přeskočit na hlavní obsah

Fasády

/up/images/featured/images/fasady_sept.png

Revue o fasádach a otvorových výplních.

Priestor pre dizajn, str. 2- 4
Architektonická kancelária Csanda-Piterka bola založená v roku 2006. Pôsobí v Nitre, kde mladí architekti Milan Csanda a Marián Piterka navrhli už niekoľko osobitých realizácií. Významné miesto medzi nimi zaujímajú priemyselné stavby.
“Myslím, že hlavná špecifickosť väčšiny našich realizácií a štúdií spočíva v ochote načúvania zo strany investora.” približuje Milan Csanda.
Autor: Mgr. Anna Prokopová

Výtvarně pojatá výrobní hala, str. 6- 7
V průmyslové zóně na okraji obce Komorovice u Humpolce se nachází výrobně skladovací areál společnosti Hranipex. Jeho rozšíření získalo v květnu titul Prestižní stavba Vysočiny 2007 za velkorysé výtvarné a konstrukční řešení celé stavby včetně interiéru.
Nově vytvořená přístavba haly ve tvaru „T“ je napojena v zadní - severovýchodní části a navazuje na stávající halu. Rozšířením objektu rovněž vznikl nový zásobovací uzel pro celou firmu.
Autor: (rok)

Haly s tvůrčí architekturou, str. 8- 9
Rozhovor s Ing. arch. Liborem Žákem, který se specializuje na architekturu v průmyslu. Kromě práce ve vlastním ateliéru je také spolupracujícím architektem větších firem, které bývají generálními projektanty průmyslových staveb. Pro ně připravuje generely, všechny projektové stupně i koordinace.
Autor: Mgr. Vlasta Krzyžanková

Druhý dech známé továrny, str. 10- 12
Revitalizace výrobního areálu ve Fulneku je příkladem obnovy původní funkce území, které je určeno pro průmyslovou výrobu. Urbanistické, architektonické i technické a provozní řešení bylo akceptováno jako jeden z pilířů návrhu a projektu.
Na projektech revitalizace výrobního areálu bývalého státního podniku Romo Fulnek pracovala průběžně firma Arch.Design, která se svými partnery postupně navrhla rekonstrukci stávajících hal a budov, včetně celkového generelu areálu, stavebně technických průzkumů, komunikací a inženýrských sítí.
Autor: Ing. arch. Libor Žák

Nový inkubátor jako příležitost, str. 14- 15
Loni v prosinci byl v areálu VUT pod Palackého vrchem v Brně otevřen Technologický inkubátor II, jehož generálním projektantem je architektonické studio Arch.Design. Nová budova je v těsném sousedství současného Technologického inkubátoru I VUT.Smyslem projektu je vytvoření a podpora příznivého podnikatelského prostředí formou vybudování finančně dostupných prostor pro inovační podnikání a pomoc firmám v počáteční fázi existence.
Autor: (lc)

Novostavby v Prazdroji Plzeň, str. 16- 18
Výstavba objektů pro filtraci a distribuci piva byl rozsáhlý investiční projekt v areálu pivovaru Prazdroj. Zahrnoval novostavby objektů pro filtraci, stáčení, uskladňování a distribuci piva a víceúčelovou stáčecí halu pro plechovkové a lahvové linky. Realizace jednotlivých objektů, jejich propojení potrubním můstkem a zejména osazování určených prostorů technologickými linkami a zařízeními vyžadovalo věcnou a časovou koordinaci.
Autor: Ing. arch. Tomáš Vorel, AUKETT, s. r. o.

Pútavá technická stavba, str. 20- 21
Objekt predajného servisu návesov firmy Schmitz Cargobull v Senci je stavbou technického charakteru, ktorá sa snaží okrem utilitárnych požiadaviek splniť aj vyššie estetické ciele v duchu súčasnej progresívnej architektúry tohto typu stavieb.
Novostavbu predajného servisu návesov v Senci charakterizuje veľmi zaujímavé hmotové riešenie prepojenia výraznej geometrie prevádzkových liniek dopravnej organizácie areálu s vlastnou architektúrou objektu.

Fasády průmyslových objektů, str. 22- 23
Fasády průmyslových objektů prošly za staletí viditelnou změnou - červená cihla průmyslové architektury 19. století byla postupně nahrazena šedým betonem a sklem, aby ve století jednadvacátém ustoupila kovu a rozjasnila se pestrou barevností a světelnými efekty.
V reakci na solidnost 19. století kladou průmyslové stavby počátku 20. století důraz na modernost. Převažujícím stylem je funkcionalismus. Režné zdivo je doplněno nebo zcela nahrazeno přiznaným betonem. Navenek se modernost ukazuje světelnou reklamou, začleněnou do architektury.
Autor: Ing. Pavel Člupek

Odolný proti poddolování, str. 24- 25
Mnohé průmyslové objekty jsou natolik zajímavé, že bývají pravidelně přihlašovány do soutěží. Stavba nového skladu pro výrobky Siemens Elektromotory, která se letos účastní soutěže Stavba Moravskoslezského kraje, je pozoruhodná zejména svým technickým řešením.
Stavba byla realizována v prostoru mezi stávající budovou č. 9, kotelnou, otevřeným skladem litiny v prostoru vnitro areálové vlečky, expedičním přístavkem k budově č.1 a přilehlou komunikací před budovou č.10 v severovýchodní části areálu Siemens Elektromotory, s. r. o., závod Frenštát pod Radhoštěm.
Autor: (vk)

Čistírna ukrytá ve svahu, str. 26- 27
Projekt ochrany vod povodí řeky Dyje je největším regionálním projektem kanalizací a čistíren odpadních vod u nás. Zahrnuje deset aglomerací na území Jihomoravského kraje a kraje Vysočina. K čistotě vod nyní přispívá i nová ČOV v Náměšti nad Oslavou.
Objekt je zajímavý především stavebně dispozičním řešením a umístěním v dané lokalitě. Stavební řešení bylo podmíněno minimalizací narušení rázu krajiny oblasti, zohledněním blízkosti železniční tratě a blízkostí bytové zástavby.
Autor: (cah)

Fasáda jako modrá vlna, str. 30- 31
Nové průmyslové a obchodní zóny ve Slovinsku často vznikají chaoticky, bez jasné architektonické koncepce. Přesto zde čas od času vyrůstají velmi zajímavé objekty, které jsou realizacemi významných architektonických a projektových ateliérů.
Obchodní a průmyslové centrum Trzin je příkladem jedné z takových zón, které začaly vyrůstat s příchodem slovinské nezávislosti na počátku devadesátých let díky rychlému hospodářskému rozvoji spíše jako souhra nových hospodářských podmínek, vidiny kapitálu a ambicí novodobých investorů.

Opláštění teplárny Tábor, str. 32- 33
Opláštění teplárny Tábor bylo jednou z dílčích částí celého projektu. Vznikla tak technologická stavba dodávající teplo a elektrickou energii. Vzhled a začlenění do okolí je její nedílnou součástí. Skládaný obvodový plášť je tvořen nosnými kazetami tvaru C.
Projekt opláštění teplárny Tábor řešil obvodový a střešní plášť nové části, která vznikla jako přístavba ke stávajícímu objektu teplárny. Část kotelny byla odstraněna a na jejím místě vyrostla nová kotelna s věžovým kotlem.
Autor: Ing. Václav Augusta, Ing. František Švejda, Ing. Pavel Štoll

Inertní plyn a izolační skla, str. 34- 36
Příspěvek analyzuje proměnnost součinitele prostupu tepla skla Ug v závislosti na změně koncentrace inertních plynů (argonu, kryptonu) a na změně šířky meziskelního prostoru u izolačních skel.
Nejslabším článkem obvodového pláště z hlediska tepelných ztrát jsou transparentní prvky, zabezpečující požadovanou výměnu vzduchu n (h-1), tedy s významnou infiltrační složkou.
Autor: Prof. Ing. Jiří Vaverka, DrSc.

Vplyv okna na tepelnú bilanciu, str. 38- 39
Energetické štítkovanie okien je prínosné pre spotrebiteľa aj výrobcu. Spotrebiteľ tak získa jednoduchý, zrozumiteľný odhad pri návrhu alebo obnove domu. Prínosy pre výrobcu spočívajú v podpore energeticky efektívnych výrobkov.
Autor: Prof. Ing. Ivan Chmúrny, PhD.
Stavebná fakulta STU Bratislava

Certifikace oken a dveří, str. 40- 41
Díky dostavbě byla plocha, na níž se v Norimberku počátkem dubna konal mezinárodní veletrh pro okna, dveře a fasády fensterbau / frontale 2008, rozšířena a počet vystavovatelů se tak oproti minulému ročníku zvýšil přibližně o pětinu - dosáhl rekordního čísla 760.
Již od roku 1992 probíhá veletrh fensterbau / frontale společně s fórem pro zpracování dřeva Holz-Handwerk, tematicky jej v mnohém doplňujícím.
Autor: (ekch)

Vlastnosti průmyslových vrat, str. 46- 47
Značnou část provozních nákladů velkých průmyslových a výrobních hal tvoří výdaje na tepelnou energii. K jejich snížení obvykle výrazně přispěje kvalitní utěsnění stavebních otvorů. Důležitou roli při tom hrají zejména vhodně zvolená tepelně-izolační vrata.
Rozhodování o volbě průmyslových vrat by se mělo odvíjet od důkladného zvážení konkrétních provozních podmínek. Patří sem zejména frekvence užívání vrat, nároky na vytápění objektu, světelné poměry v halách, ochranu majetku a další specifické požadavky.

Nové letiště v Libreville, str. 48- 49
Po moderní nemocnici a katedrále v hlavním městě Gabonské republiky Libreville usiluje společnost Helika o další významnou zakázku, a to projekt mezinárodního letiště, jež by mělo zlepšit a podpořit moderní spojení tohoto středoafrického státu s celým světem.
Koncept moderního mezinárodního letiště, který pro Libreville připravují architekti z pražské architektonické, projektové a inženýrské společnosti Helika je založen na organickém tvarosloví.

Gotika 21. století, 50- 51
Na pomezí městské a venkovské části známého italského letoviska Rimini vznikl velkolepý veletržní areál, který je oslavou podnikavého ducha zdejších obyvatel. Architektonické pojetí vycházelo z tradice regionu Emiglia Romagna, který je charakterizován antikou a renesancí.
Stavba výstavního centra na severu Rimini je řešena osovým způsobem. Jedinečná geometrie budov zřetelně vyjadřuje moderní architekturu, ale zároveň i klasický způsob. Podobně jako v gotice je kladen důraz na princip výšky a štíhlosti.
Autor: PhDr. Marta Holčáková

Dialog tradice a současnosti, str. 54- 55
Dům situovaný do oblasti Jeseníků a dřevostavba určená pro jakoukoliv lokalitu s názvem “Dřevák” jsou zdařilými příklady současné dřevěné architektury. Podobné si jsou jednoduchostí proporcí, kompaktností objektu a směřováním k nízkoenergetickému bydlení.
Autor: (lc)

Působení seismického zatížení, str. 56- 58
Absence seismického zatížení při návrhu jednotlivých konstrukčních soustav panelových budov je vada, která značně snižuje statickou bezpečnost nosných konstrukcí. Při návrhu sanace panelových domů v některých oblastech ČR je tedy nutné o tomto zatížení uvažovat.
Nosné konstrukce panelových budov přinesly v době svého vzniku novou kvalitu do konstruování pozemních staveb.
Ing. Jiří Karas

Vítězové soutěže Xella, str. 60- 6
Většina oceněných projektů 13. ročníku studentské soutěže a 5. ročníku mezinárodní studentské soutěže Xella 2007/2008 se inspirovala mystikou nejstaršího slovenského poutního místa v Mariance. Tématem byla konverze tamního kamenolomu na rekreační zónu.

NAKLADATELSTVÍ MISE

Líbil se vám článek?

ano: 207     ne: 206

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb