přeskočit na hlavní obsah

Fotovoltaika a zákony

/up/images/featured/images/fotovoltaika_azakony_0.png

Fotovoltaika ve vazbě na stavební zákon a předpisy související

Stavební úřad je jednou z nejdůležitějších institucí, kde investor předkládá svůj projekt k budoucí realizaci. Nemusíme připomínat, že projekt musí být řádně připraven a předkladatel musí počítat se zákonnou lhůtou k jeho vyřízení. Týká se to všech projektů, všech technologií, tedy i fotovoltaických panelů na střechách a fotovoltaických elektráren na pozemcích.

Z hlediska umístění a povolení nastávají tyto případy:

1.    Zařízení pro výrobu elektrické energie jako součást technického vybavení nové stavby - podléhá režimu projednání povolované stavby (budovy).

2.    Zařízení pro výrobu el. energie instalované do střešního pláště, pokud nedochází ke zvýšení ani rozšíření stavby je možno považovat za stavební úpravu, která nevyžaduje podle § 81 odst. 3 písm. a) stavebního zákona územní rozhodnutí ani územní souhlas. Ve vazbě na ustanovení § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona vyžadují ohlášení stavebnímu úřadu nebo stavební povolení. Stavební povolení může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou nebo certifikátem autorizovaného inspektora.

3.    Zařízení pro výrobu el. energie instalované na pozemku § 103 odst. 1 písm. b) bod 4 SZ vyžaduje územní rozhodnutí nebo za podmínek § 96 stavebního zákona územní souhlas a stavební povolení

Fotovoltaické elektrárny

zařízením technické infrastruktury,

•    jedná se o zařízení pro výrobu,
•    možnost umístění pouze do zón určených územním plánem pro výrobu - viz metodický pokyn MMR ČR,
•    vyžadují územní rozhodnutí a stavební povolení,
nebo
•    uzavření veřejnoprávních smluv nahrazujících územní rozhodnutí § 78 odst. 3, 4, 5 SZ a stavební povolení § 116 SZ,
•    stavební povolaní je možno nahradit certifikátem autorizovaného inspektora podle § 117 stavebního zákona.

Výše uvedený výčet není možno považovat za úplný a byl upraven podle metodické pomůcky Ministerstva pro místní rozvoj k umisťování povolování a užívání fotovoltaických staveb a zařízení, která byla dne 26. 1. 2009 zveřejněna na internetových stránkách MMR. Tuto pomůcku odkazuji všem investorům k pozornosti, neboť vzhledem k její elektronické přístupnosti pro veřejnost by nebylo účelné pomůcku opisovat. Považuji však za účelné upozornit na některé problémy vyskytující se v průběhu projednávání těchto staveb a zařízení.

Především bych chtěla upozornit na nutnost pečlivého zvážení souladu záměru investora s platnou územně plánovací dokumentací obcí a to před koupí pozemků pro zamýšlený záměr výstavby fotovoltaické elektrárny. Pro úspěšné dosažení umístění fotovoltaické elektrárny totiž v mnoha případech nepostačí pouze zjištění, že investorem vyhlédnuté pozemky jsou v územním plánu obce zařazeny do ploch pro výrobu. Je nutno pečlivě zkoumat, jak je v územním plánu regulativ výroby popsán. V praxi se již vyskytly případy, kdy znění regulativu ploch pro výrobu umístění fotovoltaické elektrárny neumožňovalo.

Dále je nutno upozornit na nutnost získání kladného závazného stanoviska příslušného orgánu ochrany životního prostředí z hlediska zákona 114/1992 Sb., o    ochraně přírody a krajiny v platném znění a zejména na nutnost získání souhlasu s dočasným odnětím pozemku zemědělskému půdnímu fondu podle zákona č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF, vyhl. č. 13/1994 Sb., a metodického pokynu MŽP ČR OOLP/1067/96 z 1.10.1996. K tomu je nutno podotknout, že orgány ochrany životního prostředí trvají na dočasném odnětí celé plochy zasažené fotovoltaickými panely a to i    když půda pod těmito panely zůstane zemědělsky obdělavatelná.

V neposlední řadě upozorňuji na možná rizika při nahrazování příslušných rozhodnutí stavebního úřadu:

1. veřejnoprávní smlouvou (možnost nahradit územnírozhodnutí a stavební povolení). V tomto případě se jedná o uzavření veřejnoprávní smlouvy stavebníka se stavebním úřadem za podmínek podle ustanovení § 161 až 168 správního řádu. Je nutno mít na paměti, že všechny subjekty, které by byly v příslušném řízení před stavebním úřadem účastníky, jsou při uzavírání veřejnoprávní smlouvy tzv. třetími osobami a je vyžadován jejich souhlas s uzavřením a zněním veřejnoprávní smlouvy. Při uzavření veřejnoprávní smlouvy existují dva milníky a to samotné uzavření smlouvy a dále nabytí účinnosti této smlouvy.

V    praxi již došlo k případům, že smlouva sice byla uzavřena, ale nenabyla účinnosti a to zejména pro opomenutí některé třetí osoby. Považuji za nutné upozornit, že nahrazení rozhodnutí stavebního úřadu veřejnoprávní smlouvou může být za určitých okolností mnohem rychlejší, ale poskytuje stavebníkovi menší právní jistotu.

Zákonnost správního rozhodnutí je totiž podle správního řádu přezkoumatelná a rozhodnutí je možno zrušit pouze do 15ti měsíců ode dne nabytí jeho právní moci.

Přezkoumání zákonnosti veřejnoprávní smlouvy je možné neomezeně. I když přezkoumávající správní orgán bude vždy v souladu s požadavkem správního řádu dbát na ochranu práv stavebníka nabytých v dobré víře, určité nebezpečí zde přesto trvá.

2.    certifikátem autorizovaného inspektora (možnost nahradit stavební povolení a kolaudační souhlas) V    tomto případě se jedná o smluvní vztah mezi stavebníkem a autorizovaným inspektorem. Certifikát autorizovaného inspektora není úkonem správního orgánu (i když mu byly stavebním zákonem určité pravomoci svěřeny) a není proto nadán tzv. presumpcí správnosti jako rozhodnutí správního orgánu.

Velkou novelou stavebního zákona je navrhována přezkoumatelnost těchto certifikátů a tato přezkoumatelnos není časově omezena. Tedy i v tomto případě může být rychlost vyřízení vykoupena menší právní jistotou.

Ing. Oldřiška Soppeová
---

Metodická Pomůcka Ministerstva Pro Místní Rozvoj

Fotovoltaické systémy

Síťové systémy (on-grid) - systémy připojené k síti jsou nejvíce uplatňovány v oblastech s hustou sítí elektrických rozvodů. Připojení k síti podléhá schvalovacímu řízení u rozvodných závodů. Špičkový výkon fotovoltaických systémů připojených k rozvodné síti je v rozmezí jednotek kilowatt až jednotek megawatt.

Možnosti aplikace: střechy rodinných domů 1- 10 kWp, fasády a střechy administrativních budov 10 kWp - stovky kWp, fotovoltaické elektrárny na volné ploše atd.

Ostrovní systémy (off-grid) - nejsou připojené na síť, používají se všude tam, kde není k dispozici rozvodná síť a kde je potřeba střídavého napětí 230 V. Obvykle jsou ostrovní systémy instalovány na místech, kde není účelné anebo není možné vybudovat elektrickou přípojku. Náklady na vybudování přípojky jsou srovnatelné (nebo vyšší) s náklady na fotovoltaický systém (vzdálenost k rozvodné síti je více než 500 - 1 000 m).

Systémy připojené na síť (on-grid)

Fotovoltaické (sluneční) elektrárny, solární parky - velké systémy o výkonech v řádech desítek kWp až stovek MWp, které jsou výkonnostně limitovány výhradně velikostí a charakterem (sklonem) pozemku a dále dostupností dostatečně kapacitní elektrické přípojky (vedení 22 kV, 35 kV nebo 110 kV) pro dodávání energie do rozvodné sítě nebo do regionální distribuční sítě. Plocha panelů o nominálním výkonu 1 kWp činí přibližně 8 m2 (mono nebo polykrystalických), plocha potřebného pozemku pod panely je v případě budování v několika řadách přibližně 2,5 násobek plochy panelů.

Menší systémy připojené na síť - menší systémy připojené na síť, jejichž výkon se pohybuje zpravidla v řádech jednotek až desítek kWp. Systémy připojené na síť jsou zpravidla budovány na rodinných domech nebo v průmyslových objektech, přičemž energie vyrobená systémem je buďto spotřebována přímo v daném objektu a případné přebytky jsou prodány do distribuční sítě, nebo je systém určen výhradně k výrobě a dodávání za výkupní cenu do distribuční sítě, tedy bez žádné vlastní spotřeby v místě instalace (ta probíhá po jiné linii).

Umisťování, povolování a užívání fotovoltaických systémů

Stavba nebo zařízení sloužící pro výrobu elektrické energie ze zdrojů slunečního záření jako obnovitelného zdroje je ve smyslu ustanovení § 2 odst. 2 písm. a) bod 20. energetického zákona výrobnou elektřiny. Výroba elektřiny je podnikáním podle § 3 odst. 1 energetického zákona. Ve smyslu § 2 odst. 1 písm. k) bod 2. a § 3 odst. 2 stavebního zákona nelze stavbu nebo výrobní zařízení pro výrobu elektrické energie z obnovitelných zdrojů považovat za veřejnou technickou infrastrukturu, v důsledku toho není možné při posuzování záměru využít např. ustanovení § 18 odst. 6 stavebního zákona a umístit výrobnu elektřiny na nezastavitelných pozemcích [§ 2 odst. 1 písm. e) stavebního zákona].

Stavbu nebo výrobní zařízení z obnovitelných zdrojů nelze v žádném případě považovat za „zařízení, které je součástí nebo příslušenstvím energetické soustavy" ve smyslu ustanovení § 103 odst. 1 písm. b) bod 4. stavebního zákona.

Umístění

A)    Na území obce, která nemá platný územní plán

1.    Na pozemku v nezastavěném území Podle § 18 odst. 5 a § 188a stavebního zákona nelze na pozemcích umístit FVE.

2.    Na pozemku v zastavěném území Podle § 20 odst. 2 vyhlášky č. 501/2006 Sb., ve znění vyhlášky č. 269/2009 Sb., lze v zastavěném území obce, která nemá územní plán, územní plán obce, regulační plán nebo územně plánovací dokumentaci sídelního útvaru nebo zóny, vymezovat pozemky a umisťovat stavby pro bydlení, pro rodinnou rekreaci, pro stavby občanského vybavení souvisejícího a slučitelného s bydlením a rekreací, a pro stavby dopravní a technické infrastruktury a pozemky veřejných prostranství; vymezování jiných pozemků a umisťování dalších staveb na nich je možné, jen pokud tyto stavby nesnižují kvalitu životního prostředí nad limitní hodnoty stanovené jinými právními předpisy. Při splnění podmínek tohoto ustanovení lze stavbu FVE umístit. Umístění vyžaduje vydání územního rozhodnutí. Územní rozhodnutí je možné nahradit veřejnoprávní smlouvou. Postupuje se podle § 76 a násl. stavebního zákona.

B)    Na území obce, která má platný územní plán

Závaznost územního plánu pro rozhodování v území, zejména pro vydávání územních rozhodnutí, je stanovena v § 43 odst. 5 stavebního zákona. Územní plán z hlediska cílů územního plánování v tomto směru stanoví hlavní, přípustné, nepřípustné, popřípadě podmíněně přípustné využití konkrétních ploch daného území. Umístění FVE je možné především v plochách výroby a v plochách smíšených výrobních, pokud jsou vymezeny územním plánem. Pokud záměr není uveden v přípustném, nepřípustném ani podmíněném využití, posuzuje jej stavební úřad z hlediska jeho slučitelnosti s funkcí hlavní.

1.    Na pozemku v nezastavěném území

Ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona se uplatní i v obcích, které mají územní plán. Územní plán nemůže jít nad rámec ustanovení § 18 odst. 5 stavebního zákona. Může pouze „zpřísnit" možnost umisťování staveb v ustanovení uvedených. Podle § 18 odst. 5 stavebního zákona nelze na pozemcích umístit FVE.

2.    Na pozemku v zastavěném území a v zastavitelné ploše

Stavby FVE lze umístit pouze v souladu s územním plánem. Umístění vyžaduje vydání územního rozhodnutí. Územní rozhodnutí lze nahradit veřejnoprávní smlouvou. Postupuje se podle § 76 a násl. stavebního zákona.

Provedení

Provedení FVE vyžaduje vydání stavebního povolení, které může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 116 stavebního zákona) nebo certifikátem autorizovaného inspektora, pokud nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení (§ 117 odst. 1 stavebního zákona).

Užívání

Užívání FVE vyžaduje kolaudační souhlas

Menší fotovoltaické systémy připojené na síť a ostrovní systémy instalované na zastavěném stavebním pozemku

Zásobování stavby elektrickou energií patří mezi technická zařízení stavby, je její nedílnou součástí a spolu s dalším technickým vybavením zabezpečuje způsob využití stavby, pro který byla navržena a provedena a ke kterému bylo následně povoleno i její užívání. Podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 268/2009 Sb., o technických požadavcích na stavby, musí být stavby podle druhu a potřeby napojeny na vodní zdroj nebo vodovod pro veřejnou potřebu a rozvod vody pro hašení požárů a zařízení pro zneškodňování odpadních vod, sítě potřebných energií a na sítě elektronických komunikací. Podle § 8 odst. 1 téže vyhlášky musí být stavba navržena a provedena tak, aby byla při respektování hospodárnosti vhodná pro určené využití a aby současně splnila základní požadavky, kterými jsou mechanická odolnost a stabilita, požární bezpečnost, ochrana zdraví osob a zvířat, zdravých životních podmínek a životního prostředí, ochrana proti hluku, bezpečnost při užívání a v neposlední řadě též úspora energie a tepelná ochrana s odkazem na zákon č. 406/2000 Sb., o hospodaření energií, ve znění pozdějších předpisů a vyhlášku č. 148/2007 Sb., o energetické nároč nosti budov.

Vzhledem k výše uvedenému se menší systémy připojené na síť, jejichž vyrobená energie je buďto spotřebována přímo v dané stavbě a případné přebytky jsou prodány do distribuční sítě, nebo je vyrobená energie určena výhradně k výrobě a dodávání za výkupní cenu do distribuční sítě, ze které se pak odebírá pro vlastní spotřebu stavby, a rovněž systémy sloužící pro výrobu elektrické energie k zásobování staveb, u kterých není vybudována elektrická přípojka, posuzují jako technická zařízení stavby.

Umístění

Jde o technické zařízení stavby určené pro instalaci vně stavby (na pozemku) a záměr je změnou v území [§ 2 odst. 1 písm. a) SZ] podléhající územnímu posouzení. Záměr žadatele lze umístit, pokud je v souladu s požadavky § 90 stavebního zákona. Při posouzení umístění stavby na pozemku je třeba vycházet z možností daných zejména platnou vyhláškou č. 501/2006 Sb.

1.    Na pozemcích staveb pro bydlení, tj. na pozemku rodinného domu a na pozemku bytového domu (v plochách bydlení dle § 4 vyhlášky č. 501/2006 Sb.)

Technické zařízení stavby v tomto případě splňuje § 21 odst. 4 vyhlášky, tzn. je zařízením bezprostředně souvisejícím a podmiňujícím bydlení, a je možné je na pozemku umístit. Územní rozhodnutí lze nahradit územním souhlasem (§ 96 stavebního zákona) nebo veřejnoprávní smlouvou.

2.    Na pozemku stavby rodinné Rekreace (v plochách rekreace dle § 5 vyhlášky č. 501/2006 Sb.)

Podle § 21 odst. 7 vyhlášky lze na pozemku umístit stavby a zařízení uvedené v § 103 odst. 1 písm. a) bod 1, 4 a 5, písm. d) bod 5 stavebního zákona. Technické zařízení stavby požadavkům vyhlášky nevyhovuje. Z ustanovení § 21 odst. 7 vyhlášky je umožněna výjimka (zařízení souvisí a je slučitelné s rekreací), kterou v odůvodněných případech povolí stavební úřad (§ 169 stavebního zákona). V takovém případě nelze územní rozhodnutí nahradit územním souhlasem.

3.    Na pozemku jiné stavby

Při respektování požadavků na vymezování a využívání pozemků a umisťování staveb na nich podle platné vyhlášky č. 501/2006 Sb. lze technické zařízení stavby umístit. Při umisťování se postupuje podle § 76 a násl. stavebního zákona. Územní rozhodnutí je možné nahradit územním souhlasem nebo veřejnoprávní smlouvou.

Provedení

FVS, které jsou technickým zařízením stavby [jsou „domovním (vnitřním) technickým zařízením"], je možné posoudit podle § 103 odst. 1 písm. b) bod 2 stavebního zákona jako záměr, který pro svoji realizaci nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu.

Užívání

Užívání FVS nevyžaduje oznámení stavebnímu úřadu ani kolaudační souhlas.
4.3. Menší fotovoltaické systémy připojené na síť a ostrovní systémy (dále jen „FVS") instalované na stavbě

Stejně jako v bodě 4.2. slouží FVS k zásobování stavby elektrickou energií, patří mezi technická zařízení stavby, je její nedílnou součástí a spolu s dalším technickým zařízením zabezpečuje způsob využití stavby, pro který byla navržena a provedena a ke kterému bylo následně povoleno i její užívání.

Umístění

Pokud je FVS instalován na stavbu popř. do stavby, jedná se o změnu dokončené stavby - o stavební úpravy dokončené stavby. Podle § 81 odst. 3 písm. a) stavebního zákona nevyžadují stavební úpravy rozhodnutí o změně stavby ani územní souhlas.

Provedení

Způsob povolení provedení FVS se posuzuje podle konkrétních navržených stavebních úprav. Za podmínek daných stavebním zákonem lze aplikovat § 103 odst. 1 písm. b) bod 2 nebo § 103 odst. 1 písm. h) stavebního zákona - provedení nevyžaduje stavební povolení ani ohlášení stavebnímu úřadu anebo § 104 odst. 2 písm. a) stavebního zákona - provedení vyžaduje ohlášení. Pokud nejsou splněny podmínky pro použití výše uvedených ustanovení, jedná se o stavební úpravy, které vyžadují stavební povolení. Stavební povolení může být nahrazeno veřejnoprávní smlouvou (§ 116 stavebního zákona) nebo certifikátem autorizovaného inspektora, pokud nejde o stavbu, která je zvláštním právním předpisem, územně plánovací dokumentací nebo rozhodnutím orgánu územního plánování přímo označena jako nezpůsobilá pro zkrácené stavební řízení (§ 117 odst. 1 stavebního zákona).

Užívání

Pokud byla FVS provedena podle § 103 stavebního zákona, nevyžaduje její užívání oznámení stavebnímu úřadu ani kolaudační souhlas. Pokud byla FVS realizována na základě ohlášení stavebnímu úřadu podle § 104 odst. 2 písm. a) stavebního zákona popř. na základě stavebního povolení nebo veřejnoprávní smlouvy anebo certifikátu autorizovaného inspektora, vyžaduje její užívání oznámení stavebnímu úřadu nebo kolaudační souhlas.

Podle § 122 odst. 1 stavebního zákona vyžaduje kolaudační souhlas stavba, jejíž vlastnosti nemohou budoucí uživatelé ovlivnit.    

zdroj: Alternativní energie

Líbil se vám článek?

ano: 206     ne: 197

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb