spodní části výloh, určené k osvětlování vystaveného zboží zdola či ze strany (reflektorová svítidla této řady byla používána i v divadlech, fotoateliérech apod.). I zde byly možnosti násobeny, podobně jako u řady R, různými variantami. Například reflektorová svítidla T 2 byla určena pro středně hluboké a mělké výklady a byla dodávána ve dvou základních variantách – nástropní pevné a nástropní s kloubem a ve variantách podobně jako řada R. Pro „zrcadlové reflektory“ řady Inwald byly charakteristické kryty ze železného plechu s vnitřní stěnou tvořenou zapuštěnými nepravidelnými, vedle sebe poskládanými reliéfními oválky přibližně stejné velikosti. Pro tuto reflexní vrstvu byly doporučovány žárovky z čirého skla nebo lehce matované žárovky, zcela nevhodné byly žárovky z opálového skla, kdy velký rozptyl světla zabraňoval intenzivnímu osvětlení vystaveného zboží. Pořízení reflektorových svítidel pro osvětlení výloh nebylo levné, ceny jejich základních variant bez skel se ve 30. letech pohybovaly v mezi  100 až 500 Kč.

Mnoho různých typů reflektorů dodávala ve 30. letech dvacátého století také pražská firma Dural – zrcadlení a pokovování skla, kom. spol., v Praze-Karlíně. Tato společnost se věnovala instalacím svítidel do výloh a součástí její nabídky byly i „polární diagramy“, ukazující rozložení světla při použití jejích konkrétních výrobků. Ze specializovaných produktů určených pro výlohy je třeba na prvním místě zmínit její nejúspěšnější řadu svítidel pro výkladní skříně – Dural R. Základem této řady byl „šikmý výkladní reflektor Dural R 1“. Šlo o reflektorové svítidlo s krytem z profilovaného železného plechu s ostře zalomenými žebry o průměru reflektoru zhruba 230 × 240 mm, na vnitřní straně zrcadleným a na vnější pokoveným a zasazeným v mosazné montáži (armatuře), který byl opatřen posuvnou objímkou a byl doporučován pro žárovky 150 až 300 W. Jeho celková výška byla 340 mm a hmotnost asi 1,2 kg. Toto reflektorové svítidlo bylo určeno především pro vysoké a mělké výkladní skříně. Pro nízké a hluboké výkladní skříně byl využíván šikmý reflektor Dural R 48 (jeho varianta byla R 49), opět z profilovaného železného plechu s vnitřní stěnou dezénovanou do nepravidelných drobných oblázků a také šikmý reflektor Dural R 50 z železného plechu vytvarovaného do zaoblených žeber. Komplikovanějším typem svítidla pro výkladní skříně (a jeviště) bylo zvonové zrcadlo Dural s třmenem a vyměnitelnou barevnou vložkou. To bylo dodáváno ve dvou průměrech 240 a 320 mm, jeho hmotnost byla 1,6, resp. 2,7 kg a doporučeny byly žárovky 75 až 150 W, resp. 200 až 300 W.

Jenom firma Dural ale dodávala i další svítidla pro osvětlení výloh. Byla to např. zvonová zrcadla Dural, tedy reflektorová svítidla s vnějším pláštěm z hladkého černě lakovaného železného plechu o průměru 240, 320 a 400 mm pro žárovky 75 až 750 W (typová řada V 240, V 320 a V 400). Tato reflektorová svítidla byla určena nejen pro výlohy, ale také pro venkovní osvětlení budov a vnitřní osvětlení vyšších prostor. Mohla být instalována svisle nebo v šikmé poloze. Dalším podobným svítidlem bylo zvonové zrcadlo Dural s třemenem U 5, U 6, který umožňoval snadné směrování. Toto svítidlo  bylo vyráběno v průměrech 240  a 320 mm a světelný zdroj zde byl překryt stupňovitě profilovaným průhledným skleněným krytem (bylo dodáváno i bez krytu), jeho celková výška byla 410, resp. 510 mm a hmotnost 1,5, resp. 2,6 kg. Velmi výkonným svítidlem pro výlohy byl další z výrobků firmy Dural: parabolické zrcadlo Dural s kloubem S 8, reflektorové svítidlo o průměru 280 mm a výšce 450 mm, které bylo překryto rovněž stupňovitě profilovaným skleněným krytem. Bylo používáno i na operačních sálech. Ani tímto svítidlem se ale nabídka karlínské firmy Dural pro obchodníky nevyčerpala, zejména řada  Dural R nabízela mnoho nejrůznějších variant od R 1 až po R 61. Z dalších firem lze zmínit např. rafinerii skla firmy Bratři Helzelové v Chřibské u České Lípy, která nabízela „zrcadlové reflektory“ a reflektorová svítidla napodobující denní světlo; dále rafinerii skla firmy Kajetan May & Söhne z Práchně, pražské družstvo Napako a mnoho dalších.  Firmy vyráběly také speciální polotovary pro výrobu reflektorových svítidel – např. firma Rudolf Friedrich z Tanvaldu  v Jizerských horách dodávala ve 30. letech dvacátého století skleněné reflektory. Konkurence v oboru svítidel pro výlohy tedy byla velká.

Již ve 20. a 30. letech dvacátého století bylo nutné při osvětlování výloh dbát nejen na úspornost světelných zdrojů, ale i na druh žárovky. Například okolo roku 1930 byly na trhu různobarevné elektrické žárovky, jejichž použitím samostatně či v kombinaci bylo možné nasvítit výklad tak, aby např. potravinářské zboží vypadalo čerstvěji a lákavěji. Dále to byly speciální žárovky, které dávaly v interiéru světlo příbuzné dennímu světlu. Byly to i žárovky s barevnými trubicemi, které tvořily písmena. Specializované světelné zdroje určené pro výklady a obchody vyráběla a do českých zemí dodávala většina producentů žárovek – např. Philips, Inwald, Osram. Od firmy Philips to ve 20. letech byly např. ozdobné žárovky s opálovým pestrým sklem označované obchodním názvem Albasta či žárovky pro dosažení denního světla. Krátký dovětek Mezi vydáním první a druhé části tohoto malého seriálu o svítidlech pro výlohy jsem při zcela jiném výzkumu narazila na mimořádně zajímavou informaci o tom, že již v roce 1851 vystavila londýnská firma Edward Varnish & Co. na první světové výstavě v Londýně reflektorová svítidla ze stříbřeného dvojdutého skla určená  pro slavnostní osvětlení (v této době plynové). Další zprávy o těchto svítidlech se ale zatím nepodařilo vypátrat.

PhDr. Jitka Lněničková

převzato s časopisu Světlo­­   

Líbil se vám článek?

ano: 203     ne: 202

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb