přeskočit na hlavní obsah

Dům pro rodinnou rekreaci

/up/images/featured/images/dum_016.png

Dům je postaven v centru rekreační horské osady Hrabětice. Osada leží v nadmořské výšce cca 750 m. n. m., tvoří přímý nástup do Jizerských hor, na obec bezprostředně navazuje lyžařské středisko Severák. Stavba se nachází ve III. zóně ochrany přírody a krajiny CHKO Jizerské hory. Na pozemku stál původně objekt postavený pravděpodobně v době 1. republiky. Jednalo se o standardní rodinný dům s valbovou střechou, typický pro městskou zástavbu v nižších výškových polohách, v místním prostředí působil jakoby omylem zapomenutý. Postupem let byl rádoby horsky dostavován. Investor si byl vědom, že případná přestavba původního objektu by nové řešení velice limitovala, a jednoznačně se rozhodl původní objekt zdemolovat a postavit dům zcela nový. Navržený objekt je určen pro rekreaci rodiny a přátel (v daleké budoucnosti není vyloučeno trvalé užívání). V přízemí hlavní části domu je řešena v podstatě bytová jednotka pro majitele, v patře tři samostatné ubytovací pokoje s vlastními hygienickými buňkami a společnou kuchyňkou. V podkroví je navržen velký společenský prostor s barem a kulečníkem, poskytující panoramatický výhled na celé údolí. V pomocném objektu je řešena garáž, prostor pro kola a lyže, sauna s příslušenstvím a přístřešek na dřevo. Dům byl navržen jako kompaktní, uzavřený, rustikální. Objekt se sice určitým způsobem odvolává na architekturu původní zástavby v Jizerských horách, záměrně však není tvarovou napodobeninou místních chalup. Je cíleně řešen jako ve svém prostředí odlišný a jedinečný, byť hmotou ani velikostí okolí nedominuje.

Objekt tvoří dvě k sobě kolmé jednoduché podélné hmoty se sedlovými střechami. Obě hmoty jsou navzájem propojeny pouze lehkou skleněnou stříškou. Mezi hmotami je ponechán krytý průchod spojující nástupní plochy s intimním prostorem za domem. Ten pak přechází do volných, nezastavěných jizerskohorských luk. Základní hmota domu má celokamenné fasády s ostře řezanými otvory oken. Dům, byť se tváří jako kompaktní a uzavřený, nabízí zároveň uživateli jedinečné výhledy do okolí (rohové okno v obytné části přízemí, široký vikýř v podkroví). Po kamenných fasádách se pohybují bytelné dřevěné žaluzie, které spoluvytvářejí pohledovou variabilitu fasád, a dům svým výrazem reaguje na přítomnost majitele. Inspirací pro řešení „kamenného" domu byly původní objekty v Jizerských horách - jako je např. bývalá sklárna na Jizerce, původní větrný mlýn v Horním Polubném či řada běžných hospodářských stavení. Pro konečný výraz domu měl zcela zásadní význam použitý materiál (místní, tzv. liberecká žula z lomu Ruprechtice) a způsob vyzdění - při realizaci jsme se snažili co nejvíce přiblížit historickým strukturám zdiva.

Přízemní pomocný objekt má všechny fasády obložené dřevem (jako kontrast ke „kamenné" hlavní hmotě). Pro obklad fasád i žaluzie na hlavním objektu bylo použito povětrnosti odolné dřevo - červený cedr. Dřevo je ponecháno v přírodním stavu bez nátěrů k přirozenému stárnutí. Svislé konstrukce domu jsou vyzdívané z keramických tvarovek. Fasády jsou řešeny jako sendvič - k nosné konstrukci je přidána tepelná izolace (polystyren tl. 12 cm) a kamenná přizdívka tl. cca 17 cm kotvená k nosnému zdivu pomocí ocelových kotev. U pomocného objektu tvoří líc fasád dřevěný obklad ze svislých prken na dřevěném roštu (oboje červený cedr) s nerezovými spojovacími prvky. Stropy jsou monolitické železobetonové. Střecha má dřevěný krov s vloženým ocelovým rámem (uvolnění prostoru v podkroví). Krytina je z předzvětralého titanzinkového plechu. Střešní okapy jsou pohledově kryté a jsou vybaveny elektrickým ohřevem. Dům je vytápěn tepelným čerpadlem, má vlastní studnu a je napojen na místní kanalizační systém.
---

Recenze

Kammený dům - Hrabětice

V    nadmořské výšce 750 m, v oblasti Jizerských hor, v katastru obce Janov nad Nisou, v roztroušené osadě Hrabětice, na masivu maxovského hřebene v blízkosti místa, kde hřeben je překračován silnicí vedoucí z Jablonce nad Nisou na severovýchod do Josefova Dolu, poblíž křižovatky zdůrazněné kapličkou, kde se odpojuje cesta vedoucí k zaniklé sklářské osadě Kristiánov, na mírném svahu hřebene, který se na vrcholu široce zaobluje, stojí kamenný dům. Místo je vystaveno drsnějšímu podnebí jednak vlivem otevřeného západního proudění a jednak nadmořské výšky. Kamenná struktura domu svým výrazem na drsnost povětrných podmínek přistupuje a také drsný výraz vysílá.

V    Jizerských horách a především v jejich vyšších polohách tento charakter kamenné stavby není ničím novým. Nové je přihlášení se k praktické tradici citlivého použití kamene.

Geologická struktura masivu Jizerských hor je tvořena převážně granitem - žulou, která se podílí na reliéfu krajiny a zároveň se nabízí jako stavební materiál, jejž stavebníci uměli vždy s naprostou samozřejmostí použít. Žula byla dostupná jednak v lomech, hustě roztroušených v dostupných místech

po úbočích Jizerských hor, nebo z volných balvanů bohatě rozsetých po svazích lesů, luk a pastvin. Žula tak byla využívaným a dostupným materiálem na zpevnění cest lemovaných kamennými patníky, na tarasy zpevňující terénní zářezy, sloupy plotů, základy domů, podezdívky, schody, prahy, ostění dveří a překlady oken, nejrůznější pilíře a podstavce pro usazení strojů, dlažby, samozřejmě na vystavění celých stěn domů, chlévů, hospodářských budov, na vyzdění a zastřešení studní a pramenů atd. Vyjmenovávám záměrně běžné použití žuly pro venkovské stavby proto, abych připomenul po generace osvojovanou zkušenost se zpracováním kamene. Volně roztroušené žulové balvany byly někde v blízkosti staveb lámáním vytěženy a na stavbu se zužitkoval kámen takřka beze zbytku: štěpiny, běžný odpad lámání kamene, se použily na vyskládání a vyklínkování mezer mezi většími kameny. Technika ručního lámání kamene klíny bez použití vrtáků nebo řezů nezpůsobila kameni šrámy. Takovým materiálem vystavěná či vyskládaná štítová stěna chléva nebo stodoly působí silným dojmem z citlivého zacházení s kamenem. Mluvit tenkrát o citu by však nebylo na místě. Jedná se o přirozené zacházení s materiálem, který byl přírodou v oblasti nabídnut a osvědčil se jako optimálně trvanlivý, odolávající povětrnostním vlivům a rezonující dokonale s charakterem prostředí.

Kámen se samozřejmě zpracovával i pro jinou úroveň požadavků. Tak zvanou „čistou práci" odváděli kameníci pro městské nebo nákladnější stavby, ale v jizerskohorských osadách se „čistá práce" používala vzácněji: na křížky, boží muka, kapličky, kostelíky, na hroby místních hřbitovů atd.

Hrabětický kamenný dům viditelně navazuje na letité zvyklosti práce s kamenem. Struktura vyskládaného kamenného materiálu láká oko sledovat jemnou texturu a objem domu je vnímán jako kamenný kompakt bez rušivých prvků, kde spáry a kámen barevně splývají, zapuštění oken je nepatrné. Pokud právě není dům obýván, jsou přes okna zasunuty okenice z neošetřeného cedrového dřeva. Počítá se s časem a povětrnostními vlivy, které přiblíží barvu dřeva kameni a kámen dřevu. Zdi a především vysoká štítová stěna dávají příležitost uplatnit nasbírané zkušenosti; jsou vyskládány kamenem s téměř výtvarným zaujetím, při zachování lineárního systému spár. Po léta nastřádané fotografie vzorků kamenného zdiva (sklárna na Jizerce, zdi v Chorvatsku...) pomohly stavebním dělníkům realizovat představu architekta. Použila se liberecká žula z lomů v Ruprechticích, a to bez nároků na tvarovou pravidelnost a velikost. Zužitkovaly se i střepiny a zlomky kamene. Kamenný dům není jediná stavba s rozsáhlejším a výraznějším použitím kamene v hrabětické lokalitě. Mezi zajímavé příklady patří komplex dvou nových domů s mohutnými volně vylomenými žulovými podpěrami. Kamenný dům je ale zatím jediná stavba, která překračuje obvyklé hranice výškového standardu a evokuje vzpomínky na zdivo starých jizerskohorských skláren, vodních hrází a rozhleden, kde vytvořená kamenná struktura se stala pravděpodobně inspirací.

Text: Jiří Dostál

zdroj: časopis ARCHITEKT

Líbil se vám článek?

ano: 233     ne: 279

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb