přeskočit na hlavní obsah

Halladayova turbina

/up/images/featured/images/Halladayova_turbina_0.png

UNIKÁTNÍ VĚTRNÁ TURBÍNA A JEJÍ REPLIKY

Využívání větrné energie k mechanické práci sahá již do „šera věků“ – možná ještě před začátek našeho letopočtu. Rotory „větrníků“ převáděly energii větru na rotační pohyb, využitelný pro pohon mlýnských kamenů, ale i pro lisování olejů ze semen, pro řezání dřeva, pro čerpání vody, drcení koření nebo i k pohonu těžních zařízení. Byly tvořeny převážně čtyřmi, někdy ale i pěti, šesti i osmi křídly. Regulace otáček větrných mlýnů byla prováděna nejen jejich natáčením proti větru, ale i změnou účinné plochy „křídel“ přidáváním a ubíráním výplní nebo navíjením či odvíjením textilních trojúhelníkových plachet rotorů. Taková regulace však byla dost zdlouhavá a pracná, což snižovalo celkovou účinnost zařízení, nebo naopak - při náhlém zesílení větru - celé mlýny ohrožovalo neuregulovatelnými otáčkami, které už nebylo možné vnitřní brzdou snížit a v nejednom případě pak došlo i k požáru dřevěného zařízení mlýna.

Tento vážný nedostatek klasických větrných motorů se snažil odstranit svým vynálezem Američan Daniel Halladay (nar. 1826), vyučený strojník a mechanik. Hledal pro větrné motory, které tou dobou měly v Americe především podobu větrných kol, pohánějících větrná čerpadla a regulovaná opět jen natáčením kol proti větru, účinnější způsob regulace. Sestrojil větrné kolo s novým systémem natáčení (sklápění) lopatek, které měly spíš podobu žaluzií, ovládaných společně centrální pákou. Jejich naklápěním se snižovala účinná plocha rotoru a tak bylo možné kdykoliv regulovat rychlost otáček i během chodu zařízení.

Nový systém regulace větrného motoru byl v Americe patentován 29. srpna roku 1854 a již 7. října 1854 byl princip zařízení publikován v časopise Scientific American. Halladay svého vynálezu dokázal podnikatelsky využít, když založil roku 1855 „Halladay Wind Mill Company“. Tento vynález tak vlastně mohl v loňském roce oslavit 150 let od svého vzniku. Roku 1877 zažily Halladayovy větrné motory velký úspěch na světové výstavě ve Philadelphii - a téhož roku byly vystaveny i u nás.

Ještě koncem 18. století byly tři rotory s Halladayovými turbinami instalovány na větrných mlýnech nedaleko Brna v obcích Sivice – Pozořice, Tvarožná a Ruprechtov. Nejdéle vydržela turbína na mlýně v Ruprechtově, která pracovala do poloviny 20. století. Pak však „znárodněný“ mlýn v péči JZD chátral a jeho zařízení se rozpadalo. O záchranu unikátní – a v Evropě pravděpodobně jediné, alespoň částečně dochované Halladayovy turbíny – se postarala vnučka původního majitele, ing. arch. Blanka Sládková se svým manželem, rovněž architektem, která mlýn získala zpět do vlastnictví.

Turbína na ruprechtovském „větřáku“ má úctyhodné rozměry: její průměr je 10 metrů, osa je ve výšce 16 metrů a hmotnost turbíny činí asi 2 tuny. Protože se vnitřní zařízení mlýna dochovalo jen částečně, byl interiér přebudován s maximálním využitím původních prvků i částí technologie na rekreační objekt. Mimo sezónu však je možné mlýn navštívit i jako technickou památku, byly v něm uspořádány výstavy o větrných mlýnech i o samotné historii Halladayovy turbíny.

Unikátní turbína se v dalších letech dočkala dvou replik. Jako poutač a současně zdroj elektrické energie pro ohřev teplé vody ji u svého areálu postavila znojemská firma ČAS u benzinové pumpy u silnice od Brna, těsně před Znojmem vlevo. Tato turbína je umístěna na netypickém 12 metrů vysokém stožáru, její průměr je 8 metrů a je k ní připojen 6 kW generátor jako zdroj elektrické energie pro odporový ohřev vody. Další replika Halladayovy turbíny s funkcí poutače otáčí svým rotorem na dvacet metrů vysokém příhradovém stožáru v areálu nákupní zóny u dálnice vedoucí z Olomouce do Lipníka u Velkého Týnce. Ta je poměrně dobře viditelná uprostřed roviny severního okraje Hané a možná by bylo vhodné použít jí ipro měření větrných poměrů a potenciálu větru pro energetické využití v této lokalitě. V Česku tak jsou tak na pouhých 150 kilometrech trasy mezi Znojmem, Ruprechtovem a Olomoucí nyní instalovány tři unikátní a funkční Halladayovy turbíny, které pravděpodobně nemají v Evropě obdobu.

Foto:
- Větrný mlýn v Ruprechtově s původní Halladayovou turbínou na dobové fotografii (kolem roku 1930). Foto archiv.
- Stav mlýna a jeho turbíny před navrácením potomkům původního majitele.
- Větrný mlýn v Ruprechtově s renovovanou Halladayovou turbínou v současnosti.
- Princip regulace otáček sklápěním „žaluzií“ je patrný na modelu Halladayovy turbíny.
- Detail konstrukce a ovládání žaluzií na rotoru Halladayovy turbíny větrného mlýna v Ruprechtově.
- Replika Halladayovy turbíny u Znojma, použitá k pohonu 6 kW generátoru.
- Další replika Halladayovy turbíny u Olomouce.

Text a foto: Ing. Břetislav Koč

Seriál: Větrná energie, článek z roku 2005

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 335     ne: 264

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb