přeskočit na hlavní obsah

Domek v Buši - rozhovor

/up/images/featured/images/0-rdbus20.jpg

Sedm otázek pro Markétu Cajthamlovou

Ve své tvorbě se věnujete převážně navrhování rodinných domů. Co rok, to dům. Kolikátý je tento v pořadí a jak byste jej z odstupu v celé té řadě hodnotila?

Je to asi můj desátý rodinný dům. Někam jej zařazovat je těžké. Už proto, že byl dokončen před nedávnem a nenese pro mne dost důležité hodnoticí kritérium - nepoznamenal jej zatím proces stárnutí. Tam se teprve projeví, zda se předpoklady architekta, ale také uživatele, naplnily. Krom toho jsem tuhle stavbu dělala pro své dobré kamarády, a tak i samotná příprava s investorem byla trochu atypická. Vzhledem k tomu jsem zde například mohla trochu více riskovat. Stále jsme o všem diskutovali, na projektu jsem dělala nezvykle dlouho - dva roky. Takže hodnocení vyslovím až za pár let.

Jaký způsob komunikace s klientem preferujete?

Je samozřejmě rozdíl v komunikaci s developerem, se zadavatelem veřejné zakázky nebo s investorem rodinného domu. Jsem zastáncem přímé komunikace. Klient by měl být vždy vtažen do hry, měl by projekt i stavbu sledovat, ať jde o veřejný prostor, interiér, nebo právě rodinný dům. Moje práce je služba, a i když je lákavá představa mít klienta který do věci nemluví, jsem přesvědčená, že dialog s ním je pro výsledek důležitý, a to i tehdy, když je obtížný. Nemůže ale trvat od projektové fáze až do kolaudace - dělat změny stavby v jejím průběhu je strašně komplikované.

Když jste s klientem, kterého dobře znáte, zvažovali koncept tohoto domu - co bylo prioritní?

Pro moji architekturu je v zásadě vždy velice podstatné prostředí, kde má stavba stát, geomorfologie, charakter místa. To je první, co mě determinuje již při hledání konceptu i architektonického výrazu. Bylo to tak i v Buši. Tři tisíce metrů čtverečních téměř rovinatého pozemku s krásnými výhledy prakticky do všech světových stran. Bylo jasné, že tohle panorama musíme vtáhnout do interiéru, propojit co nejúžeji bydlení s přírodou. Velká okna, některá s bezrámovým prosklením. Díky situaci mohla být stavba navržena jako přízemní s ozeleněnou, pochozí rovnou střechou. Dřevěná fasáda. Dům dobře splývá s krajinou a je předpoklad, že se krajině bude stále více přizpůsobovat s tím, jak bude přirozeně stárnout. Fasáda získá patinu, zeleň na střeše i v okolí se rozroste. V souladu s tím je navržen i interiér - jednoduše, ale nikoliv minimalisticky.

Rodinný dům v Buši, ostatně jako i vaše předešlé stavby, je charakteristický užitím jen několika málo materiálů, jimž dominuje dřevo.

Základní materiály bych zde uvedla tři - zmíněné dřevo, sklo, beton. Dřevo opravdu ráda používám a zde je dominantní nejen v exteriéru, ale i uvnitř domu. V interiéru jsou vedle toho důležité přiznané tvárnice suchého zdění, kde jejich syrovost kontrastuje se dřevem i s betonem. Dále je zde určující sklo. Výrobce dřevěných posuvných okenních rámů měl obavy, stejně jako já, o bezvadnou  funkčnost opravdu velkých, těžkých posuvných stěn, které jsou zasklené izolačním dvojsklem. Fungují dobře.

Nízkoenergetický dům, pasivní dům, zelený dům, inteligentní dům, udržitelné stavebnictví. Termíny, které architektura donedávna neznala, jsou dnes v tomto oboru vysoce frekventované. Jak vás, jako architektku, tyto tendence ovlivňují?

Je jasné, že tepelná pohoda v domě musí být a pro tepelně izolační parametry budov existují normy. Šetřit by se pochopitelně mělo, ale nejsem si docela jistá, zda zaměřit toto úsilí prioritně na rodinné domy. Bydlení v nich je o pocitech, o pohodě. Někdo k ní potřebuje velká okna, aby pocítil kontakt s přírodou, někomu nevadí okna malá a nucené větrání systémem rekuperace. Uspořit se zde dá především chováním člověka. Stará chalupa splňovala mnohé parametry nízkoenergetického domu, kterých lidé dosahovali těmi nejjednoduššími prostředky. Jsem přívržencem evoluce, která staví na těchto historických základech.

Vaší možno říci specializací je také interiérová tvorba, design nábytku a dalších zařizovacích předmětů. Jistě je rozdíl navrhovat prvky pro novou budovu ČVUT, nebo vytvořit interiér soukromého bytu.

A znovu jsme u investora. Pro mne je podstatné vytvářet interiéry, které souzní se stavbou - proto je ideální, když jsem autorkou stavby i jejího interiéru. Ale například při poslední práci, kdy jsem navrhovala nábytek a zařizovací předměty pro novou budovu ČVUT, jsem našla s její autorkou, Alenou Šrámkovou, plnou shodu. Především jsme se shodli v tom, že „obyčejnost", kterou paní architektka nové škole vtiskla, se nesmí zvrhnout v něco jiného. A z toho jsem vycházela.

Na čem momentálně pracujete?

Stavím teď domeček v obci Ořech a pár hotových, nebo rozpracovaných věcí mám u ledu. Z principu se neúčastním architektonických soutěží, a přitom bych si ráda pro změnu udělala nějakou větší stavbu. Uvidíme.

připravil Julius Macháček

zdroj: časopis ARCHITEKT­­

Líbil se vám článek?

ano: 150     ne: 141

Doporuč


 

Poslat známému


logo © 2007 4-INDUSTRY, s.r.o. Všechna práva vyhrazena. Ochrana údajů –  Podmínky při poskytování služeb